|
|
Řízení dělícího stroje
Španěl, Petr ; Procházka, Petr (oponent) ; Huták, Petr (vedoucí práce)
Dělící stroj umí dělit vodiče a kabely na uživatelsky stanovenou délku při zadaném počtu kusů. Tyto stroje jsou obvykle vyrobeny na zakázku pro potřeby vyžádané konkrétní aplikaci, nejsou na českém trhu příliš rozšířené. Zařízení popisované v tomto projektu potřebuji pro zvýšení produktivity práce při přípravě teplovzdorných vodičů, které se používají při zapojování těles rezistorů.
|
|
|
Návrh konstrukce polohování mikroskopu
Donabauer, Petr ; Mazal, Pavel (oponent) ; Čudek, Vladimír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá návrhem a realizací polohovacího pivotu průmyslového modulárního mikroskopu ve dvou na sebe kolmých osách pro zajištění kolmého dopadu svazku při měření. Na základě průzkumu současného stavu jsou navržena možná řešení, následuje výběr toho nejoptimálnějšího řešení a poté jeho konstrukční zpracování. Součástí práce je výkresová dokumentace.
|
|
|
Bezpečí při mobilizaci a polohování pacienta
HŘEBEJKOVÁ, Blanka
Tato diplomová práce se zaměřuje především na ohrožení bezpečí ošetřujícího personálu. Jedná se mimo jiné o vysoké riziko úrazu při polohování a riziko rozvoje muskuloskeletálních poruch,které mohou vést až k dlouhodobé pracovní neschopnosti člena zdravotnického personálu. Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř částí. První část popisuje především potřebu bezpečí a jistoty a také faktory, které tuto potřebu u člověka ovlivňují. Dále je pozornost zaměřena na zajišťování bezpečí při poskytování ošetřovatelské péče, a to zejména při polohování pacientů. V souvislosti s bezpečím při této činnosti je v této diplomové práci jedna část věnována kinestetické mobilizaci, která nabízí trochu jiný pohled na polohování a manipulaci s pacientem. V poslední kapitole teoretické části jsou shrnuty poznatky týkající se prevence poškození zdraví všeobecných sester při poskytování ošetřovatelské péče. Předkládaná diplomová práce má stanoveny tři cíle, které byly formulovány následovně. Cíl 1: Zjistit, zda sestry při manipulaci s pacientem využívají principy kinestetiky. Cíl 2: Zjistit, zda sestry podle svého názoru mají dostatek pomůcek k zajištění bezpečí při manipulaci s pacientem a jeho polohování pacienta. Cíl 3: Zmapovat příčiny využívání nešetrných technik polohování pacienta. Na základě těchto cílů byla stanovena výzkumná otázka a tři hypotézy. Výzkumná otázka: Jaké jsou možnosti pro zlepšení manipulace s pacientem a jeho polohování pacienta v rámci ošetřovatelského procesu? Hypotéza 1: Využití kinestetiky je závislé na typu oddělení. Hypotéza 2: Sestry využívají špatné techniky polohování i přes vědomí, že mohou poškodit zdraví své i pacienta. Hypotéza 3: Nedostatek času je nejčastější příčinou využívání nešetrného způsobu polohování.Za účelem naplnění cílů bylo provedeno kvantitativní výzkumné šetření, pro které byla zvolena dotazníková metoda sběru dat.Dotazníky byly určené pro všeobecné sestry pracující na oddělení chirurgie, interny a oddělení následné péče. Výzkumné šetření probíhalo v 7 nemocnicích Jihočeského kraje.Celkem bylo do těchto nemocnic rozdáno 340 dotazníků. Konečný výzkumný soubor tvořilo 209 vyplněných dotazníků. Návratnost dotazníků byla celkem 61 %. Získaná data byla zpracována a vyhodnocena v programu Microsoft Excel 2013 a následně statisticky analyzována pomocí chí kvadrát testu. Výsledky byly zpracovány do grafů.Na základě výsledků můžeme konstatovat, že hypotéza 1 se potvrdila. Zjistili jsme, že kinestetika se nejvíce využívá na oddělení následné péče. Nejméně naopak na oddělení chirurgie. To je pravděpodobně zapříčiněno odlišnou skladbou pacientů na těchto odděleních.Hypotéza 2 byla pro účely testování rozdělena na dvě pracovní hypotézy.H2a: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit jejich zdraví. Tato hypotéza byla vyvrácena. Platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví není 60%. Z výsledků výzkumu bylo dále zjištěno, že téměř tři čtvrtiny (74 %) sester vědí, že polohování může poškodit jejich zdraví.Druhá část hypotézy 2, tedy H2b: 60 % sester ví, že klasické principy polohování mohou poškodit zdraví pacienta, byla také vyvrácena, a platí tedy HA: Znalost sester o riziku poškození zdraví pacienta není 60%. Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že pouze 24 % sester považuje klasický způsob polohování za rizikový pro zdraví pacienta.Hypotéza 3 byla naším výzkumným šetřením vyvrácena. Jako nejčastější příčinu pro využívání nešetrného postupu při polohování vidí sestry především nedostatek personálu. Výzkumnou otázku se nám podařilo zodpovědět pomocí analýzy literatury v teoretické části a provedením dotazníkového šetření v rámci praktické části této diplomové práce.Výstupem z této diplomové práce bude odborný článek publikovaný v odborném časopise a prezentace na odborné konferenci.
|
|
|
Srovnání vybraných ošetřovatelských intervencí v prevenci imobilizačního syndromu v domově pro seniory ve Spolkové republice Německo a v České republice u ležících klientů
ČERNÁ, Lucie
Se stárnutím populace vzrůstá počet geriatrických pacientů. Zvyšuje se také počet imobilních seniorů, kteří již nejsou schopni sebepéče. Komplexní zdravotní a sociální zabezpečení je poskytováno v domovech pro seniory, které plní roli dlouhodobé ústavní péče. Sestra v zařízeních tohoto typu zabezpečuje vysoce odbornou a erudovanou ošetřovatelskou péči zaměřenou na geriatrické problémy. U geriatrických klientů domova pro seniory je důležitá realizace preventivních, léčebných a sociálních opatření formou individuálního přístupu. Aby tato opatření mohla být provedena, je třeba zhodnotit zdravotní stav seniora, jeho fyzickou výkonnost, stav soběstačnosti a psychických funkcí v souvislosti s jeho sociální situací a zformulovat ošetřovatelské diagnózy. V důsledku dlouhodobého upoutání na lůžku může dojít ke zdravotním komplikacím postihující všechny tělesné systémy, k tzv. imobilizačnímu syndromu. Na prevenci sekundárních poškození, které ohrožují pacienta při jeho základním onemocnění, se zaměřuje rehabilitační ošetřovatelství. Mezi rehabilitační prostředky v prevenci imobilizačního syndromu v sesterské praxi patří polohování, vertikalizace a mobilizace. Nedílnou součástí preventivních opatření vzniku zdravotních komplikací u imobilních klientů domova pro seniory jsou vhodně zvolené polohovací pomůcky, mobilizační prostředky, dobře vybavené lůžko s antidekubitním systémem. V bakalářské práci byly stanoveny dva cíle. Porovnat dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní pacienty v české a německém domově pro seniory. Zmapovat možnosti využití pomůcek k prevenci komplikací u imobilních klientů v českém a německém domově pro seniory. Bakalářské práce byla vypravována pomocí kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byla využita metoda hloubkových polostrukturovaných rozhovorů, se čtyřmi českými a čtyřmi německými sestrami. Tato metoda zahrnovala nestandardizované dotazování prostřednictvím otevřených otázek, které byly zaznamenány pomocí diktafonu a doslovně přepsány. Analýza získaných dat probíhala metodou kódování v ruce, neboli metodou tužka a papír.Analýzou získaných dat vznikly čtyři kategorie, vždy rozdělené na domov seniorů v ČR a domov seniorů v SRN: 1. Vědomosti sester,2. Realizace preventivních opatření 3. Vybavení pro imobilní klienty 4. Obecné poznatky týkající se imobilních klientů.Výzkumným šetřením bylo zjištěno, že není velký rozdíl v dodržování preventivních opatření předcházejících vzniku dekubitů a svalových kontraktur v ošetřovatelské péči o imobilní klienty v českém a německém domově pro seniory. Srovnatelné jsou i možnosti využití pomůcek v prevenci komplikací u imobilních klientů. Největší mezeru v ošetřovatelské péči o tyto klienty mají znalosti týkající se kontraktury a její profylaxe.Také vedení dokumentace a záznamů, které jsou důležité pro realizaci preventivních opatření, není v českém domově vyhovující. Mobilizační záznam se nepíše a polohovací záznam by měl být podrobnější. Proto bylo navrženo vytvoření polohovacího a mobilizačního záznamu podle vzoru německého domova a jeho předání vedení domova seniorů v ČR.
