|
|
Hydrogely s inkorporovanými enzymy
Geistová, Karolína ; Krouská, Jitka (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá studiem inkorporace enzymů do fázově separovaných hydrogelů. Cílem práce bylo stanovit enzymovou aktivitu ve fázově separovaných gelech. Gely byly připraveny metodou suché cesty na základě interakce záporně nabitého polyelektrolytu (hyaluronan) s kladně nabitým tenzidem (Septonex). K inkorporaci do hydrogelů byly použity dva enzymy, a to bromelain a kolagenasa, a ke stanovení jejich enzymové aktivity byl jako substrát použit modifikovaný protein albumin s navázanou sulfanilamidovou skupinou (azoalbumin). Ke zjištění enzymové aktivity samotného enzymu, enzymové aktivity ovlivněné jednou ze dvou složek systému a enzymové aktivity přímo v hydrogelu, byla použita metoda UV-VIS spektrofotometrie. Bylo zjištěno, že enzym lze inkorporovat do hydrogelu. Dále bylo zjištěno, že kladně nabitý tenzid má značný vliv na hodnotu aktivity enzymu ve fázově separovaných hydrogelech.
|
|
|
Fluorescenční sondy pro studium vlastností hydrogelových systémů
Máčala, Jakub ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi použití vybraných fluorescenčních sond ke studiu vlastností hydrogelových systémů. Vybranými fluorescenčními sondami byly Prodan pro studium polarity, HPTS pro studium pH prostředí a komplex platiny [2,6-Bis(2-pyridyl)fenyl-C,N,N]chloroplatina kvůli svým unikátním fluorescenčním vlastnostem a potenciálu například pro měření přenosu energie v hydrogelových systémech. Spektrální vlastnosti fluoroforů byly nejprve definovány ve vybraném souboru rozpouštědel o různé polaritě pomocí metody stacionární fluorescenční spektroskopie. Vlastnosti sondy HPTS byly rovněž zkoumány v pufrech o různém pH. Následně byly připraveny hydrogely na bázi hyaluronan-septonex a na bázi dextran-SDS s inkorporovaným fluorescenčními sondami. Měření stacionární fluorescence fluoroforů z prostředí hydrogelů probíhalo pomocí optických vláken fluorimetru. Bylo zjištěno, že sondy Prodan a HPTS se zdají býti vhodným prostředkem ke studiu polarity a pH hydrogelů a pravděpodobně budou moci být použity pro studium hydrogelů i dalšími technikami, jako je fluorescenční mikroskopie, zatímco komplex platiny je kvůli nízké intenzitě fluorescence a možnému zhášení polárním vodným prostředím nejspíše dále nepoužitelným pro další měření.
|
|
|
Transportní vlastnosti hydrogelových systémů na bázi hyaluronanu
Káčeríková, Martina ; Smilek, Jiří (oponent) ; Klučáková, Martina (vedoucí práce)
Táto práca sa zaoberá preštudovaním transportných vlastností hydrogélov pripravovaných interakciou hyaluronanu s tenzidom karbetopendeciniumbromidu (Septonex). Na preskúmanie schopnosti absorbovania či uvoňovania látky bola použitá nílska červeň, ako sonda na sledovanie tohto javu. Všetky hydrogély boli pripravované tzv. „mokrou“ cestou, kde sa pripravili zásobné roztoky hyaluronanu a tenzidu. Nílska červeň bola vždy pripravená v roztoku tenzidu, kedy sa po zmiešaní s hyaluronanom vytvorili zafarbené gély. Metódou spektrofotometrie boli následne zmerané absorbancie pôvodných ale aj zamenených supernatantov v sadách gélov po 24, 72 a 168 hodinách.
|
|
|
Sledování změny pH v systému fázově separovaných hydrogelů
Heger, Richard ; Smilek, Jiří (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá sledováním změn pH a popisu vlastností ve fázově separovaných hydrogelech připravených interakcí polyelektrolytu a opačně nabitého tenzidu. Pro potřeby této práce byly hydrogely připravovány interakcí hyaluronanu se Septonexem. Všechny hydrogely byly vystavovány změnám hodnot pH (4–9). Změny pH byly monitorovány pomocí spektroskopických indikátorů, methyloranží, methylčervení, bromthymolovou modří a fenolftaleinem. Vlastnosti před a po změně pH byly porovnány pomocí reologických metod. Doplňující informace byly také získány z termogravimetrických analýz. Těmito metodami bylo dokázáno, že změnami pH lze upravovat mechanické vlastnosti a částečně i vnitřní strukturu hydrogelů. Z reologických testů vyplývá, že z aplikačního hlediska jsou nejzajímavější hydrogely pozorované při pH 9, které mají nejpevnější vazby, ale malou propustnost, a hydrogely popsané při pH 7, které jsou naopak mnohem měkčí a jsou schopné absorbovat velké množství vody.
|
|
|
Příprava a charakterizace koloidů hyaluronanu s micelárními agregáty pro nanomedicínské aplikace.
