|
| |
|
|
Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním: ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla
Hejnová, Kateřina ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Hrachovinová, Tamara (oponent)
Diplomová práce "Psychologické aspekty vyrovnávání se se závažným somatickým onemocněním : ženy s diagnózou karcinom děložního hrdla" se věnuje nárokům psychologické adaptace na onkologické onemocnění se zaměřením na specifika diagnózy karcinomu děložního hrdla. Teoretická část nejprve přibližuje charakteristiky nádorového onemocnění děložního hrdla s ohledem na prožívání pacientek a dále uvádí téma zvládání onkologického onemocnění ve smyslu copingu a obranných mechanizmů. Následně rozpracovává psychologickou adaptaci na nádorové onemocnění se zaměřením na další faktory související se společností, pacientkami a nemocí, spolu s problémy ve vyrovnávání se s onkologickou diagnózou. Teoretickou část práce uzavírá popis nároků a prožívání jednotlivých klinických stádií nádorového onemocnění pacientkami. Empirická část mapuje podpůrné psychologické a další aspekty, které pomáhají ženám vyrovnat se s nádorovým onemocněním děložního hrdla. Rovněž si všímá i proměny těchto faktorů a potřeb vzhledem ke klinickému stádiu onemocnění (léčba, remise, relaps) a vybraným demografickým údajům (věk, děti, velikost bydliště, partnerství). Zaměřuje se také na ty podpůrné aspekty, které pacientky oceňují nebo postrádají u ošetřujícího týmu (lékaři a další zdravotnický personál). Výzkumné šetření zahrnuje 12...
|
|
|
Manželská krize u klientů manželské poradny
Rataj, Pavel ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šulová, Lenka (oponent)
Diplomová práce se zabývá fenoménem manželské krize. V úvodních kapitolách teoretické části jsou postupně definovány základní oblasti této práce - vztah, koncepce manželské vztahu, krize a manželská krize. Dále se práce zaměřuje na párovou terapii, její historii a vybrané přístupy. Samostatně následuje kapitola o vývojovém přístupu, který nabízí pohled na manželskou krizi jako na příležitost k sebepoznání, seberozvoji či rozvoji vztahu. Empirická část je koncipována jako kvalitativní výzkum, jehož základním cílem je zmapovat a prozkoumat manželkou krizi u klientů manželské poradny a vytvořit obecnější obraz manželské krize. Cílem je tedy odpovědět na otázku, jak manželská krize vypadá a co se v ní děje. Kromě stanovení cíle výzkumu podrobně popisuje zvolenou metodologii, výzkumný soubor, metody sběru a zpracování dat. Hlavní metodou sběru dat je zvolen polostrukturovaný rozhovor, který je doplněn pozorováním interakčních stylů a technikou sochání vztahu. Získaná data jsou pomocí metody otevřeného kódování zakotvené teorie kategorizovány, analyzovány a následně integrovány v ucelenější obraz manželské krize. V diskuzi jsou dosažené výsledky jednak podstoupeny kritickému zhodnocení samotného autora, jednak konfrontovány s jinými výzkumnými závěry či pohledy.
|
|
|
Stress and coping strategies of exposed profession
Bieliková, Liliana ; Pauknerová, Daniela (vedoucí práce) ; Franková, Emilie (oponent)
Cílem této práce je poukázat na stres přítomen v profesi hasiče, definovat pojem stres a přiblížit možnosti zvládání stresových a náročných situací. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část je zaměřena na definici pojmů stresu, jeho druhů a projevů a možných stresorů, charakterizovaná je také post traumatická stresová porucha, syndrom vyhoření, zvládání zátěžových situací a Eysenckova typologie faktorů osobnosti. Empirická část se zaměřuje na analýzu copingových strategií, které používají hasiči na vybraném pracovišti a jejich souvislostí s temperamentovými vlastnostmi, věkem a počtem odpracovaných let. Na základě této analýzy jsou pak formulovány doporučení pro vedení HZS v Nitře.
