|
Variabilita povrchové teploty vody v Severním Atlantiku a její vliv na teploty a srážky v Evropě
Kodetová, Tereza ; Pokorná, Lucie (vedoucí práce) ; Beranová, Romana (oponent)
Povrchová teplota vody (SST) Severního Atlantiku (SA) má prokazatelný vliv na klima Evropy. Cílem této diplomové práce je zjistit dlouhodobý vývoj SST v SA a popsat vliv změny povrchové teploty oceánu v SA na teploty a srážky v Evropě. K tomuto účelu byla zvolena volně dostupná databáze HadISST z Mett Office Hadley Centre Observations datasets. Studované období 1980-2019 bylo zvoleno tak, aby data nebyla ovlivněna přechodem na jiný druh měření či metodu jejich zpracování a také zahrnutím satelitních měření. Jedná se tedy o data získaná po počátku satelitního měření, která zajišťují mnohem kvalitnější a obsáhlejší pokrytí snímaného území. Dalším krokem bylo vypočítání průměrných měsíčních a ročních SST v rámcové oblasti Severního Atlantiku. Měsíční průměrné SST se pohybovaly v rozmezí 2,3 řC nejchladnějšího měsíce března po nejvyšší naměřené průměrné SST 18,5 řC v srpnu. Průměrná roční SST zájmové oblasti byla 10,5 řC v rámci analyzovaných 40 let. V následujícím kroku byly detekovány měsíční a roční trendy v letech 1980-2019. Trendy dosahují hodnot od -0,7 řC do 1,5 řC, ale v rámci celého období se potvrdilo, že ve 40letém období dochází ve všech měsících k oteplování zájmového území. Posledním cílem bylo zjistit konkrétní vzájemnou souvislost mezi SST v zájmové oblasti SA s teplotou vzduchu a...
|
|
Automatizované plošné měření intenzity srážek prostřednictvím sítě mikrovlnných spojů
Bubniak, Milan ; Pospíšil, Ondřej (oponent) ; Musil, Petr (vedoucí práce)
Mikrovlnné spoje typu bod-bod mohou být použity jako rozhlehlá senzorová síť pro měření dešťových srážek. Tato práce se zabývá aplikací tohoto postupu v praxi. V první části práce je pojednáno obecně o atmosférických srážkách a standardních metodách jejich měření; je rozebráno šíření mikrovlnného signálu a různé příčiny jeho tlumení, se zaměřením na útlum způsobený deštěm a doporučení ITU-R P.838. Následuje přehled stavu výzkumu problematiky měření srážek mikrovlnnými spoji. Ve druhé části práce je proveden ruční postup výpočtu srážek z dat mikrovlnných spojů, s ohledem na velikost útlumu vlhkou anténou. Poté práce popisuje vytvoření podpůrného nástroje v jazyce C#, pro dodání dat funkcím knihovny RAINLINK, provádějícím plošný výpočet srážek. Následuje několik výpočtů srážek, které jsou validovány fyzickými srážkoměry. Dále je v jazyce Python vytvořena vlastní aplikace Telcorain pro výpočet srážek, založená na knihovně pycomlink, disponující grafickým uživatelským rozhraním vytvořeným v PyQt. Opět je provedeno několik výpočtů srážek validovaných srážkoměry, a výsledky jsou porovnány s knihovnou RAINLINK.
|
|
Tok vlhkosti a atmosférické srážky v Evropě
Lemarie, Petr ; Müller, Miloslav (vedoucí práce) ; Šmídová, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá vlivem toku vlhkosti a veličin, ze kterých je odvozený, na srážkové úhrny v Evropě. Práce vychází z reanalýz NCAR/NCEP, ERA-40 a databází srážkových úhrnů GPCC a ECA&D. Na studované izobarické hladině 850 hPa převládá tok vlhkosti od západu, největších intenzit dosahuje nad Atlantikem okolo 55. rovnoběžky. Nejvyšší korelace mezi velikostí toku vlhkosti a měsíčními úhrny srážek je v zimě na západním pobřeží Evropy, směrem k východu a během léta klesá. V některých oblastech Evropy, zejména ve východním Středomoří, je korelace velmi slabá nebo žádná. V různých oblastech Evropy souvisejí mimořádně vlhké měsíce s intenzivními toky vlhkosti z různých směrů, např. v České republice je korelace měsíčních srážkových úhrnů nejvyšší s tokem vlhkosti od severu. V práci je dále představeno několik vybraných epizod silných srážek v Evropě - při všech je zaznamenána anomálie toku vlhkosti, avšak liší se orientací a intenzitou. Tato anomálie je častěji způsobena vysokou rychlostí větru než vlhkostí vzduchu. To neplatí u všech událostí, k vyvození obecných zákonitostí chování toku vlhkosti v době silných srážek je potřeba další výzkum.
