|
|
Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání
MELECKÁ, Renata
Předkládaná diplomová práce na téma Stres u matek na rodičovské dovolené v souvislosti s rizikem ztráty zaměstnání pojednává o problematice fenoménu stresu a nezaměstnanosti, dále o tématice zaměstnávání žen, těhotných žen a matek, také o rovných příležitostech žen a mužů na trhu práce, o dávkových systémech sociálního zabezpečení a mimo jiné o tématice spojené s návratem matek po rodičovské dovolené na trh práce. Tato práce se skládá ze dvou hlavních částí z části teoretické a části výzkumné (empirické). Teoretická část pojímá o výše zmíněné problematice a tématice. Část výzkumná, je zaměřena na samostatný výzkum a popis výsledků výzkumu, pro který bylo použito kvantitativních postupů sběru dat. Pro potřeby této práce tvoří cílovou skupinu matky na rodičovské dovolené. Data od respondentů byla sbírána pomocí dotazníkového šetření, metodou dotazování. Sesbíraná data byla následně kvantifikována pomocí deskriptivní statistiky. Celkem byly stanoveny dvě výzkumné otázky a tři hypotézy. Hypotézy byly statisticky testovány pomocí statistické metody - testem ANOVA. V celkovém počtu se podařilo sesbírat 320 dotazníků od zmíněné cílové skupiny. Aby bylo dosaženo validity dat a homogenity výzkumného souboru, byl sběr dat byl zacílen výhradně na ženy, tedy matky na rodičovské dovolené pocházející pouze z Jihočeského kraje. Cíl práce spočíval ve zjištění, zda jsou na rodičovské dovolené ve stresu více matky mající silné ekonomické zázemí nebo ty matky, které ekonomické zázemí příliš silné nemají. Pomocí Likertovy škály bylo měřeno, do jaké míry jsou stresovány matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu svého pracovního místa po návratu z této dovolené. Pomocí zmíněné škály bylo také měřeno, do jaké míry jsou matky na rodičovské dovolené stresovány ve spojitosti právě s návratem do práce a s ním spojených povinností či hledáním si zcela nového pracovního místa. V souvislosti s výsledky a testováním hypotéz bylo v případě hypotézy první zjištěno, že matky, které nepobírají žádné dávky sociálního zabezpečení, nejsou stresovány více, než ty matky, které dávky pobírají. Testování druhé hypotézy ukázalo, že matky žijící s partnery jsou stresovány méně, než matky, které s partnerem nežijí. Testováním hypotézy třetí se zjistilo, že matky na rodičovské dovolené, které nemají jistotu své pracovní pozice po skončení této dovolené, jsou stresovány více než matky, které takovou jistotu mají. Z výsledků sesbíraných dat bylo dále zjištěno, že nejvíce respondentek tvoří ženy ve věku od dvaceti pěti do třiceti let a ženy od třiceti jedna do třiceti pěti let. Ve velkém počtu se výzkumu zúčastnily středoškolsky (studium zakončené maturitou) a vysokoškolsky vzdělané ženy. Velký podíl mají také ženy pracující na hlavní pracovní poměr a ženy žijící ve společné domácnosti s partnerem. Početná většina dotazovaných matek pak pobírá dávku rodičovského příspěvku. Také velký podíl dotázaných žen neplánuje se svými partnery střídavou rodičovskou dovolenou, pro kterou si stanovily z velké většiny tříletou rychlost čerpání. Značná část dotazovaných matek ale také uvedla, že při současné rodičovské dovolené nevykonává svou původní práci a nepřivydělává si ani prací jinou. Z výsledků pak dále vyplynulo, že téměř 80 % dotázaných nevykonává pracovní pozici, která by se dala označit za vedoucí. Přes 60 % dotázaných je na současné rodičovské dovolené s jedním dítětem, menší část dotázaných s dítětem druhým, či třetím. Zajímavým výsledkem je také to, že téměř polovina respondentek plánuje další mateřství a z těchto dalších téměř 60 % jej bude plánovat tak, aby navazovalo na současnou rodičovskou dovolenou. Výsledky této práce mohou vést jednak k zamyšlení se nad zjištěnými fakty. Například proč většina žen nevykonává vedoucí pozice přesto, že mají tyto ženy poměrně vysoké vzdělání. K zamyšlení může být i to, zda mají ženy opravdu tak silné ekonomické zázemí, aby mohly bez obav z vyvázání se z pracovního poměru navázat na další rodičovskou dovolenou.
