Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2,551 záznamů.  začátekpředchozí2532 - 2541další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.11 vteřin. 

Dobrá smrt z pohledu sestry
Žabková, Simona ; Kutnohorská, Jana (vedoucí práce) ; Švecová, Dagmar (oponent) ; Votroubková, Michaela (oponent)
Autor: Simona Žabková Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Dobrá smrt z pohledu sestry Vedoucí práce: Doc. PhDr. Jana Kutnohorská, CSc. Počet stran: 115 Počet příloh: 3 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: umírání, hospicová péče, paliativní péče, eutanázie Bakalářská práce charakterizuje problematiku péče o umírající nemocné a o umírání v nemocnici. Teoretická část rozpracovává pojmy jako paliativní péče, hospicová péče, potřeby umírajícího, lidskou důstojnost a také se zabývá legalizací eutanázie. Empirická část pomocí kvantitativního výzkumu zjišťuje názory sester o posledních chvílích života nemocného, o možnostech uskutečnění splnění posledních přání, o dobrém umírání a o pocitech, které sestry vnímají při ošetřování umírajících. Interpretované výsledky také zjišťují názory týkající se legalizace eutanázie. Bakalářská práce by měla být podnětem k zamýšlení nad nedostatky v péči o terminálně nemocné a umírající a měla by vést ke zlepšení péče o tyto nemocné.

Kvalita života u pacientů s karcinomem pankreatu
Matoušová, Radka ; Mareš, Jiří (vedoucí práce) ; Slováček, Ladislav (oponent) ; Švecová, Dagmar (oponent)
Autor: Radka Matoušová Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové, Oddělení ošetřovatelství ázev práce: Kvalita života u pacientů s karcinomem pankreatu Vedoucí práce: prof. PhDr. Jiří Mareš, CSc. Počet stran: 82 Počet příloh: 5 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: karcinom pankreatu, kvalita života, ošetřovatelská péče, port systém, Easypump Tato bakalářská práce je pilotní studií, která pojednává o kvalitě života pacientů s karcinomem pankreatu. V teoretické části popisuji anatomii a fyziologii slinivky břišní, poté se zaměřuji na mnou vybrané onemocnění karcinom pankreatu, rizikové faktory, diagnostiku, léčbu a její výsledky Dále se zaměřuji na podporu pacientů s tímto onemocněním, port systém a tzv. Easypumpy, které se využívají při podávání chemoterapie. Dalším termínem, který v teoretické části rozvádím, je kvalita života. Empirická část obsahuje šetření pomocí dotazníku QLQ-C30 a QLQ-PAN26, které jsou standardně zaměřené na kvalitu života u pacientů s karcinomem pankreatu. Do studie byli zahrnuti pacienti po paliativní spojkové operaci na gastrointestinálním traktu s následnou paliativní chemoterapií. Dotazníky vyplnilo celkem 30 pacientů. Ve výsledcích dotazníku QLQ-C30 dominovala snížená kvalita života vyjádřená mediánem ve skóre: celkového zdravotního stavu 50; somatického...

Účast veřejnosti na preventivních prohlídkách
Kroužilová, Monika ; Svobodová, Dita (vedoucí práce) ; Konštacký, Stanislav (oponent) ; Skála, Bohumil (oponent)
Autor: Kroužilová Monika Instituce: Ústav sociálního lékařství LF UK v Hradci Králové Oddělení ošetřovatelství Název práce: Účast veřejnosti na preventivních prohlídkách Vedoucí práce: Mgr. Svobodová Dita Počet stran: 92 Počet příloh: 2 Rok obhajoby: 2011 Klíčová slova: zdraví, životní styl, preventivní prohlídky, onkologická prevence, screening Bakalářská práce se zabývá účastí veřejnosti na pravidelných preventivních prohlídkách u lékaře a mapuje znalosti a zájem veřejnosti o danou problematiku. Teoretická část je rozdělena na tři kapitoly. V první kapitole teoretické části objasňuji pojmy zdraví, determinanty zdraví, životní styl, v druhé kapitole se zabývám prevencí ve zdravotnictví, ve třetí kapitole se věnuji onkologické prevenci. Část praktická prezentuje kvantitativní výzkum, při kterém byla použita metoda dotazníkového šetření. Zkoumaný vzorek tvořilo 30 žen a 30 mužů. Získané informace jsou prezentovány pomocí ilustrací, některé otázky i ilustrací dle demografického rozdělení. Cílem práce bylo zjistit jaká je informovanost veřejnosti o preventivních prohlídkách a zda má veřejnost zájem o tyto prohlídky.

