|
| |
|
|
Bezsensorové polohové řízení solenoidu
Keprt, Jaroslav ; Janák, Luděk (oponent) ; Houška, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá určením polohy jádra solenoidu v reálném čase na základě měřeného proudu. Reference polohy z proudu je využívána pro zpětnovazební a přímovazebnířízení solenoidu.K této problematice byly použity nástroje Matlab/Simulink. Pro snímání proudu a měření teploty, což jsou veličiny nezbytné pro řídicí smyčku solenoidu, byly vytvořeny obvody na deskách plošných spojů. Práce je realizována na platformě dSPACE.
|
|
|
Bezsensorové polohové řízení solenoidu
Keprt, Jaroslav ; Grepl, Robert (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá určením polohy jádra solenoidu v reálném čase na základě měřeného proudu. Reference polohy z proudu bude využívána pro zpětnovazební řízení solenoidu. K této problematice byly použity nástroje Matlab/Simulink. Pro snímání proudu a měření teploty byly vytvořeny DPS obvody. Práce je realizována na platformě dSPACE.
|
|
|
Využití pulzního magnetického pole pro léčbu DMO
Walek, Petr ; Čížek, Martin (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce Využití pulzního magnetického pole pro léčbu dětské mozkové obrny se ve své první části věnuje léčebnému využití pulzního magnetického pole. Shrnuje léčebné účinky, které má pole interagující s živou tkání a určuje, které z nich jsou vhodné pro léčbu dětské mozkové obrny. Dále se věnuje jednotlivým biotropním parametrům pulzního magnetického pole a rozebírá příčiny a důsledky dětské mozkové obrny. Ve druhé části je popsáno blokové schéma přístoje pro léčbu dětské mozkové obrny pomocí pulzního magnetického pole. Při popisu blokového schématu je kladen důraz na vysvětlování jejich principiální funkce. Ve třetí části je popsáno obvodové řešení přístroje a jsou naznačeny vývojové diagramy programů pro mikrokontroléry.
|
|
|
Magnetická pole pro biomedicínské experimenty
Otýpka, Jan ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Patočka, Miroslav (vedoucí práce)
V práci se zabývám řešením magnetických polí pro využití v oboru biomedicíny. Toto řešení zahrnuje volbu správného geometrického uspořádání cívky pro generování magnetického pole s homogenním rozložením magnetické indukce v co největším možném prostoru. V práci jsou srovnány tři typy cívek tj. solenoid, toroid a Helmholtzovou cívkou. U Helmholtzovy cívky a solenoidu je pak provedený rozbor magnetické indukce ve vnitřním prostoru cívek. Další část je věnována elektrické rezonanci v LC obvodu. Ta je potom využitá pro vznik pulsního magnetického pole v Helmholtzově cívce. Jsou zde shrnuty teoretické a praktické poznatky pro návrh a konstrukci rezonančního měniče. Konec je pak věnován měření obvodových veličin a ověření teoretických poznatků.
|
|
|
Magnetoterapeutický přístroj pro léčbu dětské mozkové obrny
Walek, Petr ; Rozman, Jiří (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce Magnetoterapeutický přístroj pro léčbu dětské mozkové obrny se ve své první části věnuje léčebnému využití pulzního magnetického pole. Shrnuje léčebné účinky, které má pole interagující s živou tkání a určuje, které z nich jsou vhodné pro léčbu dětské mozkové obrny. Dále se věnuje jednotlivým biotropním parametrům pulzního magnetického pole a rozebírá příčiny a důsledky dětské mozkové obrny. V druhé části je popsáno blokové schéma magnetoterapeutického přístroje pro léčbu dětské mozkové obrny. Při popisu blokového schématu je kladen důraz na vysvětlování principiální funkce přístroje. Ve třetí části je popsáno obvodové řešení řídící, kontrolní a generující části přístroje a je detailně popsána funkce a zapojení jednotlivých součástek. K obvodovému řešení přístroje je vytvořena deska plošných spojů. Přístroj je řízen třemi mikrokontroléry, proto jsou v poslední části popsány vývojové diagramy řídicích programů i programy samotné.
