|
|
Možnosti odstraňování kovů ze zdrojů pitné vody vodárenskými procesy
Marzinová, Kristýna ; Látal,, Milan (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
V diplomové práci jsem se zaměřila na problematiku kovů, jejich výskyt ve zdrojích pitné vody v České republice a možnosti jejich odstraňování vodárenskými procesy. Těžké kovy zhoršují kvalitu zdrojů vody, tudíž je potřeba přistoupit k složitějším technologiím úpravy vod. V první části práce jsou popsány kovy, jejich vlastnosti, význam a výskyt ve vodách, posléze možnosti odstraňování kovů pomocí vodárenských procesů. V praktické části diplomové práce jsem provedla laboratorní experiment odstranění železa, manganu a niklu pomocí adsorpce na vybraných filtračních materiálech, kterými jsou Filtrasorb F100, Filtrasorb F 400, Bayoxide E33 a GEH. Experiment sloužil k porovnání účinnosti vybraných sorpčních materiálů.
|
|
|
Srovnání vybraných adsorbentů pro odstraňování kovů z vody
Moravčíková, Světlana ; Biela, Renata
Mezi řadu látek, které v současnosti znečišťují zdroje pitné vody patří také různé kovy a jejich sloučeniny. Za účelem porovnání vybraných sorpčních materiálů pro odstranění kovů z vody byl proveden laboratorní experiment. K experimentálnímu porovnání byly vyžity filtrační kolony, naplněné vybranými sorpčními materiály GEH a Bayoxide E33. Sorpcí byly z vody odstraňovány kovy arsen, nikl a olovo. Na základě několika kritérií byl jako vhodnější materiál vyhodnocen materiál Bayoxide E33.
|
|
|
Mobilita kovů v rašelinném profilu
Shevchenko, Anna ; Mihaljevič, Martin (vedoucí práce) ; Vaněk, Aleš (oponent)
Na příkladech různých vědeckých prací byly zkoumány všeobecné zákonitosti mobility kovů v rašelině. Pro širší přehled byly popsány výsledky studií z geograficky od sebe vzdálených lokalit. Ale i s ohledem na tuto variabilitu můžeme říct, že existují i společné trendy v mobilitě určitých kovů. Četné vědecké publikace naznačují např. schopnost Pb se imobilizovat a zůstávat relativně nehybným ve vertikálním směru. Kdežto radionuklidy, jak se naznačuje, naopak mají tendenci migrovat do spodních vrstev profilu. Z mobility různých kovů v rašelinném řezu se dá odvodit i jejich použitelnost při datování atmosféricky deponovaného materiálu. Užitečným to může být i pro předpověd chování v rašelinném prostředí toxických prvků s ohledem na změny fyzikálně-chemických charakteristik. Klíčová slova: kovy, rašelina, mobilita
|
|
|
Pracoviště pro měření elektrochemického potenciálu kovů
Cápal, David ; Kazda, Tomáš (oponent) ; Libich, Jiří (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se věnuje problematice koroze v elektrotechnice. Popisuje jak samotnou korozi, tak historické zmínky a příčiny vzniku. Práce se detailněji věnuje problematice elektrochemické koroze a chování iontů na rozhraní elektroda-elektrolyt spolu s redoxními ději, které je doprovázejí. Práce zkoumá vznik a využití těchto elektrochemických reakcí jako způsobu vytváření elektrochemického potenciálu v kapalných elektorlytech na rozhraní kov-elektrolyt. V práci jsou popsány měřící metody a metody vyhodnocování naměřených výsledků pomocí polarizačních křivek a Tafelových diagramů.
|
|
|
Návrh kovového nábytku
Dembinná, Magdaléna
Diplomová práce se skládá ze dvou částí. V teoretické části jsou zpracovány témata jako rozdělení kovů, jejich vlastnosti, zpracování kovů a povrchové úpravy kovů. Je zde také popsána vybraná typologická skupina, úložný nábytek. Praktická část obsahuje research a návrh od prvních skic až po vizualizaci. Jsou zde popsány, materiály, povrchové úpravy a konstrukce návrhu.
