Název:
Porovnání množství vázaného uhlíku v nadzemní i podzemní biomase v různých typech využití půdy v okolí města Oxapampa, Peru
Autoři:
Chalupová, Karolína Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2023
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Předložená práce porovnává množství vázaného uhlíku v odlišných typech využití půdy v okolí města Oxapampa v Peru. Výzkum probíhal na podzim roku 2022 a byl zaměřen na tři hlavní typy landuse: kávové agrolesnické plantáže, horské tropické lesy a silvopastevní systémy. Sběr dat probíhal s pomocí technologie Field-Map, kdy bylo celkem porovnáno 47 výzkumných ploch na 6 transektech. Ke zjištění nadzemní i podzemní biomasy bylo využito alometrických rovnic. Vyhodnocení uhlíkových zásob v půdě probíhalo na základě půdních analýz pomocí přístroje Soli-TOC (Elementar). Výsledky práce ukázaly, že nebyl statisticky významný rozdíl mezi množstvím uhlíku v biomase agrolesnických kávových plantáží a lesních porostů. Naproti tomu zásoby půdního uhlíku byly nejvyšší v lesních porostech v horních vrstvách půdy. V nižších hloubkách (20–30 cm) naopak již rozdíl mezi studovanými landuse zaznamenán nebyl. Průměrné hodnoty uhlíku v půdě (%) pro kávové agrolesnické systémy a jednotlivé hloubky byly následující: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). Pro lesní stanoviště: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Hodnoty uhlíku v půdě pro silvopastevní systémy činily: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).The present work compares amount of sequestered carbon in different types of land use in the vicinity of Oxapampa in Peru. Research was conducted in the autumn of 2022 with focus on three main types of land use: coffee agroforestry plantations, montane tropical forests and silvopastoral systems. Data collection was carried out with Field-Map technology, where 47 study plots on 6 transects were compared. To estimate aboveground and belowground biomass allometric equations were used. The evaluation of soil carbon stocks was determined based on soil analysis using a Soli-TOC device (Elementar). The results showed that there was no statistically significant difference between the amount of carbon bound in the biomass of agroforestry coffee plantations and forest ecosystems. Soil carbon stocks were highest in forest stands in the upper soil layers. At lower depths (20–30 cm) the difference between the studied ecosystems was no longer registered. Average soil carbon values (%) for coffee agroforestry systems and particular depths were as follows: H (7,6 ± 3,8); 0–10 (5,1 ± 1,8); 10–20 (3,8 ± 0,8); 20–30 (3,4 ± 0,7). For study plots in forest ecosystems: H (34,2 ± 12,1); 0–10 (22,4 ± 14,7); 10–20 (9,5 ± 6,2); 20–30 (7,3 ± 5,8). Soil carbon stocks values for silvopasture systems were: H (12,1 ± 4,7); 0–10 (7,3 ± 3,3); 10–20 (5,3 ± 2,3); 20–30 (3,7 ± 2,1).
Klíčová slova:
agroforestry; agrolesnictví; carbon; carbon sequestration; climate changes; coffee; káva; landuse; Peru; půdní využití; sekvestrace uhlíku; uhlík; změna klimatu