|
|
Modifikace grafenových struktur ionty o nízké energii (E
Maniš, Jaroslav ; Čermák,, Jan (oponent) ; Mach, Jindřich (vedoucí práce)
Diplomová práce se věnuje studiu vlivu nízkoenergetických iontů na grafenové struktury. Grafenové struktury byly ozařovány dusíkovými a argonovými ionty o energiích nižších než 100 eV. Modifikované grafenové struktury byly studovány Ramanovou a rentgenovou fotoelektronovou spektroskopií a byl také porovnán vliv dávky iontů na jejich kvalitu. Součástí diplomové práce je i rešeršní studie zaměřená na modifikaci grafenových struktur nabitými částicemi.
|
|
|
Expandovaný grafit jako záporný elektrodový materiál pro aprotické interkalační systémy
Kaňa, Michal ; Čech, Ondřej (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou lithium-iontových akumulátorů. Zaměřuje se především na materiály, které jsou základem záporných elektrodových hmot, zvláště pak na přírodní expandovaný grafit. Cílem této práce je nastínit problematiku lithium iontových akumulátorů, společně s možnostmi zlepšení jejich základních parametrů. jako kapacita a proudová zatížitelnost. První část se zaměřuje na popis funkčnosti lithium-iontových akumulátorů. Druhá, praktická část se zaměřuje na výrobu záporných elektrod ze vzorků přírodního expandovaného grafitu, měřením jejich vlastností a charakteristik. V poslední části jsou zhodnoceny a porovnány na základě získaných dat, jednotlivých záporných elektrod v roli hostitele lithných a sodných iontů, a vyvození závěrů.
|
|
|
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Chalupová, Karolína
Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
|
|
|
Pedodiverzita vybraných ekotonů na přechodu lesní porost - palouk na území Školního lesního podniku Masarykův les Křtiny
Bydžovský, Radek
Ekotony a jejich prostředí jsou často uváděny jako území výrazné diverzity, které podmiňuje interakce sousedících ekosystémů. Projevy odlišnosti společenství ekotonu se dají pozorovat například v druhovém složení flóry a fauny. Tato bakalářská práce však zkoumá charakter půdního prostředí tohoto ekosystému a porovnává jej s prostředím lesa a louky. Hodnocenými parametry půdní diverzity jsou půdní reakce aktivní a potenciální výměnná, aktivita enzymu půdní katalázy a obsah prvků C, N, S s případným zjištěním obsahu karbonátů. Vyhodnocení těchto půdních charakteristik proběhlo na území třech vybraných lokalit. Výrazná dynamika prostředí ekotonu byla potvrzena v případě půdní reakce. Kataláza vykazovala rovněž odlišné míry aktivity v prostoru ekotonu. Obdobné zjištění bylo potvrzené v případě analyzovaných prvků C, N a S. Na základě hodnocených parametrů se území ekotonu projevuje odlišným charakterem půdního prostředí. Charakter a míra projevu jsou však velmi úzce spojeny s prostředím a vlastnostmi jednotlivých stanovišť.
|
|
|
Změny v množství vázaného uhlíku v nadzemní biomase v lesní rezervaci Greenfields, Nikaragua
Dvořák, Vít
Cílem práce bylo vyhodnotit změny v množství vázaného uhlíku v soukromé rezervaci Greenfields nacházející se v tropickém deštném lese v Nikaragui. Byly provedeny dvě lesní inventarizace (2015 a 2022) a ze získaných dat poté vypočítána biomasa a množství sekvestrovaného uhlíku na zalesněné ploše rezervace Greenfields. Data byla následně porovnána s výsledky ostatních podobně zaměřených prací v oblasti, uvedena do kontextu v rámci biologické sukcese a na závěr byl navrhnut systém financování rezervace pomocí plateb z obchodu s uhlíkem.
|
|
|
Toky vybraných prvků v nadzemním opadu temperátního lesa střední Evropy
Bašta, Jan ; Oulehle, Filip (vedoucí práce) ; Chuman, Tomáš (oponent)
4 Abstrakt Nadzemní opad je nejvýznamnějším vnitrosystémovým tokem v ekosystému temperátního lesa. Pro většinu živinově důležitých makroprvků (N, P, Ca, Mg, K) je zároveň největším vstupním tokem na povrch půdy. V podmínkách střední Evropy, ale chybí rozsáhlejší studie o velikosti tohoto toku ve vztahu k zásobám prvků. Síť malých lesních povodí GEOMON slouží k výzkumu dlouhodobých trendů cyklů živin v temperátním lese střední Evropy a vlivu člověka na ně. V rámci této sítě byly na konci roku 2019 na 14 povodích na celkem 19 lokalitách nainstalovány odběráky na nadzemní opad. Ten byl ve dvouměsíčním kroku odebírán, vážen a roztříděn na jednotlivé frakce. Tyto frakce byly analyzovány pro zjištění koncentrace sledovaných prvků. Z těchto hodnot byly následně vypočítány toky sledovaných prvků v nadzemním opadu. Zjištěné hodnoty byly porovnány s charakteristikami jednotlivých lokalit a zásobami prvků v povodích. Sledované prvky je možné seřadit sestupně dle velikosti toku daného prvku nadzemním opadem oproti ostatním vstupům daného prvku na povrch půdy následovně: C, P, N, Ca, Mg a K. Průměrné množství nadzemního opadu v síti GEOMON je 4,6 t.ha-1.rok-1, což odpovídá 2,3 t C.ha-1.rok-1. Tyto hodnoty jsou vyšší, než jsou průměrné hodnoty pro temperátní lesy. Průměrné toky dalších prvků jsou 60 kg N.ha-1.rok-1, 25...
