|
| |
|
| |
|
|
Zaklenutí
Willertová, Aneta ; Dolanová,, Lenka (oponent) ; Klímová, Barbora (vedoucí práce)
Tématem bakalářské práce je tvorba tzv. "osobních mytologií" - subjektivních konstruktů reality, které vznikají samovolně a přirozeně, jako důsledek potřeby výkladu vnějšího i vnitřního světa. Tyto konstrukty staví na základech zkušeností, dojmů a vzpomínek, organicky se spojujících a vytvářejících jedinečné vazby. Práce si klade za cíl toto téma zpracovat do podoby environmentu, který divákovi tyto vazby, pozadí jejich vzniku a výsledné mytologie předloží v autoportrétním celku.
|
|
|
Zdroj vysokonapěťových pulzů pro elektroporaci buněk
Puczok, Václav ; Martiš, Jan (oponent) ; Červinka, Dalibor (vedoucí práce)
Hlavním cílem této práce je vytvoření řídící desky přístroje určeného pro ireverzibilní elektroporaci a napsání řídícího firmware pro použitý procesor. V první kapitole je pojednáno o samotném principu buněčné elektroporace. Je zde popsán model buňky v elektrickém poli, účinek elektroporace na živou tkáň a také simulace metody. Dále jsou definovány požadavky na parametry pulzů ireverzibilní elektroporace a také požadavky na bezpečí pacienta ve smyslu synchronizace pulzů se signálem EKG. Na konci první kapitoly je vysvětlen princip nové vysokofrekvenční elektroporační metody H-FIRE, při které jsou do tkáně aplikovány dávky bipolárních, vysokonapěťových, velmi krátkých pulzů. Ve druhé kapitole je stručně představeno komerční elektroporační zařízení Nanoknife. Je zde popsána jeho výkonová i řídící část, včetně uvedení mezních parametrů zařízení. Ve třetí kapitole je představen nový přístroj pro ireverzibilní elektroporaci vyvinutý na VUT v Brně a stručně popsáno zapojení jeho výkonové části. Čtvrtá kapitola se týká návrhu řídící desky. Jsou zde popsány jednotlivé schematické bloky celého zapojení. V páté kapitole je charakterizován algoritmus řídícího programu, následuje stručný manuál k přístroji.
|
|
|
Interpretace dat z biočipů
Ludwig, Petr ; Šilhavá, Jana (oponent) ; Smrž, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá interpretací dat získaných pomocí technologie biočipů. Práce obsahuje také krátký úvod do problematiky genetické informace a jejího významu. Jádrem práce je pak sada skriptů provádějící analýzy nad testovacími daty. Jako vstupní data jsou použity výstupy biočipové analýzy tkání s rakovinou tlustého střeva. Dílčí výsledek je určení genových markerů rakoviny tlustého střeva. Finální výsledek určuje postavení markerů v kontextu objevených signálních drah, ty jsou nakonec seřazeny dle relevance.
|
|
|
Vliv terapeutického ultrazvukového pole a metalických nanočástic na nádorové buňky
Kalužová, Adéla ; Rozman, Jiří (oponent) ; Bernard, Vladan (vedoucí práce)
Tato práce se zaměřuje na výzkum působení ultrazvuku a nanočástic na nádorové buňky. V literární rešerši jsou popsány aplikace ultrazvukového pole v součinnosti s aplikací metalických nanočástic na viabilitu nádorových buněk na základě provedení in vitro experimentů. Smyslem aplikace metalických nanočástic by mělo být možné zesílení jejich protinádorového účinku díky přítomnosti ultrazvukového pole. Dále jsou v literární rešerši zahrnuty technické provedení přístrojů, jejich indikace a kontraindikace, parametry ultrazvukových polí a aplikace metalických nanočástic. Metalické nanočástice se stávají součástí života člověka stále více, proto je zapotřebí se jim věnovat na větší úrovni. Cílem práce je navrhnout způsob řešení založený na principu ozvučení buněk ultrazvukovým polem s vhodnými parametry v kombinaci s aplikací metalických nanočástic s následným provedením testů buněčné viability. Pro určení viability byl vybrán test MTT assay. Pro lepší pochopení ultrazvukového pole je další součástí práce proměření parametrů tohoto pole pomocí ponorného jehlového hydrofonu. V závěrečné části práce je nutné statistické vyhodnocení naměřených dat provedených experimentů a diskuze nad získanými výsledky.
