|
|
Umění, avantgarda a kýč v díle Clementa Greenberga a Matei Călinescu
Taltynová, Marie ; Kulka, Tomáš (vedoucí práce) ; Dadejík, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce Umění, avantgarda a kýč v díle Clementa Greenberga a Matei Călinescu se zabývá problematikou kýče ve vztahu k avantgardě, k současnému umění a k výtvarnému umění obecně. Primárně vychází z esejí Avantgarda a kýč od amerického kritika Clementa Greenberga a Kýč od rumunského literárního vědce Matei Calinescu. První část práce je věnována nastínění koncepce kýče těchto dvou teoretiků s důrazem na uvažování o původu a podstatě kýče. Druhá část práce se zabývá přehodnocením Greenbergova názoru, který považuje populární kulturu, oficiální kulturu a akademismus za kýč a vyzdvihuje avantgardu jako jediný hodnotný projev umění své doby. Na tomto základě se práce zabývá tím, proč se ve třicátých letech avantgarda jevila jako čistý protiklad kýče a proč oproti tomu dnes shledáváme, že určité tendence současného umění s kýčem spolupracují.
|
|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Výtvarné umění v prostoru brněnských sídlišť (1945–1989)
Kořínková, Jana ; Bartlová, Milena (oponent) ; Hrůša, Petr (oponent) ; Chamonikolasová, Kaliopi (vedoucí práce)
Disertační práce je zaměřena na problematiku začleňování výtvarného umění do architektury v poválečném Československu se zvláštním zřetelem k vývoji v městě Brně. Hlavní výzkumné otázky – Proč se v Československu po roce 1945 do architektury vrátilo výtvarné umění a jaká koncepční řešení byla uplatněna v případě brněnských sídlišť? – jsou zodpovězeny ve dvou navazujících oddílech. Prvním je výzkum institucionálního pozadí pro uplatňování výtvarného umění v architektuře s přihlédnutím k dění v městě Brně (1945–1993), závěrečná část je věnována třem případovým studiím, které ilustrují lokální vývoj v období socialistického realismu, tvůrčího uvolnění 60. let a politické normalizace. Cílem práce je poukázat na komplexnost zkoumaného tématu a vyvrátit populárně tradované přesvědčení, že začlenění výtvarného umění do architektury bylo v období socialismu motivováno výhradně komunistickou propagandou, a ukázat, že pokus o vytvoření syntézy umění a architektury byl podložen jak předválečnými teoretickými úvahami o výchovné funkci umění a jeho působení na člověka, tak potřebou zlepšit ekonomickou situaci výtvarníků po skončení druhé světové války.
|
|
|
Činnost Českého centra v Paříži
NEJEDLÁ, Kristýna
Cílem této bakalářské práce je pojednat o činnosti Českého centra Paříž. V práci jsem se zabývala nejprve obecně Českými centry a jejich činností, posláním a počtu Českých center ve světě. Dále jsem se věnovala Českem centru v Paříži jako takovému, popsala jsem jeho historii, personální obsazení, každodenní provoz a náplň práce stážistů. V druhé části jsem podrobněji pojednávala o kulturních aktivitách Českého centra Paříž a to o výtvarném umění, hudbě, literatuře, filmu, divadlu, módě a designu, vzdělávání, společenských vědách, architektuře a vědě a výzkumu. V závěru práce hodnotím význam a přínos aktivit pro česko-francouzské prostředí v oblasti kultury a obraz české kultury, které centrum nabízí francouzskému prostředí.
|
|
|
Estetika Campu
NOVOTNÁ, Pavlína
Tato práce se zabývá problematikou fenoménu camp a jeho projevy v západní moderní kultuře. Cílem práce je identifikovat signifikantní vlastnosti typické pro camp jakožto estetický postoj a pro camp jakožto objekt. Zkoumán je vztah campu a kýče, především je poukázáno na podobnosti těchto dvou fenoménu, stejně tak na jejich odlišnosti. Dále je zkoumán vztah campu k vysokému a nízkému umění či dandysmu. Výchozím textem pro tuto práci je esej Poznámky k fenoménu camp Susan Sontagové.
|
|
|
Zvukové objekty v prostorové tvorbě na 1. stupni ZŠ
LUTOVSKÁ, Milada
Diplomová práce popisuje problematikou prolínání hudebního a výtvarného umění prostřednictvím tvorby zvukových objektů. Teoretická část se zabývá funkcí umění jako společné oblasti hudebního i výtvarného projevu. V jednotlivých kapitolách je postupně nastíněna podstata vizuálního a sluchového vnímání z pohledu psychologie a propojenost výtvarného a hudebního média v rámci vybraných epoch, jejichž východiskem jsou zvukové objekty ve výtvarném umění. Závěrečná kapitola se věnuje prostupování hudebního média do předmětu Výtvarná výchova. Projektová část pak prezentuje praktické vyústění tématu práce - předkládá metodicky zpracovaný soubor tvůrčích činností spojených s vytvářením zvukových objektů v rámci výtvarné výchovy na 1. stupni ZŠ.
|
|
|
Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času
TREJBALOVÁ, Martina
TREJBALOVÁ,M. Motivace mládeže k výtvarnému umění prostřednictvím výtvarných technik v pedagogice volného času. České Budějovice 2008. Bakalářská práce. Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích. Teologická fakulta. Katedra pedagogiky. Vedoucí práce Irena Kovářová. Cílem bakalářské práce bylo analyzovat způsoby motivace mladých lidí k pozitivnímu vztahu k výtvarnému umění. V prvních kapitolách teoretické části jsem se zabývala vysvětlením základních pojmů, které se týkaly tématu práce, a to pojmů umění, výtvarné umění, estetika a vztahu člověka k výše uvedeným hodnotám. V dalších kapitolách se věnuji problematice mládeže, problematice a významu volného času. Teoretickou část zakončuji tématem motivace. Motivace v jejím pojmovém vymezení a motivace mládeže k výtvarným činnostem prostřednictvím současných výtvarných projektů. Praktická část se věnuje výtvarnému projektu ,,Barevné vnímání hudby``. Cílem projektu je výtvarně vyjádřit subjektivní zážitky, vyvolané sluchovým vnímáním hudby. Projekt je zaměřen na věkovou skupinu mládež. Motivovat mládež nejen k výtvarné, ale k jakékoliv činnost je čím dál těžší. Proto jsem chtěla prostřednictvím projektu objevit jeden ze způsobů, jak věkovou skupinu mládež k výtvarné činnosti motivovat. Závěr bakalářské práce shrnuje poznatky a postřehy z průběhu výtvarného projektu.
|
|
|
Intermediální poetika (krajiny)
Jedličková, Alice
Po úvodním shrnutí současného stavu literárních a kulturálních studií a jejich možného přínosu k výzkumu intermediality předkládá autorka návrh literárně orientované intermediální poetiky krajiny zahrnující koncepce představené Mary Ann Cawsovou, Tamar Yacobi a podněty k pozorování krajiny předložené literárními kritiky a historiky umění, jako jsou Malcolm Andrews a Michael Charlesworth. Jednotlivé aspekty navrhované poetiky jsou ilustrovány na příkladech analýz české prózy (Karel Václav Rais, Alois Jirásek a Martin Fibiger).
|
host ::
RSS.