Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 41 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Mikrostruktura a mechanické vlastnosti slitiny Ti15Mo připravené metodou ECAP
Terynková, Anna ; Stráský, Josef (vedoucí práce) ; Šíma, Vladimír (oponent)
V bakalářské práci byly studovány mechanické vlastnosti a mikrostruktura slitiny Ti-15Mo připravené pomocí protlačování lomeným kanálem (equal channel angular pressnig - ECAP) a jejich závislost na počtu průchodů lomeným kanálem. Byla studována mikrotvrdost Vickersovou metodou, mikrostruktura pomocí skenovací elektronové mikroskopie a pomocí difrakce zpětně odražených elektronů. Nakonec byl změřen modul pružnosti pomocí rezonanční ultrazvukové spektroskopie. Mikrotvrdost po prvním průchodu lomeným kanálem výrazně vzrostla oproti nedeformovanému stavu, po dvou a třech průchodech se příliš nezměnila a opět vzrostla po čtvrtém průchodu kanálem. Na všech vzorcích byla pozorována zrna o velikosti řádově stovek mikrometrů. S rostoucí deformací se zvyšoval podíl dvojčat. V některých vzorcích byly pozorovány také deformační pásy. Modul pružnosti výrazně rostl s rostoucí deformací ECAP a jeho vývoj je kvalitativně srovnatelný s vývojem mikrotvrdosti. Vzhledem k tomu, že deformace ECAP byla prováděna při teplotě 250řC, lze očekávat, že při zpracování materiálu docházelo k tvorbě fáze omega. Vyšším objemovým podílem fáze omega lze vysvětlit současný nárůst mikrotvrdosti a modulu pružnosti.
Diverzita a rozšíření druhového komplexu Euastrum humerosum / didelta (Desmidiales)
Kupčíková, Eva ; Šťastný, Jan (vedoucí práce) ; Kollár, Jan (oponent)
Z 23 evropských a severoamerických kmenů druhového komplexu Euastrum humerosum/didelta (Desmidiales) jsme získali 3 evoluční linie v molekulárním markeru trnGuuc intronu (druhého typu). U SSU intronu jsme nezískali signifikantní a jednotné výsledky. Je pravděpodobné, že jsou linie velice mladé. Linie byly signifikantně odlišné svým tvarem a rozměry. Použili jsme geometrickou morfometriku a měření rozměrů délky a šířky semicely, isthmu a jejich poměrů. V některých kmenech byla vysoká morfologická variabilita. Různé morfy v sebe přecházely a lišily se ve vroubkování bazálního laloku. Linie se lišily především svými rozměry a tvarově variabilními polárními laloky, včetně krku. SEM odhalila jeden centrální pór, oproti E. didelta var. bengalicum, který je v literatuře uváděn s póry dvěma. Klíčová slova: krásivky, druhy, skrytá diverzita, molekulární fylogenetika, geometrická morfometrika, Euastrum, skenovací elektronová mikroskopie
Ověření druhových hranic mezi klinicky významnými geofilními druhy Arthroderma
Míková, Ivana ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Dobiáš, Radim (oponent)
Rod Arthroderma zahrnuje převážně geofilní druhy dermatofytů (přirozeně se vyskytující v půdě). Některé druhy, zejména zástupci někdejšího Trichophyton terrestre komplexu, příležitostně způsobují dermatomykózy u lidí a zvířat. Mezidruhové hranice v tomto komplexu byly v minulosti určovány převážně na základě biologického konceptu druhu, tedy za pomocí in vitro křížících experimentů. Platnost těchto téměř 70 let starých závěrů ale dosud nebyla testována za pomoci moderních taxonomických metod. V této práci bylo zahrnuto celkem 194 izolátů rodu Arthroderma (včetně všech dostupných ex-typových kmenů) pocházejících převážně z USA, Kanady a Evropy, které byly izolovány nejčastěji z půdy (n = 77), zvířat (n = 50), lidského klinického materiálu (n = 41) a jeskynního sedimentu (n = 9). Primárním cílem této práce bylo objasnění hranic mezi druhy A. insingulare, A. lenticulare a A. quadrifidum, které se řadily do T. terrestre komplexu kvůli zdánlivě identickému nepohlavnímu stádiu. Dále měla práce ozřejmit vzájemné vztahy mezi druhy Arthroderma pomocí vícegenové fylogeneze a zjistit, které druhy jsou medicínsky významné. Vícegenová fylogeneze rodu Arthroderma byla založená na sekvencích oblasti ITS rDNA a genech pro β-tubulin (TUB2) a translační elongační faktor 1α (TEF1α). Rod Arthroderma byl dle fylogeneze...
