Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,775 záznamů.  začátekpředchozí2766 - 2775  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.12 vteřin. 


Motivace sester pro výkon povolání v agentuře domácí péče
URBANOVÁ, Eva
Agentury domácí péče poskytují komplexní zdravotní i pečovatelskou službu jedincům všech věkových kategorií, chronicky nemocným a umírajícím v jejich přirozeném domácím prostředí, nebo v rodinách u svých blízkých. Domácí péči indikuje praktický lékař na základě aktuálního zdravotního stavu klienta. Lidské výkony však nejsou podávány bezdůvodně. Potřeba být užitečný je zakotvena hluboko v každém člověku v jeho osobnosti. Nejdůležitější faktor, který určuje chování každého jedince je situace, ve které se v danou chvíli nachází. Motivace se tedy mění v průběhu času a také vlivem různých okolností (Šamánková, 2006; Cejthamr a Dědina, 2010). Záměrem výzkumného šetření bylo identifikovat motivační činitele sester pracujících v agenturách domácí péče, v souvislosti s výběrem a výkonem povolání. Pro zpracování tématu bakalářské práce byla zvolena forma kvalitativního výzkumného šetření. K získání informací byla použita technika hloubkového rozhovoru metodou dotazování. Získaná data byla následně analyzována metodou otevřeného kódování. Výzkumný soubor tvořilo 6 sester poskytujících odbornou ošetřovatelskou péči klientům v jejich přirozeném prostředí, pracujících ve vybraných agenturách působících v jižních Čechách. Výsledkem metody otevřeného kódování bylo identifikováno pět kategorií. První kategorie odhaluje aspekty, které ovlivnily sestry při volbě zdravotnické profese. Sestry byly při volbě svého povolání velmi ovlivněny zkušenostmi s nepříznivým zdravotním stavem z okruhu svých blízkých, nebo samy v sobě cítily potřebu pomáhat a starat se o nemocné. Při výběru povolání v agentuře domácí péče byly sestry ovlivněny především důvody sociálního charakteru, které identifikuje druhá kategorie. Nejčastěji se pro zaměstnání v agentuře rozhodovaly sestry po návratu z mateřské dovolené, kdy upřednostňují absenci směnnosti. Dalším důvodem je nevšední a zajímavé pracovní prostředí a možnosti, které jim tato práce nabízí. Třetí kategorie popisuje motivační činitele, které sestry shledávají především v rozmanitosti a volnosti v jejich pracovním prostředí, jež jim nabízí možnost samostatnosti, seberealizace, naplnění cílů a předpokladů. Za důležité považují dostatek uznání ze strany klienta a jeho rodiny, ale také ze strany zaměstnavatele. Cítí uspokojení ze své práce a z možnosti kontaktu s lidmi. Významnou roli zastává i pracovní kolektiv, který označují za nedílnou součást výkonu jejich práce. Čtvrtá kategorie odhaluje demotivující faktory, které sestry ve své práci pociťují. Patří mezi ně především nedostatek uznání a zájmu ze strany zaměstnavatele, nízké finanční ohodnocení, komunikační bariéra a neefektivní spolupráce mezi ošetřovatelským týmem, nedostatek pracovních sil a nejistota. Osobní rysy, kterými se sestry prezentují, charakterizuje poslední pátá kategorie. Vlastnosti, k nimž jednomyslně patří zájem o klienta, jeho zdraví, spokojenost a psychickou pohodu, lze označit pojmy prosociální chování, empatie, zodpovědnost, samostatnost a důslednost. Výše specifikovanými kategoriemi byl vytvořen proces interakce těchto skupin, které se určitým způsobem vzájemně ovlivňují. Praktickým výstupem této bakalářské práce je rámec doporučení, určený vedoucímu managementu agentur domácí péče, týkající se oblasti motivace svých zaměstnanců.




