|
Náhradní hlasivky pro generování zdrojového hlasu
Vašek, Martin ; Vampola, Tomáš (oponent) ; Kamenický, Ján (oponent) ; Mišun, Vojtěch (vedoucí práce)
Práce se ve svých úvodních částech zabývá způsoby, jak lze nahradit chybějící zdrojový hlas u pacientů po totální laryngektomii. Jsou uvedeny jednotlivé běžně používané metody hlasové rehabilitace. Na jednoduchých výpočtových modelech je nejprve zkoumáno několik principů generování umělého zdrojového hlasu. Na základě znalostí, jak se tvoří zdravý lidský hlas, byl vybrán jeden ze způsobů jak zdrojový hlas tvořit uměle (bez činnosti lidských hlasivek). Vybrán byl princip plátkového elementu v konfiguraci (-,+). Funkce plátkového elementu spočívá v periodickém pohybu plátku a přerušování proudícího vzduchu tímto pohybem. Oproti zdravým lidským hlasivkám se plátkový element v konfiguraci (-,+) chová při své funkci odlišně. Důležité ovšem je, zda generovaný akustický signál má takové vlastnosti (složení amplitudo-frekvenčního spektra), aby bylo možné pomocí něj generovat znělé hlásky lidské řeči. Chování plátkového elementu je studováno na experimentálním a výpočtovém modelu. Konstrukční návrh experimentálního modelu vychází ze zkušeností z měření na jednoduchých modelech plátkových elementů prováděných v počátcích studia. Nový experimentální model je konstruován tak, aby umožňoval změny geometrie a vzájemné polohy plátku a dorazu. Měření prováděná na experimentálním modelu jsou především akustická měření generovaného signálu, ale jsou umožněna i optická měření polohy plátku. Princip fungování plátkového elementu vyžaduje ve výpočtovém modelu zohlednění interakce mezi plátkem a proudícím vzduchem. Je použitý obousměrný model interakce mezi fyzikálním prostředím vzduchu a plátkem. Každé z fyzikálních prostředí je řešeno na samostatném výpočtovém modelu. Interakce je řešena po částech. Jak na experimentálním, tak i na výpočtovém modelu, je sledován vliv jednotlivých parametrů na funkci příslušného modelu plátkového elementu. Jsou vyhodnoceny vlivy na základní frekvenci generovaného signálu, na stabilitu funkce a jiné důležité charakteristiky. V závěrečných kapitolách je uvedena problematika konstrukce hlasové protézy – umělé hlasivky. Autorem jsou zdůrazněna některá úskalí, která je třeba respektovat při návrhu hlasové protézy aplikovatelné u člověka.
|
| |
| |
| |
| |
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s totální endoprotézou kolenního kloubu
Benýšková, Veronika ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Hlavičková, Růžena (oponent)
Autor: Veronika Benýšková Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s totální endoprotézou kolenního kloubu Tato bakalářská práce je zaměřena na problematiku a fyzioterapeutickou péči o pacientku po implantaci totální endoprotézy kolenního kloubu. Její obecná část informuje o základních poznatcích o kolenním kloubu, nejčastějších onemocněních a fyzioterapeutických postupech, které se využívají u pacientů s totální endoprotézou kolenního kloubu. Speciální část bakalářské práce popisuje kazuistiku konkrétní pacientky s totální endoprotézou kolenního kloubu. Tato kazuistika byla vypracována během souvislé odborné praxe v ÚVN v Praze, Střešovicích v období 13.1.2011 - 3.2.2011.
|
| |
|
Periradikulární terapie v Nemocnici Český Krumlov, a.s.
