|
|
Vliv médií na proměnu demokracie
Půlpánová, Barbora ; Pehe, Jiří (vedoucí práce) ; Slačálek, Ondřej (oponent)
Masová média jsou od prvopočátku nedílnou součástí demokracie. Nejen že jsou ukazatelem jejího správného fungování, ale svou podstatou jí rovněž utvářejí. Při pohledu do historie je patrné, že technologický pokrok a změna ve způsobu informování vždy stály také u proměny v politické oblasti. Spolu s narůstajícím vlivem však začala média ztrácet svojí původní funkci prostředníka mezi veřejnou sférou a politikou, a z kritického mezičlánku se postupem času stal významný hybatel společenského dění. Klasická média, tedy tisk, rádio a televize, tak částečně nesou odpovědnost za komercionalizaci veřejného prostoru a depolitizaci občanů - jevů, jež jsou vlastní současné podobě většiny zastupitelských demokracií. Když se k tomu připojí silný vliv globalizace, který významně oslabuje legitimitu národního státu, zjistíme, že řada aspektů klíčových pro demokracii, je v ohrožení. Určitou naději proto představují média nová, internet a sociální sítě, jež svou interaktivní podstatou zatahují občana zpět do centra dění. Od toho si proto řada odborníků slibuje zvýšení občanské angažovanosti a možné vytvoření nového demokratického uspořádání založeného na větší participaci. KLÍČOVÁ SLOVA Masová média, demokracie, veřejná sféra, občanská angažovanost, internet, sociální sítě, participativní demokracie, deliberativní...
|
|
|
Vliv kultury na občanskou aktivitu: Proč se lidé v postkomunistických zemích méně angažují?
Kašová, Vanda ; Chalupníček, Pavel (vedoucí práce) ; Minárik, Pavol (oponent)
Dobrovolné zapojení občanů do formálních organizací je považováno za důležitý ukazatel fungující občanské společnosti a je také jedním z předpokladů fungující demokracie. Ve své diplomové práci dokazuji, že část rozdílů mezi zeměmi v tomto ukazateli lze vysvětlit pomocí obecných charakteristik jednotlivých národních kultur. Tyto charakteristiky přehledně popsal a vymezil Geert Hofstede, jehož kulturní dimenze v této práci využívám. Především byl prokázán vztah mezi počtem organizací, v kterých se jedinec angažuje, a dimenzí Vyhýbání se nejistotě. Práce mimo jiné přispívá k pochopení motivací pro zapojení se do formálních organizací. Protože se prokázalo, že angažovanost významně souvisí s kulturou národa (zejména s dimenzí Vyhýbání se nejistotě), je zřejmé, že ke změně v aktivitě občanů může dojít jen velmi pomalu a rozdíly mezi národy pravděpodobně zůstanou zachovány.
|
host ::
RSS.