|
|
Vliv kůrovcové gradace na rozšíření a potravní ekologii datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) v Národním parku Šumava
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Hlavním cílem této práce bylo nalezení faktorů, které ovlivňují výskyt datlíka tříprstého (Picoides tridactylus) na Šumavě v době, kdy zde odeznívá kůrovcová gradace způsobená orkánem Kyrill. Výzkum probíhal na pěti bodových transektech, ke zjištění výskytu datlíka byla zvolena metoda akustické provokace, u které se prokázala její vysoká spolehlivost. Ve shodě s předpoklady datlík preferoval kůrovcem napadené lesní porosty před zdravými. Překvapivě se to však týkalo i porostů, kde hlavní napadení proběhlo již před několika lety. Bez ohledu na jejich zdravotní stav datlík dále upřednostňoval bezzásahové porosty před zásahovými. Z dalších faktorů se uplatnily expozice (preferována jižní a západní) a nadmořská výška (medián minimální nadmořské výšky cca 1100 m.). Dalším důležitým výstupem je zjištění, že datlík preferuje jako svá potravní stanoviště ještě živé, nebo čerstvě mrtvé smrky napadené kůrovcem. Celkově se ukazuje, že je datlík druhem s úzce vymezenými biotopovými nároky, který je vázán na přirozené, člověkem neovlivňované horské smrčiny. Výstupy této práce by mohly být využity pro lepší pochopení ekologie tohoto druhu, případně pro tvorbu ochranného managementu. Klíčová slova: datlík tříprstý (Picoides tridactylus), kůrovcová kalamita, potravní stanoviště, NP Šumava
|
|
|
HODNOCENÍ POŠKOZENÍ LESNÍCH POROSTŮ S VYUŽITÍM DRUŽICOVÝCH A LIDAROVÝCH DAT
Lihanová, Kristýna ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Bartaloš, Tomáš (oponent)
Hodnocení poškození lesních porostů s využitím družicových a lidarových dat Abstrakt Hlavním cílem této diplomové práce je vytvoření metodického postupu vhodného pro hodnocení poškození lesních porostů ve vybrané oblasti Národního parku Šumava při kombinaci multispektrálních a lidarových dat. Lesy v této oblasti jsou silně poškozené především díky přemnožení lýkožrouta smrkového a nacházejí se zde jak zdravé, tak poškozené lesní porosty. Na základě tohoto metodického postupu bude rozlišen o něco vyšší počet klasifikačních tříd (5 tříd), než který je uváděn ve většině odborné literatury. V práci byl použit zaostřený multispektrální snímek SPOT, multispektrální snímek Landsat a data z leteckého laserového skenování s malou hustotou bodů. Dílčím úkolem bylo z dat LLS získat informaci o výšce lesního porostu v podobě rastru. Lesní porosty byly klasifikovány metodou objektově orientované klasifikace, která zahrnovala nejprve segmentaci a poté tvorbu klasifikační báze. Do klasifikace vstupovala kromě spektrální informace také informace o průměrné výšce vegetace získaná z dat LLS. Lesy byly klasifikovány celkem do 5 tříd a přesnost obou klasifikací byla hodnocena pomocí chybové matice a kappa koeficientu. Klasifikace snímku SPOT dosáhla hodnoty kappa koeficientu 68,5 % a u klasifikace snímku Landsat se hodnota...
