Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 52 záznamů.  začátekpředchozí43 - 52  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995
Lalić, Jan ; Tejchman, Miroslav (vedoucí práce) ; Pikal, Kamil (oponent)
Neochota mezinárodního společenství zapojit se do bosenské občanské války v letech 1992- 1995 vojenskou intervencí, vytvořila z mise United Nations Protection Force (UNPROFOR) náhražku rozhodné akce. Absence jakékoliv naděje na dohledné příměří, které by mohly mírové jednotky svojí přítomností podporovat, vedla v první fázi války k vytvoření ryze humanitárního mandátu pro jednotky OSN. Ty měly ve spolupráci s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) zajistit chod sarajevského letiště pro humanitární účely a postarat se o bezpečnost UNHCR a jeho konvojů s humanitární pomocí. Práce "Implementace mandátu mise UNPROFOR v Bosně a Hercegovině v letech 1992-1995" se zabývá právě problematikou implementace tohoto čistě humanitárního mandátu. Pomocí deskriptivní analýzy nejdříve vysvětlí motivy, které vedly mezinárodní společenství k nasazení lehce vyzbrojených mírových jednotek s netypickým mandátem do oblasti, která se ukáže být naprosto nevhodnou pro působení mírových sil. Následně prozkoumá samotný průběh implementace a problémy, se kterými se jednotky OSN potýkaly. Cílem práce je dokázat, že mise UNPROFOR nebyla absolutním selháním, za jaké je pokládána, avšak prokáže se neadekvátnost jejího nasazení v daném prostředí a budou představeny příčiny neúspěchů.
Odpovědnost za mírové operace Organizace spojených národů.
Jarkovská, Michaela ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Cílem této práce je odpovědět na otázku, zda je za jednání vojenských kontingentů v mírových operacích OSN odpovědná OSN, nebo státy poskytující kontingenty. Práce se zabývá pouze mírovými operacemi vedenými OSN a odpovědnosti za jednání mírových kontingentů, nikoliv individuální odpovědnosti jejích příslušníků. Důvodem pro zvolené téma je specifický právní status mírových sborů. I když zůstávají ve službách svého státu, stávají se po dobu mírové operace mezinárodním personálem pod vedením OSN. Práce se skládá ze čtyř hlavních kapitol. První z nich zmiňuje charakteristiku a právní základ mírových operací a vymezuje, které typy operací jsou předmětem práce. Druhá kapitola se zabývá základní úpravou odpovědnosti států za protiprávní jednání. Třetí kapitola přibližuje problematiku právní subjektivity a odpovědnosti mezinárodních organizací, zejména OSN. Tyto instituty spolu úzce souvisí, protože pouze subjekt mezinárodního práva může nést odpovědnost za své protiprávní jednání. Čtvrtá a zároveň nejdůležitější kapitola se koncentruje na problematiku odpovědnosti za jednání příslušníků mírových kontingentů. Kapitola rozebírá předpoklady mezinárodní odpovědnosti státu a mezinárodní organizace, porušení mezinárodního závazku a přičitatelnost chování. Zmiňuje, které závazky může OSN a státy poskytující...
The role of peacekeeping in resolving ethnopolitical conflict: Comparative study of Macedonia, Bosnia and Herzegovina, Kosovo and Cyprus
Šinkovičová, Martina ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Práca sa zaoberá vzťahom medzi povahou peacekeepingovej misie a potenciálnym pozitívnym výstupom z tejto činnosti a úspešnosťou peacebuildingu v špecifickom kontexte etnopolitických konfliktov. Etnopolitické spory predstavujú stále živú výzvu najmä pre OSN, ktorá je jedným z hlavných aktérov v snahe o pomoc pri ich riešení a ktorá ponúka konkrétne nástroje zahraničnej politiky na ich riešenie - peacekeepingové misie. Komparatívna prípadová štúdia pracuje s predpokladom, že povaha etnopolitického konfliktu a povaha strán v ňom zúčastnených ovplyvňuje významnou mierou zapojenie a pôsobenie peacekeepingových misií pri riešení týchto konfliktov. Pomocou teórií vzniku a riešenia etnických konfliktov vytvára diplomová práca rámec, v rámci ktorého má byť vysvetlená ich komplikovanejšia riešiteľnosť, ako aj inhibítory teoreticky úspešných modelov. Práca vymedzuje aj typológiu peacekeepingových operácií OSN a zúžené poňatie ďalšieho nástroja zahraničnej politiky, peacebuildingu, a to konkrétne na jeho politické a bezpečnostné aspekty. Dáta prípadových štúdií Macedónska, Bosny a Hercegoviny, Kosova a Cypru následne poskytujú priestor na formuláciu čiastkových záverov a zistení skúmanej kauzálnej väzby. C lick here to buy ABBY Y PDF Transform er2.0 w w w.ABBYY.com C lick here to buy ABBY Y PDF Transform er2.0 w w...
