|
Sledování spokojenosti s péčí v oblasti komunitních služeb pro jedince s duševním onemocněním
Čechová, Dana ; Niederlová, Markéta (oponent) ; Hrachovinová, Tamara (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na problematiku spokojenosti s péčí ve službách pro jedince s duševním onemocněním. V teoretické části se zabýváme spokojeností z obecného hlediska, dále je probírána spokojenost s poskytovanou péčí a různé její aspekty. A nakonec se věnujeme problematice duševního onemocnění a jeho léčby, komunitní péči a různým výzkumům spokojenosti. V praktické části jsme mapovali různé aspekty péče, které mají vliv na spokojenost s péčí. Na základě získaných výsledků byl sestaven dotazník spokojenosti, který dotazník byl testován u vzorku klientů komunitních služeb, přičemž byly ověřovány také psychometrické charakteristiky dotazníku. Reliabilita dotazníku, která byla ověřována pomocí koeficientu vnitřní konzistence, je dobrá. Dále byla sledována validita dotazníku a korelace mezi jednotlivými položkami. Ukázala se potřeba dílčích úprav dotazníku. Výsledky pilotního testování ukázaly dobrou celkovou spokojenost respondentů. Nejlépe byly hodnoceny položky týkající se přístupu ke klientům a komunikace, naopak nejhůře byla hodnocena dostupnost.
|
|
Ekonometrická analýza dopadu regulačního poplatku na délku pobytu v nemocnici
Junga, Přemysl ; Zouhar, Jan (vedoucí práce) ; Školuda, Václav (oponent)
Tato práce zkoumá vliv zavedení zpětného proplácení regulačního poplatku v r. 2009 v krajských zdravotnických zařízeních na dobu hospitalizace. Analýza se zaměřila na zařízení akutní a následné péče a je provedena pomocí metody difference in differences. U zařízení akutní péče bylo zjištěno zvýšení doby hospitalizace o 0,5-1 % a u zařízení následné péče okolo 8-12 %. Tyto vztahy mohou být narušeny zavedením DRG systému v ČR, jeho vliv může být nerovnoměrně rozložen mezi zasaženou a kontrolní skupinou.
|
| |
| |
|
Otázka terciální prevence u nemocných s rozštěpem
Jasaňová, Katarína ; Dušková, Markéta (vedoucí práce)
Vrozené rozštěpové vady rtu a patra patří v České republice k nejčastěji se vyskytujícím vrozeným vývojovým vadám. Rozštěpová vada představuje komplexní postižení, jehož léčba vyžaduje multudisciplinární přístup a provází daného jedince od narození až do dospělosti. Představuje v životě postiženého, zejména v období dětství, dospívání a mladé adolescence, řadu komplikací, které se projevují prakticky ve všech oblastech života postižené osoby a mají biologické, psychologické i socioekonomické projevy a důsledky. Primárně má vada negativní funkční důsledky na kousání, polykání, dýchání a tvorbu hlasu a řeči. Esteticky postihuje faciální triangl, který nejvíce ovlivňuje vzhled obličeje. Izolovaná vada není letální ani spojená s mentálním defektem, nicméně až ve 20% může být spojena s přidruženým morfologickým postižením. Poškození obličeje má výrazný dopad na sebevnímání postiženého jedince, přičemž reakce okolí může být dalším zdrojem stresu. Důsledky vady se významně projevují v nárocích kladených na blízké postiženého jedince, zejména na rodinu. Od 80. let se zvyšuje pozornost věnovaná psychologickým výzkumům, které se zabývají sebepojetím a kvalitou života pacientů s rozštěpem. Jejich cílem, a stejně tak i cílem této práce, je analýza faktorů, které ovlivňují kvalitu života a adaptaci adolescentů a mladých...