|
|
|
Nanouhlíkové materiály pro bioaplikace a detekci těžkých kovů =: Nanocarbon materials for bioapplications and heavy metals detection /
Bytešníková, Zuzana
Cílem této disertační práce je syntéza nanouhlíkových materiálů a jejich kompozitů za účelem jejich aplikace pro ochranu životního prostředí, pro boj proti patogenním mikroorganismům a pro ochranu zemědělských plodin. Jako základní konstituent všech připravených nanomateriálů byl s úspěchem využit grafenoxid (GO) připravený modifikovanou Hummersovou metodou. Za účelem zlepšení požadovaných vlastností byl připravený GO dále redukován a modifikován magnetickými nanočásticemi (MPs) a nanočásticemi (NPs) kovů či polokovů za vzniku kompozitů. V připravených nanokompozitech bylo využito synergistického efektu grafenoxidu a nanočástic. V případě nanokompozitu tvořeného redukovaným grafenoxidem (rGO) a MPs byl připravený kompozit využit k vázání Se(IV), jakožto těžkého kovu, z vodného prostředí. Výhodou tohoto materiálu navíc byla možnost jeho opětovného použití po regeneraci v ethanolu. K ochraně zemědělských plodin před Xanthomonas euvesicatoria (X. euvesicatoria), která je původcem bakteriální skvrnitosti rajčat a paprik a způsobuje značné ekonomické ztráty, byl použit nanokompozit tvořený GO a NPs mědi a stříbra. Tento nanokompozit byl vybrán k aplikaci na rostliny rajčete a papriky po předchozích mikrobiologických testech in vitro.
|
|
|
Vliv lesa na migraci a sedimentaci rizikových prvků a vybrané environmentální problémy
Juřička, David
Výzkum dizertační práce se soustředil na schopnost lesa aktivovat a imobilizovat kovy v prostředí s jejich vysokými dotacemi z hlubinné těžby nerostných surovin. Výzkum byl situován na lokalitě Rožná, s probíhající těžbou uranu, a lokalitě Olší s ukončenou těžbou uranu v České republice. V průběhu let 2014 a 2015 bylo v zájmových aluviích toků Nedvědička (Rožná) a Hadůvka (Olší), recipientů znečištění radionuklidy a kovy z těžby, odebráno v jarním a podzimním aspektu celkově 380 vzorků listů ze stromů, bylinného patra a říčních sedimentů. Vzorky byly analyzovány metodou XFR a ICP-OES. V organické hmotě byly nalezeny prvky Al, Cl, Cu, Cr, Fe, Mn, Mo, Ni, Rb, S, Sr, U, Zn a Zr, v mnoha případech ve vysokých koncentracích odpovídajících znečištěným lokalitám v těžebních nebo průmyslových oblastech. Statisticky významný rozdíl v koncentracích chemických prkvů ve fytomase i říčním sedimentu mezi horním, středním a spodním tokem zájmových oblastí nebyl nalezen. Na lokalitě Nedvědička byly nalezeny vyšší koncentrace většího spektra kovů než na lokalitě Hadůvka. Na lokalitě Hadůvka byly metodou ICP-OES nalezeny výrazně vyšší hodnoty uranu (1.56 mg.kg-1) v listech stormů než na lokalitě Nedvědička, dosahující až 4.5 mg.kg-1 ve vysušeném materiálu. Sezónní dynamika obsahu chemických prvků byla ve fytomase potvrzena. Druhové složení lesních porostů zájmových lokalit s převahou Picea abies a druh hospodaření byl vyhodnocen jako nepříznivý pro imobilizaci kovů v prostředí. Na lokalitě Nedvědička byla navržena nápravná opatření - výsadby porostů s převahou Fagus silvatica, která mají příznivě působit na úpravu pH půdy a vody vhodných charakterem opadu a přispět tak k inhibici šíření kovů v prostředí. Na lokalitě Hadůvka jsou navrhovaná opatření soustředěny na přestavbu stávajících porostů s převahou Picea abies na porosty s převahou listnatých dřevin, zejména Fagus silvatica, tak aby došlo postupně k úpravě pH půdy, a tím snížení mobility kovů v prostředí
