|
|
Vliv věku na vybrané prenatálni výsledky a kojení
Fontániová, Simona ; Lukšová, Markéta (vedoucí práce) ; Tomášková, Zuzana (oponent)
Pro svou bakalářkou práci jsem si vybrala téma Vliv věku na vybrané prenatální výsledky a kojení. Práce obsahuje část teoretickou a část praktickou. V teoretické části se snažím přiblížit obtíže spojené s těhotenstvím. V první kapitole jsem se zaměřila na rizikové těhotenství a porod. Následně poruchy délky těhotenství, kam patří potrat, předčasný porod, ektopické těhotenství a potermínové těhotenství. V druhé kapitole pokračuji významem kojení a zároveň zmiňuji problémy při kojení, které matky mohou trápit. Ve třetí kapitole se věnuji klasifikaci novorozence a porodnímu poranění. Pro praktickou část výzkumné práce jsem zvolila dotazník, který se prostřednictvím internetu dostal k rodičkám různých věkových kategorií. Na základě výzkumu jsem zjistila, že věk hraje důležitou roli v životě ženy během těhotenství. Vyšší věk ženy má negativní dopad jak na schopnost otěhotnět tak na samotný porod a následné kojení. Klíčová slova: kojení, rizikové těhotenství, vyšší věk rodičky, těhotenství, porod, mateřské výsledky, novorozenecké výsledky, porodní hmotnost, novorozenecká žloutenka, potrat, porodní poranění plodu
|
|
|
Změny v sekundárním poměru pohlaví u lidí po mimořádných přírodních, sociálních a kulturních událostech
Hubová, Hana ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Dušek, Adam (oponent)
Sekundární poměr pohlaví udává poměr narozených chlapců a dívek a bývá lehce vychýlen ve prospěch chlapců. Ke změnám poměru pohlaví dochází působením různých ultimátních (evolučních) a proximátních (fyziologických) příčin. Tyto příčiny mohou být spojené s vnějšími vlivy jako jsou přírodní katastrofy, ozbrojené konflikty a terorismus nebo významné svátky, kulturní a sportovní události. Přírodní katastrofy provázené destrukcí obydlí, infrastruktury a obětmi na životech jsou často spojovány se snížením poměru pohlaví při narození. V této souvislosti je diskutována zvýšená úmrtnost samčích plodů vlivem stresu, kterému je matka v průběhu těhotenství vystavena. Negativní dopady na obyvatelstvo lze pozorovat také v průběhu válek a teroristických útoků, v případě válek je ale častým jevem navýšení sekundárního poměru pohlaví v poválečném období. Významné kulturní a sportovní události a svátky jsou většinou doprovázeny pozitivní náladou a pocity sounáležitosti, s následným navýšením poměru pohlaví při narození o 9 měsíců později, které by mohlo být důsledkem zvýšené frekvence pohlavního styku při těchto událostech.
|
|
|
Nutriční příjem vitaminů u žen v době gravidity.
Dvořáková, Karolína ; Hronek, Miloslav (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou nutričního příjmu lipofilních vitaminů u gravidních žen. Cílem práce je zanalyzovat příjem lipofilních vitaminů u vybrané skupiny českých těhotných žen v rámci tří pozorovaných období gravidity. Následně tyto hodnoty porovnat s doporučenými příjmy platnými v České republice a navrhnout případnou optimalizaci příjmu. Od února 2021 do ledna 2022 byl hodnocen nutriční příjem u celkem 24 českých těhotných žen z Hradce Králové, ve věku 24-37 let, a to v rámci tří pozorovaných období gravidity. Těhotné ženy každý týden odevzdávaly vyplněné dotazníky, do kterých zaznamenávaly denní příjmy potravin a tekutin včetně jejich množství. Odevzdané dotazníky byly následně vyhodnocovány výživovým programem NutriDan a výsledky byly statisticky zpracovány programem Microsoft Excel. Získané hodnoty denních příjmů těhotných žen byly porovnány s doporučenými denními příjmy lipofilních vitaminů platnými v České republice. Zásadním zjištěním studie je, že příjmy lipofilních vitaminů pozorované u gravidních žen, se mezi jednotlivými dny v týdnu ani mezi jednotlivými obdobími gravidity statisticky významně nelišily. Doporučenému dennímu příjmu se pozorované těhotné ženy nejvíce přiblížily v rámci příjmu karotenoidů a vitaminu E. Naopak nejméně bylo doporučených denních příjmů...