|
|
|
Sekvestrace uhlíku v půdě: způsoby a potenciál
Valentová, Mariana ; Vindušková, Olga (vedoucí práce) ; Bartuška, Martin (oponent)
Volbou vhodných postupů lze do půdy ukládat uhlík jako prostředek zmírňování (mitigace) klimatické změny. Práce přehledně shrnuje naše dosavadní poznání o principech (např. půdní organická hmota, úroveň saturace uhlíkem) a faktorech (např. mateční hornina, klima, člověk) ovlivňujících potenciál půd sekvestrovat uhlík a jeho význam z hlediska zavedení efektivních mitigačních opatření. Následuje představení metody odhadu kapacity půd vázat uhlík a je diskutován její význam pro sekvestrační potenciál. Těžištěm práce je srovnání změn využití půdy (např. obnova lesů či mokřadů) a hospodaření s půdou (např. využití střídání plodin, bezorebné zemědělství), kterými lze dosáhnout sekvestrace uhlíku do půdy včetně kvantitativních odhadů jejich sekvestračního potenciálu. Na závěr jsou shrnuty odhady globálního sekvestračního potenciálu půd a formulována doporučení pro další výzkum. Klíčová slova: uhlík, půda, sekvestrace, mitigace, klimatická změna, land-use, kapacita půd
|
|
|
Sekvestrace půdní organické hmoty pod listnáči a jehličnany na půdách různého stáří
Hüblová, Lucie ; Frouz, Jan (vedoucí práce) ; Vindušková, Olga (oponent)
Půdní organická hmota (POH) je jednou z významných složek půdy. Napomáhá zajišťovat dostatek živin pro rostliny i půdní organismy, podílí se na tvorbě půdní struktury a zadržování vody v půdě. POH je tvořena organickou hmotou (OH) rostlinného i živočišného původu v různém stádiu rozkladu. Skládá z několika složek zvaných frakce, které se mezi sebou liší citlivostí k rozkladu. Mezi základní frakce patří: (1) volná partikulovaná organická hmota (FPOM) a (2) OH různými způsoby vázaná na minerální složky půdy (MAOM) - OH v makro- a mikroagregátech a OH vázaná na prach a jíl (S+C). Předpokládá se, že během vývoje půdy se frakce MAOM nasytí C a nedochází u nich už nadále k jeho dalšímu ukládání. Jiné frakce, zejména FPOM, které byly původně minoritní, se tak stávají při ukládání OH v půdě důležitějšími a množství C v nich vázané se postupně zvyšuje. Je však nedostatek studií, které by tento předpoklad testovaly. V této práci jsem studovala hypotézu, že půdy v různém stádiu vývoje se budou lišit v množství C uloženém v jednotlivých frakcích. Tento rozdíl bude navíc záviset na druhu stromu a efekt druhu stromu a stáří půdy nebude vždy aditivní. Tuto hypotézu jsem ve své práci otestovala pomocí studia zásoby C v půdě a množství C v jednotlivých frakcích na dvou typech půd různého stáří - zrekultivovaných...
|
|
|
Vývoj cementové kompozitní směsi zlepšující uzemnění
Sochor, David ; Dohnálek,, Pavel (oponent) ; Drochytka, Rostislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá vývojem vodivé cementové kompozitní směsi zlepšující uzemnění pro ochranu stavebních konstrukcí v oblastech s nízkou vodivostí. Teoretická část je zaměřena na shrnutí metod ochrany budov před zásahem blesku a tvorbou přepětí. Cílem práce je vytvoření vodivého kompozitu s možným využitím druhotných surovin, které mají předpoklad nízké hodnoty elektrické impedance. Závěr práce se věnuje zhodnocení účinnosti nově navržených vodivých kompozitů a jejich možnost začlenění do systémů ochrany budov před zásahem blesku nebo vznikem přepětí.
|
|
|
Souvislost změn v cyklech dusíku a uhlíku v lesních půdách po odumření stromového patra
TUPÁ, Adéla
Bakalářská práce se zabývá změnami v cyklech dusíku a uhlíku v půdách jehličnatých lesů po odumření stromového patra vlivem disturbancí. Zaměřuje se na změny nitrifikace a dostupnosti dusičnanů v půdách v souvislosti se změnami mikrobiální biomasy a dostupnosti uhlíku zejména v lesích s bezzásahovým režimem. Práce je složena ze dvou částí, z literární rešerše a z návrhu vědeckého projektu, jehož cílem je ověřit možnou platnost hypotézy heterotrofní kompetice mikrobů v půdách.
|
host ::
RSS.