|
|
|
Vliv akumulace manganu na vybrané rostliny
Švec, Pavel
Předkládaná práce se zabývá studiem vlivu vysokých dávek manganu na kulturní plodiny (Brassica napus, Hordeum vulgare, Zea mays), bylinku Matricaria chamomilla a sladkovodní mikrořasu Scenedesmus quadricauda. Především byl sledován růst, aktivita vybraných antioxidačních enzymů a obsah sekundárních metabolitů. Zjistili jsme, že vysoké dávky manganu zpomalují růst, což mělo za následek snížení biomasy, které jsme pozorovali u všech testovaných rostlin s výjimkou řas. Mangan se akumuluje v kořenech a část přijatého manganu se transportuje do nadzemní části rostlin. Jedná se o rovnoměrnější rozložení tohoto kovu v rostlině v porovnání například s mědí nebo kadmiem. Zaznamenali jsme změny v obsahu alifatických organických kyselin a v množství celkových thiolů. Byla zaznamenána zvýšená aktivita některých antioxidačních enzymů v závislosti na druhu rostliny. Nadbytek manganu měl toxičtější účinky na řepku než na ontogeneticky starší heřmánek lékařský, který vykazoval vyšší toleranci vůči vysokým dávkám manganu. Také jsme zjistili, že na toxicitu manganu má pozitivní vliv oxid dusnatý, který zlepšuje stav rostlin. Toto zlepšení se projevilo snížením množství přijatého manganu, snížením tvorby ROS, snížením lipidové peroxidace a zlepšením růstových parametrů testovaných rostlin. Hodnota pH má vliv na dostupnost manganu, ale neovlivňuje příjem manganu rostlinami. Také jsme zjistili, že kompetice Mn2+ a Ca2+ probíhá nejen u vyšších rostlin, ale i u sladkovodní mikrořasy Scenedesmus quadricauda.
|
|
|
Studium reaktivity bakteriálních extracelulárních polysacharidů
Vacková, Barbora ; Smilek, Jiří (oponent) ; Kalina, Michal (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem reaktivity bakteriálních extracelulárních polysacharidů. V praktické části pojednává o extracelulárním polysacharidu FucoPol. Kvůli přítomnosti acylových skupin má polymer aniontový charakter a může podporovat interakce s jinými kladně nabitými látkami. V rámci bakalářské práce byly studovány interakce FucoPolu s kovy. Pro měření byl využíván zejména izotermický titrační kalorimetr a byly provedeny sorpční experimenty. Hlavním cílem byla optimalizace podmínek procesů měření a posouzení interakcí mezi kovy a FucoPolem. Pomocí titrační kalorimetrie a sorpčních experimentů byla potvrzena vazba kationtu kovu na matrici FucoPolu. Míra interakce se lišila v závislosti na použitém kovu, zejména Co2+, Pb2+ a Zn2+ ionty se vázaly velice slabě, a naopak ionty Cu2+ a Fe3+ měly velkou afinitu ke studovanému biopolymeru. FucoPol jakožto biodegradabilní biopolymer by se mohl v budoucnu stát jedním z důležitých průmyslově vyráběných polysacharidů, který by se dále mohl využívat v obalových materiálech, zejména pro jeho interakci s kovy, dále v zemědělství jako biohnojivo anebo také v lékařství s potenciálem pro použití v protinádorových, protizánětlivých a imunitně posilujících léčivech.
