Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 76 záznamů.  začátekpředchozí45 - 54dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Stanovení těžkých kovů v půdách a sedimentech v oblasti Revúce
Kováč, Lukáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Táto diplomová práca je zameraná na posúdenie miery kontaminácie pôdy a sedimentu rizikovými kovmi v oblasti Jelšava, v ktorej je hlavným znečisťovateľom životného prostredia magnetizový závod. Odber vzoriek pôd a sedimentov boli uskutočnené v troch ročných obdobiach. Odbery boli rozvrhnuté tak, aby reprezentovali rôzne ročné obdobia a aby bol zohľadnený vplyv ročných období na získaných hodnotách koncentrácie v pôde a v sedimente. Odberové miesta boli vyberané podľa rôznej vzdialenosti od závodu a rôzneho zaťaženie cestnou dopravou. V každom z odobraných vzoriek boli stanovené koncentrácie prvkov medi, olovo, zinku, niklu, mangánu, ortute, kadmia a vanádu. Meď, olovo, zinok, nikel a mangán boli analyzované atómovou absorpčnou spektrometriou s atomizáciou v plameni (F AAS), kadmium a vanád boli stanovené metódou atómovej absorpčnej spektrometri s elektrotermickou atomizáciou (ET AAS). Pre stanovenie ortuti bol použitý analyzátor ortuti (AMA).
Zhodnocení zátěže půd a sedimentů v oblasti řeky Jihlavy těžkými kovy
Marek, Milan ; Adamec, Vladimír (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá půdou a sedimenty z pohledu životního prostředí. Pro vybrané rizikové prvky – měď, kadmium, olovo a rtuť, které jsou blíže specifikovány, jsou uvedeny limitní koncentrace a metody stanovení v půdě a sedimentech. Studovanou lokalitou pro zhodnocení znečištění půd a sedimentů bylo vybráno město Jihlava a jeho okolí. V rámci této práce byly odebrány vzorky půd a sedimentů řeky Jihlavy, ve kterých byly stanoveny obsahy kadmia, mědi, olova a rtuti s využitím atomové absorpční spektrometrie (F-AAS, ET-AAS, AMA 254). Z naměřených výsledků bylo vyhodnoceno zatížení půd a sedimentů řeky Jihlavy vybranými rizikovými prvky.
Monitoring kontaminace vod a sedimentů po těžbě uranové rudy
Kurfürst, Vlastimil ; Komendová, Renata (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Práce se zabývá monitoringem kontaminace vod a sedimentů v lokalitě uzavřeného ložiska Olší - Drahonín. V prvním kroku je provedeno vyhodnocení kontaminace důlních vod vypouštěných do recipientu řeky Hadůvka. Ve druhém kroku je provedeno vyhodnocení obsahu těžkých kovů v sedimentech v recipientu řeky a monitoring povrchových vod v toku. Dále je proveden popis technologie čištění důlních vod a odběrů vzorků. Je proveden popis separačních metod a výběr standardní metody.
Distribuce organochlorových pesticidů do životního prostředí
Plačková, Lucie ; Stoupalová, Michaela (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Diplomová práce byla zaměřena na stanovení perzistentních organických polutantů; konkrétně byly zjišťovány polychlorované bifenyly (PCB 28, 52, 101, 118, 138,153 a 180) a organochlorové pesticidy. Celkem byla hodnocena kontaminace 31 organochlorových sloučenin. Úroveň kontaminace těmito organickými polutanty byla zjišťována ve 20 vzorcích, z toho 9 vzorků byly sedimenty z řeky Jevišovky, která se nachází na jihu Moravy a 11 vzorků představovala orná půda, odebíraná v blízkosti této řeky. V teoretické části práce jsou charakterizovány obě skupiny látek, jejich osud v životním prostředí a negativní účinky na živé organismy. Experimentální část je zaměřena na postup odběrů vzorků a jejich zpracování pro analýzu pomocí plynové chromatografie. Je zde popsán komplexní analytický postup zahrnující tři extrakční postupy (zrychlená extrakce rozpouštědlem, mikrovlnná extrakce a extrakce ultrazvukem), přečistění extraktu a vlastní stanovení na plynovém chromatografu s detektorem elektronového záchytu (GC/ECD). Nejčastěji byly ve vzorcích sedimentu detekovány tyto kongenery PCB (138, 153 a 180) a organochlorové pesticidy (b-HCH, HCB, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT). Ve vzorcích půdy byl detekován kongener PCB 28, a organochlorové pesticidy (HCB, b-HCH, heptachlor, aldrin, dieldrin, p,p’-DDE, p,p’-DDD, p,p’-DDT a o,p’-DDT).