|
|
|
Antidekubitární péče jako ošetřovatelský problém
KŘÍŽOVÁ, Monika
Každá sestra se při výkonu svého povolání setká s problematikou vzniku dekubitů a s tím spojené antidekubitární péče. Můžeme tedy říci, že výskyt dekubitů slouží i jako indikátor kvality poskytované ošetřovatelské péče. Mnoho lidí si myslí, že jde o problém především u starších pacientů. Mnohdy jsou ale postiženi i mladí lidé, kteří zůstanou upoutáni na lůžku například po úrazech a nehodách, a tato komplikace snižuje jejich kvalitu života. Práce je rozdělena na část teoretickou a empirickou. V teoretické části je popsána anatomie kůže a její funkce, definován dekubitus, popsáno klasifikační dělení dekubitů, jejich lokalizace, charakteristika predilekčních míst a nastínění komplikací u dekubitů. Dále se teoretická část věnuje antidekubitární péči. Je rozdělena do podkapitol o polohování, antidekubitárních pomůckách, ošetřovatelských intervencích a je zde popsáno poslání Evropského poradního sboru pro otázky proleženin. Samostatnou kapitolu tvoří hodnocení rizik vzniku dekubitů, jako je např. stupnice Nortonové a další. Poslední kapitola obsahuje popis konzervativního a chirurgického řešení dekubitů. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit, zda sestry vnímají antidekubitární péči jako ošetřovatelský problém, a zmapovat názor sester na poskytování antidekubitární péče. Pro dosažení cílů jsme si stanovili tři výzkumné otázky: v čem vidí sestry úskalí ošetřovatelské péče, jaké oblasti jsou zanedbávány v rámci antidekubitární péče a jak je poskytována antidekubitární péče na vybraných lůžkových odděleních. Výzkum byl realizován na vybraných odděleních Nemocnice České Budějovice, a.s. v období únor až duben 2014. Výzkumný soubor tvořili všeobecné sestry a zdravotničtí asistenti. Prvně bylo provedeno skryté zúčastněné pozorování a poté byly sestrám rozdány dotazníky s 15 otázkami, které byly vesměs uzavřené a polootevřené. Dotazníků bylo rozdáno celkem 45 a navrátilo se jich 31. Všech 31 mohlo být zpracováno pro výsledky. Zúčastněné skryté pozorování bylo zpracováno do pozorovacího archu a následně kategorizačně vyhodnoceno. Dotazníky byly po navrácení zkontrolovány a vyhodnoceny graficky. Všechny výsledky byly zpracovány v programu Microsoft Office Excel, kde byly sestaveny do grafů s přiřazením slovního popisu. Zpracováním a porovnáním výsledků jsme zjistili, že v některých oblastech se názor sester odlišuje od skutečně prováděné antidekubitární péče. Může to být například i tím, že antidekubitární péče je časově velmi náročná a skládá se z mnoha ošetřovatelských intervencí. Důležité jsou také vybavení oddělení dostatečným množstvím pomůcek, ať preventivních nebo léčebných a organizace této péče. V současnosti se narůstáním doby strávené u vyplňování dokumentace zkracuje čas, který sestry mohou využít pro kontakt s pacientem a plnění jeho veškerých potřeb. Přitom stav pacienta a jeho spokojenost je vizitkou naší péče. Po předchozí domluvě budou výsledky našeho výzkumného šetření předány vrchním sestrám vybraných lůžkových odděleních, kde výzkumné šetření probíhalo.
|
|
|
Rehabilitační ošetřovatelství u pacientů na oddělení následné péče.