|
| |
|
Vliv obsahu molybdenu na fázové transformace v binárních slitinách Ti-Mo
Valešová, Veronika ; Stráský, Josef (vedoucí práce) ; Janeček, Miloš (oponent)
Název práce: Vliv obsahu molybdenu na fázové transformace v binárních slitinách Ti-Mo Autor: Veronika Valešová Katedra: Katedra fyziky materiálů Vedoucí bakalářské práce: PhDr. RNDr. Josef Stráský, Ph.D., Katedra fyziky materiálů Abstrakt: β slitiny titanu jsou široce využívané strukturní materiály. Vyznačují se kombinací vysoké pevnosti, houževnatosti a odolnosti vůči únavě. Tyto slitiny mají hlavní využití v leteckém průmyslu, chemickém průmyslu a v medicíně. Studovali jsme tři binární slitiny titanu: Ti-12Mo, Ti-15Mo, Ti-18Mo (hm %). V těchto slitinách byly pozorovány následující fáze: nízkoteplotní, šesterečná těsně uspořádaná α fáze, vysokoteplotní, krychlová prostorově centrovaná β fáze a me- tastabilní ω fáze. Fáze ω se vytváří bezdifúzním procesem (posunem atomových rovin v β fázi) a ovlivňuje mechanické vlastnosti a precipitaci α fáze. Prozkoumali jsme fázové transformace ve studovaných slitinách využitím in-situ a ex-situ metod. Využili jsme nepřímé in-situ metody - rezistometrii, dilatometrii a diferenciální skenovací kalorimetrii. Jako ex-situ metody jsme zvolili skenovací elektronový mikroskop a měření mikrotvrdosti. Komplexní charakterizace β metastabilních slitin titanu během ohřevu prokázala vznik ωiso fáze a u slitiny Ti-12Mo precipitaci α fáze. Dilatometrie a rezistomet- rie jsou citlivé...
|
|
Variabilita parametrů kvality vody ve vybraných nádržích Prahy
Stará, Eva ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Chalupová, Dagmar (oponent)
Zařazení malých nádrží v městských oblastech má své opodstatnění a nezastupitelnou hodnotu jak z hlediska krajinotvorby, tak z hlediska tvorby a péče o životní prostředí. Na nádrže v těchto oblastech působí kromě jiných i celá řada škodlivých vlivů, pocházejících právě z činnosti člověka. Tato práce hodnotí a porovnává kvalitu vody na základě vybraných chemických a fyzikálně - chemických ukazatelů kvality vody ve vybraných pražských nádržích (Motol, Stodůlky, Háje) v monitorovacím období od května do listopadu 2013. Vzhledem k umístění nádrží v městských oblastech, kde se dá předpokládat vysoké antropogenní zatížení, byl při vyhodnocování dat kladen důraz především na ukazatele lidskou zátěž částečně mapujících (NO3 - , NH4 + , PO4 3- , Cl- , rozpuštěný kyslík, chemická spotřeba kyslíku). Sledovány byly ale i další ukazatele jako (alkalita, acidita, tvrdost vody, pH, Ca2+ , NO2 - , konduktivita). Pro zhodnocení kvality těchto povrchových vod byla použita norma ČSN - EN 75 7221, která dělí vody do pěti kategorií čistoty vody. Nejlépe z hlediska čistoty vody z měření vycházejí vody v oblasti Motola (1. třída jakosti u většiny parametrů), jako málo znečištěné vody se jeví série nádrží ve Stodůlkách a nejvíce znečištěné vody z těchto tří lokalit se nacházejí v Hájích (až 4. třída jakosti u některých...