Změna ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ve Fakultní nemocnici Na Bulovce
Fľaková, Katarína ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Pipková, Petra (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá změnou ve vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků ve Fakultní nemocnici Na Bulovce (FNB). Teoretická část diplomové práce obsahuje teorii k řízení změny, personálnímu managementu a řízení lidských zdrojů, se zřetelem na celoživotní vzdělávání nelékařských zdravotnických pracovníků podle zákona 96/2004 Sb., o nelékařských zdravotnických povoláních, a dále téma rozvoje nelékařských zdravotnických pracovníků. Praktická část diplomové práce je zaměřená na změnu v organizaci související s procesem získání akreditací k uskutečňování praktické části specializačních vzdělávacích programů "Perioperační péče" a "Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči" a jejich následnou realizací. V této části mé diplomové práce jsem provedla kvantitativní výzkum (formou telefonních interview a dotazníkového šetření), a to ve třech skupinách respondentů: střední management (vrchní sestry FNB); sestry školitelky z akreditovaných specializačních vzdělávacích programů ve FNB a účastníci specializačních vzdělávacích programů "Perioperační péče a "Ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči." Ve skupinách sester školitelek a účastníků specializačních vzdělávacích programů jsem výzkumnou část doplnila o jejich další výpovědi. Po provedení...

Výskyt multirezistentních kmenů Klebsiella spp. ve FN Hradec Králové v letech 2008-2010
Schrammová, Kateřina ; Paterová, Pavla (vedoucí práce) ; Lesná, Jiřina (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidát: Bc. Kateřina Schrammová Školitel: MUDr. Pavla Paterová Název diplomové práce: Výskyt multirezistentních kmenů Klebsiella spp. ve FN Hradec Králové v letech 2008-2010 Klebsiella pneumoniae produkující širokospektré beta-laktamázy (ESBL) je celosvětově rozšířeným patogenem způsobující časté nozokomiální infekce, které jsou spojeny s vyšší mortalitou a omezením léčebných možností. Pro prevenci nozokomiálního přenosu je nezbytné stanovení a dodržování postupů správné ošetřovatelské praxe zaměřených na multirezistentní kmeny. Praktická část diplomové práce je zaměřena na výskyt K. pneumoniae produkující ESBL ve Fakultní nemocnici Hradec Králové od ledna 2009 do prosince 2010. Do souboru byly zařazeny všechny pozitivní kultivace materiálů od pacientů FN HK. Výskyt K. pneumoniae byl hodnocen podle materiálu, záchytu na jednotlivých klinikách, v intenzivní a strandardní péči, v chirurgických oborech, podle věku a v čase. V roce 2009 bylo izolováno celkem 1545 kmenů K. pneumoniae produkující ESBL, v roce 2010 1716 kmenů. Nejčastěji pozitivním materiálem je moč (34-35 %) a vzorky z dýchacích cest (43-52 %). ESBL K. pneumoniae tvoří 33 % v roce 2009 a 40 % v roce 2010 ze všech izolovaných K....

Fyzická a psychická zátěž u sester na jednotkách intezivní péče
Hroudová, Šárka ; Eislerová, Iva (vedoucí práce) ; Marunová, Alice (oponent)
Povolání zdravotní sestry je jedno z nejnáročnějších a nejrizikovějších povolání. Dle statistických údajů zaujímá obor zdravotnictví ve většině zemí nejpřednější příčky "nemoci z povolání", které jsou způsobené nadměrnou fyzickou a psychickou zátěží. Cílem diplomové práce je hodnocení úrovně zátěže s ohledem na typ pracoviště, informovanosti sester o možnostech prevence rizik nadměrné fyzické a psychické zátěže, motivování zdravotních sester v jejich činnosti a spokojenosti s pracovními podmínkami a nabízení možnosti prevence a redukce zátěže, metody relaxace a odpočinku. Pro sběr dat jsem použila dva dotazníky. Nestandardizovaný dotazník zaměřený na jednotlivé cíle a standardizovaný dotazník Maslach Burnout Inventory pro zjištění míry "vyhoření" jednotlivých sester. Šetření bylo provedeno ve Všeobecné fakultní nemocnici a Fakultní Thomayerově nemocnici v Praze. Byly porovnány interní a chirurgické obory intenzivní péče. Výzkumem jsem došla k závěru, že H1: Výskyt zátěže je zvýšený v obou oborech, přičemž v interních oborech převládá zátěž psychická a v chirurgických oborech fyzická. H2: Sestry nemají dostatek informací o prevenci rizik zátěže. H3: Sestry v interních oborech spíše nejsou motivovány a v chirurgických oborech spíše jsou motivovány k výkonu práce. H4: U sester jež jsou spokojeny na...