Fenomén spolupráce OSN a regionálních afrických organizací: Evaluace peacekeepingových misí
Suchardová, Hana ; Bureš, Oldřich (vedoucí práce) ; Werkman, Kateřina (oponent)
SUCHARODVA, Hana. Fenomén spolupráce OSN a regionálních afrických organizací: Evaluace peacekeepingových misí, Praha: Karlova universita, Fakulta sociálních věd, Ústav politologických studií, 2011. 138. Vedoucí diplomové práce Oldřich Bureš, PhD Abstrakt Výskyt konfliktů v nestabilních regionech je jednou z největších hrozeb současného mezinárodního systému a mnoha států. Jedním z mechanismů, jak se šíření konfliktů dá zabránit, je mnohostranná spolupráce. Operace peacekeeping (PK) jsou jedním z nástrojů pro řešení konfliktů. V posledních letech se vyvinula vedle OSN ještě další struktura, která může být pro vedení využita - regionální organizace (RO). Velké množství literatury se věnuje systému OSN a jeho práci, méně již se soustředí na RO a jen velice málo titulů je věnováno problematice jejich spolupráce. Právě tento nedostatek je touto prací adresován. Spolupráce je hlavním předmětem výzkumu této práce. Abychom byli schopni analyzovat tento faktor, je třeba využít několik různých teoretických rámců v rámci mezinárodních vztahů. Nejprve je to samotná teorie mezinárodních vztahů. V rámci zajištění přehlednosti byly teorie rozděleny do skupin tradičních teorií a současných přístupů. Za druhé je to teorie a koncepty bezpečnosti, jehož změny byly jedním z hlavních faktorů umožňující vstup RO na bezpečnostní...
Motivace států k účasti v mírových operacích: Případová studie Kanada a Indie
Šoltys, Adam ; Zemanová, Štěpánka (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan Martin (oponent)
Diplomová práce zkoumá motivace Kanady a Indie k účasti v mírových operacích, a to na dvou úrovních analýzy. Cílem práce je následně zhodnotit, zda v této motivaci sehrává klíčovou roli národní či hodnotově orientovaný zájem. Tato pojetí zájmu jsou definována jako protipóly vycházející z teorií mezinárodních vztahů. Dále jsou zájmy operacionalizovány a vytvořen analytický aparát pro hodnocení v rámci případových studií. Druhou část práce představují samotné případové studie, ve kterých je zkoumána motivace obou zemí jak ve vybraných misích, tak i na obecnější úrovni dlouhodobé zahraniční politiky.
Prevence konfliktů se zaměřením na OSN
Čapková, Ivana ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Sršeň, Radim (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit čtenáři, jakými způsoby OSN předchází konfliktům, kdo jsou aktéři prevence v rámci Organizace a jak se k preventivní činnosti Organizace staví její členové. Dále pak má identifikovat příčiny úspěchu či neúspěchu preventivních akcí. Práce se v první části zabývá teorií konfliktů v mezinárodních vztazích a teorií jejich prevence, zejména pak preventivní diplomacií a jejími nástroji. Druhá část prezentuje teorii prevence konfliktů z pohledu OSN a uvádí její aktéry, jejich role a možnosti. Poslední kapitola zachycuje reálné působení OSN na několika úspěšných i neúspěšných příkladech preventivní diplomacie, peacemakingu, peacekeepingu a preventivního rozmístění mírových sil. Jednotlivé příklady jsou zhodnoceny na základě získaných teoretických poznatků.
