|
|
Život sester řádu svaté Voršily v období komunismu
Trunečková, Pavlína ; Doskočil, Zdeněk (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá vztahem státu a katolické církve v letech 1948-1989 a jeho dopadem na ženské řeholní řády, konkrétně pak na Unii řádu svaté Voršily, jejíž členky se v roce 1950 staly obětí internace a centralizace řádových komunit v důsledku státem pořádané akce "Ř". Konkrétní příběhy šesti sester dokumentují podmínky, ve kterých byl řád nucen přežívat v období, kdy byla činnost všech řeholí zakázána. V rámci perzekuce byly řádové sestry nuceny k práci v zemědělství, v průmyslu, později pracovaly také v psychiatrických léčebnách a ústavech sociální péče. Autentické zážitky pamětnic nám pomáhají nejen rekonstruovat sled historických událostí, ale představují nám také osobní pohled řeholních sester na nelehké období, během kterého si, bez ohledu na okolnosti, dokázaly zachovat svou vnitřní svobodu. Jednotlivá vyprávění vykazují v pohledu na prožitou dobu převážně shodu, nalezneme zde ale také drobné odlišnosti. Cílem této práce je pokusit se najít v nich kontinuitu, poznat a pochopit motivaci postojů jednotlivých narátorek a na základě toho dospět alespoň k dílčím závěrům. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kolektivizace v obci Němětice v letech 1950-1960
Jirsa, Tomáš ; Stehlík, Michal (vedoucí práce) ; Junek, Marek (oponent)
(česky): Podstatou práce je zaměření se na vysvětlení problematiky kolektivizace českého venkova na příkladu jihočeské vesnice Němětice v období let 1950-1960 s pomocí metody mikrohistorické sondy do života této obce. Úvod práce se zabývá představením kontextu Českobudějovického kraje a strakonického okresu a charakteristikou obce v období před nástupem kolektivizace z hlediska politického, náboženského a sociálně-ekonomického. Důraz je dáván na specifika, která odlišovala Němětice od běžné obce podobné velikosti. Hlavní část práce se věnuje událostem celostátního měřítka majícím návaznost na dění v obci, právnímu rámci připravované kolektivizace a vylíčení procesu založení a fungování JZD v obci. Cílem této části je popsat metody, jež měly zlomit odpor proti kolektivizaci a přimět rolníky ke vstupu do JZD. Hlavní důraz autor klade na vylíčení poslední etapy kolektivizace v obci probíhající v letech 1956-1959, v níž došlo k definitivnímu ustavení JZD III. typu a kulackému procesu s padesátihektarovým sedlákem Milošem Boháčem. Cílem této práce je zhodnocení role obce v celém regionu, popsání forem perzekucí osob z vesnice na osudech tří modelových občanů - padesátihektarového sedláka, mlynáře a středního zemědělce a podání analýzy rozpadu mezisousedských vztahů a vztahu rolníka k půdě v průběhu...
|
|
|
Kolektivizace ve Středočeském kraji
Macourková, Anna ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Blažek, Petr (oponent)
Diplomová práce se věnuje kolektivizaci československého venkova v letech 1949-1960 a dosavadní teze o zemědělské politice Komunistické strany Československa rozšiřuje o regionální poznatky z bývalého Pražského kraje, dnes Středočeského. V první části práce je rozebrán pojem kolektivizace v mezinárodním kontextu, přičemž pozornost je věnována zejména jejímu průběhu v Sovětském svazu. Kolektivizace v českém prostředí je pak sledována ve dvou liniích - v linii zakládání jednotných zemědělských družstev, která tvořila hlavní pilíř tzv. socializace venkova, a v linii perzekuce těch, kteří oné socializaci měli bránit, tzn. soukromých hospodářů, označovaných jako kulaci. Část diplomové práce se věnuje i agitaci, provázející zakládání a hospodaření družstev, a reflexi boje proti tzv. kulakům v dobovém zemědělském tisku - regionálním i celostátním.