|
| |
| |
|
Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami
Lerchová, Martina ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Tošnarová, Hana (oponent)
Tato závěrečná magisterská práce se zabývá problémy spojenými s výzkumnými projekty, do kterých jsou zapojeny zdravotní sestry ve spolupráci s lékaři na Oddělení akutní kardiologie intenzivní péče IKEM Praha. Jmenuje se přesně - Etika klinického výzkumu prováděného v intenzivní péči zdravotními sestrami. V teoretické/rešeršní části je rozdělena na sedm samostatných kapitol. První kapitola popisuje historický vývoj vztahu mezi lékařem a pacientem, který je základem pro výzkumné studie. Druhá kapitola se zabývá informovaným souhlasem. Popisuje jeho historický vývoj a proces jeho standardizace ve velkých nemocnicích. Třetí kapitola je zaměřena na etické komise a jejich historii a roli ve výzkumu. Čtvrtá část této práce se zabývá vývojem a změnami dokumentů, které jsou podstatné pro klinické studie. Pátá část práce se věnuje Ošetřovatelství jako samostatnému oboru, ve kterém může probíhat samostatný výzkum vedený zdravotními sestrami, a popisuje také supervizi jako součást výzkumných procesů. Šestá část řeší problémy kompetencí sester v České republice v oblasti klinických studií. Poslední část teoretické části popisuje již konkrétní studie, které probíhají na Oddělení akutní kardiologie - intenzivní péče IKEM Praha v současnosti. Praktická část podrobně popisuje výsledky výzkumů, který byly provedeny na již...
|
|
Současný systém vzdělávání sester a jejich kompetence v oblasti edukace pacientů (v intenzivní péči)
Povolná, Pavla ; Haškovcová, Helena (vedoucí práce) ; Holmerová, Iva (oponent)
Autorka v diplomové mapuje současnou situaci znalosti a aplikace kompetencí sester v oblasti edukace a podávání informací pacientům. Předávání informací v péči o zdraví člověka je oblastí složitou, citlivou, nepřehlednou, sestrami často vnímanou jako potencionálně nebezpečnou. V jednotlivých dílech teoretické části práce jsou popsány různé kontexty problematiky (legislativní, historický, společenský, vztahový, vzdělanostní) a jejich vzájemné interakce. Praktická část nabízí v závěrech kvantitativního výzkumu pro mnohá fakta vysvětlení potvrzením, či vyvrácením hypotéz, vzešlých z výzkumu kvalitativního. Výsledky vyhodnocení dotazníkového šetření svědčí pro skutečnost, že kompetence sester v edukaci pacientů jsou nejasné jak samotným sestrám, tak jejich odbornému i laickému okolí. Pojmenování stávajícího stavu je prvním krokem pro jeho zlepšení. Cestou ze současné nejistoty je pravděpodobně rámcová standardizace edukace, jako jednoho z úseků ošetřovatelské péče a její oznámené, důsledné, připomínané a kontrolované uvedení do konkrétní praxe na jednotlivých odděleních.
|
|
Reforma systému zdravotní péče ve Spojených státech amerických
Horáková, Kateřina ; Střítecký, Rudolf (vedoucí práce) ; Lešetický, Ondřej (oponent)
Diplomová práce "Reforma systému zdravotní péče ve Spojených státech amerických" volně navazuje na bakalářskou práci z roku 2008 s názvem "Liberální systém zdravotnictví USA". Práce je zaměřena především na způsoby financování a změny, které v oblasti poskytování zdravotní péče přinesl reformní zákon The Patient Protection and Affordable Care Act (zkráceně PPACA), podepsaný demokratickým prezidentem Barackem Obamou dne 23. března 2010. Zvláštní pozornost je věnována vzrůstajícím nákladům na zdravotní péči a zneužívání finančních prostředků v rámci sociálně zdravotního programu Medicare, který je federálním programem určeným pro občany Spojených států amerických starších 65 let a pro zdravotně postižené. Část práce pojednává také tzv. Massachusetts Mandatory Health Insurance Program z roku 2006, který se stal jakousi předlohou pro nový reformní zákon. V praktické části jsou uvedeny konkrétní změny, které nový zákon přináší, včetně dopadů na vybrané sociální skupiny obyvatel -- nepojištění, zaměstnavatelé, rodiny s dětmi, senioři a lidé s tzv. "pre-existing conditions". Vzhledem k tomu, že reforma zdravotnictví je do značné míry také tématem politickým, jsou v závěru práce uvedeny vybrané názory zastánců i odpůrců této reformy.
|
host ::
