|
|
Dôsledky zavedenia eura na ekonomiky Slovenska, Slovinska a Estónska
Kmeťová, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá analyzováním efektů zavedení eura ve vybraných oblastech jednotlivých ekonomik, kterými jsou vývoj HDP, nezaměstnanost, inflace a platební bilance. V první kapitole je přiblížen vývoj evropské integrace, podmínky členství zemí v eurozóně, výhody a nevýhody měnové integrace. Další kapitola se věnuje postsocialistickým ekonomikám, procesu transformace z centrálně plánované ekonomiky na ekonomiku tržní a vývoji ekonomického růstu těchto zemí. V praktické části je provedena analýza vývoje ekonomiky po zavedení společné měny prostřednictvím makroekonomických ukazatelů u jednotlivých zemí a komparace jednotlivých ekonomik podle výsledků. V diskusi jsou zmíněny poznatky vyplývající pro Českou republiku při zavedení společné měny a porovnání dopadů současné finanční krize na zvolené ekonomiky a státy střední a východní Evropy. Pro lepší představu obsahuje práce vysvětlující grafy a tabulky. V závěru práce jsou shrnuty zjištěné výsledky práce a adekvátní doporučení pro nositele hospodářské politiky.
|
|
|
Zdravá délka života
Faltysová, Kateřina ; Vrabcová, Jana (vedoucí práce) ; Růžková, Jiřina (oponent)
Cílem bakalářské práce je objasnění konceptu zdravé délky života. Tento koncept vychází ze souhrnných ukazatelů o zdravotním stavu, které dokáží charakterizovat zdraví číslem. Nicméně hlavním cílem práce bylo zjistit, kterému ze scénářů morbidity odpovídají vybrané země. V práci je analyzována naděje dožití a délka života ve zdraví v České republice jak při narození, tak ve věku 65 let. Výsledky analýzy, která byla provedena za pomoci indexů časových řad, odpovídají scénáři teorie komprese morbidity. Analýza je provedena i za Lucembursko a Estonsko, které reprezentují státy s nadprůměrnými a podprůměrnými hodnotami oproti průměru 28 zemí Evropské unie v ukazateli délky života ve zdraví. Výsledkem bylo vyvození teorie expanze morbidity pro oba vybrané státy Evropské unie. Tyto státy jsou analyzovány i z pohledu Indexu lepšího života, jehož původcem je Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, který zde podává informaci, že zdraví populace je ovlivněno více dimenzemi života.
|
|
|
Konkurenceschopnost Estonska a vliv zavedení společné měny
Břečková, Radka ; Bič, Josef (vedoucí práce) ; Žamberský, Pavel (oponent)
Konkurenceschopnost je v posledních letech velmi diskutovaným tématem a dostává se do popředí zájmu států i mezinárodních organizací z důvodu současných globalizačních tendencí. Cílem této diplomové práce je zjistit dopady ekonomické krize a přechodu na společnou měnu na konkurenceschopnost Estonska na základě analýzy cenově-nákladových indikátorů konkurenceschopnosti a kvalitativních indikátorů konkurenceschopnosti v porovnání s Českou republikou.
|
|
|
The Analysis of Competitiveness of the Countires of the easter Enlargement of the EUof
Mrážiková, Ivana ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Gullová, Soňa (oponent)
Diplomová práce je zaměřena na analýzu konkurenceschopnosti vybraných zemí východního rozšíření EU. Cílem předkládané práce je analyzovat konkurenceschopnost vybraných zemí - Slovenska, Slovinska a Estonska, jejich vzájemnou komparaci i srovnání jejich konkurenceschopnosti ve ostatních členských zemí EU. První část práce definuje pojem konkurenceschopnost a metody jejího hodnocení. Druhá kapitola rozebírá vnější a vnitřní ekonomickou rovnováhu sledovaných zemí. Analýzou faktorů dlouhodobých konkurenčních výhod se zabývá třetí část práce a závěrečná čtvrtá kapitola konfrontuje výsledky konkurenceschopnosti porovnávaných zemí v mezinárodních ročenkách s realitou.
|
|
|
Obchodní a kulturní specifika Estonska
Srstková, Pavla ; Müllerová, Františka (vedoucí práce) ; Hurt, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit specifika Estonska v oblasti ekonomické, obchodní a kulturní. První kapitola představuje estonskou geografii, obyvatelstvo a historii. Druhá kapitola se zaměřuje na ekonomické a obchodní prostředí Estonska. Třetí kapitola pojednává o estonské kultuře a jejím vlivu na obchodní jednání. Čtvrtá kapitola je praktickou částí a předkládá výsledky dotazníkového šetření, které probíhalo mezi estonským obyvatelstvem. Dotazníkové šetření se týká především estonské obchodní kultury.
