Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 17,756 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 1.37 vteřin. 

Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů. První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci. Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká. Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.

Využití kompostů, vermikompostů a jejich výluhů společně s bioefektory při pěstování rostlin.
Bouček, Jiří ; Tlustoš, Pavel (vedoucí práce)
Cílem práce je vyhodnotit vliv podmínek při kompostování a vermikompostování biologicky rozložitelných odpadů, variabilního složení na fyzikálně-chemické vlastnosti výluhů z kompostů a vermikompostů. Sledován bude z tohoto pohledu zejména obsah základních živin a huminových látek a případný výskyt rizikových prvků. Současně bude za stejným účelem sledováno také zastoupení různých skupin mikroorganismů v těchto výluzích, v jejich vzorcích bude stanovována i enzymatická aktivita. Výluhy budou paralelně připravovány za přístupu i bez přístupu kyslíku při různých poměrech vstupní suroviny a vyluhovadla, přičemž jednotlivé varianty budou vzájemně porovnávány z hlediska výše uvedených vlastností. Reálný efekt výluhů po jejich aplikaci na rostlinu, resp. na půdu (včetně posouzení fungicidního efektu extraktů) bude hodnocen v rámci nádobových pokusů. Účinek výluhů bude při nádobových pokusech zároveň porovnán s komerčně dodávanými bioefektory.

Sledování kvalitativních ukazatelů tukové tkáně u prasat s ohledem na rozdílnou živou hmotnost a pohlaví
Pospíšilová, Lucie ; Okrouhlá, Monika (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem této práce bylo zjistit, jaký vliv má živá hmotnost a pohlaví na kvalitativní ukazatele tukové tkáně. Celkem 40 prasat bylo rozděleno do čtyř skupin dle pohlaví (vepříci, imunokastráti, kanečci a prasničky). Dle živé hmotnosti byli tito jedinci rozděleni na dvě skupiny: do 104,9 kg živé hmotnosti a nad 105 kg živé hmotnosti. Zkoumán byl vliv živé hmotnosti a pohlaví na produkční ukazatele: denní spotřebu krmiva, průměrný denní přírůstek a konverzi krmiva, dále barvu a perforaci tuku, obsah intramuskulárního tuku v krkovici, kýtě, pečeni a pleci, obsah mastných kyselin ve hřbetním tuku a histologii tukových buněk. Statisticky významná byla denní spotřeba krmiva s ohledem na pohlaví, kdy nejvyšší spotřeba byla naměřena u vepříků do 104,9 kg živé hmotnosti (3,97 kg) a nejnižší u prasniček se stejnou živou hmotností (3,09 kg). Živá hmotnost měla významný vliv na průměrný denní přírůstek. Bylo prokázáno, že čím je vyšší živá hmotnost, tím je vyšší denní přírůstek. Nejnižšší denní přírůstky měli imunokastráti od 104,9 kg živé hmotnosti (991,43 g) a nejvyšší přírůstky měli vepříci s živou hmotností nad 105 kg (1211,79 g). Dále bylo zjištěno, že průměrná konverze krmiva se snižuje u prasat nad 105 kg živé hmotnosti. Fyzikální ukazatele kvality tuku nebyly statisticky významné, nicméně podle výsledků testu je patrné, že u perforace tuku byly v obou případech naměřeny nejnižší hodnoty u vepříků do 104,9 kg živé hmotnosti (dolní 40,39 N, horní 52,79 N), což značí, že vepříci do 104,9 kg živé hmotnosti měli nejkřehčí tuk. Při sledování obsahu tuku u hlavních masitých částí byly statisticky významné rozdíly v obsahu intramuskulárního tuku mezi pohlavími, a to u jatečných partií kýty a plece. U kýty byl nejvyšší obsah intramuskulárního tuku naměřen u prasniček do 104,9 kg živé hmotnosti (5,18 %) a nejnižší obsah u kanečků do 104,9 kg živé hmotnosti (0,73 %). U plece byl nejvyšší obsah intramuskulárního tuku naměřen u vepříků do 104,9 kg (2,86 %) živé hmotnosti a nejnižší obsah u prasniček do 104,9 kg živé hmotnosti (1,79 %). Z výsledků testu vyplývá, že nejvíce IMT mají obecně vepříci a nejméně prasničky. V zastoupení mastných kyselin byly naměřeny nejvýraznější rozdíly v obsahu nasycených mastných kyselin, kdy byl nejvyšší obsah u vepříků nad 105 kg živé hmotnosti (52,12 %), naopak nejnižší obsah byl u kanečků do 104,9 kg živé hmotnosti (49,2 %). Histologie tukových buněk nevykazovala statistickou významnost, ale z výsledků testu bylo jasně patrné, že vepříci do 104,9 kg živé hmotnosti měli největší plochu tukových buněk, naopak nejmenší plochu tukových buněk měli kanečci s živou hmotností nad 105 kg. U ostatních ukazatelů nebyla prokázána statistická průkaznost.

