|
|
Simulační úlohy v NS2 ověřující znalosti protokolů BGP a multicastu
Sobotka, David ; Komosný, Dan (oponent) ; Jeřábek, Jan (vedoucí práce)
Síťové simulace mohou být přínosným nástrojem nejen v oblasti řešení problémů při nasazování nových standardů či doporučení, ale také především pomůckou k pochopení a ověření znalosti chování komunikačních protokolů. Cílem této práce je vytvoření názorných úloh v simulačním prostředí Network Simulator 2 (NS-2), které mají za úkol ověřit chování protokolu BGP a multicastu. Vytvořené úlohy se věnují především protokolu BGP, který je v oblasti směrování informací základním pilířem konglomerátu všech IP sítí, Internetu. První dvě úlohy vytvořené pro protokol BGP využívají implementace ns-BGP a zbývající jsou postavené na implementaci BGP++. Úlohy ověřují jednak funkci základních atributů protokolu, ovlivňující proces rozhodování při směrování informací (AS_PATH, MED, LOCAL_PREF, WEIGHT) a dále metody či parametry ovlivňující efektivitu procesu směrování a redukci nadměrného provozu v síti (BGP konfederace, filtrování, agregace, MRAI). Poslední úloha je věnována multicastu a to konkrétně typu DM (Dense Mode), který je skupinou tzv. hustého režimu. Úloha znázorňuje přihlašování/odhlašování do skupin a šíření zpráv typu GRAF a PRUNE v rámci konstantního datového toku
|
|
|
Studie mulčovacích strojů
Derka, Lukáš ; Pokorný, Přemysl (oponent) ; Kašpárek, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce rešeršního typu se zabývá studií zemědělských a lesních mulčovacích strojů. Mulčovacích strojů nesených traktorovým strojem. Rozbor bude zaměřen na konstrukční zpracování, technické parametry a pracovní podmínky strojů s horizontální osou rotace pracovní části domácích a zahraničních výrobců.
|
|
|
Biometrie a kondice prasete divokého (Sus scrofa) s ohledem na vegetační stupňovitost
Procházková, Pavla
Obsahem této práce je vyhodnocení biometrických dat prasete divokého (Sus scrofa L.), jejichž sběr probíhal v letech 2014–2019 na lokalitách v rámci České republiky. Při vyhodnocení dat se hledala souvislost zjištěných tělesných parametrů s lesními vegetačními stupni. Byl kladen důraz na parametr tloušťky tuku jako na ukazatel tělesné kondice, dále se pracovalo s tělesnými parametry hmotnosti po vyvržení, délkou těla a výškou hrudníku. Byly hledány odlišnosti tělesných parametrů na základě věku, pohlaví a lesních vegetačních stupňů a testovala se statistická významnost těchto faktorů. V rámci lesních vegetačních stupňů (LVS) byla prokázána slabá korelace mezi některými tělesnými parametry u kategorie selat. Byla prokázána souvislost tloušťky tuku s pohlavím u jedinců starších 12 měsíců. Tloušťka tuku se u samic se zvyšovala s věkem ve všech věkových kategorií zatímco samci dosáhli své celkové hodnoty výšky tuku už na konci prvního roku života. Byla nalezena silná korelace parametru délky těla s hmotností a výškou hrudníku jedinců.
|
|
|
Hodnocení faktorů ovlivňující akcelerační vlastnosti vozidel
Cienciala, František
Tato diplomová práce se zabývá popisem faktorů ovlivňujících zrychlení vozidla a zkoumáním jejich vlivů. V teoretické části se práce zaobírá odpory, které na vozidlo působí během jeho pohybu, jak při jízdě rovnoměrné, tak při zrychlování. Dále je práce věnována přenosu hnací síly z motoru na kola a z kola na vozovku a rovněž jsou v práci popsány různé typy motorů a převodových ústrojí. Experimentální část práce je následně věnována zkoumání vybraných faktorů, konkrétně hmotnosti, druhu pohonu a způsobu řazení, na zrychlení a jeho průběh. Pro každý z těchto faktorů byla stanovena vlastní metoda měření pomocí akcelerometru instalovaného do vozidla a výsledky byly zpracovány do grafické podoby a interpretovány. Jak výsledky experimentální části ukázaly, všechny vybrané parametry mají na zrychlení vozidla významný dopad. Vliv hmotnosti je možné nejvíce pozorovat na hodnotách zrychlení, zatímco druhu pohonu a způsobu řazení nejvíce ovlivňují průběh zrychlení.
