|
|
Veřejný ochránce lidských práv v Ruské federaci
Recinová, Pavla ; Sádovský, Stanislav (vedoucí práce) ; Šmejkal, Jan (oponent)
Předkládaná diplomová práce s názvem Veřejný ochránce lidských práv v Ruské federaci si klade za cíl pomocí deskripce a analýzy podat ucelenější pohled na proces formování a rozvoje institutu veřejného ochránce lidských práv. Současně se snaží napomoci pochopení postavení této instituce ve společenském systému Ruské federace. Po vymezení institutu ombudsmana z hlediska historického i teoretického a jeho zasazení do postsovětského prostředí se další část práce dotýká klíčové právní úpravy daného institutu na území Ruské federace, způsobu jeho formování a zakotvení v ruském prostředí. Samostatná kapitola je pak věnována pravomocem a specifické činnosti úřadu veřejného ochránce lidských práv a je doložena daty ze souhrnných zpráv, které každoročně vydává úřad ruského ombudsmana. Poslední část práce se pak zabývá vztahem mezi ním, mocenskými strukturami státu a nevládními lidsko-právními organizacemi. Teoreticky vymezený vztah doplňuje i praktický pohled skrze konkrétní příklady. Klíčová slova Ombudsman, veřejný ochránce lidských práv, Federální ústavní zákon O veřejném ochránci lidských práv, lidská práva, svobody, Ruská federace, mocenské struktury státu, lidsko-právní organizace
|
|
|
Role ombudsmana v ochraně životního prostředí
Pecháčková, Ivana ; Damohorský, Milan (vedoucí práce) ; Snopková, Tereza (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o možné roli ombudsmanů v ochraně životního prostředí. V úvodu diplomové práce je pojednáno o vzniku instituce ombudsmana ve světě a následně i v České republice. Stěžejním se stal zákon č. 349/1999 Sb., o Veřejném ochránci práv, který byl do právního řádu České republiky zaveden po četných diskusích dne 30. prosince 1999. Tento zákon upravuje činnost veřejného ochránce práv a způsob, jakým je možno podat k veřejnému ochránci práv stížnost. Toto pojednání o činnosti veřejného ochránce práv v obecné rovině je základem i pro jeho postupování v konkrétních případech, které se týkají životního prostředí. Součástí diplomové práce jsou také případové studie, které slouží jako ukázka toho, jak se veřejných ochránce práv může v praxi podílet na ochraně životního prostředí.
|
|
|
Právní analýza procesu přijímání dětí do mateřské školy
Oplová, Jaroslava ; Kitzberger, Jindřich (vedoucí práce) ; Svoboda, Petr (oponent)
NÁZEV: Právní analýza procesu přijímání dětí do mateřské školy AUTOR: Jaroslava Oplová KATEDRA: Centrum školského managementu VEDOUCÍ PRÁCE: RNDr. Jindřich Kitzberger ABSTRAKT: Práce se zabývá jednotlivými úkony v procesu přijímání dětí do mateřských škol, který vychází především z ustanovení školského zákona a správního řádu. Právní úprava konání správního orgánu obsažená ve správním řádu je racionální, avšak velmi rozsáhlá. Pro dodržení zákonitosti v průběhu celého správního řízení, je nutná znalost dalších souvisejících právních předpisů. Do rozhodovacího procesu významně zasahují kritéria pro přijetí, podle kterých se stanovuje pořadí žadatelů. Po přijetí zákona č. 49/2009 Sb., kterým se měnil zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů, došlo k rozporům v právních ustanoveních školského zákona v oblasti rozhodování, týkající se i předškolního vzdělávání, neboť rozhodnutí k přijímání do MŠ bylo vyloučeno z působnosti správního řádu. Nebyla ani splněna očekávání v zapracování pravidel pro přijímání k předškolnímu vzdělávání do školského zákona. Zákonem č. 472/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), ve znění...
