|
| |
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Bohatcová, Tereza ; Otavová, Jana (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou stresu působícího na zaměstnance v pracovním procesu ve společnosti ABC, s.r.o. Zaměřuje se na faktory, které vyvolávají stres. Zkoumá jeho projevy a vlivy na zdraví a pracovní výkon zaměstnance. Teoretická část zahrnuje přehled této problematiky. Praktická část je analytická, zpracovává dotazníky studentů - budoucích pracovníků a současných zaměstnanců firmy. Představy studentů středních a vysokých škol o úrovni stresu, který se vyskytuje v pracovním procesu, jsou porovnávány se skutečností, jak se stres projevuje přímo na zaměstnancích v pracovních podmínkách. Závěr práce představuje návrh snížení, či odstranění stresu a zvyšování odolnosti proti němu.
|
|
|
Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu
Kršková, Božena ; Müller, Svatopluk (oponent) ; Franková, Emilie (vedoucí práce)
Diplomová práce „Vyhodnocování, zvládání a snižování stresu“ se zabývá v současnosti velmi aktuálním problémem a to stresem působícím na zaměstnance v pracovních podmínkách. Analyzuje typy stresu, příznaky, projevy a vlivy na zdraví a pracovní výkon zaměstnance. Soustřeďuje se na faktory vyvolávající stres, jejich identifikaci a snižování v konkrétním podniku. Teoretická část je zaměřena na teoretický rozbor problematiky. Praktická část je věnována měření faktorů stresu v pracovním prostředí u zaměstnanců cateringové společnosti JHREST s.r.o. Závěr práce obsahuje návrh na snížení stresových faktorů v této společnosti.
|
|
|
Porovnání životního stylu studentů se zaměřením na zvládání psychické zátěže na vybraných fakultách Jihočeské univerzity
BRŮŽKOVÁ, Radka
Bakalářská práce je složena z teoretické a praktické části. Teoretická část se zabývá problematikou klíčového determinantu zdraví, kterým je životní styl. Práce definuje životní styl spolu se svými faktory. Dále charakterizuje vysokoškolskou populaci a s ní související změny v životním stylu studentů. Poté se pozornost upíná zejména na oblast psychické odolnosti a zvládání stresových situací. Praktická část této bakalářské práce byla zpracována kvantitativní metodou pomocí dotazníkového šetření. Výzkumný soubor byl složen ze studentů a studentek Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. K výzkumnému šetření byly použity vlastní vytvořené dotazníky. Hlavním cílem této práce bylo zjistit, jaký je rozdíl v životním stylu se zaměřením na psychickou zátěž u studentů dvou odlišně zaměřených fakult Jihočeské univerzity. Pro výzkum byla stanovena hypotéza. Předpokládala jsem, že mezi studenty Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty jsou statisticky významné rozdíly v životním stylu ve vztahu k psychické zátěži. Po sběru byla data statisticky zpracována. Po statistickém vyhodnocení se dospělo k závěru, že stanovená hypotéza nebyla potvrzena. Z výzkumu vyplynulo, že v některých oblastech se studenti Zdravotně sociální a Zemědělské fakulty dané univerzity liší, ve většině oblastí, a zejména po celkovém porovnání pomocí t-testu, není znám statisticky významný rozdíl. Předpokládané využití této bakalářské práce spočívá v informování konkrétních fakult o životním stylu zaměřeném na zvládání psychické zátěže u jejich studentů. Dále pak jako zdroj poznatků o determinantech, které predisponují k nemocem a k uvědomění si důležitosti vlastního duševního zdraví.
|
|
|
Pracovní zátěž u animátorů cestovní kanceláře
WAGNEROVÁ, Miroslava
Bakalářská práce je zaměřena na problematiku pracovní zátěže u animátorů v cestovním ruchu. Cílem mé práce bylo zjistit, zda animátoři vybrané cestovní kanceláře při výkonu práce pociťují zátěž nebo stres, co jim tento stav způsobuje a pomocí jakých metod se s nimi vyrovnávají. Dalším cílem bylo zjistit, zda jsou animátoři spokojeni s pracovními podmínkami vytvořenými zaměstnavatelem. Prvním krokem práce bylo nastudování odborné literatury a sepsání literární rešerše. V rámci praktické části bylo provedeno dotazníkové šetření a řízené rozhovory s animátory jedné nejmenované cestovní kanceláře. Na jejich základě jsem zjistila, jak jsou animátoři spokojeni s pracovními podmínkami, zda pociťují zátěž a stres, co konkrétně jim stres způsobuje a jaké volí metody k jejich odstranění.
