|
České noneto
Vilánková, Petra ; ŠTRAUS, Ivan (vedoucí práce) ; ČEPICKÝ, Leoš (oponent)
České noneto bylo založeno v roce 1924 studenty Pražské konzervatoře a je jedním z nejdéle fungujících komorních souborů na světě. Jeho složení vyšlo z obsazení Spohrova Grand nonetu op. 31: housle, viola, cello, kontrabas, hoboj, klarinet, fagot a lesní roh.V krátké době se stalo uznávaným interpretem klasického repertoŕu, stejně jako nadšeným průkopníkem nové hudby. České noneto inspirovalo svou hrou a originálním nástrojovým obsazením vznik celé řady kompozic největších soudobých skladatelů, z nichž uveďme Prokofjeva, Lutoslawského, Martinů a další. Podniklo četná koncertní turné po státech Evropy ( Německo, Rakousko, Velká Británie, Holandsko, Španělsko, Itálie, Francie), dále po státech Severní a Jižní Ameriky, Japonska, Afriky a vystoupilo také na významných světových hudebích pódiích : Vídeň Musikverein, Montreaux Auditorium Stravinskij, Mnichov Herkulessaal, Auditorio de Zaragoza, Lyon Auditorium, Wasgington Library of Congress, Playhouse Vancouver, Dvořákova síň pražského Rudolfina ad. Bohatá discografie Českého noneta je zaznamenána na pětačtyřiceti dlouhohrajících discích firem Supraphon a Panton a Harmonia Mundi.
|
|
Nadpřirozené bytosti v knihách o Harry Potterovi a jejich srovnání s pohádkovými příběhy/Supernatural Creatures in the Harry Potter Series and Their Comparison with Fairy Tale Stories
MACKOVÁ, Vanda
Tato bakalářská práce se zabývá vybranými nadpřirozenými bytostmi z příběhů o Harry Potterovi. Jedná se o draka, baziliška, fénixe, jednorožce, vodní lid, vlkodlaka, obra a čaroděje. Každá z těchto bytostí je nejprve popsána z pohledu autorky, poté je srovnávána se svou mytologickou předlohou a na závěr je porovnávána se stejnou bytostí z pohádky nebo z fantasy příběhu. Důraz je kladen na pochopení hlavního významu vybrané bytosti, její funkci a fungování v příběhu. Cílem práce je určit shodné prvky, případně poukázat na rozdíly inspiračních zdrojů.
|
|
Soukromoprávní dispozice s lidskými orgány
Mintálová, Anna ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Závěr Ochrana osobnosti je již typicky předmětem soukromoprávní ochrany upravené v občanském kodexu. Návrh nového občanského zákoníku dokonce nechápe osobnost jako "přívěsek" právní subjektivity, nýbrž vychází z premisy, že právní subjektivita je důsledkem osobnosti člověka jako. Jako jedno z dílčích osobnostních práv v rámci jinak jednotného všeobecného osobnostního práva rozeznáváme i právo na ochranu tělesné integrity. Právě se zásahy do tohoto práva je spojená mnou předestřená problematika. V posledních desetiletích byla věda schopna dát odpovědi na léčení nemocí, které se zdály být dlouho neřešitelné. Pacienti trpící smrtelnými nemocemi proto vzhlíží k rychlému pokroku v oblasti medicíny. Ten však stále výrazněji zasahuje do chráněné tělesné integrity a činí si tak nárok na pružnou reakci zákonodárce, aby se člověk nestal pouhým zdrojem biologického materiálu. Úprava dispozic s lidským tělem však pořád naráží na nevyjasněnou právní povahu oddělených částí lidského těla a povahu mrtvého těla, které přibližuji v první kapitole. Zatímco živé lidské tělo je již jednotně chápáno jako integrální součást osobnosti, v případě mrtvého těla se názory ubírají zásadně dvěma směry. Podle jednoho zůstává tělo, právě pro svou úzkou spojitost s osobností, i po smrti předmětem osobnostně právní ochrany. I druhé pojetí...