Pilgrová, Tereza ; Burgert, Ladislav (oponent) ; Reháková, Milena (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Dizertační práce je zaměřena na studium přípravy a charakterizaci koloidních systémů vznikajících na základě interakcí hyaluronanu s micelárními agregáty. Teoretická část práce se věnuje nosičovým systémům, popisu použitých materiálů a metodám charakterizace studovaných systémů, zejména fluorescenční spektroskopii, dynamickému rozptylu světla a turbidimetrii. Experimentální část je zaměřena na objasnění vyhodnocení naměřených dat. Výsledková část práce je rozdělena na dvě podsekce věnující se různému způsobu přípravy komplexů hyaluronan-tenzid. Indukované agregáty hyaluronanu se Septonexem jsou charakterizovány z hlediska jejich vzniku a stability, přičemž výsledky jsou porovnávány s již dříve studovaným tenzidem CTAB. V druhé části jsou pak diskutovány tzv. ovrstvené micely, jejich formace, vlastnosti a stabilita.
|
|
|
Využití elektromigračních metod při analýze léčiv.
Tučková, Dominika ; Tulková, Tereza (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá stanovením účinné látky septonex v léčivých přípravcích metodou kapilární izotachoforézy. Hlavním cílem je optimalizace metody pro rychlé, citlivé a nenákladné stanovení septonexu. V bakalářské práci jsou uvedeny chemické a fyzikální vlastnosti septonexu, jeho pozitivní a negativní vlivy využitelné v lékařství a shrnutí možných metod analýzy. Dále shromažďuje informace o lécích s obsahem septonexu dostupných na českém trhu. Následující kapitoly práce shrnují teorii elektromigračních metod, jejich principy, analytické zařazení a využití při analýze septonexu. V závěru práce jsou uvedeny optimální podmínky analýzy a výsledky stanovení účinné látky septonexu v přípravku Septonex sprej, který je dostupný na českém trhu, kapilární izotachoforézou. V práci jsou porovnány stanovené obsahy septonexu v tomto přípravku s obsahem septonexu, který je v tomto léčivu deklarovaný výrobcem.
|
|
|
Difúze organických molekul v hydrogelovém prostředí
Holubová, Anna ; Sedláček, Petr (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá studiem hydrogelů vzniklých fázovou separací hyaluronanu s opačně nabitými tenzidy cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) a Septonex. Navazuje na bakalářskou práci a rozšiřuje znalosti o podrobnou charakterizaci vnitřního prostředí hydrogelu stanovením difúzního chování fluorescenční sondy Atto 488 a nilské červeně pomocí metody fluorescenční korelační spektroskopie (FCS) a její upravené verze dvouohniskové fluorescenční korelační spektroskopie (2f-FCS). Porovnané výsledky ukázaly, že obě použité metody vykazují podobné hodnoty a že sondy specificky interagují s CTAB, ale sonda Atto 488 vykazuje pouze slabou interakci se Septonexem ve srovnání s nilskou červení. Tyto interakce navíc nebyly ovlivněny použitou molekulovou hmotností hyaluronanu. Závěrem bylo doporučeno měření uvedeného typu hydrogelu, prostřednictvím klasické metody, v malé hloubce gelu.
