|
|
Makroekonomická politika v časech koronavirové epidemie
Kapička, Marek ; Kejak, Michal ; Slavík, Ctirad
Tento článek shrnuje dosavadní ekonomickou literaturu, které kombinuje SIR modely s makroekonomickými modely a diskutuje důsledky pandemie pro fiskální a monetární politiku. SIR modely implikují, že boj s pandemií bude úspěšný pouze v případě dlouhodobého snížení reprodukčního čísla. Makroekonomicko-epidemiologické modely zdůrazňují vzájemnou interakci šíření epidemie a ekonomického chování lidí. Ukazují, že existuje negativní vztah mezi hloubkou ekonomického propadu a rychlostí šíření epidemie. Zároveň ukazují, že epidemie vytváří negativní externality kdy spontánní omezování aktivit je nedostatečné. Ekonomické důsledky pandemie jsou modelovány jako mix nabídkových a poptávkových šoků, není zcela jasné, který druh šoků bude dominovat. Zatímco negativní nabídkový šok je prvotní, poptávkový šok může dominovat díky tomu, že některé sektory jsou postiženy více než jiné. Makroekonomická literatura také zdůrazňuje, že pandemie dopadá na různé skupiny lidí s různou intenzitou: karanténa například dopadá více na lidi s nižšími příjmy nebo na mladší ročníky. Epidemie tak má i důležité důsledky pro redistribuci příjmů a spotřeby. Stručně shrnuto: prvořadým úkolem vlád je přijmout taková veřejná zdravotní opatření, která zploští epidemickou křivku tak, aby se zdravotní problém spojený s šířením koronaviru vešel do zdravotní kapacity daného státu. Tato opatření nutně povedou k prohloubení ekonomické krize. V této fázi krize, kdy bude klíčová role fiskální politiky, je třeba za každou cenu (‚do whatever it takes‘) udržet většinu ekonomiky v životaschopném stavu. Role monetární politiky bude v této fázi pouze doprovodná. Čím delší a hlubší bude zdravotní krize, tím hlubší bude i krize ekonomická, která může mít tendenci se projevovat i jako krize finanční, měnová apod., což může vyžadovat i drastičtější fiskální politiky a větší koordinaci mezi fiskálními a monetárními politikami. Tato pandemie i jí vyvolaná ekonomická krize jsou krizemi globálními. Tudíž se nedají překonat izolovaně v jednotlivých zemích, ale vyžadují koordinované úsilí zejména nejvyspělejších zemí s patřičnou pomocí pro méně rozvinuté země a s významnou rolí ze strany mezinárodních a nadnárodních institucí (IMF, WB, ECB, EU a další).
|
|
|
Sběr osobních údajů pro chytré trasování COVID-19: jak lidi motivovat a neodradit
Jann, Ole
Jižní Korea a Singapur, oproti mnoha jiným zemím, zaznamenaly pomalý nárůst počtu infekcí COVID-19 a relativně méně mrtvých. Obě země nejenže provedly mnoho testů, ale z nich získané informace navíc použily k co nejrychlejšímu trasování šíření infekce pomocí osobních rozhovorů, lékařských údajů, údajů z mobilních telefonů, údajů o transakcích s kreditními kartami a záznamů z videokamer. Přísná karanténa pak byla uvalena na ty, kteří byli do infekčního řetězce zapojeni. To výrazně omezilo šíření nákazy a umožnilo měkčí plošná restriktivní opatřeních s menšími dopady na ekonomiku. Tato strategie se nyní nabízí i České republice. Vyžaduje však přijetí specifických pravidel, jejichž zásady objasňuje tato studie. Na jejich správné zavedení má každá země jen jediný pokus. Pobídky by měly motivovat obyvatele ke spolupráci při sdělování pravdivých a kompletních informací, ale nesmí zároveň vytvářet jiné nežádoucí motivace. Snaha vynucovat sdělení podrobných personalizovaných dat za účelem trasování kontaktů a šíření infekce totiž může iniciovat skrývání symptomů nemoci, anebo nedávných kontaktů. Je proto třeba hledat kompromis mezi přímou účinností nařízení a jejich vedlejšími negativními dopady. Sběr dat pro potřeby trasování šíření nákazy v Evropě představuje větší problém než v zemích východní Asie, jelikož v Evropě má společenské vymáhání zákona místní komunitou menší tradici a panuje tu silnější nedůvěra vůči státu. Silná ochrana dat je proto pro celkový úspěch strategie trasování klíčová. I relativně nízká míra neochoty obyvatel ke spolupráci při sdílení informací, nemluvě o široce sdílené kultuře nespolupráce a „chytračení“, vede k tomu, že systém trasování dostatečně nezafunguje. Data sbíraná od obyvatel za účelem trasování šíření nákazy by měla být uchovávána odděleně od ostatních osobních údajů státu, mimo dosah donucovacích orgánů, daňových vyšetřovatelů, soudního systému a výzkumných pracovníků, kteří přímo nepracují na boji proti nákaze. Sběr a uchovávání dat by měl být jasně časově ohraničen. Špatně nastavené motivace lidí vykazovat osobní informace pro potřeby trasování otevírají dveře k dalšímu šíření infekce a mají za následek obrovské ekonomické škody, poškození zdraví a ztráty na lidských životech.
