|
|
Vliv diabetes mellitus na reprodukci samců.
Valášková, Eliška ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Seifertová, Eva (oponent)
Zvyšující se neplodnost je považována za vážný problém lidské reprodukce. Mužský faktor je příčinou neplodnosti u více než 60% problémových párů. Díky snižování kvality spermatu, ke kterému v poslední době dochází, lze předpokládat, že toto číslo bude narůstat. Jedním z možných rizikových faktorů je diabetes mellitus (DM). V důsledku nedostatečných a často rozporuplných analýz kvality spermií, byl DM jako rizikový faktor při vyhodnocování mužské fertility opomíjen. Využití nových molekulárních metod ukázalo patologické působení diabetes mellitus na funkci spermií a spermatogenezi.
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
|
Meiotic sex chromosome inactivation within mouse spermatogenesis
Homolka, David ; Jansa, Petr (vedoucí práce) ; Kubelka, Michal (oponent) ; Pěknicová, Jana (oponent)
Meiotická inaktivace pohlavních chromozomů (Meiotic sex chromosome inactivation - MSCI) je zásadní epigenetický proces, jehož prostřednictvím dochází v průběhu spermatogeneze k transkripčnímu umlčení X a Y chromozomu. Doprovází ho výrazná remodelace chromatinu, vedoucí k tvorbě tzv. pohlavního nebo-li XY tělíska, které je charakteristickým znakem pachytenních spermatocytů. Přestože MSCI je nezbytné pro samčí plodnost, jeho biologická role i molekulární podstata stále zůstává do značné míry nejasná. Nicméně, objevený vztah mezi chromozomální asynapsí a transkripčním umlčením poukazuje na úzký vztah MSCI a asynapse z velké časti nehomologních pohlavních chromozomů, a na skutečnost, že MSCI je specifickým případem obecnějšího mechanismu nazývaného meiotické umlčení asynapsovaného chromatinu (meiotic silencing of unsynapsed chromatin - MSUC ). Zásadní role MSCI vyplývá ze studia myších modelů, např. nesoucích X-autozomální translokace, kde abnormální synapse pohlavních chromozomů vede k poruše MSCI a sterilitě samců. Specifická zástava ve spermatogenezi je překvapivě charakteristickým znakem nejen X-autozomálních translokací ale i řady autozomálních přestaveb, včetně translokací, inverzí či jiných strukturních mutací. Na ...
|
|
|
Vliv zearalenonu na reprodukční parametry a expresi vybraných genů u myší
Dvořáková, Eva ; Pěknicová, Jana (vedoucí práce) ; Nedvídek, Josef (oponent)
Mnoho chemických látek může ovlivňovat pozemní i vodní životní prostředí a některé z nich mohou mít i negativní vliv na reprodukci živočichů. Endokrinní disruptory (ED) s estrogenní aktivitou mohou napodobovat činnost endogenních hormonů a ovlivňovat tak jejich přirozenou funkci. Mezi takové látky patří zearalenon (ZEA) produkovaný plísněmi rodu Fusarium. Přestože strukturou není steroid, má ZEA a jeho deriváty silnou estrogenní aktivitu. Vliv ZEA na reprodukční parametry a změny v expresi vybraných genů byly testovány na samcích outbrední linie myší od prenatálního období do 70. dne jejich života. Předložená studie prokázala významné účinky ZEA na savčí organismus a reprodukční parametry. Tento efekt byl zjištěn jak u nízké dávky, se kterou mohou lidé běžně přijít do styku, tak u vyšší dávky, obě vykazovaly změny v testovaných parametrech.
|
|
|
Vliv oxidativního stresu na kvalitu a fertlizační schopnost spermií savců.
Dudková, Barbora ; Komrsková, Kateřina (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Práce se zabývá tematikou působení oxidativního stresu na struktury a fyziologické funkce spermií savců. Oxidativní stres je důsledek nerovnováhy mezi prooxidanty a antioxidanty v těle, podílí se výrazně na snížení kvality spermií a je považován za jednu z nejčastějších příčin neplodnosti samců savců, včetně lidí. Práce přináší formou rešerše přehled o místech generování reaktivních forem kyslíku v reprodukčním traktu samce, o konkrétních strukturách a fyziologických funkcích spermií, které jsou jimi pozitivně či negativně ovlivňovány a o ochranném antioxidačním systému seminální tekutiny.
|
|
|
Vliv antioxidantů (selen, vitamin C a E) na spermatogenezi kanců
Svačinová, Lucie
Cílem diplomové práce bylo prověřit vliv antioxidantů, vitamínu C, vitamínu E a selenu na spermatogenezi plemenných kanců. Kvalita ejakulátu byla hodnocena pomoci kvalitativních a kvantitativních hodnot (objem ejakulátu, motilita, koncentrace spermatu a počet abnormálních spermií). Experiment byl proveden na inseminační stanici kanců (ISK) ve Velkém Meziříčí. Do pokusu bylo zařazeno 12 kanců plemene Duroc. Kanci byli rozděleni do dvou skupin. U první experimentální skupiny kanců (n=6) bylo do krmné dávky přidáváno 350 mg vitamínu C (kyselina askorbová); 70 mg vitamínu E (alfatokoferol) a 0,5 mg selenu (selenomethionin) na kilogram diety. Druhá skupina zvířat (n=6) sloužila jako kontrolní a množství vitamínu C, vitamínu E a selenu ji nebylo navýšeno. Pokus probíhal 90 dní (červen -- srpen). U kontrolní skupiny se objem ejakulátu do 60. dne pokusu zvyšoval, ale v poslední etapě výrazně klesl, celkově o 19%. U pokusné skupiny měl stále vzrůstající tendenci a celkově se zvýšil o 32%. Motilita spermií se u kontrolní skupiny snížila z původních 69 % na 54% a u pokusné skupiny se naopak zvýšila o cca 1%. U sledování koncentrace spermií se u kontrolní skupiny koncentrace zvýšila o 6% a u pokusné snížila o 24 %. Počet abnormálních spermií se u kontrolní skupiny zvýšil o cca 1%, v experimentální skupině se počet patologických spermií zvýšil o 30%. Na základě našich výsledků, lze konstatovat, že selen, vitamín E a C nemají zcela prokazatelný účinek na kvalitu ejakulátu kanců. Musíme ovšem brát v úvahu letní období, ve kterém experiment probíhal. V tomto časovém intervalu na zvířata působily vyšší teploty, které se mohly negativně podepsat na celkovém výsledku.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Spermatogeneze u dlouhověkého druhu vodních ploštic hladinatky člunohřbeté (Velia caprai) (Heteroptera: Gerromorpha: Veliidae)
BĚLINOVÁ, Lucie
V této práci byla studována spermatogeneze dlouhověkého druhu hladinatky (Velia caprai) u nymf 5. instaru, dospělců definovaného stáří (v rozmezí 1 ? 60 dnů po svlečení) a dospělců z terénu před a po přezimování. Spermatogeneze tohoto druhu probíhá kontinuálně. První spermatidy byly pozorovány už u nymf 5. instaru, zralé spermie u dospělců jeden den po svlečení. U starších dospělců i dospělců po přezimování byly zjištěny všechny typy buněk spermatogeneze: spermatogonie, primární a sekundární spermatocyty, spermatidy i spermie. Varle samců Velia caprai je v rámci ploštic i hmyzu obecně poměrně atypické. Je tvořeno jediným testikulárním folikulem, který je širší než dlouhý. Vrchol folikulu není zřetelně formován; germarium leží uprostřed širší strany folikulu protilehlé ústí chámovodu.
|
host ::
RSS.