|
|
Problematika převedení pacienta na domácí umělou plicní ventilaci
HRBKOVÁ, Lenka
Domácí umělá plicní ventilace (DUPV) je v současné době velice aktuálním tématem. Poskytuje velkou naději na možný návrat pacienta trvale závislého na umělé plicní ventilaci zpět do domácího prostředí. Z důvodu úrazů či vývoje onemocnění jsou někteří pacienti trvale odkázáni na podporu umělé plicní ventilace (UPV). Pobyt v domácím prostředí za podpory DUPV přináší mnoho benefitů pro tyto pacienty.Teoretická část diplomové práce je rozčleněna na šest částí. První část je věnovaná historickému pohledu na vývoj umělé plicní ventilace. Ve druhé části je popsáno dýchací ústrojí. Třetí část je věnována umělé plicní ventilaci, kde jsou v podkapitolách blíže analyzovány indikace k napojení na UPV, fyziologické cíle, klinické cíle a také následná intenzivní péče. Ve třetí části je uceleně popisována DUPV. Podkapitoly jsou věnovány indikacím k napojení pacienta na DUPV, jsou zde popsány organizace zabývající se DUPV. Popsána je zde žádost o realizaci DUPV, příprava, než půjde pacient domů, poskytovaná ošetřovatelská péče a přístroje a zdravotnický materiál nezbytné pro realizaci. Čtvrtá část se zaměřuje na přehled sociálních dávek a pátá část na realizaci.Pro diplomovou práci byly stanoveny dva cíle: 1. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na umělé plicní ventilaci? 2. Zjistit, s jakými problémy, včetně ošetřovatelské péče se setkávají pacienti na domácí umělé plicní ventilaci? Pro splnění cílů byly vytvořeny tři výzkumné otázky: 1. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci na oddělení Následné intenzivní péče? 2. Jaké problémy, včetně ošetřovatelské péče se vyskytují u pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci? 3. Jaké jsou změny v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na umělé plicní ventilaci v nemocnici a pacientů závislých na domácí umělé plicní ventilaci v domácím prostředí? Empirická část diplomové práce je zpracována formou kvalitativního výzkumného šetření. Zvolená byla metoda polostrukturovaného rozhovoru s personálem NIP nejmenované okresní nemocnice, pečovateli a pacienty na DUPV. Také je použita metoda vlastního pozorování a zkoumání dekurzů. Rozhovory probíhaly na základě předem připravených otázek se čtyřmi sestrami, třemi pečovateli a třemi pacienty. K analýze rozhovorů byla použita metoda "tužka a papír" a metoda otevřeného kódování. Z důvodu přehlednosti byly kategorie a podkategorie vizualizovány do grafických schémat. Použity byly také k sestavení tří případových studií. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry řeší ošetřovatelskou péči, péči o dýchací cesty a také vhodně naslouchají potřebám pacientů. Jako nejčastější problém, který byl uveden, bylo provádění osobní hygieny, z důvodu psychické a fyzické náročnosti pro pacienty. Dále problémy s vyprazdňováním, imobilitou a problémy s gestikulací a komunikací. Nepříjemným problémem bylo také dráždění dýchacích cest při odsávání. Z odpovědí pacientů a pečujících vyplývá, že nejčastějším problémem je závislost na pečující osobě v oblasti osobní hygieny a při vylučování. Také problémy s usínáním. Problémem je též sociální izolace a zhoršená možnost komunikace. Zjištěna byla také změna v kvalitě života a ošetřovatelské péči u pacientů závislých na UPV a závislých na DUPV v domácím prostředí. Odpovědí na tuto otázku je, že pobyt v nemocnici je fyzicky i psychicky náročný. Bylo uvedeno, že být doma je opravdu štěstí. Možnost být s rodinou a moci si udělat všechno podle sebe. Domnívám se, práce by mohla sloužit ke zlepšení informovanosti rodinných příslušníků pacientů na DUPV. Práce by mohla posloužit ke spolupráci v grantovém projektu GAIA.
