|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí (EIA, SEA)
Vavřínka, David ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Tématem diplomové práce je proces posuzování vlivů na životní prostředí, zejména se zaměřením na proces SEA. Autor se v práci zabývá způsobem, jakým česká právní úprava posuzování vlivů koncepcí na životní prostředí reflektuje požadavky plynoucí z mezinárodní a evropské úpravy. V první části podává definici samotného pojmu posuzování vlivů na životní prostředí a pojmenovává právní principy, které ovlivňují vznik a uplatňování právní úpravy procesu posuzování. V druhé části se práce věnuje historii procesu posuzování, blíže popisuje také proces EIA. Dále jsou v kapitole rozebrány zásadní mezinárodní a evropské dokumenty s dopadem na proces SEA. Práce identifikuje z nich plynoucí požadavky klíčové pro českou právní úpravu. Třetí část práce je věnovaná obecné právní úpravě strategického posuzování v českém právu, zde se práce věnuje rovněž souladu ustanovení zákona o posuzování vlivů na životní prostředí s požadavky plynoucími z mezinárodní a evropské úpravy. V poslední kapitole se práce věnuje speciální úpravě procesu SEA v rámci stavebního zákona. Proces posuzování vlivů koncepcí se zde realizuje v rámci institutu územního plánování.
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Frýdl, Jan ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Velice důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je územní plánování, které je tématem této práce. Územní plánování zajišťuje předpoklady pro udržitelný rozvoj území prostřednictvím trvalého a komplexního řešení vhodného využití a prostorového uspořádání území s cílem dosáhnout souladu mezi veřejnými a soukromými zájmy s ohledem na rozvoj území. Ve své práci jsem se věnoval převážně koncepčním nástrojům územního plánování, tedy územně analytickým podkladům, územní studii, politice územního rozvoje, územně plánovací dokumentaci, která je tvořena zásadami územního rozvoje a územními plány. Snažil jsem se též nastínit výkon veřejné správy v oblasti územního plánování. K pochopení celkové problematiky bylo též nezbytné vymezit základní principy, na kterých je územní plánování založeno. Jedním z nejdůležitějších principů je princip udržitelného rozvoje. Neméně důležitým nástrojem ochrany životního prostředí je posuzování vlivů na životní prostředí. Tato oblast je v českém právním řádu upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., a zákon zde rozlišuje mezi záměrem stavby, činnosti nebo technologie (EIA) a koncepcí, strategií, politikou, plánem nebo programem (SEA). Těmito nástroji je posuzován případný dopad předkládaných záměrů na životní prostředí. Podle mého názoru stěžejní část mé práce tvoří kapitola, která se...
|
|
|
Územní plánování jako nástroj ochrany životního prostředí
Nejedlá, Hana ; Humlíčková, Petra (vedoucí práce) ; Franková, Martina (oponent)
Práce pojednává o územním plánování jako nástroji ochrany životního prostředí a zabývá se především účastí veřejnosti na procesech územního plánování a efektivitou této účasti. Práce nejprve představuje obecné otázky a pojmy územního plánování, vymezuje jeho cíle a úkoly a popisuje právní úpravu územního plánování včetně aktuální velké novely stavebního zákona, která vstoupila v účinnost 1. 1. 2013. V následujících kapitolách jsou představeny jednotlivé nástroje územního plánování a také forma opatření obecné povahy, ve které je vydávána většina nástrojů územního plánování, a možnost jeho přezkumu. Následuje charakteristika postavení dotčených orgánů a nástrojů, které mají k prosazení veřejných zájmů, tedy stanovisek a závazných stanovisek. Velký důraz je kladen na účast veřejnosti při územním plánování. Nejprve jsou charakterizovány jednotlivé instituty, které umožňují zapojení veřejnosti do územního plánování - především námitky a připomínky, veřejné projednání dokumentů a zástupce veřejnosti - a poté je popsána možnost veřejnosti účastnit se v rámci procesů pořizování jednotlivých nástrojů územního plánování. Závěrem se práce věnuje posuzování vlivů na životní prostředí podle stavebního zákona.