|
|
Vztah mezinárodního a vnitrostátního práva v ústavních systémech: srovnání pojetí této otázky v judikatuře francouzského a českého orgánu kontroly ústavnosti
Preuss, Ondřej ; Jirásková, Věra (vedoucí práce) ; Reschová, Jana (oponent)
Závěr Vztah mezinárodního a ústavního práva není jednoduchý a bezproblémový. V současné době je téměř každý evropský stát vázán stovkami až tisíci mezinárodních smluv a úmluv. Navíc do vnitrostátního práva států EU proniká a prozařuje právo evropské. Je to nová situace, ještě nikdy nenabylo mezinárodní právo takovýchto rozměrů a i respekt k mezinárodním pravidlům není nezanedbatelný. O to důležitější je vyjasnit vztah mezinárodních závazků a ústavního práva. Úplné vyjasnění se často nechává stranou s tím, že si každá strana vztahu vytváří svou představu, které pak v praxi koexistují a vzájemně se nenapadají. Mezinárodní soudní instituce považují mezinárodní právo bezezbytku nadřazené vnitrostátním ústavním regulacím a vnitrostátní ústavní orgány tohoto výkladu nedbajíc, ani s ním často přímo nepolemizujíc, naopak vycházejí z primátu ústavy a práva vnitrostátního. Objektivně je však nutné shrnout, že politická praxe a realita, jakož i praxe kontroly mezinárodních smluv či závazků, nám ukazují určitou specifickou hierarchii norem. Většina evropských států dnes již uznává nadřazenost mezinárodněprávních závazků, nicméně na úplném vrcholu pyramidy stále ponechává výslovně či implicitně své materiální ohnisko ústavy, tedy principy, bez nichž by se stát jako takový rozplynul a nemohl by již vykonávat své funkce,...
|
|
Serialita a její anticipace a reminiscence v procesu evropského melodicko-harmonického vývoje
Krejča, Tomáš ; Tichý, Vladimír (vedoucí práce) ; Kvěch, Otomar (oponent)
Tato práce se snaží vytvořit pokud možno ucelený pohled na serialitu, syntetizovat v sobě pohled analytický, částečně historický a také komparativní. Nastiňuje příčiny a důsledky jejího vzniku, popisuje její základní pravidla a možnosti práce s ní, hovoří o čelných představitelích, tvůrcích a pokračovatelích této metody, srovnává jiné přístupy ke kompozici s dvanácti půltóny temperované chromatiky, porovnává principy (metody) dosavadní organizace tónového materiálu. Protože serialita je metodou do jisté míry syntetickou (dílčím způsobem využívá množství organizačních principů a metod jí předcházejících) zaměřuje tato práce svou pozornost také na anticipace seriality. Pokouší se tyto dílčí principy a metody uvnitř seriality analyzovat a najít analogické příklady v průběhu předcházejícího historického vývoje hudebního jazyka. Serialita (dodekafonie) byla první, která ovlivnila novodobý hudební vývoj. Jako taková měla vliv na utváření hudebního jazyka následujících skladatelských osobností, které serialitu využívali a využívají v rámci svých vyjadřovacích prostředků na cestě hledání nejnovějšího způsobu hudebního sdělení a myšlení. Předkládaný text si take klade za cíl nastínit a částečně zmapovat tyto jevy. S trochou nadsázky je nazývá reminiscencemi seriality.
|
| |
|
The expressiveness of experience: a structural and phenomenological account of the Russian formalists' "aesthetic of estrangement"
Flack, Patrick ; Vojvodík, Josef (vedoucí práce) ; Kubíček, Tomáš (oponent) ; Pokorný, Martin (oponent)
Ve svých základních literárně-vědeckých a básnických studiích, ruští formalisté (Šklovskij, Tynjanov, Jakobson, atd.…) slavně prohlašují, že se estetická zkušenost rovná konkrétní aktu vnímání, funkčně spuštěnému formální strukturou uměleckého nebo literárního díla. Tento estetický princip, který Šklovskij nazval "ozvláštnění", hrál pomocnou roli v přispění ruských formalistů při založení a rozvoji literární teorie jako autonomní vědecké disciplíny. Také pravidelně inspiroval jiné myslitele a přinášel impulzy k produktivnímu novému pohledu na uměni nebo literaturu, což je fakt, který podtrhuje svou důležitost a závažnost. Současně ovšem, "zvláštní" úvahy formalistů o vnímatelné-formální podstatě umění a literatury podléhaly kritice za to, že jsou příliš úzké a nepostačující. Kritici často poukazovali na to, že navzdory své povrchní působivosti se klíčová tvrzení ruských formalistů opírají jen o řádku pro tento účel vytvořených psychologických hypotéz a jsou přespříliš podmiňovány svými specifickými vědeckými cíli a modernistickými předsudky. A což je ještě horší, jejích přístup byl důvěryhodně napadán za to, že je epistemologicky a sémioticky naivní a z toho, že zbavuje umění a literaturu "obsahu" nebo významu, nemluvě o širším sociálním, kulturním, politickém nebo ideologickém významu. V...