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Ošetřovatelská péče u pacienta s tracheostomií
Ebertová, Barbora ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči u pacienta s tracheostomií. Práce se skládá ze dvou částí. První část je teoretická. V této části se věnuji anatomii a fyziologii dýchacích cest, další kapitoly věnuji již samotnému hlavnímu tématu, kterým je tracheostomie. Je zde uvedena historie provádění tracheostomie, technika provedení, typy výkonů, druhy tracheostomických kanyl, indikace k výkonu a možné komplikace. Dalším velkým celkem je ošetřovatelská část, kde se věnuji ošetřovatelské péči o pacienta s tracheostomií, sem patří péče o toaletu dýchacích cest, výměna tracheostomické kanyly a dekanylaci. Dále je zde obsažena kapitola o komunikaci s pacientem, možné alternativní způsoby komunikace a ošetřovatelské diagnózy. Empirická část je zaměřena na kvalitativní výzkum, kdy metodou pro sběr dat jsou dvě ošetřovatelské kazuistiky. Šetření bylo provedeno na klinice anestezie, resuscitace a intenzivní medicíny u dvou pacientů s tracheostomií. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, jak probíhá ošetřovatelská péče o pacienta s tracheostomií, způsob komunikace pacientů s tracheostomií a také zjistit jejich ošetřovatelské problémy. Klíčová slova Tracheostomie, dýchací cesty, tracheostomická kanyla, toaleta dýchacích cest, komunikace, ošetřovatelská péče
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Problematika edukace rodinných příslušníků pečujících o pacienty na domácí umělé plicní ventilaci
Polášková, Veronika ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Úvod do problematiky: Počet pacientů závislých na dlouhodobé umělé plicní ventilaci stále přibývá (Chau et al., 2017). Po stabilizaci stavu dítěte je možné, aby tito pacienti byli propuštěni do domácího ošetřování a převedeni na domácí ventilátor. Aby tito pacienti mohli fungovat v domácím prostředí, je důležité správně proškolit rodinné příslušníky či jiné pečující (Borought a Dougherty, 2016). Cíl práce: Cílem výzkumné práce bylo zjistit, jak probíhala edukace na oddělení intenzivní péče, dále získat názor pečujících na kvalitu celého edukačního procesu, a nakonec představit problémy, se kterými se rodinní pečující v domácím prostředí nejčastěji setkávají. Metodologie: Výzkum probíhal na základě kvalitativní studie. Sběr dat byl realizován pomocí polostrukturovaných rozhovorů s rodinnými příslušníky, kteří pečují o pacienty na domácí plicní ventilaci. Výzkumného šetření se zúčastnilo celkem 9 respondentů. Analýza dat proběhla pomocí otevřeného kódování s následnou kategorizací a podkategorizací. Výsledky: Ve výzkumném šetření byly zjištěny důležité aspekty týkající se problematiky edukace rodinných příslušníků. Na základě výsledků z rozhovorů jsme zjistili, že pečující vnímají proces zaškolení velmi pozitivně, nicméně problémy se kterými se setkali, byly například v nedostatku času personálu při...
|
|
| |
|
|
Role sestry při tracheostomii u dospělých v intenzivní péči - punkční versus chirurgická tracheostomie
Chvějová, Bronislava ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Kulířová, Veronika (oponent)
Dýchání patří mezi jednu ze základních životních funkcí a pro jeho správné fungování je potřeba mít dýchací cesty volné a průchodné. Jeden ze způsobů udržení volných a průchodných dýchacích cest je tracheostomie. Tracheostomie může být provedena buď metodou chirurgickou nebo punkční. Ošetřovatelská péče a její kvalita o pacienty s tracheostomií patří mezi důležité faktory, které mohou výrazně ovlivnit pooperační komplikace, jejich průběh a celkový klinický výsledek léčby nemocných. Dostatečně kvalifikovaná, informovaná a zkušená sestra uplatňuje své znalosti v praxi s holistickým pohledem na pacienta a jeho potřeby. Teoretická část diplomové práce nás seznámí s anatomií dýchacích cest, historií tracheostomie, jednotlivými metodami tracheostomie - chirurgická versus punkční a ošetřovatelskou péčí o dospělé pacienty s tracheostomií na intenzivní péči. Metodika: V empirické části budou vyhodnocena data získaná na základě kvantitativního šetření formou dotazníku. Výběrovým vzorkem respondentů budou sestry pracující na oddělení intenzivní péče více než 1 rok mající zkušenosti s ošetřovatelskou péčí o tracheostomie. Cíl práce: Analýza povědomí sester o rozdílnosti jednotlivých metod tracheostomie - chirurgická versus punkční, role sestry při těchto metodách, jejich zkušenosti a znalosti. Výsledky:...