|
|
|
Právo na informace a účast veřejnosti ve věcech životního prostředí
Vopařilová, Magdaléna ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent) ; Smolek, Martin (oponent)
Předkládaná disertační práce se věnuje tématu účasti laického prvku při výkonu veřejné správy na úseku životního prostředí. Při ochraně životního prostředí je třeba více než jinde usilovat o nalezení kompromisních řešení, která by měla reflektovat jednak soukromé zájmy (investorů, vlastníků pozemků aj.), jednak výkon veřejné správy (samosprávy i státní správy), a jednak zájmy veřejné (ochrana příznivého životního prostředí). Spolupráce mezi orgány veřejné správy, veřejností a soukromými subjekty by měla být konstruktivní, založená na reálném právním základě. Disertační práce si klade za cíl zpracovat přehled způsobů, kterými český právní řád ve vazbě na mezinárodní a unijní právo umožňuje veřejnosti podílet se na výkonu veřejné správy na úseku ochrany životního prostředí, přičemž důležitým poznatkem je též zhodnocení účinnosti jednotlivých prostředků a rizika spojená s jejich aplikací. V úvodu jsou definovány základní pojmy, motivy, předpoklady a význam účasti veřejnosti ve věcech životního prostředí. Kromě toho jsou zde vymezeny též základní principy, z nichž účast veřejnosti vychází. Následně je pozornost věnována nejdůležitějšímu mezinárodnímu dokumentu, který byl na poli účasti veřejnosti v environmentálních záležitostech přijat, a sice Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na...
|
|
|
Posuzování vlivu na životní prostředí
Zelenka, Andrej ; Sobotka, Michal (vedoucí práce) ; Žákovská, Karolina (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat institut posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), který je jedním z nejdůležitějších horizontálních nástrojů v oblasti ochrany životního prostředí. Proces EIA lze charakterizovat jako postup pro identifikaci a zhodnocení možných významných vlivů projektu na životní prostředí. Informace a výstupy získané na základě tohoto procesu jsou zohledněny rozhodovacím orgánem ještě před vydáním rozhodnutí. Proces EIA byl poprvé zakotven v USA prostřednictvím zákona o národní politice v oblasti životního prostředí (NEPA) v roce 1969. Poté byl proces EIA zaveden i v jiných ekonomicky rozvinutých zemích. Úvodní část této diplomové práce se soustředí na dvě významné mnohostranné úmluvy v oblasti životního prostředí - Úmluvu o posuzování vlivů na životní prostředí přesahujících státní hranice (Espoo konvence) a Úmluvu o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuská úmluva). Poté je rozebrána evropská legislativa upravující proces EIA (především směrnice Rady 85/337/EHS - tzv. Směrnice EIA). Následující část analyzuje českou právní úpravu v oblasti posuzování vlivů, která je obsažena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších předpisů....
|
|
|
Geneticky modifikované organismy a právní úprava nakládání s nimi
Fornůsková, Michaela ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Geneticky modifikované organismy a právní úprava nakládání s nimi Český abstrakt V mé práci se zaměřím především na stávající právní úpravu. Jak na mezinárodní, evropské, tak i národní úrovni. Ale spíše než z procesně právního hlediska jsem se zaměřila na hmotně právní část a to na tři základní typy nakládání s GMO - uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a uvádění na trh. Všechny tyto oblasti jsem posuzovala nejdříve z hlediska vnitrostátních norem, dále jsem se zaměřila na platné směrnice a nařízení a celkovou harmonizaci naší právní úpravy s úpravou Evropské unie. Jestliže se máme zaobírat nějakým tématem, neobejdeme se bez základních definic a uvedení čtenáře do problematiky věci. První kapitola je proto věnována GMO - základním pojmům, jejich rozdělení a historii genetických modifikací a biotechnologií. Následuje přehled pramenů práva, z nichž jsem také převážně čerpala. Zmíním se také o mezinárodních organizacích zabývajících se GMO. Nejdůležitější zásada ovládající právní úpravu nakládání s GMO je princip předběžné prevence. Proto jsem se rozhodla o hlavních zásadách pojednat v další kapitole. Jádro mé práce je v jednotlivých typech nakládání. Samostatnou kapitolu má tedy uzavřené nakládání, uvádění do životního prostředí a do oběhu, spolu s dalšími souvisejícími tématy, jako je kontrola...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Černá, Karolína ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tématem této diplomové práce je proces posuzování vlivů záměrů na životní prostředí. Jedná se o velmi zásadní průřezový a ze své podstaty preventivní nástroj ochrany životního prostředí. Jeho účelem je co nejdříve zmapovat a upozornit na veškeré možné dopady předkládaných záměrů v případě jejich provedení. Nezbytnými subjekty zajišťujícími řádný průběh tohoto procesu jsou ze zákona příslušné státní úřady a státem autorizované osoby dodávající specifické odborné studie, na jejichž základě je posouzení provedeno. Kromě nich však zde hraje významnou roli i spolupráce s širokou veřejností, která svou účastí přispívá k naplnění účelu celého procesu a je pro něj velmi charakteristická. Tzv. stanovisko, které je výsledkem tohoto řízení by mělo definovat podmínky nutné pro realizaci záměru ve snaze jeho negativní vlivy zcela minimalizovat, pokud se však nejedná o záměr z hlediska ochrany životního prostředí nepřijatelný za žádných podmínek. V takovém případě nelze dát souhlas k jeho realizaci a výrok stanoviska musí být zamítavý. Ve stanovisku formulované závěry procesu posuzování vlivů záměru na životní prostředí jsou tak nezbytným podkladem pro následující věcně správné povolovací rozhodnutí. Vzhledem ke značné šíři zvoleného tématu je práce zaměřena na několik stěžejních úkolů a sice podat ucelený...