|
|
|
Charakteristika společenstva hub na opadu smrku ztepilého kultivací a analýzou T-RFLP
Kolářová, Zuzana ; Koukol, Ondřej (vedoucí práce) ; Brabcová, Vendula (oponent)
Houby mají důležitou funkci při dekompozici jehličnatého opadu a ovlivňují koloběhy živin v lesních ekosystémech. Proto je kladen velký důraz na prozkoumání diverzity těchto organismů. Cílem této práce bylo popsat diverzitu hub smrkového opadu a vývoj tohoto společenstva v čase na lokalitách regenerujích po kůrovcovém poškození. Dalším cílem bylo porovnat lokality lišící se různou délkou tohoto poškození. Lokality byly vybrány v NP Šumava, kde byly instalovány opadové sáčky s jehličím, které se odebíraly v průběhu třech let. Diverzita hub a změny ve společenstvu byly zjišťovány dvěma metodami: kultivací jehlic na 2ř sladinovém agaru a fingerprintovou metodou T-RFLP. Kultivací jehlic na agarovém médiu bylo v průběhu tříleté sukcese získáno dohromady 71 druhů hub z obou lokalit. Pomocí T-RFLP bylo celkově zaznamenáno 122 různých fragmentů. Dominantními druhy byly Scleroconidioma sphagnicola, Thysanophora penicillioides, Hormonema dematiodes, Ceuthospora pinastri, druhy rodu Chalara, Trichoderma polysporum, Mycena galopus a blíže neurčený druh Helotiales sp. 1. Primární saprotrofové se ve společenstvu vyskytovaly hlavně prvních 8 měsíců, poté je začaly nahrazovat bazidiomycety. Vliv různé délky kůrovcového poškození na druhové složení hub se prokázal jako signifikantní. Tyto rozdíly byly mnohem více patrné pro...
|
|
|
Biologie datlíka tříprstého
Navrátil, Martin ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Reif, Jiří (oponent)
Ve své práci se pokouším zjistit, jaký vliv má lesnické hospodaření na výskyt datlíka tříprstého. Datlík tříprstý je "vlajkovým" druhem bezzásadového lesa pralesního typu a proto vyžaduje naší pozornost a ochranu. V práci jsou použity i výsledky studií sesterských druhů datlíka tříprstého ze Severní Ameriky. Hlavními kapitolami jsou vliv fragmentace porostů, vliv zdravotního stavu porostu a na závěr vliv potravní nabídky na výskyt a chování datlíka.
|
|
|
Možnosti hodnocení kalamit lesních ploch pomocí družicových dat
Chrást, Josef ; Štych, Přemysl (vedoucí práce) ; Jedlička, Jan (oponent)
Možnosti hodnocení kalamit lesních ploch pomocí družicových dat Abstrakt V této práci jsou zkoumány možnosti využití dat středního prostorového rozlišení MERIS pro účely monitorování kalamit lesních ploch. Cíl práce je zaměřen na monitorování kůrovcové nákazy v pohoří Šumava. K tomuto účelu byla využita časová řada snímků MERIS z období 2002 - 2009. Spektrální chování poškozeného jehličnatého porostu bylo analyzováno na základě hodnot vybraných vegetačních indexů (NDVI, LAI, LAI.Cab, fCover, fAPAR a tří nově definovaných indexů) a jejich časového vývoje. Výsledky byly porovnány s hodnotami pro zdravý lesní porost. Dosažené hodnoty spektrálních indexů prokázaly schopnost dat MERIS monitorovat lesní disturbance regionálního charakteru.
|
|
|
Využití čichových schopností psa pro vyhledávání kůrovci napadených stromů v rámci preventivní ochrany lesa
Drmla, Jakub ; Šrůtka, Petr (vedoucí práce) ; Naděžda, Naděžda (oponent)
Mimořádné schopnosti čichu psa jsou v lidské činnosti využívány již několik století. Pes je cvičen na sledování stopy, vyhledávání drog, zbraní, střeliva, lidských ostatků, tabáku a peněz. Využitelnost psa je zaznamenána i ve zdravotnictví, kdy pes dokáže podle pachu identifikovat závažná onemocnění. Nasazení psa k vyhledávání lesních škůdců, zejména pak lýkožrouta smrkového bylo experimentálně zkoušeno v několika zemích Evropy, ale vždy byly využity přidružené pachy z prostředí lýkožrouta. Cílem této diplomové práce bylo navrhnout a v praxi ověřit metodiku výcviku psa pro vyhledávání lýkožrouta v lesním porostu a vytvořit a vyzkoušet metodiku nasazení psa přímo v lesním porostu za předpokladu, že pes bude identifikovat pouze pach lýkožrouta. Metodika výcviku a metodika nasazení psa v praxi měla za cíl prokázat schopnost psa identifikovat přítomnost lýkožrouta v lesním porostu a přinést ekonomicky výhodnou formu prevence při kontrolách lesního porostu ve smyslu platné legislativy. Dlouhodobým ověřováním speciálně vycvičeného psa bylo jednoznačně prokázáno, že pes je velmi dobře a rychle schopen identifikovat lýkožrouta v lesním porostu, který je nejvíce ohrožen. Zároveň výcvikem psa na vyhledání lýkožrouta byl vytvořen účinný nástroj pro provádění preventivních prohlídek lesních porostů proti napadení lýkožroutem v souladu s platnou legislativou.