|
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s trvalou tracheostomií
Körblerová, Jana ; Kordulová, Pavla (vedoucí práce) ; Maffei Svobodová, Ludmila (oponent)
Tracheostomie je mutilující zákrok a pro pacienta může být zdrojem fyzických, psychických a sociálních traumat. České republice je provedeno průměrně 170 ých tracheostomií ročně. teoretické části jsem se zaměřila na druhy, indikace druhy tracheostomických kanyl. Dále jsem zde popsala komplexní péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace. vypracování bakalářské práce jsem čerpala z dostupných materiálů České společnosti otorinolaryngologie a chirurgie hlavy a krku ČLS JEP, guidelines australské dále jsem čerpala z tuzemskýc čních článků a literatury, kter vyhledávala v databázích BMČ, EBSCO, ProQuest případové studii jsem popsala ošetřovatelský a edukační proces u pacienta, který podstoupil chirurgický zákrok v rozsahu totální laryngektomie přijetí propuštění do domácí péče. Součástí případové studie je posouzení zdravotního stavu pacienta podle modelu funkčního zdraví Majory Gordon. Všechny informace jsem získala z pacientem, ze zdravotnické dokumentace a poskytováním ošetřovatelské péče. Kazuistická práce u pacienta po totální laryngektomii včetně modelu funkčního zdraví podle Majory Gordon. Cíl Cílem práce je zaměření se pooperační péči o pacienta s trvalou tracheostomií včetně edukace Výsledky: Dodržení postupů splnění cílů ošetřovatelských diagnóz a správný edukační trvalou tracheostomií....
|
|
|
Péče o dýchací cesty u hospitalizovaných na JIP očima samotných pacientů
Klozová, Ivana ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Oblast péče o pacienty s tracheostomickou kanylou je stále aktuální. Přináší zátěžové situace nejen pro samotné pacienty, ale i personál, který o ně pečuje. Tato problematika se vyskytuje napříč všemi obory. Cílem této práce bylo zjistit, jak se cítí pacienti při péči o jejich tracheostomii v době hospitalizace na jednotce intenzivní péče. Metodika: Výzkumné šetření probíhalo v průběhu roku 2015 a 2016 na chirurgické jednotce intenzivní péče. Skupinu respondentů tvořili pacienti se zavedenou tracheostomickou kanylou. Distribuováno bylo 80 kusů dotazníků, 73 pacientů odpovědělo, návratnost dosáhla 91,25%. Výsledky: Šetřením bylo zjištěno, že komplexní péče o tracheostomii je pro pacienty zatěžující a nepříjemná. Všichni jednoznačně uvedli jako nejvíce nepříjemné odsávání a nejvíce jim vadí nucení ke kašli. 90,41% nemocných uvedlo, že jim odsávání vyhovuje v pravidelných intervalech, aby se mohli na tuto skutečnost připravit. Všichni z dotázaných provádějí dechovou rehabilitaci a 67,12% cítilo, že je pro ně prospěšná. 95,89% dotázaných trpí pocitem sociální izolace. 82,19% by uvítalo přítomnost psychologa na JIP. Skupina 80,82% si myslí, že je adekvátně pečováno o jejich tracheostomii v době hospitalizace a všichni mají možnost alternativní komunikace. Závěr: Na celkový přístup k nemocným s...
|
|
|
Intenzivní domácí péče - Domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství
Králová, Eva ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Meisnerová, Eva (oponent)
Diplomová práce "Intenzivní domácí péče - domácí péče s prvky intenzivního ošetřovatelství" mapuje situaci kolem domácí umělé plicní ventilace. Teoretická část práce čerpá především z poznatků jiných autorů. Je věnována objasnění základních pojmů, intenzivní i domácí péče a trendům v poskytování domácí plicní ventilace. Dále tato část práce přibližuje umělou plicní ventilaci. Pro umožnění dlouhodobé ventilace u chronických pacientů je nutné adekvátní zajištění dýchacích cest. Proto je zařazena také kapitola tracheostomie a její ošetřování. První část výzkumného šetření podává statistický přehled o skutečném využití domácí umělé plicní ventilace v ČR k 31. 3. 2013. V další části pak kvalitativní formou výzkumného šetření zjišťujeme, jak probíhá celý proces indikování a převedení pacienta z nemocničního lůžka do domácího prostředí, při poskytovaní domácí umělé plicní ventilace. Dle výsledků výzkumného šetření jsme došli k závěru, že muži jsou více nemocní a pečují spíš ženy, matky, manželky. Celkem máme nyní 81 ventilovaných pacientů v domácí péči. Mechanická ventilace je nejčastěji indikovaná u dětí s onemocněním spinální svalové atrofie. U mužů figurují oproti ženám poúrazové stavy, plicní onemocnění a svalová dystrofie postihující chlapce. Projekt domácí umělé plicní ventilace je v ČR stále na...
|
host ::
RSS.