|
|
|
Stresory v práci sociálních pracovníků
MELECKÁ, Renata
Předkládaná bakalářská práce na téma Stresory v práci sociálních pracovníků se zabývá problematikou spojovanou s touto pomáhající profesí. Sociální pracovníci jsou při výkonu své profese poměrně často zatěžováni různými stresorovými faktory. Jsou na ně kladeny nároky v podobě celoživotního vzdělávání a s ním i kompetence v sociální práci potřebné pro výkon této profese. Dále jsou vystaveni určitému tlaku ze strany klientů či požadavků svých zaměstnavatelů. Ve výsledku potom tyto stresorové faktory spolupůsobí na osobu sociálního pracovníka a vyvolávají u něj stresové reakce. Dále záleží na tom, jak dlouho jsou stresu sociální pracovníci vystaveni, jak se dokáží proti stresu bránit, zda mu dokáží předcházet nebo zda jim pomáhá někdo jiný jejich stres spojený s výkonem profese, ať už na odborné nebo laické úrovni, zvládat. Práce je rozdělana do dvou hlavních částí ? na teoretickou část a část výzkumnou. Teoretická část se zabývá vymezením pojmů rozdělených do jednotlivých kapitol, potřebných k objasnění této problematiky či rozšíření si znalostí o zmíněné problematice. Konkrétně se jedná o pojmy jako je stres, stresory, reakce na stres, rozdílnosti zvládání stresu mezi mužem a ženou, vymezení sociálního pracovníka a jeho komepetncí v sociální práci. Dálšími pojmy jsou pracovní zátěž a syndrom vyhoření. Na konci teoretické části jsou zařazeny pojmy jako je prevence stresu a metody zvládání stresu. Praktická část předkládané práce je postavena na kvantitativním výzkumu a zpracování sesbíraných dat. Tato část je zaměřena také na výsledky výzkumu. Těm předchází stanovení výzkumného cíle. Výzkumný cíl spočívá v identifikaci subjektivně vnímaných stresorových faktorů působícíh na sociální pracovníky při výkonu jejich profese a odhalení, zda tyto faktory ve svém důsledku nepříznivě ovlivňují pracovní výkon, subjektivní pohodu a případně tělesné a duševní zdraví sociálních pracovníků. Pro zpracování těchto dat jsem popužila metodu dotazování a techniku anonymního dotazníku. Metodě dotazování předcházela metoda sněhové koule, která zajistila vyšší účast respondentů na výzkumu a heterogenitu výzkumného ssouboru. Celkově se tak zúčastnilo 56 respondentů pocházející z různých krajů České republiky a různých pracovišť. Data se mi podařilo sesbírat v průběhu měsíce července roku 2013. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina dotázaných dosáhla vysokoškolského vzdělání, bývá v práci ve stresu, ale je se svým zaměstnáním spokojena. Většina respondentů uvedla, že nad změnou zaměstnání uvažovala. Nejčastější příčinou bylo uváděno nízké finanční ohodnocení a špatné vztahy se zaměstnavatelem. Dále zatížení prací s administrativou, práce s klienty aj. Z výsledků dále vyplynulo, že stres spojený s výkonem této profese, řeší dotazovaní různými způsoby. Často si o svých trablech pohovoří s rodinou nebo je jim na pracovíštích nabízena odborná pomoc v podobě supervize. Výsledky také odhalily, že sociální pracovníci řeší stres svépomocí. Nejčastěji prostřednictvím pomoci rodiny, která hraje důležitou roli v životě každého z nás. Stresu se potom zbavují respondenti skrze hudbu, relaxaci, přírodu, duchovní služby, manuální práce, shlédnutím filmu nebo návštěvou divadla. Výsledná data také ukazují, že byly vyvráceny všechny stanovené hypotézy. Proto je zřejmé, že se identifikované stresory u sociálních pracovníků s delší dobou dosažené praxe (nad deset let) nepromítají do emoční, behaviorální ani tělesné oblasti. Identifikované stresorové faktory ovšem ovlivňují pracovní výkon a subjektivní pohodu sociálních pracovníků. Tato práce může posloužit jako studijní materiál pro laickou veřejnost nebo pro odborně vzdělané sociální pracovníky zajímající se o tuto problematiku. Ráda bych také přispěla výsledky výzkumu k odhalení, co sociální pracovníky při výkonu jejich profese stresuje nejvíce, kdy získané výsledky mohou být případným podnětem pro zpracování dalšího výzkumu.
|
host ::
RSS.