|
|
| |
|
|
Nový typ koronaviru – média a informace o něm – Naše společnost – speciál – listopad 2020
Spurný, Martin
Centrum pro výzkum veřejného mínění se ve svém aktuálním výzkumu zaměřilo na mediální pokrytí koronavirové krize a na to, jak se čeští občané v informacích o novém typu koronaviru orientují. \nTři pětiny (60 %) české společnosti si myslí, že je množství informací o tom, jak se před nákazou koronavirem chránit, přiměřené, přibližně desetina (11 %) společnosti si myslí, že informací je v tomto ohledu málo, a více než čtvrtina (27 %) občanů soudí, že informací je dokonce spíše či příliš mnoho.
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál - listopad 2020
Čadová, Naděžda
Více než tři čtvrtiny (78 %) českých občanů starších 18 let se v listopadu 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Pětina (20 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá čtvrtina (23 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu.\nCo se týče vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, v Evropě i ve světě, byla v první polovině listopadu česká veřejnost spíše optimistická, a to zejména v souvislosti s dalším vývojem situace v naší zemi. Z časového srovnání s výzkumy realizovanými v červnu, v červenci a v září vyplývá, že pesimismus a skepse ve vztahu k dalšímu vývoji situace ohledně šíření koronaviru, který byl v září dosud největší, se naopak proměnil v dosud nejvíce optimistický výhled do budoucna.
|
|
|
Nový typ koronaviru - zájem, chování a očekávání české veřejnosti - Naše společnost - speciál - prosinec 2020
Čadová, Naděžda
Téměř tři čtvrtiny (74 %) českých občanů starších 18 let se na přelomu listopadu a prosince 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19. Více než pětina (21 %) respondentů uvedla, že měla na základě příznaků podezření, že má onemocnění COVID-19. Pouze necelá pětina (17 %) českých občanů nezná osobně nikoho, o kom ví, že měl testem potvrzené onemocnění COVID-19. Přibližně devět z deseti českých občanů nosí roušky či respirátory a dbá na zvýšenou hygienu. Co se týče dalšího vývoje situace ohledně šíření koronaviru v České republice, zde byla na přelomu listopadu a prosince česká veřejnost poněkud rozpolcena, když zlepšení očekávala přibližně třetina veřejnosti (34 %), další asi třetina zhoršení (32 %) a 30 % očekávalo stagnaci. K dalšímu vývoji situace v Evropě pak byli čeští občané ještě o něco málo skeptičtější, nejméně optimisticky pak česká veřejnost hleděla na další vývoj situace ohledně šíření koronaviru ve světě.
|
|
|
Nový typ koronaviru – zájem, obavy a očekávání české veřejnosti - září 2020
Čadová, Naděžda
Tři čtvrtiny (75 %) českých občanů starších 15 let se v září 2020 velmi či spíše zajímaly o vývoj situace okolo šíření nového typu koronaviru, který způsobuje onemocnění COVID-19.\nO vlastní zdraví se v souvislosti s šířením koronaviru obávaly v září téměř tři pětiny (57 %) českých občanů, což je nejvíce za celé sledované období, tj. od května letošního roku. Veřejnost se stále hodně obává i o zdraví svých blízkých, když tyto obavy pociťují téměř tři čtvrtiny české populace (74 %, v tom 34 % rozhodně).
|
|
|
Postoje české veřejnosti k nošení roušek – září 2020
Spurný, Martin
Výzkum CVVM v září 2020 zjišťoval názory české veřejnosti na aktuální otázky spojené s nošením roušek v souvislosti s pandemií virové choroby covid-19. Výzkum zjišťoval názor občanů na to, zda považují roušky jako opatření proti chorobě za účinné. Dále se výzkum zaměřil na otázku, v jakých situacích a na jakých místech by měl stát nařizovat jejich povinné nošení.
|
|
| |
|
|
Hodnocení reakce a připravenosti státu a jeho institucí na epidemii COVID-19 - Naše společnost - září 2020
Tuček, Milan
Centrum pro výzkum veřejného mínění ve svém omnibusovém zářijovém výzkumu zopakovalo několik otázek ze speciálního výzkumu z května a začátku června a z pravidelných výzkumů z konce června a července zaměřených na koronavirovou krizi a zkušenosti občanů s ní. Šlo o to, jak občané hodnotí reakci českého státu a jeho institucí na epidemii COVID-19. Respondenti hodnotili přiměřenost, účinnost a srozumitelnost protiepidemických opatření celkově a opatření na podporu ekonomiky zasažené koronavirovou krizí.
|
host ::
RSS.