Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 35 záznamů.  začátekpředchozí31 - 35  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Aktivní kmitočtový filtr v proudovém módu
Paščinský, Jiří ; Dostál, Tomáš (oponent) ; Slezák, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem této bakalářské práce je návrh kmitočtového filtru pracujícího v proudovém módu. V úvodu práce je pojednáno o vlastnostech kmitočtových filtrů a jejich využití. Pozornost je zde věnována především přenosové funkci filtru. Ve třetí kapitole se seznámíme s druhy pracovních módů a s jejich výhodami a nevýhodami. Dále je pozornost zaměřena na aktivní bloky používané v proudovém módu. Dále jsou ukázány obvody AD 844 a EL2082, představující proudové konvejory druhé generace využité v návrhu filtru. Poslední dvě kapitoly se zabývají samotným návrhem vybraného kmitočtového filtru. Navržené zapojení bylo podrobeno simulacím v programu PSpice a výsledky byly srovnávány s výsledky dosažené měřením. Filtr byl také podroben citlivostní a toleranční analýze.
Návrh filtrů v proudovém, napěťovém a smíšeném módu s OZ pomocí autonomních obvodů
Jašek, František ; Minarčík, Martin (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce popisuje postup při návrhu kmitočtových filtrů s operačním zesilovačem pomocí autonomního zapojení. Nejprve je tu uveden postup odvození zobecněných autonomních obvodů s operačním zesilovačem, ze kterých jsou následně odvozena známa i neznámá zapojení kmitočtových filtrů v napěťovém, proudovém a smíšeném módu. U všech odvozených kmitočtových filtrů byly určeny přenosové funkce, na základě kterých je zřejmé o jaký kmitočtový filtr se jedná (dolní propust, horní propust, pásmová propust, pásmová zádrž). Z odvozených filtračních obvodů jsou následně vybrána dvě neznámá zapojení, na kterých je detailně uveden postup při návrhu požadovaného kmitočtového filtru. Obě navrhnutá zapojení byla ověřena simulací, jejichž výsledky jsou v této práci zaznamenány, a následně bylo provedeno experimentální ověření formou výrobku v SMD montáži. Na výrobku bylo provedeno měření přenosové a fázové kmitočtové charakteristiky zaznamenané do grafu. Závěrem je v této práci popsána vhodnost navrhnutých kmitočtových filtrů pro praktické využití.
Laboratorní přípravek pro realizaci aktivní dolní, horní a pásmové propusti pomocí struktury Sallen-Key
Kadlec, Michal ; Smejkal, Vladimír (oponent) ; Slezák, Josef (vedoucí práce)
Hlavním cílem předkládané práce je navrhnout a realizovat zapojení, které umožní realizovat aktivní filtry typu dolní, horní a pásmová propust pomocí struktury Sallen – Key. Jelikož se jedná o aktivní filtr, zvýšenou pozornost budu věnovat volbě vhodného aktivního prvku. V práci podrobně rozebírám dělení a použití jednotlivých typů kmitočtových filtrů, provádím podrobný návrh hodnot použitých prvků a volbu vhodného operačního zesilovače pro naše zapojení. Znázorním simulaci každého zapojení ve variantě s ideálním operačním zesilovačem, reálnými parametry operačního zesilovače a konečně s námi zvoleným operačním zesilovačem. Na modulových charakteristikách potom budu sledovat rozdílnost jednotlivých zapojení a vliv reálných parametrů zesilovače na celkový průběh modulové charakteristiky výsledného filtru. Blíže se věnuji vlivu výstupního odporu operačního zesilovače na průběh modulové charakteristiky. Na jednom vybraném zapojení následně vlivy tohoto odporu znázorním. Projekt také obsahuje shrnutí a rozebrání jednotlivých možností elektronického řízení parametrů aktivního filtru. Součástí projektu je také detailní rozbor a postup realizace výsledného zapojení laboratorního přípravku.
Elektronicky řiditelné kmitočtové filtry s proudovými aktivními prvky
Suchánek, Tomáš ; Lattenberg, Ivo (oponent) ; Kubánek, David (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce je studium možnosti elektronického řízení kmitočtových ?ltrů složených z aktivních prvků pracujících v proudovém módu. Hlavní možnosti řízení spo- čívají ve změně parametrů, nejčastěji to jsou činitel jakosti nebo mezní kmitočet. Jako aktivní prvky jsou uvažovány zejména CC (Current Convejor), říditelný proudový ze- silovač DACA (Digitally Adjustable Current Ampli?er), popř. kombinace s proudovým sledovačem MO-CF (Multiple Output Current Follower). Další část práce je zaměřena zejména na řízení výše uvedených parametrů pomocí digitálních potenciometrů a výběr vhodné ?ltrační struktury. Posledním úkolem bylo číslicové řízení parametrů pomocí PC a měření jeho vlastností.
Návrh nových aktivních filtrů pomocí grafů signálových toků
Jašek, František ; Kubánek, David (oponent) ; Vrba, Kamil (vedoucí práce)
Tato diplomová práce popisuje návrh kmitočtových filtrů pomocí grafu signálových toků. V práci jsou u moderních prvků, jako jsou GVC (zobecněný napěťový konvejor), GCC (zobecněný proudový konvejor), CF (proudový sledovač), DO-CF (dvouvýstupový proudový sledovač), OTA (operační transkonduktanční zesilovač), BOTA (dvouvýstupový transkonduktanční zesilovač) a proudový prvek CFTA, definovány grafy signálových toků, které popisují jejich činnost. V další části práce je znázorněn postup při návrhu kmitočtových filtrů pomocí grafu signálových toků. Pro konkrétní návrh byl jako aktivní prvek zvolen v prvním případě dvouvýstupový proudový sledovač (DO-CF) a v druhém případě proudový prvek CFTA. Všechna navržená zapojení kmitočtových filtrů i jejich charakteristické rovnice jsou uvedena v této práci. Činnost vybraných zapojení byla podrobena analýze v simulačním programu PSpice. Jelikož aktivní prvky, se kterými byl prováděn návrh filtru v reálné podobě neexistují, byl použit k simulaci prvek UCC (univerzální proudový konvejor), který je pro ověření funkce obvodu dostačující. Simulace byla provedena ve frekvenční oblasti 10 Hz až 10 MHz.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 35 záznamů.   začátekpředchozí31 - 35  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.