Tvorba a implementace ošetrovatelských standardů v podmínkách přednemocniční neodkladné péče
Mathauser, Radek ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Uhlíř, Marek (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou tvorby a implementace standardních ošetřovatelských postupů ve specifickém prostředí přednemocniční neodkladné péče v rámci Zdravotnické záchranné služby Královéhradeckého kraje (dále ZZS KHK). Forma práce je blízká případové studii. Autor v teoretické části definuje kvalitu zdravotní péče z různých úhlů pohledu a očekávání jednotlivých účastníků v rámci systému zdravotních služeb. Zamýšlí se nad historickým vývojem managementu kvality a pojednává o standardech jako jeho hlavních nástrojích v obecné i aplikované podobě. Podrobněji se autor snaží vymezit přednemocniční neodkladnou péči (PNP) jako specifický obor a popsat její rozmanitý vývoj v celosvětovém i tuzemském formátu. V závěru se autor pokouší definovat kvalitní PNP podle kritérií čerpaných z dosud publikovaných materiálů a vlastního pohledu poskytovatele. V praktické části popisuje autor jednotlivé články procesu tvorby a implementace standardních ošetřovatelských postupů určených nelékařským posádkám rychlé zdravotnické pomoci (RZP) v rámci Pracovní skupiny pro vzdělávání s standardizaci ZZS KHK. V závěru diskutuje výsledky kvalitativního zkoumání - focus group členů pracovní skupiny, ve snaze analyzovat silné a slabé stránky celého procesu a podrobit svoji vlastní činnost náležité sebereflexi. Klíčová...

Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence
KÁLALOVÁ, Andrea
Bakalářská práce na téma {\clqq}Očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence`` má výzkumný charakter. Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je rozčleněna do sedmi hlavních kapitol. První kapitola je věnována psychomotorickému vývoji novorozence. Druhá kapitola je věnována ošetřovatelské péči o novorozence na porodním sále.Ve třetí a čtvrté kapitole se věnuji ošetřovatelské péči na novorozeneckém oddělení a potřebám novorozence. Pátá a šestá kapitola je věnována kojení a umělé výživě. Poslední kapitola je věnována propuštění a domácí péči. Praktická část se věnuje výzkumu. Cílem práce bylo zmapovat očekávání matek hospitalizovaných na oddělení šestinedělí v oblasti péče o novorozence. Zároveň zjistit míru spokojenosti matek po porodu s ošetřovatelskou péčí o novorozence. Pro potvrzení či vyloučení hypotéz jsem použila metodu dotazníku, který měl 16 otázek. Celkem bylo rozdáno 115 dotazníků, ze kterých se vrátilo 105 dotazníků. Návratnost byla 91%. Výsledky byly zpracovány do grafické podoby. Výzkumný soubor pro dotazníkové šetření tvořily matky od 3. dne po porodu hospitalizované v systému rooming-in a konečný soubor tvořilo 100 matek. V první hypotéze jsem předpokládala, že matky očekávají získání základních informací v poskytování základních potřeb v péči o novorozence a to především po stránce praktické. Po zpracování získaných dat bylo zjištěno, že matky dávají přednost individuálnímu teoretickému pohovoru s praktickými ukázkami, první hypotéza tedy potvrzena nebyla. U druhé hypotézy jsem předpokládala, že matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí v oblasti péče o novorozence. Druhá hypotéza byla potvrzena, matky jsou spokojeny s poskytovanou ošetřovatelskou péčí. S výsledky svého výzkumu bych ráda seznámila dětské sestřičky na novorozeneckém oddělení.