|
|
Změny odtokového režimu v oblasti Šumavy
Fiala, Ondřej ; Kliment, Zdeněk (vedoucí práce) ; Královec, Václav (oponent)
ZMĚNY ODTOKOVÝCH POMĚRŮ V OBLASTI ŠUMAVY Abstrakt: Cílem této práce je zhodnocení možných příčin změn odtokového režimu na Šumavě z časového a prostorového hlediska. Práce zahrnuje rešeršní a aplikační část. Rešeršní část je věnována metodice hodnocení změn odtokového režimu a jejich možným příčinám v oblasti Šumavy jako jsou antropogenní vlivy (změny hydrografické sítě, nádrže, odvodnění, změny ve využití krajiny), přírodní vlivy (klimatické změny, vliv rašelinišť) a disturbance (větrné a kůrovcové kalamity, povodně). V aplikační části je provedena analýza trendu srážko-odtokového režimu pro dlouhodobé časové řady ročních, měsíčních a minimálních denních průtoků a měsíčních srážek pro vybrané vodoměrné stanice v povodí horní Otavy, Ostružné, Volyňky, horní Blanice a Teplé Vltavy pomocí jednoduchých a podvojných součtových čar a Mann - Kendallova testu. V závěru jsou zhodnoceny a diskutovány dosažené výsledky, které jsou porovnány s odbornou literaturou. Klíčová slova: disturbance, Mann - Kendall test, odtok, průtok, součtové čáry, srážky, Šumava, změny
|
|
Influence of Climatic Factor for Landslides Formation
Olejár, Filip ; Novotný, Jan (vedoucí práce) ; Kudrna, Zdeněk (oponent)
NÁZOV VPLYV KLIMATICKÉHO FAKTORA NA VZNIK SVAHOVÝCH POHYBOV ABSTRAKT Svahové pohyby sú rozdelené do viacerých skupín, a to buď podľa rýchlosti, spôsobu pohybu, poprípade podľa faktorov, ktoré spôsobujú ich vznik. Klimatické pomery jednotlivých území patria medzi jednu z príčin významne ovplyvňujúcu vznik svahových pohybov. Medzi najvýznamnejší klimatický faktor, ktorý svahové pohyby spôsobuje, patria zrážky. Ďalej tu môžeme zaradiť aj vplyv zamŕzania zeminy, pri ktorom voda v zemine mení svoj objem a následne po rozmrznutí mení geomechanické vlastnosti materiálu. V tejto práci sa budem venovať vplyvu zrážok ako najvýznamnejšiemu klimatickému faktoru, ktorý zapríčiňuje rozvoľňovanie svahu. Zrážková voda môže do svahu infiltrovať postupne, poprípade nárazovo pri jednej zrážkovej udalosti s vysokým úhrnom, a to až do kritického stavu, pri ktorom tiaž zvodnenej vrstvy narastie, zvýšia sa pórové tlaky a zníži sa efektívna pevnosť v šmyku. To spôsobí následné rozvoľnenie svahu a pohyb materiálu pozdĺž šmykovej plochy v prípade zosuvov a po pôvodnom povrchu v prípade hlinito-kamenitých prúdov. Táto práca zhŕňa dostupné poznatky o zrážkach, ako významnom činiteli, ktorý má vplyv na tvorbu svahových pohybov ako aj charaktere konkrétnych svahových pohybov, ktoré boli spôsobené primárne zrážkovou činnosťou. Powered by...
|
|
Velmi krátkodobá předpověď srážek pro teplou polovinu roku
Mejsnar, Jan ; Sokol, Zbyněk (vedoucí práce) ; Jaňour, Zbyněk (oponent) ; Žák, Michal (oponent)
Současné systémy velmi krátkodobé předpovědi srážek primárně využívají extrapolaci pozorované radarové odrazivosti. Využil jsem extrapolaci a studoval limity předpovědí s využitím konceptu dekorelačního času (DCT). Použil jsem údaje z dvou radarů pokrývajících území České republiky z teplých částí čtyř let a spočítal DCT v závislosti na vybraných podmínkách popisujících stav atmosféry. Zjistil jsem, že průměrné DCT pro extrapolaci je 45,4 minut. Průměrné zvýšení DCT v porovnání s persistentní předpovědí je 13,4 minut. Nicméně v závislosti na meteorologických podmínkách může DCT vzrůst nebo klesnout o více než 40%. Také jsem zkoumal vývoj DCT během dvou vybraných konvektivních událostí. Zjistil jsem, že DCT se může výrazně měnit v čase, což je důsledek změny charakteru atmosféry během konvektivní události.
|
|
Vliv jevu El Niño / Jižní oscilace na klima Nového Zélandu
Brambus, Ondřej ; Huth, Radan (vedoucí práce) ; Müller, Miloslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá klimatickým jevem El Nino, Jižní Oscilací (Southern Oscillation), jejich interakcí (ENSO) a dopadem ENSO procesů na klima Nového Zélandu. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První z nich (kapitola 3) se zabývá vysvětlením terminologie, obecných zákonitostí a podmínek, za kterých El Nino vzniká. Druhá část (kapitola 4) pak shrnuje nejdůležitější výzkumy týkající se dopadů ENSO procesů na klima Nového Zélandu. V této části jsou popsány jak čistě meteorologické a klimatologické výzkumy, tak zároveň výzkumy hydrologické či dendrochronologické. Poslední část (kapitola 5) je věnována mému výzkumu, který se zabývá dopady změn SOI (Southern Oscillation Index) na teploty a srážky Nového Zélandu. Při událostech El Nino se zdá být roční amplituda teploty v severní části severního ostrova Nového Zélandu vyšší než při událostech La Nina. K tomuto závěru jsem dospěl pomocí korelace SOI s daty teplot. Dopady kolísání SOI na proměnlivost srážek můj výzkum nepotvrdil.
|