|
|
|
Porovnání různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu
Adámek, Jiří
Bakalářská práce se zabývá porovnáváním různých způsobů odchovu telat v období mléčné výživy u holštýnského skotu. Výzkum byl proveden v Zemědělském družstvu Mír se sídlem v Ratiboři na farmách v Pržně a v Hošťálkové. Na farmě v Pržně jsou telata ustájena ve skupinovém teletníku s mléčnými krmnými automaty značky Urban Alma Pro, na farmě v Hošťálkové je běžný systém ustájení telat v individuálních venkovních boudách. V práci jsou porovnávány hmotnosti telat při narození, hmotnosti telat při odstavu a průměrný denní přírůstek mezi jednotlivými farmami. Dále je měřena spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro na farmě v Pržně. Na základě vlastních zjištění mohu konstatovat, že na farmě v Pržně byla hmotnost telat při narození nižší, hmotnost telat při odstavu a průměrný denní přírůstek vyšší než na farmě v Hošťálkové. Průměrná spotřeba mléčné krmné směsi v systému Urban Alma Pro je nižší proti optimální průměrné spotřebě z důvodu neznalosti nového prostředí a případného onemocnění. Odchov telat na farmě v Pržně je tedy díky systému Urban Alma Pro efektivnější pro zemědělskou výrobu, ze zdravotního hlediska telat výhodnější, finančně méně náročný a pro telata přirozenější. Výhodou je především možnost napojení mléčnou směsí šestkrát za den v menších dávkách. V běžném odchovu telat na farmě v Hošťálkové je možné telata krmit mléčnou krmnou směsí pouze dvakrát denně.
|
|
|
Studium faktorů ovlivňujících stanovení energetického příjmu a výdeje u koní
Slámová, Kateřina
Diplomová práce se zabývá stanovením energie obsažené v krmné dávce koní a zhodnocením, zda je přísun energie dostečný s ohledem na záchovnou potřebu (ZPE) a jejich pracovní vytížení. Výzkum probíhal po dobu 28 dní u 6 koní teplokrevných plemen – 5 klisen a 1 valach s průměrnou hmotností 561,5 ± 36,6 kg a BCS (Body Conditional Scoring) stupněm 5 až 6. Kontrolní vážení bylo srovnáno se stanovením hmotnosti koní výpočtem z tělesných měr. Odhadovaná hmotnost stanovená výpočtem se zdá být podle výsledků v průměru podhodnocena o 58,05 ± 15,69 kg. Na základě zjištění živé hmotnosti vážením bylo posouzeno 5 norem pro stanovení záchovné potřeby energie (ZPE). Průměrná ZPE koní je 73,2 MJ ± 4,42 MJ, tj. 130 kJ/kg živé hmotnosti. Pro výpočet energetického výdeje během fyzické zátěže bylo užito 5 norem s využitím dat získaných z přístroje Polar Equine RC3 GPS (srdeční tep, vzdálenost, rychlost, čas). Navýšení potřeby energie na fyzickou zátěž (SE) u jednotlivých koní se podle zjištěných výsledků v závislosti na normě pohybovalo od 7,30 ± 2,34 MJ/den do 20,05 ± 3,17 MJ/den. Koně v krmné dávce průměrně přijali 102,64 ± 7,94 MJ stravitelné energie (SE) na den. V konečném srovnání vychází, pro stanovení denní potřeby stravitelné energie z krmné dávky, jako nejvhodnější spojení norem Zemana et al (2005) pro stanovení záchovné potřeby energie a stanovení potřeby SE na na fyzickou zátěž podle Harrise (2001).
|
|
|
Deprese povrchu kostí pánve v souvislosti s porodem a těhotenstvím
Medvedevová, Elina ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá popsáním depresí kostního povrchu pánve, které jsou v literatuře popisovány jako "indikátory porodu", a na základě publikací shrnuje údaje, zda lze kostní deprese na pánvi spojovat s těhotenstvím a porodem, a jaké další faktory se mohou podílet na tvorbě těchto depresí. Mezi "indikátory porodu" se řadí preaurikulární žlábky a dorzální jamky kosti stydké. Historicky byly přisuzovány průběhu těhotenství a porodu, kdy dochází k fyziologickým a hormonálním změnám. Novější studie a nové metody výzkumu však připisují vznik těchto depresí nejen těhotenství, ale i tvaru pánve, věku, zvýšenému BMI člověka, fyzické aktivitě či zdravotním komplikacím. Různé faktory mohou přispět k vzniku depresí na kostním povrchu u žen i mužů. Z toho důvodu tzv. "indikátory porodu" nemohou být považovány za spolehlivý ukazatel uskutečněného těhotenství a porodu. Nicméně, je třeba poznamenat, že rozdíl v četnosti depresí mezi pohlavími je výrazný, protože u žen je výskyt těchto depresí častější a markantnější. Tento fakt může být užitečným nástrojem při odhadování pohlaví, ale je třeba postupovat opatrně a brát v úvahu i další relevantní faktory. Popis a analýza biomechaniky pánve, pohlavního dimorfismu pánve a procesům remodelace pánve během života jsou nezbytné pro hlubší porozumění vzniku depresí...