Domácí a ambulantní ošetřovatelská péče o děti s cystickou fibrózou
LONGÍNOVÁ, Ilona
Cystická fibróza je závažné autozomálně recesivní onemocnění u evropské populace. Onemocnění postihuje plíce a gastrointestinální trakt. V posledních letech se začaly rozvíjet komplexní léčebné postupy zlepšující prognózu. Důležitou roli však hrají i faktory z okolí především úroveň lékařské péče, domácí ošetřovatelské péče, dále věk, infekce, stav výživy. V současnosti je CF léčitelná, avšak i s maximální péčí, využitím všech dostupných metod a postupů, které současná medicína má k dispozici, bohužel nevyléčitelná. Úkolem nejmodernější medicíny je především zmenšení obtíží, které toto onemocnění působí a zabránění jejich zhoršování. Důležitá je péče o dýchací cesty, dobrý stav výživy, potlačení infekce a zánětu a léčba komplikací. Ošetřovatelská péče o dítě s cystickou fibrózou je téma zahrnující mnoho problémů, po stránce medicínské, psychické a také sociální. Důležité a nezaměnitelné postavení v péči o nemocné dítě zastávají rodiče a také tým odborníků na ambulanci cystické fibrózy, který se svými odbornými znalostmi pomáhá rodičům správně pečovat o dítě a zároveň reagovat pozitivně na potřeby dítěte. Nezastupitelnou roli zde hraje i její edukační činnost s rodinou dítěte. Matka rodiče potřebují, aby jim někdo specializovanou péči o dítě ukázal, a aby si ji mohli sami vyzkoušet. Potřebují podporu. Podaří-li se navázat tu správnou spolupráci mezi zdravotnickým personálem a matkou (rodiči) dítěte, pak můžeme docílit požadovaných výsledků a spokojenost lze očekávat na obou stranách.

Hospitalizace rodičů spolu s nemocným dítětem z pohledu sestry
Havlásková, Petra ; Nováková, Jitka (vedoucí práce) ; Roďanová, Ivana (oponent) ; Pečenková, Jaroslava (oponent)
Autor : Petra Havlásková Instituce : Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce : Hospitalizace rodičů s nemocným dítětem z pohledu sestry Vedoucí práce : Bc. Jitka Nováková Počet stran : 104 Počet příloh : 2 Rok obhajoby : 2007 Klíčová slova : hospitalizace rodičů s dítětem v nemocnici, potřeby dítěte, charta práv dětí nemocnici, family-centred care, herní specialista, dobrovolník Bakalářská práce pojednává o problematice společné hospitalizace rodičů s nemocným dítětem. Klade důraz na psychické potřeby dítěte, vliv nemoci na jeho psychiku a zdůrazňuje potřebu mít kolem sebe blízkou osobu, která mu dodává pocit bezpečí, zvláště pak v situaci, kdy je dítě vytrženo z jeho přirozeného prostředí. Těžiště práce tvoří kvantitativní výzkum zaměřený na postoj sester k přijímání doprovodů a přístup jejich pracovišť, nejčastější problémy, povědomí sester o pojmu family-centred care, a zájem o spolupráci s herními specialisty, dobrovolníky či psychologem a dodržování Charty práv dětí v nemocnici. Zkoumaný vzorek tvoří zdravotní sestry dětských oddělení ze tří pražských fakultních nemocnic.

Teorie a praxe informačního chování lékařských profesionálů
Jarolímková, Adéla ; Papík, Richard (vedoucí práce) ; Vlasák, Rudolf (oponent) ; Špála, Milan (oponent)
V šíření a využívání odborných informací v medicíně došlo v posledních letech k velkým změnám, zejména vlivem rozvoje informačních a komunikačních technologií a také změn v přístupu k medicíně samotné. Popsaný výzkum se zabývá tím, zda dochází také k adekvátním změnám v informačním chování lékařů a jiných zdravotnických pracovníků v zahraničí i v ČR. Zahraniční výzkum byl shrnut formou review. Pro výzkum v ČR byla použita dotazníková metoda, dotazník byl šířen prostřednictvím knihoven a informačních pracovišť sdružených v síti VISZ v papírové i online podobě. Celkem bylo shromážděno 228 validních odpovědí. Z předpokládaných faktorů ovlivňujících informační chování (věk, pohlaví, pracoviště, povolání, pracovní náplň) se prokázal pouze vliv pracoviště a povolání. Projevily se zejména rozdíly mezi lékaři a sestrami a mezi pracovníky vědeckovýzkumných institucí a nemocnic. Celkově lze konstatovat, že informační chování zdravotnických pracovníků je ovlivněno charakterem jejich povolání, které s sebou nese zodpovědnost za lidské životy, a které vyžaduje vysokou míru informací a neustálé udržování kvalifikace. Na druhou stranu však s ním spojené pracovní nasazení neposkytuje velký časový prostor na uspokojování informačních potřeb. Velký důraz je kladen na důvěryhodnost zdroje, avšak při výběru zdroje často...