Aktuální situace v oblasti zdrojů a příjmu Se u evropské populace
Půtová, Lucie ; Čadková, Zuzana (vedoucí práce) ; Křivská, Daniela (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na současná výživová doporučení a následný skutečný příjem selenu z potravy u obyvatel Evropy, rozdělených dle 6 -ti patřičných regionů. Především je zde řešena problematika zdrojů tohoto prvku a možným způsobům jeho suplementace. Součástí této práce je také identifikace areálů, u nichž se vyskytuje riziko nízkého příjmu selenu, a zároveň jsou zde řešeny důvody tohoto nedostatku. V úvodu práce je tedy charakterizován selen jakožto stopový biogenní prvek, který má nespočet fyzikálních a chemických vlastností, které ovlivňují organismus každého jedince. Selen může na člověka působit v mnoha směrech pozitivně, ale zároveň samozřejmě i svou toxicitou. Z tohoto důvodu byl v této studii věnován prostor i chorobám, které selen může při nedodržování doporučeného množství příjmu způsobovat. Výše příjmu selenu ve značné míře záleží především na jeho obsahu v půdě. Koncentrace selenu se proto liší dle geografických podmínek jednotlivých regionů, jimž byla věnována hlavní část práce. Každý region tak pochopitelně obsahuje rozdílné množství Se v půdě a následně tedy i v živočišných a rostlinných produktech. Dle mých poznatků ze studia odborné literatury, je však také velmi důležitá dostupnost určitých potravin, jako například ryb, které jsou na selen bohaté, a tak koncentraci selenu v denní stravě u několika států značně zvyšují. Dále zde byly vyzdviženy země, které příliš nedisponují potravinami na selen bohatými, a tak nadále hledají nejlepší možnou formu suplementace. Tato literární rešerše tedy uvádí celkové srovnání denního příjmu selenu konkrétních států na území Evropy. Výsledky prokázaly, že nejstabilnější příjem tohoto prvku se vyskytuje na území Jižní Evropy, kde se jedná především o státy přímořské a je zde velmi dobrá dostupnost již zmíněných rybích produktů. Naopak v Jihovýchodní Evropě je patrné, že vzhledem k nízkým finančním možnostem, deficit není řešen a tak se předpokládá, že může nastat opětovný pokles příjmu tohoto prvku ve stravě.

Terminologie nového občanského zákoníku z oblasti úpravy fyzických osob a analýza ekvivalentního vyjádření ve francouzštině
VOSTRÁ, Žaneta
Práce se zabývá terminologii nového občanského zákoníku z oblasti úpravy fyzických osob a následně analýzou ekvivalentního vyjádření ve francouzštině. Celá práce je složena ze dvou velkých částí, a to z části teoretické a z části praktické. V teoretické části je vymezen odborný funkční styl, právní jazyk, právní překlad společně s překladatelskými postupy a krátký exkurz do českého a francouzského občanského zákoníku. Teoretická část se zabývá navržením překladu vybrané terminologie z nového občanského zákoníku z oblasti fyzických osob, přičemž vybrané pojmy jsou rozděleny do tří skupin podle společných znaků. Cílem této práce je tak vypracování ekvivalentů vybrané terminologie.

Vliv kontaminace životního prostředí na kvalitu listové zeleniny
Jančíková, Silvie ; Pavlíková, Daniela (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Těžké kovy jsou přirozenou součástí životního prostředí, vlivem antropogenní činnosti však může dojít k jeho kontaminaci, těžké kovy tak přirozeně přechází do rostlin. Jak snadno bude konkrétní prvek rostlinou přijímán a do jaké míry se zde bude akumulovat, závisí na mnoha faktorech, mezi něž patří: rostlinný druh, rostlinný orgán, růstová perioda rostliny, půdní podmínky (fyzikálně- chemické vlastnosti půdy, obsah organické hmoty), synergické či antagonistické vztahy mezi prvky aj. Při dosažení určité koncentrace se těžké kovy stávají stresovými faktory. Rostlina se s rostoucí koncentrací těžkých kovů vyrovnává pomocí různých mechanismů, jakými jsou např. vylučování organických kyselin, znesnadňujících vstup toxických kovů do cytosolu, sorpce na pektinové látky v buněčných stěnách nebo tvorba fytochelatinů, které těžké kovy inaktivují. Při selhání detoxifikačních mechanismů nastává rozvrat metabolismu rostlin, k jehož projevům patří: změny koncentrace aminokyselin, změny aktivity enzymů, změny koncentrace mastných kyselin, inhibice výnosu biomasy, skvrny na listech aj. Poněkud odlišné postavení mezi zde uváděnými rizikovými prvky (As, Cd, Pb, Zn) má zinek, který je rostlinnou živinou a reakce rostlin na jeho vyšší obsah jsou ve srovnání s ostatními kovy méně toxický. Listová zelenina je bohatým zdrojem nutričních látek, těžké kovy mohou jejich obsah snižovat a znehodnocovat tak kvalitu produkce. Konzumace listové zeleniny by v případě silné kontaminace životního prostředí představovala vážné riziko vstupu těžkých kovů do potravního řetězce z důvodu snadné akumulace těžkých kovů touto zeleninou v porovnání se zeleninou plodovou a kořenovou. Evropská zemědělská půda je pro produkci plodin z hlediska obsahu těžkých kovů bezpečná, větší problém představují hustě zalidněné průmyslové oblasti (např. Čína), o čemž svědčí i množství publikovaných studií zaměřených na obsah těžkých kovů v plodinách této oblasti.