|
|
Obléhání Olomouce v roce 1758 a jeho soudobá reflexe
Borovský, Jiří ; Horčička, Václav (oponent) ; Stellner, František (vedoucí práce)
Sedmiletá válka (1756-1763) patřila díky své intenzitě, válečným škodám a ztrátám na životech mezi nej rozsáhlej ší konflikty 18. století. Válečné události zasáhly nejen Evropu, ale bojovalo se také v koloniích a na oceánech, kde Velká Británie nakonec ukončila ve svůj prospěch dlouholetý boj s Francií o prvenství na světových mořích a potvrdila svou pozici první koloniální velmoci. Podstatnou silou vedoucí ke zformování předválečných koalic a následnému konfliktu byla právě britsko-francouzská rivalita v koloniích způsobená spornými otázkami po cášském míru z roku 1748 a rozdílným přístupem mateřských zemí k zámořským územím.
|
|
Poslední horizont domu č. 2 na lokalitě Pistiros (architektonické souvislosti s porovnáním nálezových kontextů)
Mačková, Marcela ; Bouzek, Jan (oponent) ; Musil, Jiří (vedoucí práce)
Obsah bakalářské práce se zabývá popsáním archeologického výzkumu na emporiu Pistiros, které leží nedaleko Plovdivu v západní části Hornothrácké nížiny na břehu řeky Marici. Jeho poloha měla strategický význam, protože představovala důležitou spojnici s Egejským mořem. Ve starověku bylo město založeno osadníky z Thasu a fungovalo jako obchodní stanice. Jméno emporia známe díky kamennému nápisu, nalezenému nedaleko římské silniční stanice. Archeologické výzkumy na této lokalitě probíhají již řadu let. Česká expedice zkoumala převážně dům č. 2., který je svou výstavbou podobný domům na jiných lokalitách jako v Olynthu nebo Priéné, kde můžeme hledat paralely. Nalezený materiál potvrzuje nejen obchodní, ale i řemeslné využití domu. Dokladem je i nález velkého souboru mincí, který byl uložen pod podlahou domu důsledkem vpádu Keltů, kteří jsou spojováni se zánikem emporia.
|
|
Mayský indián jako turistický konstrukt
Součková, Kristina ; Soukup, Václav (vedoucí práce) ; Halbich, Marek (oponent)
Antropologie turismu je dynamicky se rozvíjející subdisciplína antropologie zabývající se člověkem jako hlavním činitelem cestovního ruchu. Snažím se naznačit, že jde o proces oboustranný - stejně jako je lidská motivace cestovat hlavním důvodem turistického ruchu, ovlivňuje také turismus představy člověka. Zaměřuji se na představy turistů o mayských indiánech a tvrdím, že mohou být nepřímo a přímo formovány. K monumentalizaci Mayů čili zdůrazňování velkoleposti jejich kultury dochází nepřímo pomocí turistických předmětů (výzdoby, suvenýrů, fotografií), kulturních zážitků (kina, divadla, televize) či turistických průvodců a přímo skrze skutečný zážitek přímého kontaktu s mayskou komunitou. Nepřímé faktory na turistu působí tak silně, že jejich představu nemůže krátký přímý zážitek do zásadnější míry ovlivnit. Pomocí rituálu turismu si turisté upevňují svou představu o Mayích a v tomto procesu i svou vlastní identitu. Všichni turisté, ať chtějí či ne, provozují turistické rituály. Skrze tyto rituály se ustavuje mayský indián jako turistický konstrukt.
|
host ::
