|
|
Baugruppe v Rosicích u Brna
Calíková, Natália ; Krištof, Michal (oponent) ; Suchánek, Radek (vedoucí práce)
Práca sa zaoberá témou Baugruppe a jej aplikovaním v meste Rosice. Ide o prístup k bývaniu, ktorý je v súčastnosti využívaný v niektorých krajinách západnej Európy, no v Českej republike nemá ešte veľké zastúpenie. Ide o reakciu na súčastný stav dostupnosti bývania v Čechách a o poukázanie na tip bývania s dobrým pomerom kvality a ceny. Zároveň ide o priblíženie tejto témy bývania spoločnosti. Práca naväzuje na preddiplomovú prácu, v ktorej boli riešené tri parcely mesta Rosice a hľadanie rôznych prístupov ako riešiť dané územie. Diplom je reakcia na jednu z vybraných parciel so samotným návrhom objektu s participatívným bývanim.
|
|
|
Raně středověké krypty v Čechách
Tiagusheva, Tatiana ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Tato práce je věnována raně středověkým kryptám v Čechách. Klade si za cíl vytvoření jakéhosi katalogu raně středověkých krypt v českých zemích a časově se omezuje na dobu do konce 13. století. Analyzuje doposud existující literaturu o kryptách v českém prostředí. Věnuje se funkcím krypty ve středověkém kostele, přítomnosti či naopak absenci krypty v řádové architektuře benediktinů a cisterciáků, popisuje typologii středověkých krypt. V rámci této práce je celkem popsáno deset raně středověkých staveb, a to v pořadí od nejstarší k nejmladší: krypta Břevnovského kláštera, krypta baziliky sv. Václava ve Staré Boleslavi, krypta v Sázavském klášteře, krypty někdejší Spytihněvovy baziliky na Pražském hradě, krypta kláštera v Doksanech, krypty baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, krypta kláštera Hradiště nad Jizerou, krypta kláštera v Teplicích, krypta v kostele sv. Havla v Poříčí nad Sázavou a krypta kostela sv. Štěpána v Kouřimi.
|
|
|
Vliv antiky na stavby románského období v Čechách a na Moravě
Jubánek, Tomáš ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Kuthan, Jiří (oponent)
Bakalářská práce se snaží popsat a dokumentovat zprostředkovaný vliv antiky na stavby v románském období v Čechách a na Moravě. Všímá si historického vývoje od vzniku a zániku antické civilizace až do konce románské doby, kontextuálně zpracovává vývoj architektury v západní a střední Evropě a na významných stavbách - vzorech - dokládá cesty vlivu antiky vedoucí až na území Čech a Moravy, se zvláštním přihlédnutím ke křesťanství a jeho úloze na formování architektury, jakož i ke svědkovi antické architektury, kterým byl Marcus Vitruvius Pollio. Na několika vhodných příkladech dokládá vliv antiky na architekturu konkrétních staveb na území Čech a Moravy, jmenovitě klášterního kostela v Doksanech, paláce na Olomouckém hradě, kostela sv. Prokopa v Záboří nad Labem, kostela sv. Jakuba v Jakubu u Kutné Hory, a nakonec kostela svatých Petra a Pavla v Řeznovicích. Výsledky zkoumání pak posuzuje v závěru bakalářské práce.
|
|
|
Přístroje pro měření úhrnu srážek od historie po současnost
Lipina, P. ; Procházka, J. ; Tesař, Miroslav
Úhrn srážek patří mezi nejdůležitější meteorologické prvky. Má zásadní význam pro tvorbu klimatologických charakteristik, je základem vodní bilance a primárně sledovaným prvkem v předpovědní a výstražné službě. Měření srážek je dlouhodobě zatíženo mnoha nejistotami a je mu proto věnována soustavně náležitá pozornost. \nPrvní měření srážek v Evropě se datuje k 17. století. Pravidelná, ale neúplná, měření srážek na pražské klementinské hvězdárně byla zahájena v roce 1752 (nepřetržitá řada od roku 1804), v Brně to bylo v roce 1803. V roce 1817 M. A. David publikoval první německy psaný návod pro pozorování počasí v Čechách určený dobrovolným pozorovatelům. Zásadní vliv pro vznik meteorologických stanic a měření srážek měly aktivity institucí a různých spolků, například pražské Klementinum, Přírodozpytný spolek v Brně, Ústřední ústav pro meteorologii a zemský magnetismus a jiné. Hydrografická komise pro království české a její hydrometrická sekce byla pod vedením F. J. Studničky založena roku 1875, o významné rozšíření měření srážek se v té době zasloužil v rámci budování sítě lesnických srážkoměrných stanic E. Purkyně.\nJiž více než 200 let dochází k vývoji srážkoměrů a metodik měření srážek. V českých zemích dlouhodobě využívaný manuální srážkoměr Metra 886 byl vyvinut podle rakouského vzoru prof. Kostlivého. Od roku 1995 byla zahájena automatizace měření srážek nejprve klopnými srážkoměry, které jsou postupně nahrazovány srážkoměry váhovými. V odlehlých a lesnatých oblastech jsou testovány alternativní způsoby měření srážek. Tento příspěvek se snaží historii, standardy a vývoj v měření srážek u nás alespoň orientačně přiblížit.
|
|
|
Lithyalinové a lazurované sklo Friedricha Egermanna a Buquoyské hyalitové sklo - fenomén období biedermeieru a druhého rokoka v Čechách.