VOJČOVÁ, Lucie
Bakalářská práce na téma Rehabilitační ošetřovatelství u pacientů na oddělení následné péče je rozdělena na dvě části. V teoretické části práce jsou stručně objasněny základní pojmy jako rehabilitace, ošetřovatelství a oddělení následné péče. Největší pozornost je věnována prvkům rehabilitačního ošetřování prováděných v rámci rehabilitačního ošetřovatelství. Jednotlivé prvky jsou podrobně popsány v samostatných kapitolách. Závěr teoretické části je zaměřen na oblast imobilizace a imobilizačního syndromu, což je oblast také neméně důležitá. Praktická část popisuje výzkumné šetření vedoucí k ověření stanovených hypotéz. K výzkumnému šetření byla použita kvantitativní metoda pomocí techniky dotazníků. Tento výzkum byl proveden se sestrami na oddělení následné péče v Nemocnici České Budějovice a.s., v Nemocnici Prachatice a. s. a Nemocnici Český Krumlov a. s., kde bylo rozdáno celkem 120 dotazníků, s celkovou návratností 83,3 %. K výslednému šetření bylo použito 100 dotazníků, které tvořily 100 %. Cílem této práce bylo zjistit, jaké prvky rehabilitačního ošetřování jsou v rámci rehabilitačního ošetřovatelství uplatňovány u pacientů na oddělení následné péče. Druhým cílem bylo zjistit znalosti sester v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství. Ke stanoveným cílům byly vytvořeny hypotézy H1, H2 a H3. H1: Sestry na oddělení následné péče uplatňují u pacientů převážně prvky polohování byla potvrzena. Hypotéza H2: Sestry na oddělení následné péče u pacientů provádějí častěji nácvik sebeobsluhy a soběstačnosti než nácvik základních pohybových dovedností nebyla potvrzena. Hypotéza H3: Sestry mají znalosti v oblasti rehabilitačního ošetřovatelství byla potvrzena. Poznatky z práce budou předány managementu Nemocnice České Budějovice a.s., který je může využít jako podklad k přednášce pro sestry z oddělení následné péče. Součástí přednášky by byla vhodná i praktická ukázka jednotlivých prvků rehabilitačního ošetřování. Management Nemocnice České Budějovice a.s. tak podpoří zvýšení kvality poskytované péče pacientům na oddělení následné péče a také jistotu sester při poskytování péče v této oblasti.
|
|
| |
|
|
Lůžko jako pomocník sestry
HRADOVÁ, Helena
Tato bakalářská práce je zaměřena na lůžko pacienta. Teoretická část se zabývá obecně lůžkem pacienta, rozdělením lůžek na mechanická, elektrická, dětská a kojenecká a také lůžka speciální. Pro komfort pacienta je důležité nejen kvalitní lůžko, ale i jeho základní vybavení a různé doplňky v podobě přídatných zařízení. Lůžko má nezastupitelné místo v péči o pacienta, umožňuje různé léčebné a vyšetřovací polohy, dokáže však také v mnohém pomoci v práci sestry a zmírnit dopad vysoké fyzické zátěže na její pohybový aparát. Aktuálním tématem je také péče o zdraví sestry a bezpečnost při práci. Cíle této práce jsou zaměřeny na zjištění, jak lůžko pomáhá v práci sestry, jak mohou sestře v práci pomoci přídatná zařízení lůžka, a zda sestry využívají možnosti lůžka. Stanovené hypotézy předpokládají, že lůžko sestře usnadňuje práci, sestry jsou spokojeny s typem lůžek na oddělení, využívají možnosti lůžek a využívají také přídatná zařízení lůžka. Výzkumné šetření bylo provedenou kvantitativní metodou s využitím dotazníků pro sestry, pracující v Nemocnici České Budějovice, a.s. Tyto dotazníky byly poskytnuty na standardní oddělení, oddělení intenzivní, intermediální a anesteziologicko-resuscitační péče. Dotazník obsahoval 35 otázek, byl zcela anonymní a dobrovolný. Data, která byla z dotazníků získaná, jsou zpracována v grafickém provedení v procentech. V závěru práce zjištěné výsledky potvrzují či nepotvrzují stanovené hypotézy, výstupem této práce je předání výsledků managementu nemocnice jako materiál vhodný při výběru nových lůžek na oddělení. Výsledky budou také předány výrobci lůžek, jako ukázka zpětné vazby sester.