|
|
|
Programovatelný termostat
Kollár, Tomáš ; Steinbauer, Miloslav (oponent) ; Hermany, Jiří (vedoucí práce)
Cílem práce bylo navržení, zkonstruování a experimentální ověření programovatelného termostatu. Hlavním řídícím prvkem termostatu je mikrokontrolér ATmega168, který skrz sběrnici I2C komunikuje se vzdálenými čipy MAX6615. Ty se používají pro měření teploty a řízení toku teplé vody ve vytápěcím systému. Práce se zaobírá s problematikou ovládání skrz sběrnici, řízení servo motůrků, počítá se nepřesnost naměřené teploty a popíše se fungování celého systému. Předposlední kapitola zahrnuje návrh pro možné rozšíření systému. V poslední části je rozebrána struktura ovládacího menu a stručný popis softwarové části.
|
|
|
Fluxmetr s grafickým zobrazením B-H křivky
Ježek, Jaroslav ; Mačák, Jaromír (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá jednoduchým fluxmetrem, který je schopen spolu s dalšími přístroji zobrazovat hysterezní smyčku. Hysterezní smyčka je grafické vyjádření závislosti magnetické indukce na intenzitě magnetického pole. K zobrazení hysterezní smyčky je použit osciloskop. Tento přístroj je plně dostačující pro zobrazovaní. Měřenými předměty jsou solenoidy z různých druhů materiálu o shodném tvaru. Hlavním cílem diplomové práce je návrh, realizace a popis fluxmetru. Fluxmetr se skládá z několika dílčích bloků. Prvním dílčím blokem, kterým se práce zabývá, je generátor signálu, který je schopen generovat různé druhy signálu. Generovaný signál se přivádí na primární vinutí solenoidu, kde vzniká magnetické pole o dané intenzitě. K získání dostatečné intenzity je použit zesilovač. Dále se práce zabývá návrhem integrátoru, který je nezbytný pro správnou funkci fluxmetru. V práci je uvedeno blokové schéma propojení jednotlivých částí, tak jak bylo navrhnuto. Na konci práce jsou popsány dosažené naměřené výsledky a jejich popis.
|
|
|
Simulace toroidních cívek v Ansoft Maxwell 3D
Daněk, Michal ; Pfeifer, Václav (oponent) ; Hanák, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na simulaci elektromagnetického pole v programu Ansoft Maxwell 3D, který pro simulaci elektromagnetických polí využívá metodu konečných prvků. Nejprve je uveden postup tvorby geometrického modelu toroidní cívky, který má šedesát pět závitů. Tento model je nutné odladit a připravit ho pro generaci sítě prvků - meshe. Modelu přiřadíme fyzikální vlastnosti a tím vznikne fyzikální model. Nastaví se okrajové podmínky, budící proud, materiál jádra, materiál vinutí a parametry pro generaci meshe. V knihovně materiálů bude vytvořen materiál firmy Kashke K4000 a následně definujeme dle katalogového listu jeho BH křivku. Analýza je provedena ve dvou režimech. V režimu magnetostatickém je použito stejnosměrných proudů (7,5A; 10A; 15A; 20A a 25A) a lineárního/nelineárního materiálu jádra. V režimu transientní analýzy je cívka buzena proudovým impulsem. V programu Ansoft Maxwell editor obvodů vytvoříme zdroj generující proudový impuls. Tento zdroj buzení je pak k cívce připojen jako externí zdroj prostřednictvím terminálu. Materiál jádra je v případě transientní analýzy lineární, protože Ansoft Maxwell 3D neumožňuje v transientní analýze využít nelineární materiál. Nastavení parametrů transientní a magnetostatické analýzy je odlišné. U transientní analýzy se navíc zadává koncový čas a časový krok, pro který se má daná úloha řešit. Zadávají se rovněž časové body, ve kterých se magnetická indukce a intenzita magnetického pole spočítají a později je bude možné zobrazit. Vypočtená pole jsou v práci prezentována jako obrázky. Rovněž je uveden postup, jak se používá kalkulátor pole z hodnot v postprocesingu. V závěru jsou shrnuty dosažené výsledky.
|
|
| |
host ::
RSS.