|
|
|
Adaptace matky na těhotenství v závislosti na pohlaví plodu
Nekolová, Denisa ; Kaňková, Šárka (vedoucí práce) ; Roberts, Kateřina (oponent)
Těhotenství pro matku představuje období velkých tělesných změn a přestaveb. Ke zdárnému průběhu gravidity slouží matce fyziologické adaptace, zahrnující hormonální a imunologické změny, a adaptace behaviorální. Odlišné projevy těchto změn lze však pozorovat v závislosti na pohlaví plodu. Zatímco lidský choriogonadotropin dosahuje vyšších hodnot v těhotenství s ženským plodem, koncentrace testosteronu je naopak vyšší v přítomnosti plodu mužského. Zároveň byly v přítomnosti mužského plodu odhaleny zvýšené hladiny prozánětlivých interleukinů. Nejednotné výsledky s ohledem na pohlaví potomka však přináší oblast zkoumání hladin kortizolu a progesteronu. Neméně důležitou roli hrají v ochraně embrya také adaptivní protektivní mechanismy. V souladu s tím, že zvýšenou ochranu by měl vyžadovat zranitelnější mužský plod, byla pozorována i zvýšená míra znechucení u matek očekávajících chlapce. V případě těhotenských nevolností byla ovšem jejich zvýšená míra opakovaně reportována u matek čekajících dívky. Hlubší porozumění těchto mechanismů by tak mělo být předmětem dalších studií.
|
|
|
Výživa a stravování v těhotenství
ŠTĚPÁNKOVÁ, Petra
Bakalářská práce s názvem Výživa a stravování v těhotenství se zabývá definicí těhotenství, výživou před početím, energetickou potřebou a váhovým přírůstkem v těhotenství, výživou během gravidity, alternativními směry ve výživě během těhotenství a návykovými látkami v těhotenství. Výživa je nezbytnou součástí správného průběhu těhotenství, a je potřebná ke správnému vývoji plodu. V těhotenství je nutné se vyhýbat některým látkám, jako je například alkohol a těžké kovy v dravých rybách, protože mohou mít negativní vliv na celé těhotenství, ženu a dítě. V této práci byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit, jaká je informovanost těhotných žen o výživě a druhým cílem bylo zjistit, jak se těhotné ženy během těhotenství stravují. První cíl byl dosažen pomocí kvantitativního výzkumu, konkrétně skrze dotazníkovou metodu a druhý cíl byl dosažen sběrem a analýzou jídelníčků od deseti těhotných respondentek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo celkem 128 těhotných žen. Prostřednictvím výzkumu bylo zjištěno, že se respondentky o výživě v těhotenství nejvíce informují na internetu a nejméně informací získávají od nutričního terapeuta a lékaře. V jídelníčcích bylo zařazováno málo ovoce a zeleniny, a naopak bylo zařazováno hodně mléčných výrobků. Výživa je nezbytnou součástí celého života a to i v těhotenství. Proto by bylo vhodné těhotné ženy o výživě více informovat například prostřednictvím přednášek poskytovaných nutričním terapeutem.