|
|
|
Životní styl lidí pracujících ve stresujícím prostředí
NOVÁKOVÁ, Michaela
Bakalářská práce se věnuje tématu Životní styl lidí pracujících ve stresujícím prostředí. V teoretické části se budeme zbývat problematikou stresu, jak se s ním vyrovnat, co dělat proti stresu, nadále zde zahrneme i pracovní prostředí, kde budou popsány jednotlivé pracovní pozice jako řidič, dělník, policista a pracovník v kanceláři konkrétněji na logistickém oddělení. V závěru teoretické části nastíníme i vhodný a nevhodný životní styl. Pro výzkumné šetření použijeme dotazníkovou metodu, kde popíšeme jednotlivé pracovní pozice a porovnáme je mezi sebou.
|
|
|
Stresory v práci sociálních pracovníků
MELECKÁ, Renata
Předkládaná bakalářská práce na téma Stresory v práci sociálních pracovníků se zabývá problematikou spojovanou s touto pomáhající profesí. Sociální pracovníci jsou při výkonu své profese poměrně často zatěžováni různými stresorovými faktory. Jsou na ně kladeny nároky v podobě celoživotního vzdělávání a s ním i kompetence v sociální práci potřebné pro výkon této profese. Dále jsou vystaveni určitému tlaku ze strany klientů či požadavků svých zaměstnavatelů. Ve výsledku potom tyto stresorové faktory spolupůsobí na osobu sociálního pracovníka a vyvolávají u něj stresové reakce. Dále záleží na tom, jak dlouho jsou stresu sociální pracovníci vystaveni, jak se dokáží proti stresu bránit, zda mu dokáží předcházet nebo zda jim pomáhá někdo jiný jejich stres spojený s výkonem profese, ať už na odborné nebo laické úrovni, zvládat. Práce je rozdělana do dvou hlavních částí ? na teoretickou část a část výzkumnou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů rozdělených do jednotlivých kapitol, potřebných k objasnění této problematiky či rozšíření si znalostí o zmíněné problematice. Konkrétně se jedná o pojmy jako je stres, stresory, reakce na stres, rozdílnosti zvládání stresu mezi mužem a ženou, vymezení sociálního pracovníka a jeho komepetncí v sociální práci. Dálšími pojmy jsou pracovní zátěž a syndrom vyhoření. Na konci teoretické části jsou zařazeny pojmy jako je prevence stresu a metody zvládání stresu. Praktická část předkládané práce je postavena na kvantitativním výzkumu a zpracování sesbíraných dat. Tato část je zaměřena také na výsledky výzkumu. Těm předchází stanovení výzkumného cíle. Výzkumný cíl spočívá v identifikaci subjektivně vnímaných stresorových faktorů působícíh na sociální pracovníky při výkonu jejich profese a odhalení, zda tyto faktory ve svém důsledku nepříznivě ovlivňují pracovní výkon, subjektivní pohodu a případně tělesné a duševní zdraví sociálních pracovníků. Pro zpracování těchto dat jsem popužila metodu dotazování a techniku anonymního dotazníku. Metodě dotazování předcházela metoda sněhové koule, která zajistila vyšší účast respondentů na výzkumu a heterogenitu výzkumného ssouboru. Celkově se tak zúčastnilo 56 respondentů pocházející z různých krajů České republiky a různých pracovišť. Data se mi podařilo sesbírat v průběhu měsíce července roku 2013. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina dotázaných dosáhla vysokoškolského vzdělání, bývá v práci ve stresu, ale je se svým zaměstnáním spokojena. Většina respondentů uvedla, že nad změnou zaměstnání uvažovala. Nejčastější příčinou bylo uváděno nízké finanční ohodnocení a špatné vztahy se zaměstnavatelem. Dále zatížení prací s administrativou, práce s klienty aj. Z výsledků dále vyplynulo, že stres spojený s výkonem této profese, řeší dotazovaní různými způsoby. Často si o svých trablech pohovoří s rodinou nebo je jim na pracovíštích nabízena odborná pomoc v podobě supervize. Výsledky také odhalily, že sociální pracovníci řeší stres svépomocí. Nejčastěji prostřednictvím pomoci rodiny, která hraje důležitou roli v životě každého z nás. Stresu se potom zbavují respondenti skrze hudbu, relaxaci, přírodu, duchovní služby, manuální práce, shlédnutím filmu nebo návštěvou divadla. Výsledná data také ukazují, že byly vyvráceny všechny stanovené hypotézy. Proto je zřejmé, že se identifikované stresory u sociálních pracovníků s delší dobou dosažené praxe (nad deset let) nepromítají do emoční, behaviorální ani tělesné oblasti. Identifikované stresorové faktory ovšem ovlivňují pracovní výkon a subjektivní pohodu sociálních pracovníků. Tato práce může posloužit jako studijní materiál pro laickou veřejnost nebo pro odborně vzdělané sociální pracovníky zajímající se o tuto problematiku. Ráda bych také přispěla výsledky výzkumu k odhalení, co sociální pracovníky při výkonu jejich profese stresuje nejvíce, kdy získané výsledky mohou být případným podnětem pro zpracování dalšího výzkumu.
