|
| |
|
|
Návrh konstrukce křídla a podvozku kluzáku TST 14 MC
Štěpánek, Jan ; Šošovička, Róbert (oponent) ; Juračka, Jaroslav (vedoucí práce)
Modifikace kluzáku TST-14 MC, výpočet V-n obálky zatížení, rozložení vztlaku po křídle, výpočet případů zatížení křídla, pevnostní kontrola vybraných konstrukčních uzlů, návrh mechanismu zatahování podvozku, stanovení zatížení podvozku dle ULKM, pevnostní kontrola podvozku
|
|
|
Lomová houževnatost kompozitu s Al-matricí a uhlíkovými vlákny
Michalička, Jan ; Klement, Josef (oponent) ; Molliková, Eva (vedoucí práce)
Abstrakt V této studii byly stanoveny hodnoty lomové houževnatosti vlákno-kovového laminátu (VKL) CARE s uhlíkovými vlákny v epoxidové matrici a hliníkovými plechy o skladbě vrstev 6/5. Experimentálně byly zkoušeny vzorky s jednosměrně orientovanými i křížově orientovanými vlákny. U jednosměrně orientovaných vzorků byl posouzen také vliv zvýšené absorpce vlhkosti do epoxidové matrice. Výpočet lomové houževnatosti byl nejprve proveden metodou COD, kdy se za kritický okamžik pro stanovení "delta"c považoval skok v diagramu F – COD definovaný 5% sečnou. Bylo zjištěno, že výsledky kritického rozevření trhliny nesplnily podmínku rovinné deformace a nemohly být považovány za lomovou houževnatost "delta"Ic. Pro další vyhodnocování lomové houževnatosti byla použita metoda J integrálu. U všech vzorků studovaných touto metodou byla měřena změna elastické poddajnosti, ze které byly určeny počátky stabilního šíření trhliny. Z těch byla stanovena kritická síla Fc následně započítaná do kritické hodnoty Jc. Závislost elastické poddajnosti na rozevření trhliny měla před svým lineárním až exponenciálním nárůstem specifický zvlněný průběh. Ten byl pozorován u všech zkoumaných vzorků. Z bodu konce zvlnění následovaným kontinuálním nárůstem poddajnosti byla určena kritická síla Fc. Pro výpočet J integrálu byly použity standardní vztahy uvedené v normách pro kovové materiály. Všechny výsledky Jc ale splnily podmínku rovinné deformace a mohly být považovány za lomovou houževnatost JIc. Experimentem bylo zjištěno, že CARE s jednosměrným uspořádáním vláken měl hodnotu lomové houževnatosti JIc přibližně 76 kJ/m^2 a stejný typ CARE se zvýšeným podílem absorbované vlhkosti měl JIc o 4 % vyšší. V tomto případě nebylo zjištěno negativní působení vlhkosti. U CARE s křížovým uspořádáním vláken byla naměřena lomová houževnatost JIc přibližně 31 kJ/m^2, to bylo o 65 % méně než u jednosměrně orientovaného CARE.
|
|
|
Analýza vlastností lakových kompozitů v průběhu navlhávání
Novák, Petr ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce řeší problematiku přípravy zkušebních lakových vzorků plněných mikromletou slídou a sledování vlivu teploty a relativní vlhkosti prostředí na elektrické vlastnosti kompozitních materiálů metodou dielektrické relaxační spektroskopie. Kompozitní materiál je tvořen epoxidovým lakem TSA 220S, který je modifikován s různým hmotnostním procentem mikromleté slídy. Výsledkem práce jsou kmitočtové závislosti složek komplexní permitivity kompozitního materiálu při různých relativních vlhkostech a teplotách prostředí a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Studium elektrických vlastností kompozitů
Bariš, Marián ; Havlíček, Svatopluk (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá problematikou kompozitních materiálů. Na vzorcích polyamidu s různým hmotnostním plněním mleté slídy byly měřeny vnitřní rezistivita, relativní permitivita a ztrátový činitel v závislosti na teplotě a plnění. Bylo zvoleno plnění mletou slídou v rozsahu 0 až 40 hmotnostních procent, teploty se pohybovaly v rozsahu 20 °C - 90 °C.
|
|
|
Vlastnosti lakových kompozitních materiálů plněných mikro- a nanočásticemi
Novák, Petr ; Frk, Martin (oponent) ; Rozsívalová, Zdenka (vedoucí práce)
Předložená práce řeší problematiku přípravy zkušebních lakových vzorků plněných mikročásticemi slídy, nebo nanočásticemi oxidu křemičitého (SiO2). Sleduje vliv klimatických podmínek a plniva na elektrické vlastnosti kompozitních materiálů. Elektrické vlastnosti kompozitních materiálů jsou měřeny metodou dielektrické relaxační spektroskopie. Zkušební vzorky jsou tvořeny epoxidovou pryskyřicí TSA 220S a polyesterovou pryskyřicí DOLPHON XL 2102. Laky jsou modifikovány různým hmotnostním procentem nanočástic oxidu křemičitého, nebo mikromleté slídy. Výsledkem práce jsou kmitočtové závislosti složek komplexní permitivity kompozitního materiálu a jejich vyhodnocení.
|
|
|
Řízené vytápění kompozitního materiálu
Fajkus, Martin ; Macháň, Ladislav (oponent) ; Šteffan, Pavel (vedoucí práce)
Předpokládána práce se zabývá problémem řízeného vytápění kompozitního materiálu pro venkovní použití. Základem práce je analýza předložených vzorku kompozitního materiálu. Porovnání naměřených hodnot kompozitních materiálu, vyhodnocení a výběr vhodných vzorků pro další použití. Součásti práce je vytvoření měřícího softwaru pro analyzu vzorku. Další části práce je realizace zařízení řídící jednotky pro vytápění kompozitního materiálu z možnosti regulace a z možnosti ovládat řídící jednotku s počítače.
|
|
|
Řízené vytápění kompozitního materiálu
Fajkus, Martin ; Havlíček, Tomáš (oponent) ; Šteffan, Pavel (vedoucí práce)
Předpokládána práce se zabývá problémem řízeného vytápění kompozitního materiálu pro venkovní použití. Základem práce je analýza předložených betonových vzorků kompozitu. Zjištění vlivu stejnosměrného a střídavého napětí na předložené vzorky a volbu měřící metody. Správnou volbou měřící metody, bylo možno změření všech vzorku. Z porovnání byly vybrány vzorky kompozitního materiálu, které jsou vhodné pro další použití. Pro vybrané vzorky kompozitního materiálu byla navržena podle jejich parametru optimální řídící jednotka pro vytápění a temperování.
|
|
| |
|
|
Dielektrické vlastnosti termoplastů plněných mletou slídou
Fiala, Ivo ; Havlíček, Svatopluk (oponent) ; Polsterová, Helena (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá problematikou kompozitních materiálů, měřením jejich dielektrických vlastností, konkrétně polyamidu a polyamidu plněného různým hmotnostním procentem mleté slídy. Základním zaměřením práce je určení metodiky měření a vlastní měření základních dielektrických veličin materiálů, jako jsou ztrátový činitel a složky komplexní permitivity. Měření mají probíhat pro různé kombinace teplot a vlhkostí. V práci je uvedeno fyzikální objasnění naměřených závislostí.
|
host ::
RSS.