Investigation of defects in thin metallic films
Hruška, Petr ; Čížek, Jakub (vedoucí práce)
V předkládané práci byly studovány tenké Mg vrstvy připravené pomocí RF magnetronového naprašování. Pozitronová anihilační spektroskopie s laditelnou energií (VEPAS) byla použita při studiu defektů v Mg vrstvách. VEPAS byla doplněna skenovací elektronovou mikroskopií a difrakcí rentgenového záření za účelem určení velikosti zrn, fázového složení a textury. Byl zkoumán vliv různé rychlosti depozice, teploty depozice, žíhání, odlišných substrátů a tloušt'ky vrstev na množství defektů v Mg vrstvách. Studium defektů pomocí VEPAS ukázalo, že ve zkoumaných Mg vrstvách jsou pozitrony zachýtávány v misfit dislokacích a vakanci podobných defektech v okolí hranic zrn a že jejich množství může být sníženo depozicí za zvýšené teploty. 1
Studium defektů v tenkých kovových vrstvách
Hruška, Petr ; Čížek, Jakub (vedoucí práce) ; Bulíř, Jiří (oponent)
V předkládané práci byly studovány tenké Mg vrstvy připravené pomocí RF magnetronového naprašování. Pozitronová anihilační spektroskopie s laditelnou energií (VEPAS) byla použita při studiu defektů v Mg vrstvách. VEPAS byla doplněna skenovací elektronovou mikroskopií a difrakcí rentgenového záření za účelem určení velikosti zrn, fázového složení a textury. Byl zkoumán vliv různé rychlosti depozice, teploty depozice, žíhání, odlišných substrátů a tloušt'ky vrstev na množství defektů v Mg vrstvách. Studium defektů pomocí VEPAS ukázalo, že ve zkoumaných Mg vrstvách jsou pozitrony zachýtávány v misfit dislokacích a vakanci podobných defektech v okolí hranic zrn a že jejich množství může být sníženo depozicí za zvýšené teploty. 1
Internetový výukový atlas zaměřený na půdní členovce
Dvořáková, Jana ; Mourek, Jan (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo vytvořit vzdělávací internetovou stránku zaměřenou na půdní členovce, která bude sloužit především učitelům biologie a ekologie či vedoucím zájmových přírodovědných kroužků. Může ale také být pomůckou studentům, kteří mají o tuto problematiku zájem. Jedná se o didaktický fotografický atlas půdních členovců s vlastními fotografiemi ze světelného a skenovacího elektronového mikroskopu doprovázenými textem ke každé skupině. Text je rozdělen do sekcí obsahující informace o systematickém zařazení, anatomii a morfologii, biologii a významu, popř. zástupcích dané skupiny. Vlastní atlas je doplněn dalšími materiály využitelnými ve výuce, jako jsou didaktický test, didaktická hra, pracovní list, návrh na terénní a laboratorní práci či výuková prezentace zaměřená na půdní členovce. Tyto materiály jsou na stránkách ke stažení spolu s atlasem půdních členovců. Stránka je zveřejněna na adrese: https://sites.google.com/site/pudniclenovci/. V literárním přehledu se zabývám významem členovců v půdě a jejich vzájemnými interakcemi, dále se zde věnuji metodikám studia půdních členovců (odběr vzorků, příprava preparátů pro světelnou a skenovací elektronovou mikroskopii a tvorba fotografií) a krátce vysvětluji principy elektronové mikroskopie. Vzorky pro praktickou část pocházejí většinou...
Sledování tvorby plovoucího biofilmu Mycobacterium smegmatis - morfologická a proteomová analýza
Sochorová, Zuzana ; Weiser, Jaroslav (vedoucí práce) ; Zikánová, Blanka (oponent)
Mikroorganismy se mohou vyskytovat v planktonní formě nebo mohou ulpívat na povrchu a vytvářet trojrozměrné útvary zvané biofilmy. Plovoucí biofilmy, tvořené na rozhraní prostředí voda-vzduch, jsou jednou z životních strategií, kterou se mohou bakterie ubírat. Při studiu tohoto typu biofilmu nám jako laboratorní model sloužil nepatogenní druh Mycobacterium smegmatis. Pochopení mechanismů tohoto druhu by mohlo být aplikovatelné i na patogenní zástupce rodu Mycobacterium, jejichž studium obnáší v laboratorních podmínkách řadu nevýhod. Tato diplomová práce se zabývá morfologickou a proteomovou analýzou plovoucího biofilmu M. smegmatis. S využitím binokulární lupy a skenovací elektronové mikroskopie bylo pozorováno, že se bakterie na počátku tvorby biofilmu shlukují a vytváří tzv. "nukleační centra", ze kterých dochází k postupnému rozrůstání biofilmu do okolí. V pozdějších fázích vývoje dochází k jejich postupnému splynutí a vytvoření jednolité vrstvy, která s dalším vývojem sílí a utváří se vícevrstevnatý biofilm. Stěžejní metodou této práce byla dvourozměrná elektroforéza proteinů. S její pomocí byla provedena proteomová analýza plovoucího biofilmu. Před samotným provedením 2D elektroforézy bylo nutné optimalizovat přípravu proteinových vzorků a měření jejich koncentrace. Stejně jako u morfologické...