|
|
|
Posuzování vlivů záměrů na životní prostředí
Maršál, Tomáš ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Damohorský, Milan (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je provedení podrobné analýzy institutu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA), který je v současné době jedním z významných právních nástrojů ochrany životního prostředí. Všechny určené, ať už soukromé, nebo veřejné záměry, které by mohly mít významný vliv na životní prostředí, musí být podrobeny procesu posouzení jejich vlivů. Tento proces předchází povolení zamýšleného záměru. V první části diplomové práce je věnována pozornost unijní právní úpravě, která je obsažena ve směrnici Rady 85/337/EHS, ve znění změn dle směrnic 97/11/ES, 2003/35/ES a 2009/31/ES (Směrnice EIA). Základním zdrojem v této části jsou početné rozsudky Soudního dvora Evropské unie, jež odráží především nesprávné transpozice jmenovaných směrnic do právních řádů jednotlivých členských států. Druhá část diplomové práce je pak zaměřena na specifika české právní úpravy, která je upravena v zákoně č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí, ve znění pozdějších změn. Česká právní úprava posuzování vlivů záměrů je rozdělena do dvou zcela odlišných částí. V první části se postupuje dle zákona o posuzování vlivů a je zakončena nezávazným stanoviskem, zatímco druhá část (navazující řízení) je zakončena správním rozhodnutím a řídí se zvláštními právními předpisy. Zásadním...
|
|
|
Právní aspekty výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice
Lipenská, Dana ; Handrlica, Jakub (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
Diplomová práce s názvem Právní aspekty výstavby hlubinného úložiště radioaktivního odpadu v České republice se zabývá správními procesy, které bude nutné absolvovat před započetím stavby hlubinného úložiště. Práci je možné rozdělit do tří větších celků. První část se zabývá analýzou současné právní úpravy vztahující se k jaderné energii, s důrazem na úpravu radioaktivních odpadů. Jsou rozebrány mezinárodní i evropské závazky České republiky, současný i nový atomový zákon a také institucionální a finanční zabezpečení nakládání s radioaktivními odpady. Následující část se věnuje jednotlivým správním procesům. Cílem této části není poskytnout vyčerpávající popis jednotlivých postupů, ale spíše vyzdvihnout zajímavosti a určit možná problematická místa současné právní úpravy, a případně navrhnout úpravy de lege ferenda. Poslední větší celek se věnuje účastenství v jednotlivých správních procesech. Důraz je kladen především na možnosti zapojení dotčených obcí a veřejnosti do jednotlivých správních procesů. Kapitola obsahuje též hodnocení věcného návrhu zákona o zapojení obcí do procesu výběru lokality hlubinného úložiště.
|
|
|
Integrovaný registr znečišťování: Klady a zápory české právní úpravy v ekonomickém kontextu
Andrlová, Kristýna ; Geuss, Erik (vedoucí práce) ; Šauer, Petr (oponent)
Předkládaná bakalářská práce na téma Integrovaný registr znečišťování - klady a zápory české právní úpravy, si klade za cíl komplexně uchopit problematiku takto ukotveného institutu, sloužícího k naplnění práva na informace o životním prostředí a přístupu veřejnosti k věcem týkajícícm se životního prostředí. V souvislosti s tím se práce snaží odpovědět na tři základní otázky, a to pro koho jsou takto předložené informace použitelné, jaké klady a zápory česká úprava IRZ nabízí, a konečně zda jsou tyto informace vhodně využité či nikoliv? Práce se skládá ze dvou částí, úvodu a závěru. Teoretická část pojednává o vývoji právní úpravy IRZ, jeho hlavních prvcích, ohlašovací povinnosti a nově účinným ustanovením zákona o IRZ. Praktická část analyzuje náklady vynaložené provozovateli na ohlašovací povinnost a důsledky nově účinných ustanovení metodou vyhodnocení dotazníkového šetření. Práce je psaná v českém jazyce a je aktuální k datu 26.8.2010.
|
host ::
RSS.