|
|
|
Strategie zvládání strachu a bolesti u dětí v souvislosti s ošetřovatelskou péčí
PROCHÁZKOVÁ, Zuzana
Pro sestru pečující o dětské pacienty jsou důležité nejen znalosti z pediatrického ošetřovatelství, osobnostní a sociální předpoklady, ale i teoretické a praktické poznání metod a technik sloužících k identifikaci a efektivnímu ovlivňování bolesti a strachu. Tato diplomová práce si kladla za cíl identifikovat základní zdroje strachu u hospitalizovaných dětí předškolního a mladšího školního věku a zjistit účinné metody a zásady spolupráce s dítětem, případně s jeho doprovodem za účelem zmírnění strachu u dětského pacienta. Dále pak zmapovat diagnostiku a hodnocení bolesti u dětí sestrami a předložit, jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti u dětí jsou v souvislosti s ošetřovatelskou péči nejčastěji využívané. Empirická část byla zpracována formou kvalitativní analýzy dat, pro jejich sběr byla zvolena technika polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor byl tvořen 12 sestrami, druhý výzkumný soubor pak tvořilo 12 dětských pacientů předškolního a mladšího školního věku. Z výsledků výzkumného šetření vyplynulo, že většina dotázaných sester se domnívá, že se dětští pacienti nejvíce bojí cizího prostředí, dále pak očekávané bolesti a samoty bez rodičů. Odpovědi dětských respondentů na tuto otázku se však lišily - nejvíce dotázaných dětí uvedlo, že se bojí bolesti, dále pak cizího prostředí, omezení svých potřeb, nepřátelského přístupu zdravotníku a spolupacientů, smrti a tmy. Nejvíce oslovených sester se domnívá, že nejúčinnějším způsobem, jak řešit strach u dětských pacientů je přátelský přístup zdravotníků, jako další účinnou metodu pak uvedly možnost odvedení pozornosti od strachu a přítomnost doprovázejícího rodiče. Při konfrontaci odpovědí sester s odpověďmi dětských pacientů v této oblasti došlo ke shodě u dvou nejčastějších zmíněných metod, kterými byly "přátelský přístup zdravotníků" a "odvedení pozornosti od strachu". Dále pak dětští pacienti zmínili ke zmírnění strachu dodržování navyklých specifik při usínání a požadavek, aby se o ně starala během hospitalizace stejná sestra, resp. menší počet stejných sester. Kromě uvedených metod, všech 12 dotázaných dětí uvedlo jako zásadní faktor pro snížení pociťovaného strachu z nemocničního prostředí pobyt rodičů na oddělení. Co se týče oblasti zásad spolupráce, sestrami byla uvedena důležitost jednotného postupu mezi zdravotníky a dítětem, kladly důraz především na vhodnou formu informací. Dále byl uveden význam poskytnutí psychické a emoční podpory, navození atmosféry důvěry a přínos dobře provedené edukace, byla zmíněna i potřeba klidu a zbytečného nevyrušování. Na rozdíl od sester, děti se svými doprovody v oblasti zásad spolupráce kladou na první místo poskytnutí psychické a emoční podpory, dále pak uvedly stejně jako oslovené sestry význam dostatku poskytnutých informací. 4. výzkumná otázka se zabývala metodami, které sestry využívají k monitoraci bolesti u hospitalizovaného dítěte. Většina sester uvedla jako hlavní metodu rozhovor s dětským pacientem či jeho doprovodem s využitím cílených dotazů na bolest. Dětské odpovědi tvrzení sester potvrdily. 5. výzkumná otázka zněla: Jaké způsoby nefarmakologického tlumení bolesti v souvislosti s ošetřovatelskou péčí jsou u dětí nejčastěji používané? Většina dotázaných sester uvedla techniku odvedení pozornosti od bolestivého stimulu, dále pak význam využití fyzikálních metod, vhodnou úlevovou polohu a přípravu na nepříjemný výkon se zapojením doprovázející osoby dítěte. Děti potvrdily jako přínosné odvedení pozornosti od bolesti, dále pak uvedly přátelský přístup sester, ledování bolestivého místa a úlevovou polohu. Při prožívání akutní bolesti bylo požadováno zejména zajištění klidu a soukromí. Všechny děti zdůraznily význam rodičovské přítomnosti. Teoretická část diplomové práce, stejně jako výsledky empirické výzkumné fáze, jsou vhodné ke zpřístupnění sestrám pečujícím o dětské pacienty a mohou přispět ke zkvalitnění péče na dětských lůžkových odděleních.