Reologické chování roztoků polymeru vhodných pro elektrostatické zvlákňování
Divínová, Nikol ; Voráč,, Zbyněk (oponent) ; Chamradová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá přípravou a charakterizací vodných roztoků polyvinylalkoholu (PVA) vhodných pro elektrostatické zvlákňování. V teoretické části je popsána metoda elektrostatického zvlákňování, včetně parametrů ovlivňujících tento proces. Literární rešerže rovněž obsahuje kapitolu reologie, která se obecně zabývá reologickými vlastnostmi polymerů a zejména pak PVA. V experimentální části je popsána příprava a reologická studie vodných PVA roztoků, které byly následně zvlákněny. Pomocí zobrazovací techniky skenovací elektronové mikroskopie (SEM) byla studována morfologie připravených PVA nanovlákenných vrstev. Sledován je vliv molekulové hmotnosti, použitého rozpouštědla, koncentrace, reologických vlastností, elektrické vodivosti a povrchového napětí roztoků na zvláknitelnost, průměr a morfologii vzniklých vláken.
Studium adipokinetické hormonální odpovědi na infekci způsobenou entomopatogenní houbou druhu \kur{Isaria fumosorosea}
ČERNÝ, Jan
Cílem této bakalářské práce bylo zjistit, jakým způsobem lze vyvolat infekci pomocí entomopatogenní houby druhu Isaria fumosorosea u ploštice Pyrrhocoris apterus. Jakmile byly pokusné ploštice úspěšně infikovány pomocí blastospor této houby, tak byla změřena hladina AKH v centrální nervové soustavě a metabolická aktivita. Výsledky ukázaly, že infekce způsobila pokles hladiny AKH v CNS a mobilizaci energetických zásob (ve formě lipidů) v hemolymfě. Průtokové cytometrie naznačila jisté změny v počtu a populaci hemocytů v hemolmyfě po infekci.
Studium vlivu vlhkosti na celkový sterilizační účinek dielektrického bariérového výboje
Kramárová, Petra ; Bartlová, Milada (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Hlavním tématem této diplomové práce je studium vlivu vlhkosti na celkový sterilizační účinek dielektrického bariérového výboje. Sterilizace je proces, při kterém dochází k eliminaci všech forem života. Předložená diplomová práce se zabývá plazmovou sterilizací, což je jedna z metod, které vyhovují požadavkům na sterilizaci teplotně senzitivních materiálů a materiálů citlivých na chemické látky. Tato sterilizační metoda je účinná na široké spektrum prokaryotních i eukaryotních mikroorganismů. Působí na ně několika mechanismy založenými na účincích UV záření, aktivních částic a teploty. Pro opracování vzorků byl použit dielektrický bariérový výboj (DBD) pracující za atmosférického tlaku. Výboj byl generován v suchém a vlhkém vzduchu. Hustoty výkonů dodávaných do plazmatu byly 2 160 mW.cm-3, 2 279 mW.cm-3, 2 760 mW.cm-3 (pro suchý vzduch) a 2 326 mW.cm-3, 2 850 mW.cm-3 (pro vlhký vzduch). Vlhkosti vzduchu bylo dosaženo použitím promývací láhve naplněné vodou, přes kterou vzduch proudil do DBD reaktoru. Jako modelové mikroorganismy byly použity spory plísně Aspergillus niger. Nosným materiálem byl papír typu Whatman No. 1. Při srovnání vlhkého a suchého vzduchu za stejných podmínek byla prokázána vyšší sterilizační účinnost vlhkého vzduchu. Sterilizační účinek DBD výboje generovaného ve vzduchu byl porovnán s výsledky získanými při generaci plazmatu v argonu a dusíku. Za použití stejných podmínek byl nejvyšší sterilizační účinek pozorován u argonu, poté následoval vlhký vzduch, dusík a suchý vzduch. Bylo zjištěno, že hlavním inaktivačním mechanismem DBD při daných podmínkách jsou aktivní částice. Vliv teploty na inaktivaci mikroorganismů byl zcela zanedbatelný. Pomocí optické emisní spektroskopie (OES) byla provedena spektrální analýza plazmového výboje. Vzorky vystavené působení DBD byly analyzovány za pomocí skenovací elektronové mikroskopie (SEM). Bylo sledováno poškození mikroorganismů vlivem plazmatu a účinek plazmatu na strukturu nosného materiálu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 41 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.