|
|
|
Zpracování difuzně vážených obrazů
Petrek, Tomáš ; Bartušek, Karel (oponent) ; Marcoň, Petr (vedoucí práce)
Diplomová práca skúma možnosť využitia difúzne vážených obrazov v medicíne. V práci je uvedený stručný fyzikálny princíp fungovania magnetickej rezonancie ako nástroja pre nedeštruktívne zobrazovanie vnútornej štruktúry látok, princíp zobrazovania jednotlivých kontrastov ako sú T1, T2 a difúzne vážené obrazy, priebehy sekvencií určené na získavanie obrazov s rôznym kontrastom. Medicína sa stretáva s problémom klasifikácie patologického tkaniva v mozgu. Kontrast difúzne vážených obrazov neumožňuje opticky určiť tvar patologického tkaniva v podobe tumoru alebo edému. Pomocou T1 a T2 vážených obrazov boli vypočítané masky, zodpovedajúce tumoru a edému, ktoré boli aplikované na difúzne vážené obrazy. Obrazy tumoru a edému boli podrobené meraniam difuzivity a štatistickému vyhodnoteniu za účelom klasifikácie druhu tumoru. Skúmaných bolo sedem gliómových nálezov a päť metastázových nálezov. Výskum bol zameraný na klasifikáciu patologického tkaniva.
|
|
| |
|
|
Radioterapie karcinomu prsu
TRAKALOVÁ, Barbora
Pod diagnózou C50 se skrývá nádorové onemocnění karcinom prsu. Je to nejčastější nádorové onemocnění u žen. Za rok 2009 bylo v České Republice nově diagnostikováno 5975 případů u žen a 1607 žen na toto onemocnění zemřelo. Existuje mnoho rizikových faktorů, které podmiňují vznik nádoru, jako je například dědičná dispozice, věk, menstruace, menopauza a další faktory. Zároveň existuje i mnoho faktorů, které můžeme my sami ovlivnit a onemocnění tak předcházet. Důležitá je i prevence, ať už ve formě samovyšetření prsu nebo mamografického screeningu, který je pojišťovnou hrazen od 45. roku. Léčba karcinomu prsu zahrnuje spoustu léčebných modalit, jako je například chirurgická, hormonální a biologická léčba, chemoterapie a radioterapie. Tato práce se podrobněji zabývá radioterapií, která je v léčbě tohoto onemocnění nenahraditelná. Radioterapie je léčba zhoubných i nezhoubných nádorů pomocí ionizujícího záření. Aby mohl být pacient ozářen, musí mu tým lékařů a radiologických asistentů vytvořit individuální ozařovací plán, ve kterém je přesně uveden cílový objem, kritické orgány, ozařovací technika, frakcionace a jednotlivé dávky záření, ozařovací poloha a spousta dalších údajů, které jsou potřebné k přesnému ozáření. Nejvyužívanější technikou při léčbě karcinomu prsu je technika dvou tangenciálních polí. Tato technika se využívá i v Nemocnici České Budějovice a.s., kde jsem vytvořila soubor 60 pacientek s karcinomem prsu léčených na onkologickém oddělení v roce 2011. Použito bylo celkem 536 verifikačních snímků, tedy 1608 hodnocení. V průběhu léčby by měl pacient zaujímat totožnou ozařovací polohu, které dosahujeme pomocí ozařovacích a fixačních pomůcek. Z různých důvodů však při jednotlivém ozařování dochází k malým či větším odchylkám od optimální polohy, tudíž dochází k možnosti ozáření jiného objemu, než je požadovaný cílový objem. Je nutné si uvědomit, že v průběhu léčby onkologických pacientů dochází často ke změně hmotnosti, změně tvaru těla pacienta a u pokročilých stádií třeba i změně fyzického stavu a pohyblivosti pacienta. Z tohoto důvodu u pacientů s karcinomem prsu může docházet k velkým odchylkám a to například v případě deformace prsu nebo při nadměrném hubnutí způsobeném léčbou. V Nemocnici České Budějovice a.s. je stanovena maximální povolená odchylka pro vertikální, laterální a longitudinální osu 0,7 cm a pro rotaci 3°. Získané hodnoty odchylek z verifikačních snímků jsem tedy zaznamenala do tabulky a následně do grafů, kde jsou zobrazeny průměrné odchylky a četnosti těchto odchylek v jednotlivých osách pro každé ozařovací pole. K největším odchylkám docházelo ve vertikální ose a průměrná odchylka v této ose byla 0,29 cm. Z celkového počtu hodnocení byla maximální povolená odchylka překročena pouze u 3 %, tedy u 45 odchylek. Snahou této práce bylo dokázat, že verifikační snímky umožňují předcházet případným chybám při ozařování. Tato hypotéza byla potvrzena, protože k překročení maximálních povolených odchylek došlo pouze u 3 % hodnocení. Díky verifikačním snímkům můžeme tedy odhalit nesprávnou ozařovací polohu, tudíž je ozářen pouze cílový objem a nedochází k ozařování okolní zdravé tkáně a kritických orgánů.