|
|
|
Proces stávání se matkou: Změny v prožívání mateřství u prvorodiček před porodem a po porodu
Martinčíková, Lucie ; Valentová, Hana (vedoucí práce) ; Presslerová, Pavla (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá zkušenostmi prvorodiček v procesu stávání se matkou a jejich změnami v prožívání mateřství před porodem a po porodu. Teoretická část obsahuje šest hlavních kapitol, které se věnují hlavním otázkám mateřství z pohledu provedených výzkumných studií a odborné literatury. Cílem této diplomové práce je popsat zkušenost prvorodiček s mateřstvím a prožívání procesu stávání se matkou. Pro výzkumné účely byl zvolen kvalitativní design. Metoda sběru dat spočívala v realizaci polostrukturovaných rozhovorů. Do výzkumného souboru bylo vybráno šest těhotných žen - prvorodiček, se kterými byly realizovány dva rozhovory, z nichž jeden proběhl před porodem a druhý po porodu. Analýza dat byla uskutečněna na základě interpretativní fenomenologické analýzy textu. Výsledkem práce je ucelený popis témat vztahující se k mateřství. Z výsledků výzkumu vyplývá, že proces stávání se matkou je bezesporu jedinečnou a nepřenositelnou zkušeností. Výzkum rozšiřuje povědomí o faktorech, které mají vliv na prožívání mateřství a mapuje základní oblasti potencionálních změn v období mateřství. Významné změny se projevily zejména v oblastech režimu dne a spánkového rytmu, v partnerském vztahu a prioritách. Výzkumná část se zaměřovala také na komparaci původní představy mateřství s následnou realitou,...
|
|
|
Informovanost vybraných žen v reprodukčním období o možnostech plánovaného rodičovství, těhotenství a porodu ve vybraném regionu
Sojáková, Kateřina ; Hanušová, Jaroslava (vedoucí práce) ; Váchová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá především problematikou plánovaného rodičovství, těhotenství a porodu. Teoretická část práce obsahuje podkapitoly zaměřující se na plánované rodičovství, antikoncepci, těhotenství, porod a šestinedělí. Praktická část diplomové práce se zabývá výzkumem, který byl proveden pomocí dotazníkového šetření u vybraných nerodivších respondentek v konkrétním regionu. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit informovanost žen v reprodukčním období o možnostech plánovaného rodičovství, těhotenství a porodu. Byly zjišťovány nejčastější zdroje informací o reprodukci, vědomosti žen o typech antikoncepce, které mohou po vysazení způsobit dočasnou neschopnost otěhotnět. Dále byla zkoumána informovanost žen o možnostech podstoupení nadstandartních prenatálních vyšetření a informovanosti žen o porodu a šestinedělí. Výsledky praktické části ukázaly, že ženy jsou dobře informovány o reprodukčních tématech. Respondentky v celkových 61,5 % dokázaly správně odpovědět na vědomostní otázky. Respondentky uvedly mezi nejčastější informační zdroje školu, rodinu a internet. Z výzkumu vychází, že většina žen neví, že některé typy antikoncepce mohou po jejím vysazení způsobit dočasnou neschopnost otěhotnět. Většina žen též nevěděla o možnosti podstoupení kombinovaného testu screeningu Downova syndromu....