Toxické kovy ve vodě a sedimentech vodní nádrže Brno
Bořek, Tomáš ; Čelechovská, Olga (oponent) ; Dočekalová, Hana (vedoucí práce)
Předkládaná diplomová práce se zabývá využitím techniky difuzního gradientu v tenkém filmu (DGT) pro stanovení labilních forem vybraných kovů v sedimentech a povrchové vodě přehradní nádrže Brno. Odběry vzorků sedimentů a vody byly prováděny na předem vytipovaných místech přehradní nádrže Brno v září a říjnu roku 2008. DGT technikou byly v sedimentech získány hloubkové profily Fe, Mn, Pb, Cd, Zn, Cu, Ni a Al. Do odebraných sedimentů byly aplikovány DGT sondy se třemi různými tloušťkami difuzní vrstvy a získané výsledky poskytly informace o tom, do jaké míry jsou příslušné kovy uvolňovány z pevné fáze sedimentu do pórové vody sedimentu. Dále byl proveden mikrovlnný rozklad sedimentů a v mineralizátech byly změřeny koncentrace Fe, Mn, Pb a Cd. V odebrané povrchové vodě z přehrady byly DGT technikou získány koncentrace Fe, Mn, Pb a Cd.
Cín a jeho sloučeniny v životním prostředí
Ježek, Stanislav ; Kosárová, Hedvika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je vypracování aktuální literární rešerše, týkající se problematiky cínu v životním prostředí. Zahrnuje chemické a fyzikální vlastnosti, výskyt a koloběh cínu v životním prostředí. Obsahuje také možné metody extrakce a stanovení cínu a jeho sloučenin.
Kontaminace půd a sedimentů rizikovými kovy
Pidima, Tomáš ; Komendová, Renata (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá půdou a sedimenty z hlediska životního prostředí. Pro vybrané těžké kovy – kadmium, olovo a rtuť jsou uvedeny informace o jejich výskytu, vlastnostech a možných zdrojích kontaminace životního prostředí. Je také zmíněna legislativa zabývající se danou problematikou. Pro určené prvky jsou uvedeny limitní koncentrace v půdě a sedimentech, metodika jejich stanovení a principy nejčastěji používaných instrumentálních analytických metod.
Determination of eutrophication potential of particles in rivers and waterbody sediments
JAN, Jiří
Extraction solutions were assessed to find the most appropriate method for characterisation of particles in the context of release or uptake phosphorus in non-calcareous regions. Advantages and limitations of methods for determination of different phosphorus (P) forms and its important binding components iron and aluminium (hydr)oxides, were pointed out. Characterisations of these forms, that show highly different behaviour under changing environmental conditions, were used for the assessment of particles saturation with respect to P. Sorption/desorption behaviour of soil particles susceptible to erosion and their content of plant available P was tested. Strong correlation, which is dependent on P saturation ratio, was used to propose a method for the determination of soil erosion impact to supply dissolved P in stream waters of variable dissolved P concentration.
Co umíme říct o sedimentech, aneb hodnocení sedimentů v nádržích ve vztahu k eutrofizaci
Jan, Jiří ; Borovec, Jakub ; Hubáček, Tomáš
Tento příspěvek se zabývá detailním hodnocením sedimentů a jejich případného vlivu na eutrofizaci nádrží. K tomuto účelu slouží dvě představené metody: i) frakcionace k charakterizaci částic sedimentu a ii) metoda použití gelových minipeeperů k analýze pórové vody v sedimentu. Interpretací získaných dat a jejich kombinací dokážeme určit potenciál uvolňování P ze sedimentů do vody nad ním. Na příkladech je pro tyto účely ukázána nutnost stanovit nejenom množství celkového P v sedimentu, ale zejména: i) jeho koncentrace v různých formách, ii) koncentrace hlavních vazebných partnerů – (hydr)oxidů Fe a Al, iii) aktuální koncentrace rozpuštěného P a Fe v pórové vodě, iv) koncentrace iontů ovlivňující redukční podmínky (NO3-), jak ve vodě nad sedimentem, tak pak zejména v pórové vodě.
Vliv klecového chovu ryb na jakost vody v nádrži Nechranice
Hejzlar, Josef ; Borovec, Jakub ; Zahrádka, V. ; Rosendorf, P.
Vliv klecového chovu ryb v eutrofní nádrži Nechranice na kvalitu vody byl posuzován prostřednictvím jeho příspěvku k bilanci eutrofizačně účinných forem fosforu (PO4-P) ve vstupech do nádrže a proměřením ovlivnění sedimentu kolem chovných klecí. Studie prokázala, že i když je příspěvek klecového chovu ryb relativně malý (max. v desetinách až jednotkách procent celkového vstupu PO4-P), nelze jeho vliv na kvalitu vody zanedbat, protože působí bezprostřední znečištění a za určitých hydrologických a klimatických situací významně přispívá k eutrofizaci nádrže a ke kritickému zhoršování kvality vody pro rekreaci a koupání. Na druhou stranu je nesporné, že hlavním zdrojem eutrofizace nádrže Nechranice je vypouštění komunálních odpadních vod v povodí.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 76 záznamů.   začátekpředchozí45 - 54dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.