|
|
Eutrofizace povrchových vod
Kunze, David
Tato bakalářská práce se zaobírá eutrofizací povrchových vod. Lidé razantně zvyšují trofii vodních ekosystémů. Pozornost je zaměřena především na fosfor, jakožto stěžejní živiny pro nadměrný rozvoj fytoplanktonu, zejména sinic. Hlavním zdrojem fosforu jsou odpadní vody. Z tohoto důvodu musí čistírny odpadních vod používat nejlepší dostupné techniky na odstraňování fosforu. Fosfor bude nedostatkovou surovinou. Autor popisuje možnosti recyklace fosforu. Jsou zmíněna opatření na omezení eutrofizace, včetně realizovaných projektů. Uvedeny jsou také zdroje dusíku a možnosti jeho odstraňování. Vývoj eutrofizace v ČR udávají naměřené koncentrace základních ukazatelů v reprezentativních profilech povodí. V závěru této práce jsou hodnoty těchto ukazatelů porovnány s limity současné legislativy.
|
|
|
Stanovení a význam sloučenin fosforu ve vodním prostředí
Pfeifer, Lukáš
Bakalářská práce Stanovení a význam fosforu ve vodním prostředí se zabývá seznámením se s fosforem a fosforečnany, které se vyskytují ve vodním prostředí a jejich vyhodnocením. Fosfor je důležitý prvek hrající významnou roli při tvorbě adenosinfosfátů a membránových lipidů. Jeho význam je popsán v první části bakalářské práce. Druhá část se zaobírá jeho odběrem z několika míst na jižní Moravě a na Vysočině od měsíce dubna do října roku 2018. Tyto vzorky byly poté vyhodnoceny a porovnány s limity povrchových vod dle Nařízení vlády č. 401/2015 Sb.
|
|
|
Znečištění Dunaje, dopady na Černé moře
Hudcová, Aneta
Bakalářská práce se zabývá stavem veletoku Dunaj z hlediska znečištění vody. Dunaj je druhá nejdelší řeka v Evropě a protéká deseti státy. Jeho významné přítoky pramení v několika dalších zemích. Každý stát znečišťuje Dunaj a jeho povodí různými zdroji a v jiné intenzitě. Zapříčiňuje to mnoho faktorů, avšak jeden z nejvýznamnějších je ekonomický rozvoj. Vliv antropogenní činnosti na řeku se velice odráží v kvalitě vodního prostředí, což má také neblahé dopady na Černé moře. Vysoký obsah dusíku a fosforu způsobuje eutrofizaci, která narušuje celý vodní ekosystém Dunaje. Následně je také narušen ekosystém Černého moře, který se mimo jiné s touto problematikou rovněž potýká. Hlavním cílem této práce bylo analyzovat problematiku na základě odborné literatury v první části a část druhá se soustředí na znečištění řeky Dunaj v jednotlivých rozmezích let. Také vytyčuje státy, které mají největší podíl na tomto znečištění. Po porovnání hodnot, které byly vyhodnoceny z odběrů vod ze všech států, je prezentován stav Dunaje v procentuálním zastoupení v závěru. Stav znečištění Dunaje se ve většině případů zlepšil. Velké znečišťování způsobují především státy dolního a středního toku Dunaje.
|
|
|
Projekt malé vodní nádrže v k. ú. Níhov
Matoušek, David ; Doležal, Petr (oponent) ; Menšík, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce „Projekt malé vodní nádrže v k. ú. Níhov“ se snaží seznámit čtenáře s malou vodní nádrží jako významným krajinným prvkem. MVN jsou základním kamenem v tvorbě ekologické stability, který má významný přínos pro mikroklima v nejbližším okolí. Nelze opomenout i jejich funkci zlepšování jakosti vody v povodí, či zvyšování zásob podzemních vod. Formálně je práce rozdělena na dvě části. V první, teoretické části, se snaží formou rešerše o nastínění problematiky malých vodních nádrží. Tedy faktorech ovlivňující jejich návrh, či o procesech v nich probíhajících. V druhé, praktické části, na základě podrobným průzkumem zjištěných informací vytvoří zjednodušenou projektovou dokumentaci. Návrh byl vyprojektován na základě požadavků investora, tedy obce Níhov.