|
|
|
Možnosti fyzioterapie u těhotných s bolestmi v oblasti bederní páteře s ohledem na funkční a strukturální parametry pánve
BENEŠOVÁ, Natálie
Tato bakalářská práce pojednává o možnostech využití metod fyzioterapie v průběhu těhotentsví k úlevě od bolestí pohybového aparátu, především pak bederní páteře, přičemž jsou sledovány funkční a strukturální parametry pánve. Práce je členěna na teoretickou a praktickou část. V teoretické části je cílem podat přehled a sepsat informace základního charakteru nejprve o anatomických strukturách, které se nejvíce pojí s touto problematikou. V začátku je popsána anatomie a kineziologie páteře, na kterou navazují možnosti vyšetření. Podobně členěná je i kapitola o pánvi, která se podrobněji zabývá funkčními a strukturálními parametry pánve. Dále teoretická část popisuje základní informace o průběhu těhotenství. Širokou součástí je pak popis změn na jednotlivých systémech během gravidity, jako například na respiračním, kardiovaskulárním, gastrointestinálním, uretropoetickém a reprodukčním systému. Jako nedílnou součást tam nalezneme i pojednávání o změnách na páteři a pánvi. Na závěr jsou shrnuty vhodné či nevhodné pohybové aktivity a fyzioterapeutické metody, jež je možno provádět během těhotenství. Cílem praktické části je pozorovat a posoudit vliv fyzioterapeutické intervence při bolestech zad v bederní oblasti v průběhu těhotenství. Součástí výzkumného souboru byly tři probandky ve druhém trimestru těhotenství, jež trápila bolest dolní části zad. S každou probandkou jsem zrealizovala 6 terapií jednou za 1-2 týdny. Na začátku jsem provedla vstupní kineziologický rozbor s odebráním anamnézy. Každé probandce jsem postupně představila sérii cviků pro ovlivnění pohybového aparátu. Při každé terapii jsme pak společně shrnuly další změny od předešlého setkání. Na konci terapií proběhlo shrnutí výsledků a provedení výstupního kineziologického rozboru. Práce může sloužit fyzioterapeutům v praxi jako inspirace terapeutických postupů a informačně edukační materiál.
|
|
|
Porod s dulou
VYČÍTALOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou porodu s dulou. V práci je popsána profese duly a její historie. Dále je zmíněno, v jakých obdobích dula může ženu provázet. Další část práce se zabývá fyziologií těhotenství, porodu a období šestinedělí. Byl vytyčen jeden cíl práce. Cílem bylo zjistit, jak ženy vnímají péči dul. V práci byly stanoveny 2 hypotézy. H1: Dulu si ke spolupráci k porodu vybírají spíše nulipary než multipary. H2: Ženy využívají služby duly spíše při porodu než v průběhu šestinedělí. Cíle bylo dosaženo prostřednictvím kvantitativního výzkumného šetření formou online dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, obsahoval celkem 23 otázek. Z toho bylo 20 otázek povinných, což zajišťovalo vysokou úroveň spolehlivosti a přesnosti dat. Z 23 otázek bylo 15 uzavřených otázek s možností výběru odpovědi z daných možností, což zjednodušilo analýzu dat a umožnilo lepší porovnání odpovědí. Dále bylo 7 polouzavřených otázek, které poskytly další možnosti výběru odpovědi a zároveň umožnily respondentům vyjádřit své názory a zkušenosti. Byla zde také jedna otevřená otázka, která umožnila respondentům sdílet své myšlenky a názory o tématu dotazníku. Dotazník, který byl použit pro sběr dat, byl rozdělen do tří částí, z nichž každá se věnovala jinému tématu. V první části byly respondentkám položeny otázky týkající se jejich identifikačních údajů, jako věku, vzdělání, počtu porodů a při kolikátém porodu si vybraly dulu jako doprovod. V druhé části dotazníku respondentky odpovídaly na otázky zabývající se profesí duly (kdo je dula, kde dulu vyhledaly a zda vědí, kdo je dula a o koho může pečovat). Poslední část dotazníku se pak zaměřila na to, jakou péči respondentkám duly poskytly a jaký byl jejich zážitek z porodu s dulou. Z výsledků výzkumu vyplývá, že ženy mají největší potřebu psychické podpory jak během podporu, tak i v průběhu těhotenství a šestinedělí, stejně tak mají potřebu informovanosti o dané problematice. Většina žen si vybírá dulu pro celkové zvýšení pocitu bezpečí. Uspokojujícím výsledkem je, že u 94,9 % žen péče duly splnila jejich očekávání. Díky tomu by 93,2 % žen péči duly využilo při dalším porodu a 98,3 % žen by dulu doporučilo i ostatním. Ze získaných výsledků můžeme vyvodit, že ženy jsou s péčí dul spokojené. Práce a získané výsledky mohou sloužit jako podklad k prezentování výzkumného šetření na seminářích pro porodní asistentky.
|
|
|
Těhotenství s pozitivní diagnostikou preeklampsie a úloha porodní asistentky.