Multimediální materiál pro praktika z fyziky
ČESÁK, Zdeněk
Předmětem této práce je získání, úprava a konečná prezentace souboru materiálů pro praktika z fyziky. Její součástí je tvorba interaktivních stránek a prezentace přes www rozhraní a jejich implementace do systému eAmos.

Vybrané fyzikální vlastnosti dřeva douglasky z lokalit v České republice
Chvojka, Jan ; Zeidler, Aleš (vedoucí práce) ; Podrázský, Vilém (oponent)
Tato diplomová práce vznikla za účelem posouzení vybraných fyzikálních vlastností, hustoty a sesychání, dřeva Douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii /MIRBEL/FRANCO), pocházející z lokalit Lesy města Písku, s.r.o. a území Školního lesního podniku v Kostelci nad Černými lesy, České zemědělské univerzity. Náplň práce se skládala ze zjištění hodnot hustoty a sesychání. Jejich následného porovnání s domácími dřevinami a příslušnými údaji z oblastí původního rozšíření této dřeviny. Dále bylo posuzováno, zda má na fyzikální vlastnosti vliv lokalita růstu, zda se liší mezi jednotlivými stromy a jaký vliv má na tyto hodnoty vertikální či horizontální pozice ve kmeni. Ukázalo se, že hustota dosahuje vyšších hodnot než u borovice lesní. Byl zjištěn vliv lokality a vliv jednotlivých stromů na tyto vlastnosti. Hodnota hustoty se výškou stromu snižuje, naopak s rostoucí šířkou kmene stoupá. Sesychání v tangenciálním směru bylo v porovnání s borovicí lesní nižší, ale vyšší v radiálním směru. Objemové sesychání dosahovalo hodnot nižších než borovice lesní.

Fotogrammetrie pomocí UAV a neměřičské fotokamery
Filín, Slavomír ; Brychta, Jiří (vedoucí práce) ; Rejha, Vít (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá využitím bezpilotních leteckých prostředků zejména v environmentálních odvětvích. Postupně jsou popsány různé typy a vlastnosti letounů. V úvodě je vysvětlen historický vývoj a platná legislativa pro nakládání s bezpilotním leteckým prostředkem. Další část se věnuje zpracování výsledků pořízených za pomoci UAV. Je vysvětlena fyzikální podstata sběru dat. Dále jsou popsány jednotlivé typy dat, které se dají získat umístěním různých senzorů a kamer na UAV nosiče. Jedná se o multispektrální, hyperspektrální, termovizní a lidarové senzory. Je vysvětlen proces vyhodnocování naměřených dat v prostředí GIS. Práce řeší také vyhodnocování snímku, pořízených prostřednictvím UAV za pomoci polo automatizovaných softwarů. V práci jsou uváděny příklady těchto celosvětově rozšířených softwarů. Pozornost byla kladena také na využití jednotlivých výstupů. V poslední části jsou uvedeny příklad využití UAV nebo softwarů na konkrétních příkladech, kde byly UAV prostředky nevyhnutným nástrojem k samotné realizaci projektu.

Posouzení použitého druhu dřeva na vlastnosti jádra snowboardové desky
Jiřík, Adam ; Borůvka, Vlastimil (vedoucí práce) ; Gašparík, Miroslav (oponent)
Snowboarding jako jeden z nejrychleji se rozvíjejících sportů v současné době nutí výrobce zlepšovat vybavení pro tento sport nebo zavádět jiné inovace, které by zlepšovaly požitek z jízdy. Nejdůležitější a nejdražší částí vybavení je samotný snowboard. Doposud jsou kvalitní snowboardy s nejlepšími jízdními vlastnostmi vyráběny s dřevěným jádrem. Každoročně je pořádána soutěž Good wood o nejlepší modely snowboardů dané sezony. Tato diplomová práce se zabývá návrhem a posouzením nových inovativních skladeb snowboardových jader použitím jiné kombinace dřevin a jiných konstrukčních řešení. Skladby byly porovnány s již osvědčenou skladbou používanou v současné době firmou Hackboards s.r.o. Pomocí simulace napětí metodou konečných prvků v programu SolidWorks Simulation byly zjištěny průběhy napětí a velikost průhybu navržených jader a referenčního jádra. Součástí této práce bylo zjištění některých fyzikálních a mechanických vlastností domácích dřevin dle příslušných norem. Naměřené hodnoty nám posloužily pro ověření možnosti použití údajů příslušné dřeviny z odborné literatury pro simulaci. Navržená skladba jádra tvořeného spárovkou v kombinaci topolu a buku dosáhla velmi podobných hodnot jako referenční skladba tvořená spárovkou z topolu a jasanu. Lehce horší vlastnosti vykazovala skladba z kombinovaných lepených dýh topolu a buku. Skladba tvořená bukovou spárovkou a skladba z lepených bukových dýh vykazovaly horší vlastnosti v porovnání s referenční skladbou.