|
|
|
Biomonitoring ekologického stavu rašelinišť - NCV index, acidifikace a eutrofizace
Henková Mauleová, Lucie ; Neustupa, Jiří (vedoucí práce) ; Šťastný, Jan (oponent)
Biomonitoring je metoda stanovení vlastností ekosystému na základě jeho biologických vlastností, zejména složení bioty. Na základě různých biomonitorovacích systémů zaměřených na vodní ekosystémy je možné kvantifikovat například čistotu nebo úživnost vody pro potřeby vodního hospodářství nebo charakterizovat ekologický stav ekosystému pro vědecké a ochranářské účely. Zatímco biomonitorovací systémy zabývající se jakostí vody jsou velmi rozšířené a rutinně používané, systémy zabývající se charakteristikou ekologického stavu ekosystémů (např. sukcesní stadium, stabilita) jsou využívané méně a jejich širší využití v budoucnu by mohlo napomoct lepšímu pochopení a managementu některých vodních ekosystémů. Jedním z ekologicky zaměřených biomonitorovacích systémů je NCV index (natural conservation value index, index přírodní konzervační hodnoty), který je zaměřen na mokřady, k jejichž hodnocení využívá krásivková společenstva. Pomocí zhodnocení druhové diverzity, vzácnosti zastoupených druhů a vyspělosti ekosystému, pro který jsou tyto typické, se NCV index snaží zprostředkovaně popsat hodnotu ekosystému z hlediska jeho nahraditelnosti.
|
|
|
Vliv eutrofizace na společenstva ryb v tekoucích vodách
Jeníšová, Karolína ; Horká, Petra (vedoucí práce) ; Frouzová, Jaroslava (oponent)
Eutrofizace toků je považována za jeden z nejvýznamnějších vlivů lidské činnosti na vodní ekosystémy. Příčinou eutrofizace je přísun živin z bodových a plošných zdrojů, zvýšené množství sedimentů vlivem eroze půdy v povodí, ale i přítomnost např. rybníků a nádrží, které mají zejména v některých oblastech na přísun živin do toků značný podíl. Přestože je vliv eutrofizace na ryby ve stojatých vodách dobře popsán, z hlediska působení eutrofizace na společenstva ryb v tocích jsou naše znalosti stále nedostatečné. Mezi důsledky eutrofizace, které zásadním způsobem ovlivňují společenstva ryb v tocích, patří zejména kolísání nebo úplně vyčerpání kyslíku ve vodě, výskyt toxických forem dusíku a zvýšení zákalu v důsledku nárůstu fytoplanktonu. Kombinace těchto změn obvykle nevede ke snížení biodiverzity, avšak zásadním způsobem mění kvalitu a strukturu druhového složení společenstev. Na eutrofizaci reagují nejcitlivěji lososovité ryby, jelikož mají vysoké nároky na koncentraci kyslíku ve vodě, snášejí velmi nízké koncentrace toxických forem dusíku a jsou citlivé na zákal, jelikož se ve vodním prostředí orientují především pomocí zraku. Hlavním důvodem snižování početnosti okounovitých ryb je absence makrofytní vegetace, kterou využívají jako úkryt při lovu, ochranu před predátory a třecí substrát. V...