|
|
|
Stres u uživatelů pervitinu
FILIPOVÁ, Zuzana
Diplomová práce s názvem stres u uživatelů pervitinu je zaměřena nejen na stres z obecného úhlu pohledu, ale především na strategie zvládání stresových situací. Těmto strategiím, odborně nazývaným jako copingové, je v současném bádání přisuzována značná pozornost. Podrobně se zaměřuje na vývoj drogové scény v České republice a soustředí se především na pervitin jako typickou "českou drogu". Diplomová práce charakterizuje období, ve kterých pervitin jako droga zažíval progresi a stával se symbolikou české drogové scény, až po období, kdy justice a policie začala tuto společensky neúnosnou situaci radikálně řešit s plynulým časovým přesahem do současné drogové scény. Také dále míří na rizika spojená s užíváním pervitinu a na možné podoby jeho aplikace uživateli. Logicky navazuje na možnosti závislosti, a to jak na drogách obecně, tak se zaměřením na pervitin konkrétně. Nedílnou součástí této práce je charakteristika stresu podle uznávaných odborníků na tuto problematiku, mezi které neodmyslitelně řadíme Paulíka, Bašteckou, Joshi. Z problematiky specificky definovaného a operacionalizovaného stresu svažuje k charakterizaci copingu obecně. Pojednává o prvních zmínkách o copingu a jeho výskytu. V teoretické části jsou definované copingové strategie, které jsou chápany z mnoha úhlů pohledu, ke kterým bylo dospěno opět vědeckým poznáním, zaobírá se situací kolem instrumentu SVF 78, který je dále rozebrán. Práce v teoretické části diskutuje rozdílné copingové strategie, kde identifikuje jednotlivá úskalí těchto strategií a jejich vliv na člověka z pohledu holistického modelu. Teoretická část je zakončena problematikou sociální práce s drogově závislými a jejími opěrnými pilíři. Předkládá hned několik možných modelů, díky kterým je filosofická úvaha spojena s aplikací do klinické praxe. Ve druhé kapitole jsou uvedeny cíle práce, výzkumné otázky a hypotézy. Cíle pro tuto práci byly stanoveny dva, a to "Zjistit, jaké jsou copingové strategie u uživatelů pervitinu". Druhým cílem bylo "Zjistit, jak se mění charakter copingových strategií při dlouhodobém užívání pervitinu". Na základě těchto cílů byly stanoveny tři výzkumné otázky, díky kterým se podařilo začlenit čtyři hypotézy, které jsou v této kapitole operacionalizovány. Metodika práce pojednává o nástroji SVF 78, díky kterému byla získána data od drogově závislých respondentů. Data byla získána v Kontaktních centrech v Jihočeském kraji pomocí kvantitativní strategie sběru dat. Dále je zde uvedena operacionalizace škál subtestu v přehledové tabulce. V kapitole je popsán výzkumný soubor, jenž je tvořen 50 respondenty. Nedílnou součástí této kapitoly je popis statistických metod použitých pro vyhodnocení výsledků. V následující kapitole s názvem výsledky je popsán výběrový soubor z pohledu rozložení pohlaví, konkrétně se jedná o 54 % žen a 46 % mužů. Dále je zde popsán věk obou pohlaví včetně věkového průměru, mediánu a směrodatných odchylek. Nelze opomenout ani přehledně znázorněnou dobu užívání pervitinu u respondentů a nejvyšší dosažené vzdělání. V této kapitole je také konkretizován statistický test jednotlivých hypotéz včetně nejzásadnějších frekvenčních údajů pro výstup práce. Diskuze je zaměřena na získané výsledky a jejich komparaci s aktuálními výzkumy. I přes velmi zajímavé výsledky je hned v úvodu nutno konstatovat, že ani jedna s položených hypotéz nebyla statisticky verifikovaná. Při analýze obdobných studií se však často setkáváme s podobným problémem. Jako nejzajímavější se jeví zjištění Konopka a kol. (2013), která stejně tak nenašla zásadní rozdíly ve využívání jednotlivých copingových strategiích u uživatelů benzodiazepinu. I přes to lze poukázat na frekvenční rozdíly, které byly vysledovány. To především v době užívání pervitinu ve spojitosti s využíváním negativních copingových strategií, které preferují respondenti s dobou abúzu pervitinu delší jak 11 let. Dále je rozpracováno mnoho dalších zásadních zjištění. Závěr práce shrnuje výsledky výzkumného šetření.