|
|
|
Posouzení zdravotního stavu vybraných smrkových porostů na revíru Lipina, Lesní správa Prostějov
Pospíšilová, Lucie
V druhé polovině minulého století se objevilo ve zvýšené míře plošné odumírání sekundárních smrkových porostů spojené s nevhodným druhovým složením dřevin, nízkou odolností, postupným zvyšováním teplot a úbytkem srážek, zvýšeným výskytem podkorního hmyzu a houbových patogenů. Tato práce má objektivizovat příčiny chřadnutí smrkových porostů na LS Prostějov revíru Lipina lokalita Zadní hory, zhodnotit působení abiotických a biotických stresorů, nastínit možnosti zmírnění škod a prodloužit existenci smrku na nevhodných lokalitách za předpokladu postupné změny smrkových porostů na porosty smíšené.
|
|
|
Ekonomická efektivnost způsobů odchytu kůrovců
Bauer, Jan
Bakalářská práce porovnává obvyklá odchytová zařízení na lýkožrouta smrkového (Ips typographus L.) z hlediska ekonomické účinnosti na počet odchycených brouků. K tématu byla prostudována literatura, zpracována literární rešerše s cílem zhodnotit nejprve způsoby odchytu kůrovců a analyzovat výhody a nevýhody různých variant odchytu (SWOT analýza). Na podkladě analýzy byly pro splnění cíle vybrány dvě nejběžnější varianty odchytu - lapáky a feromonové lapače, u kterých byla zjišťována ekonomická efektivnost odchytu na základě vlastního pozorování a šetření variant odchytových zařízení během jednoho roku a vzájemným porovnáním pro druh lýkožrout smrkový (Ips typographus L.).
|
|
|
Ekonomické vyhodnocení škod kůrovcem na lesních porostech v revíru Stříbrné Hutě
HEJNÁ, Jana
Cílem diplomové práce bylo ekonomické vyhodnocení škod kůrovcem na lesních porostech, aplikované na revír Stříbrné Hutě, jenž patří pod Lesní správu Tábor. Lesní porosty podléhají různým škodlivým vlivům, které snižují jejich ekologickou stabilitu. Škoda je definována jako zmenšení užitné hodnoty čili jako újma způsobená v důsledku nepříznivých vlivů. Významnou součástí entomocenózy smrčin je zejména lýkožrout smrkový a v současnosti je považován za nejvážnějšího škůdce smrkových porostů. Samotnému zhodnocení předcházelo zpracování evidence kůrovcové hmoty z let 2007 ? 2012 v dané lokalitě, zpracování evidence těžby (zejména nahodilé) a výpočty tržeb. Pomocí ceníků průměrných cen smrkové kulatiny kvality KH a A/B a zjištěných těžeb se spočítaly tržby za kůrovcovou a běžnou kvalitu. Srovnáním tržeb se zjistila ztráta způsobená žírem kůrovce. V dané lokalitě stav kůrovce nedosáhl kalamitních stavů, proto ztráty byly minimální.
|
|
| |
host ::
RSS.