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na kvalitu vody ve vodním toku v chráněném přírodním území
NOVOMĚSTSKÁ, Markéta
Náplní diplomové práce bylo zhodnotit vliv zemědělské činnosti na hydrochemické parametry povrchových vod v souvislosti s výskytem zvláště chráněného živočišného druhu v povrchových vodách sledovaného území. Pro vyhodnocení bylo zvoleno modelové území - povodí Bedřichovského potoka, který se nachází v Novohradských horách a je tvořeno dolním a horním subpovodím. V rámci horního subpovodí je uplatňováno lesní hospodaření, v dolním subpovodí pak zemědělské hospodaření na orné půdě, kosených loukách a pastvinách. Sledovanými parametry byly ukazatele eutrofizace povrchových vod, a to: dusičnanový dusík (N-NO3-), fosforečnanový fosfor (P-PO43-), vodivost, nerozpuštěné látky (NL105). Výsledky ukázaly, že zemědělská činnost, a to zejména hospodaření na orné půdě, může zatěžovat půdu nadměrným přísunem živin a následnou erozní činností se mohou tyto látky dostávat do povrchových i podzemních vod. Tato skutečnost se ukázala jako významná mimo jiné i při výrazné srážkové epizodě. V práci je šíře diskutován i vliv hospodaření na zvláště chráněné přírodní území.
|
|
|
Revitalizace malé vodní nádrže v k. ú. Níhov
Matoušek, David ; Doležal, Petr (oponent) ; Menšík, Pavel (vedoucí práce)
Bakalářská práce „Revitalizace malé vodní nádrže v k. ú. Níhov“ má snahu seznámit čtenáře s malou vodní nádrží jako významným krajinným prvkem, který má podíl nejenom na tvorbě ekologické stability, ale i na zlepšení mikroklima, kvality vody v povodí, zásob podzemní vody. Formálně je práce rozdělena na dvě části. V první, teoretické části se snaží formou rešerše o nastínění problematiky malých vodních nádrží, tedy faktorech ovlivňující jejich stav, či o procesech v nich probíhajících. V druhé, praktické části, má na základě podrobným průzkumem zjištěných informací snahu, o vytvoření možných ideových návrhů řešení aktuálního nevyhovujícího stavu nádrže. Tyto návrhy byly zpracovávány ve spolupráci se zástupci obce Níhov.
|
|
|
Jakost povrchových vod v ČR a jejich upravitelnost
Bedáňová, Jana ; Macsek, Tomáš (oponent) ; Biela, Renata (vedoucí práce)
Práce pojednává o jakosti povrchových vod v ČR a o vývoji její kvality v tocích a nádržích. O problémech spojených s vypouštěním odpadních vod do recipientu (často bez čištění) a splachy ze zemědělských půd. V závěru se zabývá ukazateli kvality vody, jejich získávání a posuzování na základě normativních dokumentů dále jejich výpočtem na základě naměřených hodnot.
|
|
|
Vliv zemědělské činnosti na vybrané fyzikálně chemické parametry povrchových vod
MIKEŠOVÁ, Aneta
Náplní diplomové práce bylo statisticky vyhodnotit vliv způsobu hospodaření a krajinného pokryvu na vybrané hydrochemické parametry povrchových vod říční sítě v Novohradských horách a zjištění možného vlivu zemědělství na hodnoty těchto parametrů. Modelové území je tvořeno horními a dolními subpovodími Paseckého, Bedřichovského a Váčkového potoka. Odběrová místa zahrnovala zemědělsky obdělávané pozemky, ale i lesní ekosystémy. Práce je zaměřena především na tyto parametry: vodivost, dusičnanový dusík (N-NO3-), nerozpuštěné látky (NL105) a fosforečnanový fosfor (P-PO43-), tedy především parametry způsobující eutrofizaci vod. Změny těchto parametrů byly monitorovány v období let 2014 2017. Změny v chemismu mezi horním a dolním odběrovým místem jednoho potoka byly prokázány ve všech tocích u vodivosti a dusičnanového dusíku (N-NO3-). Na základě výsledků lze konstatovat, že povrchové vody v zájmovém území jsou ovlivňovány zemědělskou činností, nejedná se však o intenzivní formu zemědělské činnosti.
|
host ::
RSS.