|
|
|
Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v období 1945 - 1989 s přihlédnutím k Praze
Kaftanová, Ilona ; Moree, Pieter (vedoucí práce) ; Pabián, Petr (oponent)
Tato diplomová práce popisuje vznik řeholí a jejich vývoj ve světě a u nás. Řehole jsou popsané z pohledu jejich charitativní činnosti. Dále se zabývá perzekucí církve obecně a perzekucí a životem kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského s přihlédnutím k Praze v období 1945 - 1989. Tato část je rozdělena na časová období podle důležitosti vlivu státu na činnost církve a kongregace samotné. Celkem je jich šest. Každé toto období je dělené na dvě části. První část seznamuje obecně s vývojem vztahů státu a církve. Druhá část popisuje vztah státu k ženským řeholím a ke kongregaci Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Práce využívá dostupnou literaturu a archivní dokumenty. Archivní materiály pocházejí z Národního archivu z Praze, z největší části z fondu SÚC (Státního úřadu pro věci církevní), z Vojenského historického archivu a z archivu kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského. Na závěr je zařazeno zamyšlení o úloze řeholí v dnešní době. Klíčová slova Kongregace Milosrdných sester sv. Karla Boromejského, perzekuce, řehole, církev
|
|
|
Politické procesy v 50. letech
Cihla, Václav ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Skřejpková, Petra (oponent)
1 Resumé Název práce: Politické procesy v 50. letech Účelem mé práce je popsat politické procesy v souvislostech. To znamená popsat vývoj politické situace, vývoj právního řádu, politické procesy samotné, rehabilitaci a současný pohled na fenomén politických procesů. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola se zabývá komplexním pohledem na politické procesy, ovšem nejenom na procesy samotné. Zejména se soustředí na právní řád, vývoj justice, pozadí politických procesů, metody používané při výrobě procesů, typy procesů a vliv na společnost. Kapitola je rozdělena na sedm podkapitol. Tyto podkapitoly popisují právní řád, perzekuci, politické procesy (obecně), druhy politických procesů, činnost sovětských poradců, metody vyšetřování včetně přípravy procesů a justici. Druhá kapitola se zabývá pojmem trestu, jeho aplikací a výkonem. Tuto kapitolu tvoří tři podkapitoly. První podkapitola se soustředí na trestné činy a druhy trestů. Druhá podkapitola je zaostřena na trest smrti a třetí podkapitola vysvětluje výkon trestu (trestu smrti a trestu odnětí svobody). Třetí kapitola se zabývá procesem s Karlem Kutlvašrem. Zde bych rád ukázal na mechanismus procesu vedeného proti konkrétní osobě. Informace o tomto procesu byly získány z knih a dalších dokumentů. Tato kapitola je rozdělena do čtyř podkapitol. Tyto...
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
|
|
Kongregace Chudých školských sester de Notre Dame v padesátých letech
GAMPEOVÁ, Barbora
Tato práce si klade za cíl zmapovat činnost kongregace Chudých školských sester de Notre Dame od jejich vzniku se zvýšeným zřetelem věnovaným centralizaci sester v padesátých letech a jejich filiálce v Kardašově Řečici. Práce je rozdělena do několika tématických okruhů, které popisuji jednotlivé oblasti perzekuce. Práce zachycuje i dějiny řeholního domu v Kardašově Řečici od doby jejího založení až do odchodu posledních sester. Celá práce se opírá především o archivní materiály z domácích archivů, přihlíží i ke svědectví řeholnic, které tyto události prožily.
|
|
|
Perzekuce Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948-1960 z pohledu archivních dokumentů
BARBOŘÁK, Jiří
Za téma diplomové práce jsem vybral Perzekuci Římskokatolické církve na Zlínsku Komunistickou Stranou Československa v letech 1948 {--} 1960 z pohledu archivních dokumentů. V diplomové práci jsem si vytyčil dva cíle. Primárním cílem této práce je zmapování osudů všech církevních organizací, spolků a řádů, jenž se v tehdejším Gottwaldovském - Zlínském okrese vyskytovaly. Sekundárním cílem, který je doplněním primárního cíle, je ukázat část proticírkevních opatření, která církev na Gottwaldovsku postihla a jaký byl postoj kněží či laiků vůči nim. Práce je rozdělena do několika tématických okruhů, které popisují jednotlivé oblasti perzekuce místní církve.
|
|
|
Život Františka Tomáška v 50. a 60. letech 20. století a jeho působení v Moravské Huzové
HLAVÁČOVÁ, Martina
Práce se především zaměřuje na zajímavé apohnuté období ve kterém František Tomášek působil jako kněz a učitel v obci Morvská Huzová. V práci jsou uvedeny jak opie autentických dokumentů z opavského archivu, tak avědectví jeho bývalých žáků a farníků, podvající důkaz o mnoha aktivitách Františka Tomáška v té době. První část práce popisuje stv katolické církve na pozadí komplikované a obtížné politické situace v tehdejším Československu. Druhá část práce se zabývá jedenáctiletýmpůsoebením Fratiška Tomáška v Moravské Huzové, především jeho náboženskou a pedagogickou činností. Tato část přínáší důkazy o úspěšné a humánní práci tohoto jedinečného muž, které lez nalézt v příloze - svědectví bývalých žáků a farníků.
|
|
|
Památky židovského osídlení v Heřmanově Městci
BURSOVÁ, Petra
V své práci se zabývám dochovanými židovskými památkami v Heřmanově Městci, okres Chrudim. Nejdříve jen letmo nahlédnu do uspořádání židovské obce na českém území, poté zkoumám a hledám židovské osídlení v Heřmanově Městci od počátků až do dnešního dne. Z dosud stojících památek mohu jmenovat především synagogu, která byla nejednou zničena. Díky rozsáhlé rekonstrukci mohla být znovu uvedena do provozu, ovšem nyní slouží již jen jako kulturní stánek. Další dochovanou památkou je budova židovské školy, která stojí v těsné blízkosti synagogy a je podstatně mladší. V neposlední řadě zmiňuji starý hřbitov, který patří k nejstarším a nejrozsáhlejším v České republice. Tuto židovskou dominantu Heřmanově Městce nyní spravuje Židovská náboženská obec v Praze.
|
host ::
RSS.