Schneiderová, Daniela ; Schöttner, Jan (vedoucí práce) ; Wittlich, Filip (oponent)
Tato práce se zaměřuje na specifickou část české sklářské výroby období 20. až 40. let 19. století. Věnuje se konkrétně produkci skláren na Novohradsku v jižních Čechách, kde bylo vyráběno hyalitové sklo v černé i červené variantě. Dále pak práci sklářského technologa Bedřicha Egermanna v Polevsku a v (Novém) Boru, kde znovu objevil a následně zavedl výrobu lazurami rafinovaného skla a objevil, respektive prvně vyrobil lithyalinové sklo. Tyto nově vynalezené či znovu objevené technologické postupy, jimiž se zabývá tato práce, reflektovaly změnu vkusu v období biedermeieru a druhého rokoka, kdy sklářská produkce v českých zemích dosáhla mimořádné úrovně. Nejen, že se vyrovnala soudobé anglické a francouzské produkci, ale v některých ohledech ji i předčila. Výroba těchto opakních a lazurovaných skel byla zásadním počinem, který přispěl ke zvýšení prestiže již tak vynikající úrovně českého sklářství v deklarovaném období. Klíčová slova Buquoyové, Egermann, hyalit, lithyalin, lazury, opakní sklo, sklo
|
|
|
Modřín v pomístních jménech v Čechách
Zirhutová, Martina
Příspěvek se zabývá apelativem modřín a jeho nářečními variantami v pomístních jménech v Čechách. Cílem výzkumu je zjistit, které nářeční varianty označující modřín se v anoikonymii Čech vyskytují, a určit jejich početní zastoupení, zeměpisné rozšíření a další charakteristiky. Analyzována jsou nejen anoikonyma vycházející z apelativ, která jsou v pomístních jménech na území Čech zastoupena ve větším množství (verpán, merfán, modřín, břím, dřín), ale pozornost je věnována i nářečním výrazům, které se v anoikonymii vyskytují spíše sporadicky (lerpán, relpán, tis, klenč, skřivánčí).
|
|
| |
|
|
Epigraphica & Sepulcralia 14. Fórum epigrafických a sepulkrálních studií. Sborník k sympoziu Rodová pohřebiště v Čechách: možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace, Praha 26.-27. října 2022
Chlíbec, Jan ; Hrdinová, M.
Předkládaný svazek studií vznikl na základě mezioborového sympozia Rodová pohřebiště v Čechách, možnosti a metody jejich výzkumu a prezentace (Praha 2022) v rámci výzkumného programu Strategie AV21: Anatomie evropské společnosti. Je jedním z výstupů projektu Rodová pohřebiště v Čechách v pozdním středověku a raném novověku. Regionalismus, interregionalismus a internacionalismus. Rodové nekropole a jejich výtvarné vybavení jsou důležitým pramenem pro poznání života šlechtické společnosti na sklonku středověku a v raném novověku. Dané téma je zkoumáno z různých aspektů sdružujících humanitní i exaktní vědy – z pohledu historického, uměleckohistorického, archeologického, geologických oborů i z hlediska detailní analýzy archivních pramenů. Tyto různé přístupy představují ve svém úhrnu pestrý obraz studované problematiky. Na přelomu středověku a novověku dochází k zakládání nových šlechtických nekropolí, které svou výtvarnou náplní – náhrobky a epitafy, někdy doplněné dalšími funeráliemi jako rodovými praporci, štíty, zbrojí – představují důležitou kapitolu českých dějin umění. Tato díla svým zpracováním, ale i vybraným druhem materiálu odrážejí často dobové, nezřídka i módní trendy odehrávající se na poli sepulkrální výtvarné kultury. Šlechtické nekropole jako sakrální prostor byly zároveň projevem rodové sebereprezentace, místem, které kromě své religiózní funkce dokládalo hlubokou tradici toho kterého rodu, jeho věhlas i společenské postavení; v případě figurálních náhrobků také svým způsobem sloužilo jako rodová portrétní galerie.
|
|
|
Náhrobky rodu Švamberků z období 15. až počátku 17. století z uměleckohistorického hlediska
Chlíbec, Jan
Z celkového, na počátku 18. století ještě bohatého konvolutu náhrobků rodu Švamberků se dodnes dochovalo pouhé torzo. Překvapivý je fakt, že ačkoliv šlo o významný šlechtický rod, dochované práce jsou většinou průměrné nebo podprůměrné kvality, které, zejména pokud jde o díla z 15. století, odrážejí převažující stav sepulkrální skulptury oné doby. Při zvolení prosté formy náhrobku mohlo hrát roli více faktorů. Kromě utrakvistické kritiky majestátních funerálních děl i nedostatku kvalitních kameníků po husitských válkách to mohla být obecně i myšlenka vzdorování pýše a důraz na osvědčení křesťanské skromnosti bez ohledu na konfesi pohřbeného.
|
|
|
Nosná dřevěná konstrukce rodinného domu v Protivíně
Kučerová, Michaela ; Buchta, Stanislav (oponent) ; Bukovská, Pavla (vedoucí práce)
Předmětem bakalářské práce je návrh a statické posouzení nosné dřevěné konstrukce rodinného domu. Rodinný dům je navržen jako dvoupatrový objekt. Půdorysný rozměr domu je 11x8m a výška konstrukce cca 7m. Nosnou konstrukci střechy tvoří příhradové pultové vazníky. Nosná konstrukce je navržena z dřevěných sloupků rozměru 60 x 120 mm, které tvoří prostorový systém v půdorysném rastru 625mm. Stavba bude situována v jižních Čechách do města Protivína.
|
host ::
RSS.