|
|
|
Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu.
KRBCOVÁ, Julie
Současný problém v populaci žen spočívá ve vysokém výskytu patologických nálezů v prsu, které mohou být benigní, ale častěji maligní. Téma: "Úloha sestry v poskytování ošetřovatelské péče u pacientek s nádorovým onemocněním prsu" pro svou bakalářskou práci jsem si vybrala z důvodu stálé aktuálnosti této problematiky. Základní teoretická východiska práce popisují anatomii a patologii ženského prsu. Seznamují nás s problematikou příčin vzniku nádorového onemocnění a s nejčastějšími příznaky tohoto onemocnění. Významný podíl na vysokém procentu zachycených časných stadií má využití moderních diagnostických metod (především mamografie) a jejich plošné zpřístupnění ve skríningovém programu. Operace nádorového onemocnění prsu patří k fyzicky i psychicky náročným operacím. Zde je důležitá úloha všeobecných sester poskytování předoperační a hlavně pooperační ošetřovatelské péče. Sestra zajišťuje komplexní ošetřovatelskou péči, řídí se zásadami ošetřovatelského procesu tak, aby byly uspokojovány individuální potřeby pacientky. Sestra nezapomíná na poskytování informací, edukaci, empatický přístup a psychickou podporu pacientky. Prvním cílem bylo zmapovat specifika ošetřovatelské péče u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Druhým cílem bylo zjistit úlohu sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Pro splnění cílů byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První výzkumná otázka: "Jaké specifické ošetřovatelské činnosti provádí sestra v pooperačním období u pacientek po operaci prsu?" Druhá výzkumná otázka: "Jakou roli zastává sestra v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu?" Ke zpracování výzkumné části bakalářské práce bylo použito kvalitativní výzkumné šetření. Technikou sběru dat byl polostrukturovaný rozhovor. Výzkumné šetření bylo realizováno na chirurgickém oddělení Nemocnice České Budějovice a.s. První výzkumná otázka mapovala specifické ošetřovatelské činnosti sester prováděné u pacientek po operaci nádorového onemocnění prsu. Z odpovědí vyplynulo, že sestry znají specifické ošetřovatelské činnosti, které provádějí u pacientek s nádorovým onemocněním prsu v pooperačním období. Specifika, která jak sestry, tak pacientky popisují, se úzce týkají výkonu, který podstoupily a který je sám o sobě specifický. Druhá výzkumná otázka zjišťovala role sestry v pooperačním období u pacientek s nádorovým onemocněním prsu. Z výsledků odpovědí sester i pacientek (co se týče předávání informací o pooperační péči) vyplývá, že byly naplněny role sestry komunikátorky, edukátorky a nositelky změn. Možností jak dosáhnout efektivního uplatnění ošetřovatelských intervencí v prevenci nádorových onemocnění prsu by mohly být edukační i názorné pomůcky (silikonový prsní fantom k výuce samovyšetřování) pro ošetřovatelský personál, který by pomohl sestrám zlepšit vztah komunikace a edukace v této problematice. Výsledky mé práce by mohly být použity jako informační materiál, který by mohl posloužit ke zkvalitnění či zefektivnění ošetřovatelské péče pro již zkušené, nebo začínající sestry, které se při své práci setkávají s těmito pacientkami. Výsledky výzkumného šetření by bylo možné využít jako podkladový materiál k vytvoření přednášky na odborném semináři či konferenci pro sestry.
|
host ::
RSS.