Účast veřejnosti na preventivních prohlídkách
Kroužilová, Monika ; Svobodová, Dita (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent) ; Skála, Bohumil (oponent)
Autor: Kroužilová Monika Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Účast veřejnosti na preventivních prohlídkách Vedoucí práce: Mgr. Svobodová Dita Počet stran: 92 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: zdraví, životní styl, preventivní prohlídky, onkologická prevence, screening Bakalářská práce se zabývá účastí veřejnosti na pravidelných preventivních prohlídkách u lékaře a mapuje znalosti a zájem veřejnosti o danou problematiku. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole teoretické části objasňuji pojmy zdraví, determinanty zdraví, životní styl, v druhé kapitole se zabývám prevencí ve zdravotnictví, ve třetí kapitole se věnuji onkologické prevenci. Část praktická prezentuje kvantitativní výzkum, při kterém byla použita metoda dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek tvořilo 30 žen a 30 mužů. Získané informace jsou prezentovány pomocí ilustrací, některé otázky i ilustrací dle demografického rozdělení. Cílem práce bylo zjistit jaká je informovanost veřejnosti o preventivních prohlídkách a zda má veřejnost zájem o tyto prohlídky.

Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči
ŽÁKOVÁ, Lucie
Abstrakt Téma bakalářské práce ,,Problematika hospitalizace dítěte na dětském oddělení s rodiči`` jsem si vybrala z toho důvodu, že děti nemocné a v nemocnici by neměly zůstávat samy a péče by měla být směřována i na jejich psychickou stránku, a také na jejich rodiče, kteří jsou plní strachu, obav a starostí o své dítě. V teoretické části práce je na začátku zmíněn obor pediatrie a dále částečně historie dětského lékařství a ošetřovatelství. Dále je zde popsán současný systém péče o dítě a jsou zde stručně zmíněna vývojová období dětského věku, na která navazují pojmy jako je zdraví a nemoc a zvládání nemoci v různých věkových obdobích. Další kapitoly jsou věnovány rodině nemocného dítěte, přípravě na hospitalizaci a ošetřovatelskému procesu u dítěte na dětském oddělení. Praktická část je zaměřena na pohled rodičů a sester na tuto problematiku na jejich názory a na to, zda upřednostňují hospitalizaci dítěte společně s rodičem, nebo jen krátkodobé návštěvy u dítěte, které je hospitalizováno v nemocnici. Data byla zjišťována pomocí dvou druhů dotazníků. První byl určen pro sestry pracující na dětských oddělení a druhý pro rodiče, nebo doprovod dětí, kteří byli na dětském oddělení hospitalizováni, nebo na návštěvě. Shrnutím výsledků bylo zjištěno, že hypotéza 1: ,,Rodiče upřednostňují hospitalizaci s dítětem`` byla potvrzena. Ale hypotéza 2: ,,Sestry upřednostňují při hospitalizaci dítěte pouze krátkodobé návštěvy rodičů`` nebyla potvrzena, protože i sestry dávají přednost společné hospitalizaci rodičů s dětmi před krátkodobými návštěvami. Poznatky z této bakalářské práce mohou být využity jednak dětskými stanicemi, nebo dalšími zájemci o danou problematiku.