keywords:"wetlands" - Výsledky hledání - Digitální repozitář

host :: přihlásit Digitální repozitář
		Hledej		Nový záznam		Nápověda		O repozitáři

Hlavní stránka > Výsledky hledání: keywords:"wetlands"

Hledej:

Tipy pro vyhledávaní :: Rozšířené hledání

Hledej ve sbírkách:

Seřadit podle:	Zobrazit výsledky:	Výstupní formát:

	Ekosystémové služby říční nivy Pithart, David ; Benedová, Zdeňka ; Křováková, Kateřina Sborník obsahuje příspěvky, týkající se funkcí říční nivy v krajině. Zabývá se konceptem ekosystémových služeb, problematikou retence vody, živin a uhlíku, biodiversitou, morfologií a vývojem niv, hydrologickými aspekty říčních aluvií, vodohospodářskou politikou a revitalizacemi. Úplný záznam
	Velkoplošná rehabilitace říční krajiny v záplavovém území dolní části řeky Dyje Lusk, Stanislav ; Pražák, O. ; Lusková, Věra ; Halačka, Karel ; Vetešník, Lukáš Řeka Dyje v trati Lednice – Bulhary byla napřímena, zkanalizována a obklopena protipovodňovými hrázemi. Záplavové území u Podivína bylo z velké části přeměněno na ornou půdu. Plochy označené jako tzv. mokřady a rákosiny byly v důsledku eliminace záplav a postupného zanášení (zazemňování) až na výjimky v některých obdobích roku zcela bez vody. Došlo k vymizení původního společenstva ryb charakteristického pro aluviální biotopy. V levobřežní části záplavového území Dyje u Podivína byla vytvořena obora pro spárkatou zvěř o ploše cca 470 ha, kde je jeden soukromý vlastník celého tohoto územního fragmentu. V posledních dvou letech je postupně orná půda převáděna na louky a lužní les. Postupně je realizována i obnova a rozšiřování trvalého zavodnění částí označených jako mokřady. Dochází tak k výraznému zlepšení podmínek pro trvalý výskyt ryb a pro cílenou obnovu rybího společenstva s dominancí nativních druhů pro tuto oblast (společenstvo typu Carassius-Misgurnus). Úplný záznam
	Význam umělých mokřadů v aluviu řek pro biodiverzitu ryb Horák, Václav ; Lusk, Stanislav ; Halačka, Karel ; Lusková, Věra Výzkum uměle vytvořených mokřadů různého typu prokázal, že tyto poskytují velmi výhodné podmínky pro různé druhy ryb. Umělé mokřady se jeví jako velmi perspektivní biotopy pro ohrožené druhy ryb zejména v podmínkách člověkem silně antropogenizované krajiny. Úplný záznam
	Drobní zemní savci (Insectivora, Rodentia) mokřadních ekosystémů údolních niv řek Odry, Moravy a Dyje Řehák, Z. ; Bryja, Josef Příspěvek shrnuje poznatky o drobných zemních savcích osídlujících segmenty aluviální krajiny pouze málo pozměněné lidskou činností. Využívá řady publikovaných i vlastních údajů získaných při výzkumu společenstev hlodavců a hmyzožravců v údolích řek Odry, Moravy a Dyje. Úplný záznam
	Kosit či nekosit Dušek, J. ; Květ, Jan Čištění domovních odpadních vod pomocí vegetačních čistíren je jedním z přírodních způsobů jak čelit znečištění vod. Rostliny porůstající vegetační pole čistírny by se měly kosit v době vegetačního klidu. Úplný záznam
	Význam mokřadů v biosférických rezervacích Květ, Jan ; Jelínková, E. Celkové zhodnocení funkcí a významu mokřadů v BR bude předmětem mezinárodního pracovního zasedání programu MAB v r. 2002 v ČR. Úplný záznam
	Doplňky a opravy k přehledu našich mokřadů Husák, Štěpán Příspěvek obsahuje doplňky a opravy příručky: Mokřady ČR 1999. Úplný záznam
	Stav příprav k zapsání souboru mokřadů CHKO Žďárské vrchy do Registru ramsar sites Husák, Štěpán ; Rybníček, Kamil ; Eiseltová, M. ; Zabloudil, V. ; Vaněk, P. ; Ridgill, S. Technická příprava podkladů byla dokončena v roce 1999. Autoři se domnívají, že již nic nestojí v cestě k odeslání těchto podkladů a přijetí mokřadů Žďárské vrchy za mokřady mezinárodně významné. Úplný záznam
	Úloha mokřadů v koloběhu energie, vody, živin, uhlíku a těžkých kovů v krajině Pokorný, Jan ; Květ, Jan Mokřady jsou definovány třemi základními rysy. V podmínkách naší republiky řadíme k mokřadům tyto ekosystémy: říční nivy včetně lužních lesů, rašeliniště a slatiniště, mokré louky a podmáčené smrčiny, rybníky a jejich pobřeží a umělé mokřady.Tento text se zabývá úlohou mokřadů v krajině. Úplný záznam
	Dlouhodobý ekologický výzkum na Třeboňsku Květ, Jan ; Straškrábová, Viera Třeboňská pánev patří k nejlépe probádaným územím ČR. Množství ekologických dat umožňuje konat dlouhodobá srovnání současného stavu ekosystému s jejich stavem před několika desetiletími, až více než sta roky. Díky dobře dokumentované historii lidských zásahů do přírodních poměrů se může uplatňovat i hledisko historické. To významně napomáhá uskutečňovat dloudobobý ekologický výzkum. Úplný záznam

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.

Digitální repozitář :: :: :: ::
Powered by v1.1.2
Spravuje

Tato stránka je dostupná také v následujících jazycích:
Česky English