|
|
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Ryndová, Jana ; Švarcová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Rumánek, Ivan (oponent) ; Tirala, Martin (oponent)
Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní součást japonského dramatu, která se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Autorčiným záměrem pak bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná historickým pozadím, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Toto pozadí zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury...
|
|
|
Latinská legenda raného středověku jako pramen christianizace střední Evropy
Izdný, Jakub ; Drška, Václav (vedoucí práce) ; Suchánek, Drahomír (oponent)
práce Ve své práci se snažím o rozsáhlou komparaci prvních hagiografických textů postihujících christianizační proces oblasti střední Evropy. Srovnáním těchto textů napříč jednotlivými národními okruhy a porovnáním jejich obrazu se současným stavem historických bádání se snažím dojít k pochopení role legend při christianizaci a především možnosti jejich využití coby pramenu pro toto období. Zkoumám zvlášť obraz pohanství, křtu státních celků, knížete a průběh institucionálního šíření víry s přihlédnutím k obrazu nižších sociálních vrstev v legendě. Zajímá mě též soudržnost středoevropského prostoru pozorovatelná v typologii a obsahu zkoumaných legend.
|
|
|
Legendy o svatém Prokopovi
VOSÁTKOVÁ, Andrea
Diplomová práce se zabývá vybranými legendami o svatém Prokopovi. Na počátku práce je popsán život svatého Prokopa a je představen žánr legendy. Mezi úvodní kapitoly je dále zařazena kapitola o Sázavském klášteře, který světec založil, a poslední kapitola této teoretické části se věnuje výtvarnému zpracování prokopské legendy v Liber depictus. Po těchto úvodních kapitolách v diplomové práci následuje komparace a analýza prokopských legend od středověku do současnosti. Východiskem je pět základních textů, kterými jsou Vita minor, Legenda aurea, dílo italského dominikána Jakuba de Voragine, jež je napsána kolem roku 1260, dále staročeské veršované zpracování prokopské legendy z doby Karlovy, prokopská legenda Jaroslava Vrchlického ze století devatenáctého a poslední komparovaným textem je pověst O svatém Prokopovi s legendistickými prvky publikovaná M. Drahovzalem, jež je součástí lidové kultury. Tato komparace je doplněna o kapitolu s názvem Světec v době baroka. Každému analyzovanému zpracování předchází úvodní část, ve které je buď představena doba, v níž legenda vznikla, nebo obsahuje stručnou charakteristiku autora, jenž legendu zpracoval.
|
|
|
Znakové systémy na evropských kartografických dílech s topografickým obsahem
Šafránková, Tereza ; Bartoněk, Dalibor (oponent) ; Plánka, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá průzkumem a porovnáním znakových klíčů použitých na úředních mapách evropských zemí. Teoretická část se zaměřuje hlavně na legendy a kartografické znaky, jakožto klíčovými prvky celé práce. Poté je provedeno posouzení dostupných znakových systémů a porovnání jednotlivých mapových znaků se znaky využívanými ve znakových systémech pro úřední mapy České republiky. Na závěr je vyhotoven návrh znakového systému použitelného pro mapy všech evropských zemí.
|
|
|
Analýza legend map tematických atlasů
Hamáčková, Martina ; Bartoněk, Dalibor (oponent) ; Plánka, Ladislav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá analýzou legend map Atlasu krajiny České republiky a Atlasu krajiny Slovenskej republiky s důrazem na jejich vzájemné porovnání. Vychází z publikovaných obecných teoretických zásad kartografické tvorby. Teoretickou část uzavírá kapitola, která se zevrubně zabývá legendou, jejími druhy, postupy při její tvorbě aj. Poté je s využitím objektivních kartografických kritérií provedena kritická analýza a klasifikace legend map Atlasu krajiny ČR a následně jejich porovnání s legendami Atlasu krajiny SR. Je sledována především celková srozumitelnost, úplnost, grafické vyjádření a v neposlední řadě celkový vzhled legendy.