|
|
|
Copingové strategie, sociální opora a sebepojetí sourozenců dětí s poruchou autistického spektra
DOČEKALOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá psychosociální situací sourozenců dětí s poruchou autistického spektra, konkrétně se zaměřuje na copingové strategie, sociální oporu a sebepojetí těchto sourozenců. Mezi výzkumné otázky patřilo, jaké copingové strategie volí sourozenci dětí s poruchou autistického spektra ke zvládání obtížných situací,jakou mají vnímanou sociální oporu a zda je dostatečná. Rovněž bylo předmětem zájmu práce, jaké je jejich sebepojetí. Vzorek byl získán z organizací zabývajících se PAS a to na základě záměrného prostého výběru. Výzkum je zpracován kvalitativní metodologií a skládá se z rozhovoru rozčleněného do jednotlivých okruhů a doplněného dvěma pracovními listy, jedním na copingové strategie a druhým na sociální oporu. Pracovní list copingových strategií byl inspirován dotazníkem Children's Coping Questionnaire. Poslední částí je dotazník sebepojetí Rohnerova škála sebepojetí. Výzkumný soubor tvoří čtyři respondenti ve věku devět až jedenáct let. Jedná se o tři chlapce a jednu dívku. Výsledky jsou zpracovány jako jednotlivé kazuistické studie a v závěru jsou naznačeny některé možné podobnosti, jako například slabá vnímaná sociální opora ze strany učitelů nebo vysoký skór hostility v dotazníku sebepojetí či spíše záporný postoj k tomu hovořit o postižení sourozence.
|
|
|
Psychická zátěž a tréma umělců na pódiu
JELÍNKOVÁ, Kristýna
Tato bakalářská práce je zaměřena na hudebně psychologický fenomén trémy u hudebních umělců před veřejným vystoupením. Cílem práce je prozkoumat individuální prožívání trémy hudebníků, jejich zkušenosti s veřejným vystupováním a copingové strategie při jejím zvládání. V teoretické části je zpracována problematika trémy a další psychologické kategorie, které s trémou souvisí. Dále jsou přehledově uvedeny některé možnosti prevence a eliminace nežádoucích vlivů trémy a možné strategie jejího zvládání. Empirická část se zaměřuje na vhled do individuálního prožívání trémy u jednotlivých respondentů, snaží se zachytit specifika a jedinečné zkušenosti každého z nich.
|
|
|
Strategie zvládání zátěže v souvislosti s obrazem rodičů u dětí v dětském diagnostickém ústavu
BRYCHTOVÁ, Petra
V teoretické části je nastíněna problematika zvládání stresu a zátěže a teorie citové vazby a jejich souvislosti se sociálním a emocionálním vývojem dětí dané věkové kategorie. Dále jsou popsány poruchy chování a jejich vliv na další sociální a emocionální vývoj dětí, včetně souvislosti s teorií citové vazby a vývojem možných copingových strategií. Krátce je také popsáno zařízení ústavní výchovy {--} diagnostický ústav. V praktické části je popsán výzkum, který proběhl u klientů dětského diagnostického ústavu. Výzkum přispívá k ověření metody BISK v českých podmínkách. Výzkum a jeho výsledky odhalují možné souvislosti vztahové dynamiky v rodině dítěte s aspekty mentální reprezentace citové vazby dětí k rodičům a z ní plynoucích copingových strategií. Výsledky potvrzují, že děti z nefungujícího rodinného prostředí mají značně vyhýbavé strategie chování při zátěži. Dále jsme ověřili, že děti jsou výrazně zatížené rodinným prostředím {--} mají málo podporující rodiče, kteří je zatěžují svým chováním. Výsledky mohou být přínosem jak pro další výzkumné směřování, tak pro práci v oblasti prevence a terapie.
|
|
|
Psychologické aspekty studia v zahraničí
VACKOVÁ, Petra
Tématem diplomové práce jsou studijní pobyty v zahraničí. Teoretická část přináší poznatky o adaptačním procesu na novou zemi, zabývá se akulturačními a copingovými strategiemi, kulturním šokem a jeho determinanty a také zpětným kulturním šokem, který se odehrává po návratu ze zahraničí. Dále přibližuje věkovou skupinu účastníků pobytů v zahraničí (21 {--} 26 let) z hlediska vývojové psychologie, popisuje zjištěné korelační vztahy mezi rysy osobnosti a některými aspekty dlouhodobého pobytu v zahraničí a nastiňuje osobnostní profil ideálního adepta na dlouhodobý pobyt v zahraničí. Výzkumná část informuje o poznatcích zjištěných ze 3 výzkumných dotazníků, které studenti vyplňovali před, během a po zkušenosti se studijním pobytem, a také z osobních rozhovorů. Hlavními zkoumanými oblastmi jsou: osobnostní profil jedince, změny vybraných charakteristik vlivem pobytu v zahraničí, motivace, očekávání a jejich splnění či nesplnění, průběh kulturního šoku a zpětného kulturního šoku.
|
host ::
RSS.