|
|
|
Možnosti vstupu českých firem na trh Pobaltí
Moric, Tomáš ; Klosová, Anna (vedoucí práce) ; Taušer, Josef (oponent)
Ve své bakalářské práci se budu zabývat třemi zeměmi Pobaltského regionu (Litva, Lotyšsko, Estonsko). Nejprve uvedu všeobecnou charakteristiku, jež bude zahrnovat informace z oblasti geografie, demografie, politiky, kultury, a v neposlední řadě historie těchto zemí.Dále budu pokračovat důkladnou analýzou jednotlivých makroekonomických indikátorů abych v klíčové části práce zhodnotil spolupráci s Českou republikou a uvedu zkušenost jedné konkrétní firmy, jež v této oblasti úspěšně obchoduje,spolu se stručným nastíněním perspektivních odvětví.
|
|
|
Investiční prostředí Estonska
Choleva, Ondřej ; Gullová, Soňa (vedoucí práce) ; Štemberk, Jan (oponent)
Tato práce je zaměřena na popis Investičního prostředí Estonska. Je zpracována s využitím odborné literatury a statistických dat analyticko-deskriptivní metodou. Je složena ze čtyř kapitol, kdy první dvě se věnují teoretickému vymezení investic a transnacionálních korporací, zbylé dvě popisují makroekonomické prostředí pobaltského regionu a investiční prostředí Estonska. Přínosem práce je stručné představení Estonska a analýza výrobního sektoru na bázi komparace efektivity zahraničních a domácích podniků.
|
|
|
Exportní příležitosti českých firem na trzích Pobaltských zemí
Wagnerová, Aneta ; Plchová, Božena (vedoucí práce) ; Nigrinová, Lenka (oponent)
Práce se věnuje exportním příležitostem českých firem na trzích pobaltských zemí: Litvy, Lotyšska a Estonska. První část je věnována základní politické a ekonomické charakteristice těchto zemí, zejména poté průběhu a následkům nedávné ekonomické krize na těchto trzích. Následující kapitoly se zabývají analýzou podnikatelského prostředí pobaltských států metodou PEST a zahraničním obchodem těchto zemí s Českou republikou za posledních 10 let. Zjištěné informace společně s vytyčenými komparativními výhodami ČR dále slouží k identifikaci exportních příležitostí českých podnikatelských subjektů na trzích pobaltských zemí. Závěrečná část se věnuje bližšímu rozboru těchto příležitostí i s ohledem na předpokládaný hospodářský vývoj v tomto regionu, popsán je zde postup, jak je vhodné vstoupit na trhy pobaltských států, a uvedeny jsou příklady úspěšných exportů českých firem.
|
|
|
Možnosti ďalšieho rozvoja e-governmentu v ČR
Pohorelcová, Magdaléna
Bakalářská práce se zabývá problematikou elektronické veřejné správy České republiky v srovnání s eGovernmentem Estonska. Literární rešerš popisuje systém eGovernmentu, jeho vývoj, zavedení na národní úrovni a na úrovní územních samospráv obou států. V tyhle části se taky nachází teorie hodnocení elektronické veřejné správy a vyhodnocování eGovernmentu v České republice a Estonsku. Výzkumní část je zaměřena na srovnání eGovernmentu tyhle dvou krajin z různích aspektů vybraných autorem. Hlediskami jsou přístup k internetu, legislativní úprava, ochrana osobních údajů, dostupnost informací a odlišnost v poskytovaných e-službách a e-služby Estonska, které Česká republika neposkytuje.
|
|
|
Sociální systémy a politiky nezaměstnanosti v Pobaltských zemích (1991-2011)
Kužel, Daniel ; Szabová, Lucia (vedoucí práce) ; Prachař, Ondřej (oponent)
Bakalářské práce se zabývá vývojem sociálních systémů v pobaltských zemích v letech 1991-2011, které podrobněji analyzuje na příkladu politiky zaměstnanosti. Pobaltí (Litva, Lotyšsko, Estonsko) je často chápáno jako regionální celek a nejen v ekonomických souvislostech byly tyto státy často hodnoceny společně a bylo na ně nahlíženo regionálním prizmatem "Pobaltí" (hovořilo se například o "Pobaltských tygrech"). Nyní, v období ekonomického útlumu však společné hodnocení pobaltských státu pomalu mizí a začíná se mezi nimi více rozlišovat. Práce proto analyzuje vývoj sociálních systémů a politiku zaměstnanosti v každém z pobaltských států, přičemž jejich srovnání poukazuje nejen na to, ke kterému ze základních modelů sociálních systémů lze tyto státy zařadit a nakolik je jejich politika zaměstnanosti úspěšná a proč, ale také nakolik bylo nahlížení zmíněným regionálním prizmatem oprávněné.
|
host ::
RSS.