OSN a genocida ve Rwandě
Nousková, Michaela ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Knotková, Vladimíra (oponent)
Předložená bakalářská práce se zabývá otázkou odpovědnosti OSN za nesplnění své povinnosti zabránit genocidě ve Rwandě v roce 1994. První část textu přináší ucelený přehled vývoje vztahů mezi znesvářenými etnickými skupinami, zdroje tohoto napětí a jak k němu přispěli evropští kolonizátoři. Text se dále zabývá Organizací spojených národů v otázce mezinárodní bezpečnosti a vymezuje pojem genocida z mezinárodněprávního hlediska. Poslední kapitola popisuje vypuknutí a průběh genocidy, počínání Rady bezpečnosti a zhodnocení, zda OSN mělo možnost těmto masakrům zabránit či alespoň zmírnit jejich dopady.
The role of the United Nations in resolving the Israeli-Palestinian conflict
Knížová, Jana ; Havlová, Radka (vedoucí práce) ; Novotná, Yvona (oponent)
Cílem této diplomové práce je zhodnotit úlohu Organizace spojených národů v izraelsko-palestinském konfliktu. Popisuje postaveni Izraele a Organizace pro osvobození Palestiny v OSN. Také ověřuje akceschopnost a objekitvitu OSN v řešení konfliktu. Izraelsko-palestinský konflikt byl nepochybně vždy v centru zájmu OSN. Význam organizace však od 70. let klesal. Práce by měla vyhodnotit zda dnes OSN ještě přispívá k řešení konfliktu a pokud ano, v jakých oblastech. V první kapitole se věnuji hlavním nástrojům OSN pro řešení konfliktů. Druhá kapitola popisuje vznik a průběh izraelsko-palestinského konfliktu počas 20. století až dodnes. Zbylé tři kapitoly analyzují tři úrovně aktivit OSN v konfliktu - úloha politická, bezpečnostní a humanitární.
Conflict resolution in Bosnia and Herzegovina and Kosovo (with emphasis on UN)
Hluzáková, Barbora ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Druláková, Radka (oponent)
Práce analyzuje postup mezinárodního společenství v čele s OSN při řešení konfliktu v Bosně a Hercegovině a v Kosovu. Zkoumá úlohy nejvýznamnějších mezinárodních aktérů v rámci jednotlivých fází řešení konfliktu, které jsou reprezentované jednotlivými liniemi politik definovanými Boutrosem Boutrosem-Ghalim a z kterých OSN vychází. Ověřuje tvrzení, že se mezinárodní společenství zúčastnilo řešení konfliktů v Bosně a Hercegovině a v Kosovu ve všech jejich fázích a využilo všech linií politik. První kapitola práce vymezuje jednotlivé linie politik, které má mezinárodní společenství v souvislosti s řešením konfliktů k dispozici. V rámci druhé jsou načrtnuty příčiny a průběh konfliktů. Třetí a čtvrtá kapitola v jednotlivých podkapitolách postupně analyzují aktivity mezinárodního společenství ve vztahu k preventivní diplomacii, peacemakingu, peacekeepingu a peacebuildingu v Bosně a Hercegovině a v Kosovu.
Postavení Finska v zajišťování světové bezpečnosti
Krčmářová, Lucie ; Dubský, Zbyněk (vedoucí práce) ; Rolenc, Jan (oponent)
Práce nejprve vymezuje oblast řešení konfliktů a operací na udržení míru a krizového managementu, a to prostřednictvím definic základních pojmů (bezpečnost, válka, mír, konflikt a peacekeeping), stručného pojetí oblasti ?řešení konfliktů?, jejich prevence a dále charakteristiky činností a role čtyř mezinárodních organizací (OSN, OBSE, EU a NATO) při zajišťování míru (včetně zmínky o přístupu Finska k těmto aktivitám). Dále následuje analýza finské bezpečnostní a zahraniční politiky a finských aktivit pro zajišťování míru pomocí oficiálních dokumentů finské vlády (příp. ministerstva zahraničí a obrany) a publikací finského Ústavu mezinárodních vztahů. Pozornost je věnována i činnostem Marttiho Ahtisaariho a severské spolupráci.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 52 záznamů.   začátekpředchozí43 - 52  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.