|
|
|
Rezonanční přenos energie v prostředí hydrogelové matrice
Janča, David ; Venerová, Tereza (oponent) ; Mravec, Filip (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rezonančním přenosem energie v prostředí hydrogelové matrice. V teoretické části práce jsou shrnuty všechny důležité vlastnosti těchto systémů a jejich složek a dále jsou popsány všechny principy pro vysvětlení využívané metody. Práce také obsahuje krátkou literární rešerši. V experimentální části práce byl měřen rezonanční přenos energie v micelárních roztocích a v hydrogelech v prostředí 0,15 M NaCl. Hydrogely byly tvořeny na základě interakce tenzidu s opačně nabitým polyelektrolytem. Jako kladně nabitý tenzid byl zvolen karbethopendeciniumbromid (Septonex) a jako záporně nabitý polyelektrolyt hyaluronan. Jako fluorescenční páry pro RET byly vybrány perylen s fluoresceinem a perylen s DiO. Bylo zjištěno, že zvyšující se koncentrace akceptorní molekuly zvyšuje i intenzitu RET, neboli míru vázání akceptoru na donor. Při studiu fluorescenčního páru perylenu s DiO bylo pozorováno, že není vhodné fluorescenční sondu DiO využívat při vyšších koncentracích. Byly provedeny experimenty, které měly zjistit, zda dochází ke změnám RET v časovém průběhu od smíchání donorní a akceptorní fluorescenční sondy. Tento jev nebyl potvrzen. U hydrogelů pak byl pozorován vliv zvyšující se koncentrace tenzidu a molekulové hmotnosti hyaluronanu. Výsledná analýza ukázala, že molekulová hmotnost hyaluronanu má významný vliv na efektivitu RET v hydrogelech.
|
|
|
Charakterizace koloidních částic pomocí deprotonace v excitovaném stavu za použití pokročilých fluorescenčních technik
Kotouček, Jan ; Mravec, Filip (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány deprotonační charakteristiky fluorescenčních sond -naftolu a 8-hydroxypyren-1,3,6-trisulfonové kyseliny (HPTS), pomocí měření ustálené a časově rozlišené fluorescence. Byly měřeny dva kationtové tenzidy, Septonex a cetyltrimethylamonium bromid (CTAB) v komplexu s hyaluronanem o třech molekulových hmotnostech, 1,75 MDa, 1 MDa a 300 kDa. Měřením ustálené fluorescence byly stanoveny kritické agregační koncentrace pro jednotlivé tenzidy a také hodnoty pKa*. Dále byly měřením časově rozlišené fluorescence stanoveny deprotonační konstanty a průměrné doby života. Ze získaných dat a jejich porovnáním se systémem polystyrensulfonát (PSS) – tenzid byl posuzován vliv hydratačního obalu hyaluronanu na vznik komplexu hyaluronan – tenzid. Byly zjištěny velké rozdíly v deprotonačních charakteristikách mezi jednotlivými tenzidy a mezi jednotlivými molekulovými hmotnostmi hyaluronanu. Z měření plyne lokalizace hydratačního obalu v okolí disociované karboxylové skupiny, kde probíhá interakce s kladným nábojem tenzidu za vzniku komplexu. Dále bylo pomocí zhášení pyrenu cetylpyridinium chloridem (CPC) stanoveno agregační číslo Septonexu pro koncentraci 20mM na hodnotu 104 molekul. Pomocí CPC byla také potvrzena lokalizace -naftolu v micelách CTAB, respektive v komplexu polymer – CTAB.
|
|
|
Ionokomplexy hyaluronanu
Cimalová, Jana ; Sedlařík, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce byla zaměřena na studium fyzikálně chemických vlastností systému hyaluronan – kationtový tenzid. Jako kationtový tenzid byl použit Septonex. Byl zkoumán vliv prostředí na daný systém, vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu a jeho koncentrace. Dále byl zkoumán vliv koncentrace Septonexu na interakci hyaluronan – tenzid. Pro charakterizaci těchto ionokomplexů byly zvoleny různé metody měření. Byla proměřena kritická micelární koncentrace samotného tenzidu a poté i s přídavkem hyaluronanu pomocí spektrofluorimetrie s fluorescenční sondou pyrenem. Bylo zjištěno, že hyaluronan se Septonexem tvoří gel a na základě toho pak byly vytvořeny gely pro 3 různé molekulové hmotnosti hyaluronanu – 300 kDa, 806 kDa a 1 697 kDa. Gely byly připravovány v poměru hyaluronan – tenzid 1:1. V takto připravených gelech byl zkoumán také vliv prostředí voda a 0,15 M NaCl a bylo zjištěno, že v 0,15 M NaCl vznikají čiré gely. Vybrané vzorky gelů pak byly proměřeny oscilačními testy a bylo studováno reologické chování septonexových gelů. Jako poslední metoda byla zvolena turbidimetrická měření, která charakterizovala bod zakalení při postupném přidávání Septonexu do roztoku hyaluronanu. Opět byl posuzován vliv molekulové hmotnosti hyaluronanu, tak i jeho koncentrace pro prostředí vody a 0,15 M NaCl. Bylo zjištěno, že 0,15 M NaCl potlačuje vznik zákalu a tvorbu sraženin.
|
host ::
RSS.