|
|
Populační struktura zlatohlávka tmavého Oxythyrea funesta (Poda, 1761) a fylogeneze rodu Oxythyrea Mulsant, 1842
Vondráček, Dominik ; Šípek, Petr (vedoucí práce) ; Bezděk, Aleš (oponent)
V rámci rodu Oxythyrea Mulsant, 1842 (Coleoptera: Scarabaeidae) se dnes rozlišuje 11 druhů, které nejsou dále členěny na poddruhy. Diverzita rodu je soustředěna do oblasti Mediteránu, přičemž druh Oxythyrea funesta (Poda, 1761) obývá rozsáhly areál v západním palearktu. V posledních dekádách byl u druhu O. funesta pozorován ústup ze střední Evropy na jih a poté zpětné rekolonizování této oblasti včetně osídlení severnějších regionů. Diplomová práce se zaměřuje na řešení populační struktury druhu O. funesta a částečnou fylogenezi rodu Oxythyrea s pomocí molekulárně genetických metod. V analýzách se objevuje 145 jedinců druhu O. funesta a dále 15 jedinců pěti jiných druhů rodu Oxythyrea. U jedinců byly získány sekvence mitochondriálních genů cytochromoxydázy I (807 bp), cytochromu b (381 bp) a jaderného genu internal transcribed spacer 1 (946 bp). Výsledky fylogenetických analýz potvrdily zatím jedinou existující interpretaci vztahů uvnitř rodu Oxythyrea založené na morfologických datech. Dále byly potvrzeny složité vztahy mezi druhy O. funesta a O. pantherina, které se objevují i v historickém vývojí jejich taxonomie. S pomocí fylogenetických stromů a haplotypových sítí byla odhalena odlišná genetická linie druhu O. funesta na Sicílii, v jižní Itálii a v Tunisku. Haplotypové sítě a tajimův D test poukazují...
|
|
|
Mikroevoluční procesy u endemického taxonu Krkonoš Campanula bohemica
Hanušová, Kateřina ; Suda, Jan (vedoucí práce) ; Vít, Petr (oponent)
Rod Campanula L. - zvonek - je největším rodem čeledi Campanulaceae. Jedná se o druhově bohatý rod cévnatých rostlin se subkosmopolitním rozšířením, jehož taxonomické členění není do dnešní doby uspokojivě vyřešeno. Evoluční historii tohoto rodu provází řada mikroevolučních procesů, jako je hybridizace, polyploidizace a geografická izolace. Především díky geografické izolaci lze u zvonků v rámci Evropy nalézt značné množství endemitů. V České republice docházelo k této geografické izolaci zejména ve vyšších pohořích (Krkonoše, Jeseníky). V této oblasti můžeme nalézt tři endemické zástupce rodu Campanula. Jsou to: Campanula gelida Kovanda, Campanula rotundifolia L. subsp. sudetica (Hruby) Soó a Campanula bohemica Hruby. Jedná se o fytogeograficky významné taxony naší květeny, navzdory tomu zůstávají údaje o jejich variabilitě, evoluční historii a procesech v jejich populacích značně fragmentární. Dosud chybí jejich podrobné zhodnocení pomocí moderních biosystematických přístupů. Campanula bohemica je silně ohroženým, neoendemickým druhem vyšších poloh Krkonoš. Řadí se do příbuzenství druhu Campanula scheuchzeri Vill., ze kterého se i s největší pravděpodobností vyvinul. Na podobných stanovištích v Krkonoších jako C. bohemica se vyskytuje i fenotypově velmi podobný druh C. rotundifolia L. V místě...
|
|
|
Struktura obyvatelstva podle pohlaví - Česká republika
KALBÁČOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce pojednává o demografii, respektive o demografických změnách v České republice v oblasti struktury obyvatelstva podle znaků biologických. Je zde zachycen jednak pokus o poznání vzájemného vlivu struktur podle pohlaví, některých demografických procesů a jevů a jednak pokus o identifikaci faktorů tuto strukturu ovlivňujících. Zejména se zaměřuje na historický vývoj počtu mužů a žen v České republice jak na úrovni pohlaví, tak na úrovni věku a na prostorovou diferencovanost obyvatelstva podle pohlaví. Prezentuje typizace krajů, okresů a SO ORP podle studovaných struktur. Práce je doplněna o kartografické výstupy, tabulky, grafy.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Indikátory sociálního pilíře udržitelného rozvoje na lokální úrovni
Kučerová, Zita ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Doc.PhDr.Jana Šafránková,CSc. (oponent) ; Staňková, Eva (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Cílem práce bylo najít odpověď na otázky, zda lze monitorovat sociální soudržnost (kohezi) obce a čím tuto kohezi, která je jedním ze základních pilířů udržitelného rozvoje, měřit. Byl proveden rozbor přístupů a měření udržitelného rozvoje sociálního pilíře v mezinárodním i českém prostředí. Sociální pilíř byl identifikován a popsán i pro lokální úroveň. V rámci sociálního pilíře udržitelného rozvoje na úrovni obce jsou navrženy tři hlavní tématické bloky: • Kvalita sociálního prostředí obce • Sociodemografická struktura obyvatel obce • Spokojenost a participace na věcech veřejných. Tato témata by měla být monitorována indikátorovou sadou, navrženou v této práci. Jejím cílem bylo pokrýt všechny dimenze sociální koheze, které jsou opodstatněné a významné ve vazbě na procesy územního plánování. Tyto indikátory lze sledovat v přímě vazbě na populační velikost a regionální význam sledované územní jednotky na lokální úrovni a nejsou vytrženy z konceptu sledování indikátorů udržitelného rozvoje na dalších územně vyšších úrovních. Výsledky, analýza a interpretace dosažených hodnot by se mohly stát jedním z podkladů pro „rozbor udržitelného rozvoje území“ (součást nástrojů územního plánování dle současné právní úpravy), reprezentující sociální pilíř. Všechny jevy a procesy musí být zároveň hodnoceny v kontextu dalších pilířů udržitelného rozvoje a poté by se měly stát též vhodným nástrojem k měření naplňování cílů územního plánování.