Řízení kvality ošetřovatelské péče ve strategickém záměru Fakultní nemocnice v Motole
Sládková, Jana ; Vrzáček, Petr (vedoucí práce) ; Buda, Otakar (oponent)
V roce 2009 získala Fakultní nemocnice v Motole Certifikát o akreditaci SAK ČR. V praxi to znamená, že nemocnice splnila požadavky akreditačního šetření, přijala všechny standardy SAK ČR, a tím se zařadila mezi několik zdravotnických zařízení v České republice, která jsou oprávněna užívat tento certifikát kvality. Svou akreditací se tato zařízení zavázala ke kontinuálnímu zlepšování všech procesů zajišťujících péči o pacienty, bezpečné prostředí, ve kterém je tato péče poskytována, minimalizaci rizik pro pacienty i pro zaměstnance. Tato diplomová práce je průvodcem celým akreditačním řízením v největším zdravotnickém zařízení v České republice. Postihuje všechny fáze složitého procesu od přípravy nemocnice, přes předakreditační konzultaci, nápravu zjištěných nedostatků a finální porovnání výsledků s obdobím před akreditací. Má za cíl se stát malým manuálem pro ostatní zdravotnická zařízení usilující o akreditaci, protože předkládá celý proces akreditace z pohledu jeho spolutvůrce. Zabývá se řešením konkrétních problémů na pracovištích, kde autorka není pouhým pozorovatelem, ale osobou zainteresovanou díky své vedoucí pozici vrchní sestry, což nabízí jedinečný pohled na transformaci zdravotnického zařízení z "obyčejné" nemocnice na akreditované pracoviště s vysokou úrovní kvality poskytovaných...

Specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou
KOLPOVÁ, Ivana
Těhotenství, porod a šestinedělí představují pro ženu biologickou zátěž. Zdravá žena ji však překonává bez větších problémů. Mnohé těhotné se často cítí v těhotenství dokonce lépe než mimo ně. Někdy se však organismus ženy nedokáže na novou situaci adaptovat, a proto překonává biologickou zátěž {--} těhotenství {--} námahou. U těchto žen pak vzniká skupina příznaků, která se souhrnně nazývá gestózy. Gestózy jsou onemocnění vázající se pouze na těhotenství a vyžadují specifickou ošetřovatelskou péči. Cílem této práce bylo zjistit, zda ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči a informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. První hypotéza byla stanovena takto: Ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza zní: Těhotné ženy s gestózou mají dostatek informací o svém onemocnění. První hypotéza byla výzkumem potvrzena {--} výzkum prokázal, že ženy s gestózou potřebují specifickou ošetřovatelskou péči. Druhá hypotéza byla také potvrzena {--} těhotné ženy s gestózou mají skutečně dostatek informací o svém onemocnění. Výzkum byl prováděn kvantitativní metodou pomocí dotazníků. Dotazníky byly rozdávány na gynekologicko porodnických odděleních v nemocnici Písek, a.s., České Budějovice, a.s., Jindřichův Hradec, a.s. v období od ledna do července roku 2007. Celkem bylo zpracováno 79 dotazníků. Práce bude využita v rámci výuky na Jihočeské Univerzitě a publikována na internetu. V tomto výzkumu byly cíle práce splněny. Byla zjištěna specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou a dále i informovanost těhotných žen s gestózou o svém onemocnění. Mezi specifika ošetřovatelské péče u žen s gestózou se zařazuje sledování a měření TK, otoků, pravidelné vážení pacientek, doporučuje se poloha na levém boku, porodní asistentka provádí různá vyšetření, pečuje o klientku v oblasti hygieny, vyprazdňování a psychiky. Většina dotazovaných žen (54 %) uvedla, že jsou dostatečně informovány o svém onemocnění, 15 % si myslí, že nejsou dostatečně informované a 31 % neví. Přesto že většina žen (54 %) je dostatečně informovaná, je to něco málo přes polovinu, a proto si myslíme, že by se měla informovanost do budoucna zvýšit, k čemuž by mohla přispět i tato bakalářská práce. Tato bakalářská práce by dále mohla posloužit jako studijní materiál pro další ročníky porodních asistentek, jako edukační materiál pro porodní asistentky již v praxi a publikována na internetu.