HUSÁROVÁ, Nela
Tato bakalářská práce se zabývá těhotenstvím, pozitivní diagnostikou preeklampsie. V práci je popsáno, jaká je úloha porodní asistentky a jaké jsou potřeby těhotných žen během hospitalizace. Cílem této práce bylo zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a dalším cílem bylo zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Práce je členěna na dvě části, a to teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána charakteristika těhotenství, hypertenze, etiopatogeneze preeklampsie a úloha porodní asistentky u ženy s diagnózou preeklampsie. V empirické části pro tuto práci byly zvoleny dva cíle a to zjistit, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a zjistit, jak se změnily potřeby těhotných žen s diagnózou preeklampsie. Zajímalo nás, jak porodní asistentky pečují o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jaké mají tyto ženy potřeby během hospitalizace. Na základě těchto dvou cílů, byly stanoveny dvě výzkumné otázky. Jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie a jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Výzkumné šetření probíhalo kvalitativní formou pomocí polostrukturovaných rozhovorů s porodními asistentkami a ženami, které měly v těhotenství zkušenost s tímto onemocněním. První výzkumný soubor tvořilo 5 porodních asistentek pracujících na gynekologicko-porodnickém oddělení. Druhý výzkumný soubor tvořilo 8 informantek mající osobní zkušenost s onemocněním preeklampsie a od jejichž porodu neuplynulo více než 1 rok. První výzkumná otázka zkoumala, jak vnímají porodní asistentky péči o těhotné ženy s diagnózou preeklampsie. Z výzkumného šetření bylo zjištěno, že všechny dotazované porodní asistentky se shodly na zvýšeném sledování celkového stavu klientky, zejména monitorace krevního tlaku, otoků, laboratorní vyšetření krve a moči, subjektivních pocitů klientky a dále sledování ozev plodu pomocí doppleru. Dále porodní asistentky uvedly, důležitost edukace klientek během hospitalizace. Nejčastěji edukují ženy o klidovém režimu, omezení sledování televizoru a telefonu, mít na pokoji přítmí, dále mít klid na lůžku, o signalizačním zařízení a dostatečném spánku a odpočinku. Pouze některé porodní asistentky zmínily, edukaci žen o správné technice sběru moči za 24 hodin. Edukaci v oblasti vyprazdňování a prevence zácpy zmínila pouze porodní asistentka PA3. Druhá výzkumná otázka zjišťovala, jak se změnily potřeby těhotných žen při poskytování péče. Z výzkumného šetření vyplynulo, že informantky nejčastěji pociťují narušení psychosociálních potřeb, a to separace od rodiny a blízkých, strach a obava o své nenarozené dítě, stesk a smutek. Dále informantky uvedly, narušený spánek a odpočinek z důvodu hospitalizace a změny prostředí. Některé informantky se zmínily o omezeném výběru stravy a pouze informantka I8 uvedla problém s obstipací v souvislosti s dlouhodobou hospitalizací a klidovým režimem. Dále informantky uvedly, jako deficit informací v oblasti sebevzdělání z důvodů absence návštěv předporodních kurzů vzhledem k hospitalizaci a dřívější vzniklé epidemiologické situaci. Dlouhodobě hospitalizované těhotné ženy, nemají možnost navštěvovat kurzy pro těhotné mimo zdravotnické oddělení, a proto dochází k deficitu informací v oblasti sebevzdělání. Z této bakalářské práce vyplynulo, že je potřeba důslednější edukace žen během hospitalizace. Výsledky této práce mohou být použity jako podklad pro odborné semináře a přednášky pro porodní asistentky.
|
host ::
RSS.