|
|
|
Genderové rozdíly z pohledu demografických ukazatelů v České republice
Tokhyan, Ani ; Šimpach, Ondřej (vedoucí práce) ; Dotlačilová, Petra (oponent)
Genderové statistiky jsou hlavním nástrojem, který umožňuje zkoumání rozdílů mezi muži a ženami v různých oblastech, nejen demografické, ekonomické a sociální. Dnes a denně se setkáváme se statistickými ukazateli, u nichž se viditelně liší výsledky mužů a žen. V úvodu této bakalářské práce jsou definovány základní pojmy týkající se genderu. Pozornost se zaměřuje především na nejčastěji používanou terminologii v oblasti genderové problematiky, která byla výrazně ovlivněna moderní společností. V návaznosti na pořízení dat z databáze Českého statistického úřadu a dalších zdrojů, jež jsou veřejně dostupné, popisuje druhá část práce vybrané demografické ukazatele podle pohlaví, a to nejdříve pro Českou republiku jako celek a dále pak na úrovni krajů (NUTS 3). Ve třetí části jsou pomocí různých grafů a několika vlastních analýz vybraných demografických ukazatelů vyjádřeny vzájemné rozdíly mezi pohlavími a vztahy mezi jednotlivými ukazateli. Zachycena je zejména odlišná věková a vzdělanostní struktura, zaměstnanost a další. Čtvrtá, závěrečná, část práce se zaměřuje na organizace v rámci ČR, které se genderovou problematikou aktivně zabývají.
|
|
|
Rodinný stav jako diferencující faktor demografického chování
Nedomová, Radka ; Pechholdová, Markéta (vedoucí práce) ; Nývlt, Ondřej (oponent)
Diplomová práce zkoumá rozdílnost demografického chování v závislosti na rodinném stavu a jejím cílem je shrnout vliv rodinného stavu na demografické chování jako celek. V první fázi se zabývá koncepty působení rodinného stavu na demografické chování, vysvětluje teorii selekce a kauzality a nastiňuje historický vývoj procesů sňatečnosti a rozvodovosti pomocí základních ukazatelů. Praktická část práce vychází z výsledků Sčítání lidu, domů a bytů v letech 1961-2011 a porovnává, jak se měnila struktura obyvatelstva České republiky podle pohlaví, věku a rodinného stavu mezi jednotlivými sčítáními. Důraz je kladen zejména na období po roce 1990. Dále je v samostatných kapitolách zmapováno, jak rodinný stav ovlivňuje demografické procesy plodnosti, potratovosti, sňatečnosti a úmrtnosti. V případě plodnosti je zdůrazněn nárůst mimomanželské plodnosti, kdy se děti mimo manželství rodí hlavně svobodným matkám. Pomocí věkově specifických a standardizovaných měr jsou analyzovány změny ve vývoji jednotlivých demografických procesů mezi sčítáními za všechny kategorie rodinného stavu. Standardizace úmrtnosti pro roky 1961, 1970 a 1980 je provedena na základě konstrukce zkrácených úmrtnostních tabulek a následného modelování úmrtnosti ve vyšších věcích. V souvislosti s měnící se strukturou obyvatelstva podle rodinného stavu, kdy v populaci roste zastoupení svobodných a rozvedených osob a klesá zastoupení osob žijících v manželství, je na základě výsledků z dostupných šetření hodnocen postoj české veřejnosti k manželství a rodině.
|
|
| |
|
| |
|
|
Populační genetika dvou ohrožených perleťovců moravských Karpat
LEŠTINA, Dan
Zkoumal jsem populace dvou sympatrických druhů velkých perleťovců, perleťovce prostředního (Argynnis adippe) a perleťovce maceškového (Argynnis niobe) pomocí mikrosatelitových markerů s cílem zjistit a porovnat případnou vnitřní strukturu populací v poměrně zachovalé krajině moravských Karpat. Výsledky jsem vztáhl k datům získaným pomocí zpětných odchytů v paralelní studii, dále k bionomii druhů a zejména k jejich stupni ohrožení. Se stejnými údaji jsem srovnával i zjištěné údaje o genetické diverzitě jednotlivých populací.
|
host ::
RSS.