|
|
|
Komplexní analýza léčivých rostlin a jejich potenciál při využití v potravinářském průmyslu
Burdějová, Lenka ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Šilhár, Stanislav (oponent) ; Polovka, Martin (vedoucí práce)
Předložená dizertační práce se zabývá komplexní charakterizací extraktů z léčivých rostlin pomocí spektroskopických a chromatografických technik s důrazem na vliv rozpouštědla, posklizňové úpravy vzorku, lokality a roku produkce na vybrané parametry. Část práce je věnována aplikaci vybraných extraktů z léčivých rostlin ve vhodné formě do nápojů. Tematicky je práce rozdělena do dvou částí. V první části práce byly pomocí kombinace metod elektronové paramagnetické rezonance, ultrafialové viditelné spektroskopie, kapalinové chromatografie a optické emisní spektrometrie s indukčně vázaným plazmatem charakterizovány vodné, ethanolové a dimethylsulfoxidové extrakty z 10 vybraných druhů léčivých rostlin, které byly sbírány ve dvou různých lokalitách v průběhu dvou let (2015, 2016) a posklizňově upravovány dvěma způsoby (zmražení, sušení). Celkově bylo sledováno ve všech extraktech 39 parametrů: konkrétně obsah celkových fenolických látek, flavonoidů, 14 konkrétních fenolických sloučenin, barevné charakteristiky v systému CIE L*a*b* (L*, a*, b*, C*, h°, BI), radikál-zhášecí aktivita s využitím kation radikálu 2,2'-azino-bis-(3-ethylbenzthiazolin-6-sulfonové kyseliny), antioxidační/prooxidační aktivita technikou spinových lapačů v systému 5,5-dimethyl-1-pyrrolin-N-oxid (DMPO)/peroxodisíran draselný a obsah 15 minerálních látek (Al, As, Ca, Cd, Co, Cr, Cu, Fe, K, Mg, Mn, Na, P, Pb, Zn). Výsledky prokázaly, že sledované parametry léčivých rostlin jsou různou mírou ovlivňovány použitým extrakčním systémem, posklizňovou úpravou vzorků, rokem produkce, původem vzorků (lokalitou) i druhovou skladbou. Bylo prokázáno, že druh extrakčního činidla výrazně ovlivňuje složení extraktů. Na základě analýz byl jako nejvhodnější systém pro potravinářskou aplikaci – izolaci hlavních funkčních složek (fenolických látek, flavonoidů) vybrán 50% ethanol, úprava rostlin sušením a z jednotlivých druhů máta peprná, meduňka lékařská, třezalka tečkovaná a šalvěj lékařská. Druhou částí práce byla aplikace extraktů vybraných léčivých rostlin do nápojů. Pro aplikaci byly vybrány výše zmíněné rostliny, 25% ethanol místo 50% ethanolu (vzhledem k limitaci obsahu ethanolu v konečné surovině). V první fázi byla optimalizována extrakce léčivých rostlin. Byl vybrán vhodný poměr materiálu a rozpouštědla (1:10), doba extrakce (8 h) a zjištěna nasákavost bylin (50–62 %). Vyrobený extrakt byl po filtraci aplikován k sirupovému základu ve vybraných poměrech pro výrobu jednodruhových sirupů a senzoricky testován za účelem výběru vhodné receptury, příchutě a základu pro výrobu dvoudruhových sirupů. Nejchutnějším a celkově nejpřijatelnějším z hlediska flavouru byl vyhodnocen mátový sirup a jako základ pro dvoudruhové sirupy byl vybrán šalvějový sirup. V rámci dalšího testování byla vybírána nejvhodnější receptura dvoudruhového sirupu, senzoricky nejvhodnější příchuť a testováno, zda by bylo vhodné vybrané dvoudruhové sirupy dobarvovat. Preferenčně bylo zjištěno, že dvoudruhové sirupy není nutno dobarvovat. Na základě senzorické analýzy bylo prokázáno, že z jednodruhových sirupů byl nejlépe hodnocen mátový sirup, z dvoudruhových sirupů šalvějovo-mátový, tyto sirupy by po dalším testování bylo možné uvést do výroby a obohatit tak trh s potravinami.
|
host ::
RSS.