|
|
|
Prevence imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí.
POSPÍŠILOVÁ, Eva
Abstrakt Stále modernější prostředky ve zdravotnictví umožňují řešit léčbu zlomenin především operací. Avšak ne každý pacient je k operaci indikován. I dnes se setkáváme na standardních ošetřovacích jednotkách i jednotkách intenzivní péče s pacientem s extenzí. Proto sestry musí vědět, jak pečovat o tohoto pacienta a jak předcházet imobilizačnímu syndromu, jež u pacienta s extenzí hrozí, a může mu přivodit řadu závažných komplikací. Cíli této bakalářské práce bylo zjistit negativní faktory ovlivňující vznik imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí, porovnat odlišnosti v používání pomůcek k prevenci imobilizačního syndromu u pacienta s extenzí na standardní ošetřovatelské jednotce a jednotce intenzivní péče a zjistit, zda jsou pacienti s extenzí seznámeni s možností vzniku imobilizačního syndromu. Byly stanoveny čtyři hypotézy. V hypotéze 1 se předpokládalo, že nevhodně zvolené polohování ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se potvrdila, nevhodně zvolené polohování se nejčastěji podílí na vzniku imobilizačního syndromu. V hypotéze 2 se předpokládalo, že nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. Tato hypotéza se taktéž potvrdila, nedostatečná hygienická péče ovlivňuje vznik imobilizačního syndromu. V hypotéze 3 se předpokládalo, že na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovací jednotce. Tato hypotéza se rovněž potvrdila, na jednotce intenzivní péče využívají modernější prostředky k péči o pacienta s extenzí než na standardní ošetřovatelské jednotce. V hypotéze 4 bylo předpokládáno, že pacienti s extenzí nemají informace o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Tato hypotéza byla vyvrácena, pacienti s extenzí jsou informováni o možnosti vzniku imobilizačního syndromu. Jako výzkumný vzorek byly osloveny sestry na standardních odděleních a jednotkách intenzivní péče Nemocnice České Budějovice, a.s., Fakultní Nemocnice Olomouc a Vojenské Nemocnice Olomouc. Sběr dat byl proveden metodou kvantitativního výzkumu pomocí anonymních dotazníků. Celkem bylo rozdáno 110 dotazníků, z nichž mohlo být použito ke konečnému vyhodnocení 68 dotazníků. Zbylé dotazníky bylo nutno z šetření vyřadit z důvodu nedostatečného vyplnění sestrami. Tato práce by mohla přispět k doplnění edukačního materiálu pro pacienty s extenzí a k rozšíření znalostí sester v oblasti péče o tohoto pacienta.
|
|
|
Canisterapie praktikovaná v Českých Budějovicích
KOCANDOVÁ, Jana
Canisterapie je jednou z forem zooterapie. Je součástí metod ucelené rehabilitace, která slouží k podpoře psychosociálního zdraví lidí všech věkových skupin, kde se využívá přítomnosti psa. Cílem bakalářské práce je shromáždit informace o průběhu canisterapie.
|
host ::
RSS.