|
|
|
Konstrukce posilovacích strojů, jejich mechanizmy a využití v praxi
SVINTEK, Lukáš
V úvodu diplomové práce je uveden současný pohled na problematiku posilování a posilovacích strojů. V teoretické části je proveden obecný přehled řešené problematiky z dostupných informačních zdrojů. V praktické části je provedeno rozdělení strojů podle různých kritérií se zaměřením na nejpoužívanější stroje. Poté se práce zaměřuje na konstrukci vybraných druhů posilovacích strojů, bezpečnostní prvky a zdroje zátěžových sil. Následující část pak tvoří výzkum formou dotazníku určenému pro fitness centra. Dle odpovědí pak návrh vylepšení problematických částí. Poté následuje testování navržených konstrukčních variant na zkušebním zařízení. Závěr práce tvoří souhrn zjištěných skutečností a jejich interpretace.
|
|
|
Modelování toků odpadů a vyhodnocení jejich zpracování
Kolátor, Matyáš ; Smejkalová, Veronika (oponent) ; Pluskal, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá popisem, analýzou a možností rekonstrukce evidence odpadu. V současné době je kladen stále větší důraz na problematiku nakládání s odpady a jejich efektivní využití. Legislativně jsou dány náročné cíle pro větší využívání odpadu a rozvoj cirkulární ekonomiky. Pro dosažení těchto cílů je nutné strategicky plánovat a organizovat strukturu odpadového hospodářství. Důležitá rozhodnutí v oblasti odpadového hospodářství jsou podložena daty o produkci a způsobu nakládání s odpady. Na úspěšnost celého procesu má zásadní vliv kvalita dat o odpadech. Cílem práce je zmapovat systém evidence, ale také možnosti zkvalitnění a rekonstrukce nevyhovujících dat. Jádrem práce je testování a vylepšování nástroje REVEDATO pro korekci dat, který byl vyvíjen na Ústavu procesního inženýrství. Výpočetní nástroj je založen na matematickém aparátu vyrovnávání dat, pro který je klíčová správná definice vah, která bude hlavním předmětem práce.
|
|
|
Reprodukce a management chovu vybraných plemen masného skotu
NÁVAROVÁ, Eliška
Literární přehled bakalářské práce se zabývá managementem chovu skotu, popi sem plemen aberdeen angus, limousine a charolais. V následující kapitole práce je popsáno ekologické zemědělství, jelikož do práce jsou zařazeny podniky, které chovají skot v ekologickém zemědělství. Nadcházející kapitola bakalářské práce se věnuje re produkci masných plemen skotu. Cílem práce bylo vyhodnocení úrovně reprodukce a managementu po celoroční průběžné analýze. Praktická část práce je zaměřena na hodnocení průběhu porodu, výsledky diagnos tiky březosti, hmotnosti (telat při porodu a při odstavu) a na výsledky vyšetření sper matu. Výsledky pro tuto práci byly zjišťovány v šesti podnicích z průvodních listů skotu, evidence zootechnika a spermiogramů býků. V závěru práce jsou výsledky shr nuty a zhodnoceny. Podniky zaměřené na chov plemene limousine a charolais zařazují býka do stáda na dobu přibližně dvou měsíců. Podnik věnující se chovu plemene aberdeen angus má býka zařazeného ve stádě většinu roku. Častější výskyt obtížných porodů byl u plemene limousine zaznamenán v podniku Rolnická Skalná a jejich počet značně přesahoval průměr výskytu komplikovaných porodů u tohoto plemene. U plemene charolais byl vyšší výskyt obtížných porodů ana lyzován v podniku SPO-ZEM Nový Kostel. Počet obtížných porodů zaznamenaných u podniku zaměřeného na chov plemene aberdeen angus mírně převyšoval průměr ple mene. Nejvyšší úspěšnost zabřeznutí byla zjištěna u podniků SPO-ZEM Nový Kostel, Farmy Třebeň a Anonymu. Neuspokojivé úrovně zabřeznutí dosáhl podnik Naturland. Podniky chovající plemeno limousine dosahovaly nižších porodních hmotností, ale i přes to byly hodnoty uspokojivé. Odstavové hmotnosti telat byly v těchto podni cích vyhovující. Podniky zaměřené na chov plemene charolais dosahovaly nevyhovu jících hodnot v průměrné porodní hmotnost, ale výborných hodnot v odstavové hmot nosti. U plemene aberdeen angus byla u jalovic dosažena vyhovující průměrná hmot nost při odstavu, kdežto u býků byla hmotnost nižší, než je u plemene běžné. Z celkového počtu 12 sledovaných býků byli všichni plemeníci na začátku při pouštěcího období plodní. Na konci připouštěcího období byla u tří býků diagnostiko vána neplodnost a u jednoho býka bylo analyzováno vysoké množství nepohyblivých spermií. U těchto býků byla nasazena léčba, která se po třetím odběru ukázala jako účinná pouze u dvou plemeníků. Býci, u kterých léčba nezabrala, byli vyřazeni z chovu.
|
host ::
RSS.