|
|
|
Veřejný ochránce práv v České republice
Kuchariková, Alena ; Hofmannová, Helena (vedoucí práce) ; Kudrna, Jan (oponent)
a seznam klíčových slov Veřejný ochránce práv v České republice Předkládaná diplomová práce pojednává o veřejném ochránci práv v České republice. Přestože se ochránce osvědčil jako nepostradatelná instituce, která přispívá ke spravedlivé správě věcí veřejných, jeho působení a činnost stále zcela nepatří do obecného povědomí občanů a mnohdy vyvolává zcela zkreslené představy. Cílem předkládané práce je tedy jednak přiblížit činnost a možnosti veřejného ochránce práv při výkonu jeho působnosti, jednak navrhnout změny platné právní úpravy, které by práci ochránce zefektivnily. Abychom získali ucelený pohled na instituci veřejného ochránce práv, je nutné vymezit jeho postavení v rámci státní moci a pojednat o jeho případném ústavním zakotvení, proto se práce zabývá i touto problematikou. Práce se skládá z osmi kapitol, z nichž každá se zabývá různými aspekty postavení a činnosti veřejného ochránce práv v České republice. První kapitola je věnována vzniku, vývoji a obecnému vymezení instituce veřejného ochránce práv. Je rozdělena do tří částí, přičemž první část obsahuje stručný nástin vzniku a vývoje instituce, druhá část definuje základní pojem používaný v práci, tedy pojem ombudsman, a třetí část doplňuje úvodní obecnou charakteristiku instituce její klasifikací. Druhá kapitola se skládá ze dvou...
|
|
|
Institut ombudsmana v severní Evropě a jeho srovnání s institucí veřejného ochránce práv v České republice
Kostelecká, Karolína ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Pěkná, Jitka (oponent)
Cílem této diplomové práce je vytvoření obecného modelu instituce ombudsmana v severní Evropě a jeho srovnání s institucí veřejného ochránce práv v České republice. Práce nejprve představuje teoretický rámec zvoleného tématu, ve kterém přibližuje vymezení pojmů kontrola ve veřejné správě a ombudsman, dále klasifikaci ombudsmanů a historický vývoj této instituce ve vybraných zemích. Na základě provedené analýzy především legislativních úprav ve Švédsku, Finsku a Dánsku vytváří obecný model instituce ombudsmana v severní Evropě, který po srovnání s institucí veřejného ochránce práv přináší doporučení pro českou úpravu. Mezi tato doporučení patří zakotvit institut veřejného ochránce práv v Ústavě České republiky, v zákoně o Veřejném ochránci práv specifikovat požadavky na právní vzdělání osoby ombudsmana nebo rozšířit počet ombudsmanů a rozdělit tak působnost mezi více osob se specializací na určité oblasti činností ombudsmana.
|
|
|
Etika ve vztahu k sociálně právní ochraně dětí
Doležalová, Radka ; Mitwallyová, Helena (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá výkonem orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) s důrazem na etiku a poskytovanou podporu pracovníkům OSPOD v této oblasti ze strany zaměstnavatele. Práce řeší, zda je poskytovaná podpora dostačující, jak ovlivňuje výkon pracovníků OSPOD a kdo ji financuje. Teoretické část je zaměřena na rozbor etických kodexů, kterým sociální pracovníci OSPOD podléhají a na činnost samotného OSPOD. V praktické části jsou podrobně analyzovány dva vybrané OSPODy zejména z hlediska podpory v oblasti etiky ze strany zaměstnavatele a jsou zde rozebrány stížnosti řešené ombudsmanem s přihlédnutím na etickou stránku stížností. Na základě analýz vybraných OSPOD lze konstatovat, že podpora v oblasti etiky ze strany zaměstnavatele je dostačující, má pozitivní vliv na výkon OSPOD a je hrazena z dotace na výkon sociálně právní ochrany dětí.