|
|
|
B. Bridel a jeho literární dílo z pohledu barokní gotiky
VOŠICKÁ, Andrea
Podstatou této bakalářské práce je rozbor legendy od Fridricha Bridela Život svatého Ivana z pohledu barokní gotiky. Práce rovněž obecně přihlíží k vymezení tohoto pojmu s nastíněním historických událostí doby, vzniku legend a jejich knižního zpracování a vydání. Zároveň popisuje oblíbenost českých, ale i zahraničních světců, kteří byli v průběhu doby domestikováni nebo zůstali v povědomí široké veřejnosti jako světci cizí. Zároveň popisuje tento termín v oboru výtvarném a architektonickém. Několik stránek se zabývá architektem Janem Blažejem Santinim-Aichlem, který se velkou měrou zasloužil o rozšíření barokní gotiky. Jeho stavby a architektonické přestavby, zejména na Vysočině, vešly v celosvětovou známost.
|
|
|
Obraz dětství a mládí sv. Václava a sv. Vojtěcha v českých legendách
ZÁVODSKÁ, Dana
Bakalářská práce pojednává o obrazu dětství a mládí svatého Václava a svatého Vojtěcha v českých legendách. O tom, jak jsou vnímány v staroslověnské a latinské hagiografii. Práce si všímá kontinuity, ale také odlišností motivů v jednotlivých dílech. Součástí práce je seznámení se s historickou dobou, ve které oba světci žili, s jejich činy a osudy. Důraz je kladen na přelomová období během jejich dospívání a s ním spojenou datací. V průběhu celé práce jsou legendy konfrontovány s poznatky literárních historiků a antropologů, které se snaží potvrdit či vyvrátit pravdivost václavské a vojtěšské hagiografie.
|
|
|
Lidové zvyky jižních Čech: Mají šanci přežít nové milénium?
MARHOUNOVÁ, Jitka
Práce se zabývá lidovými zvyky jižních Čech, zda mají šanci přežít další milénium. Na začátku je definován původ a vznik zvyků, poté je uveden přehled svátků církevních a světských a rozdíl mezi zvykem, pranostikou a pověrou. Hlavní část poté obsahuje popis jednotlivých svátků. Obvykle je vysvětlen původ svátků, možná modifikace která se s nimi udála během věků a jak vypadají v dnešní době. K tomu je uveden popis zvyků, které se k tomuto svátku vztahují. Svátky jsou řazeny podle běhu roku, od začátku roku až na jeho konec. Cílem je zjistit, které důvody vedou k tomu, že lidové zvyky pomalu upadají v zapomnění a možnost, jak to napravit.
|
|
|
Jazyk legendy z doby barokní
DOLEŽALOVÁ, Zdeňka
Téma se bude týkat jazykové stránky textu z doby barokní, a to v komplexním pohledu na obsahové pojetí a příznakové rysy plánu hláskoslovného a tvaroslovného. Plán syntaktický a lexikální z důvodu značné rozsáhlosti práce zkoumán nebude. Předmětem analýzy bude dílo pátera Jiřího Davida Medicus Hercinius, to jest: Velko-lesní hojitel a uzdravitel, aneb Život S. Vintíře, jináč Gunthera neb Guntýře {\dots} Spis byl vytištěn v Praze roku 1713. V úvodní části se věnujeme obecným informacím o autorovi, o době, ve které žil a tvořil, a o jeho současnících. Zmíníme se také o legendistické literatuře u nás, o životě svatého Vintíře a o obsahu samotného díla vůbec. Další dvě kapitoly informují o významných humanistických a barokních autorech. Poté se již seznámíme s jednotlivými hláskoslovnými a tvaroslovnými jevy, jak z hlediska teoretického tak i praktického. Cílem práce bude dílčím způsobem přispět k poznání češtiny doby pozdního baroka.
|
|
|
Postava kněžny Ludmily a kněžny Drahomíry v české literatuře
REINDLOVÁ, Miluše
Bakalářská práce pojednává o obrazu svaté Ludmily a Drahomíry. O tom, jak jsou vnímány v nejstarších dílech legendistů a kronikářů a to během vývoje našeho písemnictví. Budeme si všímat návazností, ale také odlišností v jednotlivých dílech. Součástí práce je seznámení s dobou, ve které obě kněžny žily, s jejich činy a osudy. Pro obě ženy hrály důležitou roli jak jejich manželé, tak i jejich děti. A právě Drahomířin syn Václav se měl podle legend stát důvodem jejich největšího sváru, který byl nakonec ukončen Ludmilinou smrtí. Z následujícího textu se dozvíme, že to ale nemusel být důvod jediný. Konec práce je věnován poznatkům moderní doby, které se snaží potvrdit či vyvrátit pravdivost legend a kronik. Pro přehled je uvedena i filiace nejstarších legend a rodokmen prvních Přemyslovců.
|
host ::
RSS.