KUTIŠOVÁ, Magdalena
Bolesti zad patří mezi jedny z nejčastějších problémů, které vedou k nutnosti navštívit lékaře. Vzhledem k tomu, že nejvíce postihují lidi v produktivním věku, je značný i jejich ekonomický a sociální význam. V diagnostice bolestí zad se používají různé metody, postupuje se od jednodušších a levnějších ke složitějším. Základem je vyšetření nemocného, odběr anamnézy a klinické vyšetření. Léčba se liší podle druhu a časového průběhu onemocnění. Základní dělení onemocnění je na akutní (do 46 týdnů) a chronické (více než 3 měsíce). Další podle tzv. diagnostické triády na prosté bolesti zad, nervové kořenové bolesti a závažná onemocnění páteře. V dalším textu se budu s ohledem na téma práce věnovat především nervovým kořenovým bolestem. Základem terapie by vždy měla být léčba aktivní, se zapojením fyzioterapeutické složky. Tato terapie je doplněna o léčbu medikamentózní, která zahrnuje podávání nesteroidních antirevmatik, analgetik a často i antidepresiv. Pokud nemá konzervativní terapie dostatečný efekt, je možné využít některé z miniinvazivních metod. Mezi nimi jedna z nejoblíbenějších je periradikulární terapie pod CT kontrolou, které se bude věnovat tato práce. Periradikulární terapie byla poprvé popsána začátkem 70. let, v České republice se rozšířila od 90. let. Při periradikuloterapii je pod CT kontrolou zavedena jehla do meziobratlového otvoru přesně do oblasti míšního kořene postiženého nervu a tam je aplikována lytická směs (steroidy s lokálním anestetikem a malým množstvím neionické jodové KL). V posledních letech je na některých pracovištích tato směs nahrazována ozonem, který má podobné účinky. V době, kdy se PRT začala používat, byla aplikována v oblasti bederní páteře, v současné době se uplatňuje i v léčbě lézí v oblasti páteře krční. Cílem práce je popsat anatomické poměry vyšetřované oblasti, fyziologický a patologický stav, hlavní indikace k periradikuloterapii a metodiku provedení včetně použitého instrumentária a farmak. Dále zpracovat časový vývoj použití této metody na radiodiagnostickém oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. a analyzovat subjektivní přínos léčby pro pacienty. K dosažení cílů jsem provedla analýzu a následné zpracování dat, týkajících se provedených periradikuloterapií v Nemocnici Český Krumlov, a.s. od roku 2010, kdy zde byla tato metoda zavedena. Zpracovala jsem dotazníkové šetření 40 náhodně vybraných pacientů a získaná data upravila do přehledů, které ukazují subjektivní vnímání pacientů na provedenou periradikuloterapii. Z výsledků práce vyplývá, že počet provedených periradikuloterapií v Nemocnici Český Krumlov, a.s. postupně stoupá od roku 2010 do roku 2015 byl zaznamenán nárůst o 1/3 výkonů. Mezi ošetřenými pacienty mírně převažují ženy celkově bylo v uvedeném období mezi ošetřenými pacienty 53 % žen. Nejčastější věkovou kategorií zastoupenou mezi pacienty byli lidé ve věku 50-59 let, tvořili 37 % všech ošetřených pacientů radiodiagnostického oddělení Nemocnice Český Krumlov, a.s. Při hodnocení počtu opakování provedených periradikuloterapií jsem zjistila, že většina pacientů podstupuje výkon jen jednou, maximálně dvakrát. Těch, kteří podstoupili PRT vícekrát, je jen 7 %. Při zjišťování účinnosti léčby mezi 40 náhodně vybranými pacienty jsem došla k závěru, že většina pacientů hodnotí léčbu kladně a udává středně až dlouhodobou úlevu od bolestí. To odpovídá údajům uváděným v literatuře. Závěrem lze říci, že periradikuloterapie přinesla posun v možnostech terapie vertebrogenních bolestí. Jedná se o metodu dostupnou, bezpečnou a levnou. Přestože je jen jednou částí celkové léčby a neumožňuje definitivní vyléčení, poskytuje úlevu od bolesti a dává možnost zahájit rehabilitaci, které dosud pacient mnohdy nebyl schopen. Periradikuloterapie je tak součástí léčby, která pomáhá zachovat či obnovit motivaci pacienta k uzdravení, což je nejdůležitější předpoklad úspěšné léčby.
|
|
Rekonstrukce předního zkříženého vazu kolenního kloubu - experimentální studie dynamické zátěže
Handl, Milan ; Trč, Tomáš (vedoucí práce) ; Džupa, Valér (oponent) ; Čech, Oldřich (oponent) ; Sosna, Antonín (oponent)
Přední zkřížený vaz kolenního kloubu má důležitou funkci, což je obecně známo. Rekonstrukce předního zkříženého vazu při jeho poškození patří k nejčastějším ortopedickým operacím. Studie je zaměřena na biomechanické aspekty rekonstrukčních výkonů s důrazem na zhodnocení dynamické zátěže materiálů, které se nejčastěji používají k tomuto účelu. Další možností využití jsou případné reoperace předchozích rekonstrukčních výkonů. Jednotlivé a mnohočetné pruhy šlach m. gracilis a m. semitendinosus (tj. hamstringů) byly vystaveny rovnoměrnému napětí, které se využívá při rekonstrukci předního zkříženého vazu. Vzorky tkání z kadaverů byly biomechanicky testovány a porovnány s originálním předním zkříženým vazem (LCA) a náhradním štěpem z ligamenta patellae (Bone - Patellar Tendon - Bone - BPTB). Materiál a metodika Pro studii byly použity fresh-frozen vzorky, které byly stejným způsobem připraveny pro testování, uchyceny v měřicí soustavě a vystaveny stejným testovacím procedurám. Experimentální štěpy byly získány párově z 21 kolenních kloubů. Měření bylo prováděno za pokojové teploty 21řC, po 24 hodinách tání za teploty 4řC. První část studie byla zaměřena na měření vlastností materiálů (originálního zkříženého vazu, štěpu ligamentum patellae a jednotlivých šlach hamstringů), jako je pevnost, maximální napětí,...
|
| |
host ::