|
|
|
Komparace pojetí funkce ombudsmana ve vybraných zemích EU
Škařupová, Aneta ; Mitwallyová, Helena (vedoucí práce) ; Matula, Miloš (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá institucí Veřejného ochránce práv v České republice a především její komparací s vybranými zahraničními institucemi se stejným charakterem činnosti na úrovni Evropské unie. Teoretická část je zaměřena na obecnou charakteristiku této instituce a její ukotvení v právním systému sledovaných zemí, s přihlédnutím na ochráncovu nezávislost, která podporuje efektivní kontrolu veřejné správy. Praktická část práce se zabývá měřením efektivnosti vybraných kanceláří prostřednictvím metody benchmarkingu. Na základě provedené analýzy lze konstatovat, že úřad ombudsmana má v České republice své opodstatnění. Důvěra občanů tohoto státu ve veřejného ochránce práv se v posledních letech jeho působení zvyšuje a je porovnatelná například s důvěrou občanů Dánska či Portugalska v tuto instituci.
|
|
|
Právní postavení ombudsmana v ČR a ve vybraných státech EU
Kubařová, Dana ; Spirit, Michal (vedoucí práce) ; Kříž, Radim (oponent)
Diplomová práce se zabývá právním postavením instituce ombudsmana v ČR a vybraných státech EU. Zaměřuje se komparaci právních úprav mezi vybranými státy (Slovensko, Rakousko, Portugalsko, Dánsko, Velké Británie a ombudsman Evropské unie). Cílem práce je celkové zhodnocení instituce v ČR v souvislosti se zjištěnými fakty vyplývajícími z komparace s ostatními státy a poskytnutí pohledu na její práci. První kapitola se zabývá institucí ombudsmana obecně. Následující kapitoly se již zaměřují na veřejného ochránce práv v jednotlivých zemích, kde je vždy rozebírána jejich působnost, pravomoci a samotný průběh vyšetřování stížností. Poslední kapitola se zabývá komparací zjištěných výsledků.
|
|
|
Veřejný ochránce práv
Mikanová, Markéta ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Kuba, Jaroslav (oponent)
V dnešní době je úřad Veřejného ochránce práv považován za jednu ze zásadních institucí, který by neměl scházet v žádném demokratickém státě. Současná ombudsmanka České republiky Mgr. Anna Šabatová Ph.D. řeší mnoho kauz, z nichž některé jsou v této práci uvedeny. Osoba Veřejného ochránce práv má být nezávislá a má být občanům k dispozici, aby jim mohla poradit v případě jednání s institucemi, kterých se její kompetence týká. Přijetím zákona č. 349/1999 Sb. se zakotvila tato instituce v České republice. Cílem mé práce je osvětlit vývoj od přijetí zákona až po současnost, rozebrat zákon samotný a zaměřit se na Kancelář veřejného ochránce práv. Dále provádím komparaci instituce ombudsmana s jinými zeměmi a stanovuji doporučení pro úpravu zákona o instituci Veřejného ochránce práv v České republice. Doporučuji uzákonit především zavedení více specializovaných ombudsmanů, požadavky na vzdělání ombudsmana a možnost jeho odvolání v případě dlouhodobé nemoci, která zabraňuje výkonu jeho funkce.
|
|
|
Veřejný ochránce práv a jeho vztah k soudní moci
Rybová, Lucie ; Matula, Miloš (vedoucí práce) ; Grospič, Jiří (oponent)
Cílem této diplomové práce je charakterizovat instituci Veřejného ochránce práv, jeho místo v dělbě moci a především analyzovat jeho vztah k moci soudní. Práce je rozdělena do pěti částí, přičemž první tři části jsou zaměřeny na teoretický popis instituce Veřejného ochránce a jeho zařazení v systému kontroly veřejné správy. Ve čtvrté části je podrobně popsána pozice veřejného ochránce v dělbě moci a jeho vztah k moci soudní. Pátá část je zaměřena na konkrétní otázky týkající se vztahu veřejného ochránce a soudů. Veřejný ochránce práv má za úkol chránit občany před jednáním úřadů, které je v rozporu s právem, před jejich nečinností a před chováním, které neodpovídá principům dobré správy a principům právního demokratického státu. Soudy chrání občany pouze před protiprávním jednáním, ale na rozdíl od ochránce mají k dispozici rozhodnutí, které je vynutitelné státní mocí. Vztah veřejného ochránce práv a moci soudní je charakteristický vysokou mírou nezávislosti.
|
host ::
RSS.