|
|
|
RIZIKA VZNIKU SYNDROMU VYHOŘENÍ U ZAMĚSTNANCŮ POLICIE
PEŠKOVÁ, Marcela
V teoretické části popíši na základě odborné literatury problematiku syndromu vyhoření a její fáze. Dále jaké jsou vnější a vnitřní příčiny vzniku tohoto onemocnění, jaké jsou příznaky a jaká existuje prevence. V závěru této teoretické části se zaměřím přímo na profesi policisty, na policejní stres a policejní vyhoření.V praktické části se pokusím zjistit na základě kvalitativního výzkumu, jaké existují podle názorů policistů v jejich profesi stresory, které by mohly vést ke vzniku burnout a jaké existují preventivní opatření organizace Policie ČR proti vzniku burnout.
|
|
|
Zátěž a její zvládání v souvislosti s povoláním krupiéra
LUKÁŠOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá zátěží a jejím zvládání v souvislosti s povoláním krupiéra. Hlavním cílem práce je zjistit, co krupiéři jako zátěž vnímají a jaké prostředky a strategie volí k jejímu zvládání. V teoretické části je shrnuta problematika stresu a jeho zvládání. Věnuje se pracovní zátěži a stresorům v pracovní činnosti obecně a v povolání krupiéra. Praktická část formou dotazníkového šetření zkoumá, zda krupiéři považují svoji práci za stresující, co konkrétně jim stres přináší a jakým způsobem se s těmito skutečnostmi vyrovnávají.
|
|
|
Stresory v práci sociálních pracovníků
KLEJMOVÁ, Jaroslava
Bakalářská práce se teoreticky i prakticky zabývá aspekty, které se týkají stresogenních faktorů v profesi sociálních pracovníků pracujících v neziskovém sektoru.Stres je označován za civilizační chorobu, která nás atakuje v naší každodennosti. Cílem této práce je identifikování subjektivně vnímaných stresových faktorů působících na sociálního pracovníka pracujícího v neziskové sféře. Bakalářská práce je zaměřena zejména na specifikaci negativně působícího stresu, tedy distresu. V úvodu se práce zabývá obecně problematikou stresu, jeho terminologií, projevy stresu, stresovými reakcemi a strategiemi zvládání stresu obecně. Po této obecné teoretické části je zaměřena na stěžejní oblast, tedy na specifika stresu v profesi sociálních pracovníků a celkově na kontext profese sociálního pracovníka, v níž se pojí mnoho faktorů, jež mohou jeho činnost ovlivňovat. Cílem práce tedy není a není ani v jejích možnostech zjistit, jak stresogenní faktory ovlivňují činnost sociálního pracovníka obecně. Cílem této práce je poodhalení stersogenních faktorů, jež na sociální pracovníky působí při výkonu jejich profese. Dílčím záměrem zkoumání je zjistit, jaké copingové strategie sociální pracovníci používají při zvládání konkrétních stresogenních situací a dále pak odhalení, jaké důvody by mohly vést sociální pracovníky k rozhodnutí opustit profesi. Pro zjištění těchto cílů byl zvolen kvalitativní výzkum. Ke sběru dat byla použita metoda polostrukturovaného rozhovoru s otevřenými otázkami. Skupinu dotazovaných tvořili sociální pracovníci působící v těchto neziskových organizacích: Auritus Tábor, CheironT Tábor, Fokus Tábor, Kaňka Sezimovo Ústí 2. Celkem bylo pořízeno 11 rozhovorů.Výzkum prokázal, že profese sociálního pracovníka je velmi náročná, klade na osobnost sociálního pracovníka vysoké požadavky a je zde nutnost vysoké míry jeho angažovanosti. V práci se podařilo specifikovat mnohé stresory, které k výkonu tohoto povolání patří.
|
host ::
RSS.