|
|
Bytová politika, sociální a prostorová spravedlnost: nová výstavba obecního bydlení v Česku
Matoušek, Roman ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Kostelecký, Tomáš (oponent) ; Rochovská, Alena (oponent)
Sociálně spravedlivá společnost, jak je chápána v této práci, se musí vypořádat s řadou výzev. Musí reagovat na nespravedlnosti vznikající v nerovném zapojení do ekonomického systému, z kulturních (diskurzivních) praktik a nedokonalostí systému demokratické participace. Zároveň musí zohlednit prostorové dimenze sociálních procesů a rozmanitost geografických kontextů. Práce vychází z tradic kritické sociální vědy a vedle odborného přínosu usiluje také o společenskou relevanci a upozornění na dosud opomíjené sociální problémy a nespravedlnosti. Transformační procesy v Česku po roce 1989 přinesly také problémy příjmové diferenciace a diskriminaci některých skupin obyvatel. V oblasti bydlení vedly tyto procesy k vytváření rezidenční segregace a sociálně vyloučených lokalit. Přesun řady kompetencí v bytové politice na úroveň obcí zároveň vytvořil příležitost pro odstraňování vznikajících problémů s ohledem na místní podmínky. Podpora výstavby obecního nájemního bydlení pro příjmově vymezené osoby obyvatel, kterou poskytoval Státní fond rozvoje bydlení, mohla tomuto úsilí napomoci. Práce pomocí kvantitativních a kvalitativních metod zjišťuje, (i) kde nová výstavba obecního bydlení probíhala, (ii) jakými motivacemi obcí byla vedena a (iii) k jakým důsledkům vedla, a to zejména z hlediska sociální a...
|
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|
|
|
Idea nepodmíněného základního příjmu a její etický rozměr
NĚMCOVÁ, Nicol
Práce se zabývá otázkou nepodmíněného základního příjmu, argumentům pro tento návrh a také možným financováním. Zkoumá podrobněji základní etické argumenty, kterými jsou: sociální spravedlnost, svoboda a lidská důstojnost. V závěru se zabývá i dalšími kritickými připomínkami, které v debatě o tomto základním nepodmíněném příjmu často zaznívají.
|
|
|
Sociální práce jako lidskoprávní profese
KÁMENOVÁ, Petra
Diplomová práce se zabývá reflexí aspektů a faktorů v sociální práci v rámci agendy DPvHN, jež mají vliv na lidská práva klientů sociální pracovníků referátů HN při KoP ÚP. Náplní řadových sociálních pracovníků referátů HN při KoP ÚP v rámci agendy DPvHN je zpracovávání žádostí, poskytování poradenství a náležitých služeb, na které mají vliv jak legislativní, etické a jiné dokumenty organizace, tak také role, které sociální pracovníci při své práci zastupují, jejich kompetence, přístupy a hodnoty,jež implikují do intervence s klienty. Dalšími aspekty a faktory, jež mají relevantní vliv na lidská práva klientů, je spolupráce s jinými subjekty, činných v životním prostředí klienty, a pracovní podmínky sociálních pracovníků. Výzkum diplomové práce byl prostřednictvím kvantitativní metody formou polostandardizovaného rozhovoru zaměřen na zmapování aspektů a faktorů, jež ovlivňují naplňování práv klientů. Dotazy byly zacíleny na subjektivní vnímání a názory respondentů na úseku DPvHN v Českých Budějovicích, týkající se zkoumaných aspektů a faktorů, jež jsem výše nastínila. Výsledkem mé diplomové práce je zjištění, že naplňování práv klientů je negativně ovlivněno vysokou administrativní vytížeností sociálních pracovníků, jež má následně vliv na individuální přístup, role, kompetence, hodnoty sociálních pracovníků a na spolupráci s dalšími subjekty a organizacemi,jež jsou důležité pro saturaci potřeb klientů. Referenti dávek DPvHN z pozice pracovníků první linie nemají dostatečnou pravomoc v obhajování práv svých klientů. Na sociální pracovníky je zejména apelováno, aby měli řádně administrativně zpracované žádosti. Důsledkem tohoto administrativní zatížení je upozadění individuální intervence s klienty s cílem saturace jejich potřeb.
|
|
|
Princip sociální spravedlnosti a jeho reflexe mezi VŠ studenty
CHMEL, Matěj
Bakalářská práce na téma Princip sociální spravedlnosti a jeho reflexe mezi VŠ studenty je příspěvkem k sociální spravedlnosti, k jednomu z principů moderní sociální politiky. Sociální spravedlnost je velice komplexní pojem a jednou z podmínek legitimity vlády uskutečňující sociální politiku státu je její pozitivní přístup k zásadám sociální spravedlnosti, které jsou akcentovány společností. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část práce je rozčleněna na 5 podkapitol. První podkapitola teoretické stati se zabývá vymezením spravedlnosti a jednotlivými zásadami sociální spravedlnosti. Druhá podkapitola je zaměřena na problematiku rovnosti v sociální spravedlnosti. V třetí podkapitole je hlubší zaměření na sociální spravedlnost v kontextu jednotlivých ideologií. Čtvrtá podkapitola popisuje sociální spravedlnost v České republice a poslední podkapitola se zabývá sociální spravedlností ve vzdělávání. Pro praktickou část jsem zvolil kvalitativní výzkumnou strategii za použití metody dotazování a jako techniku sběru dat jsem zvolil polostrukturovaný rozhovor. Koncepci rozhovoru tvořilo 20 otázek, které korelovaly s teoretickou statí a byly nastaveny tak, aby bylo dosaženo zvoleného cíle. Za pomoci účelového výběru bylo vybráno 10 komunikačních partnerů, přičemž 5 komunikačních partnerů bylo studenty ekonomických oborů a 5 komunikačních partnerů bylo studenty oborů v pomáhajících profesích. Hlavním cílem bylo zjistit, jak v rámci sociální politiky interpretují VŠ studenti princip sociální spravedlnosti. Na tento hlavní cíl navazovaly 3 cíle dílčí. První dílčí cíl měl zjistit, jak studenti interpretují zásadu oprávnění. Druhý dílčí cíl měl zjistit, jak studenti interpretují zásadu rovnosti výsledků. Poslední z dílčích cílů zjišťoval, jaké zásady sociální spravedlnosti studenti preferují ve vzdělávací politice. Pro výzkum byly stanoveny 2 výzkumné otázky. 1. Jaké faktory ovlivňují studenty při interpretaci sociální spravedlnosti? 2. Jaký je vztah mezi studiem VŠ a interpretací sociální spravedlnosti? Z výsledků vyplývá, že studenti vysokých škol nejčetněji akcentují model pevného dna a otevřeného stropu a zásadu oprávnění v kontextu dědictví. Ve vzdělávací politice respondenti nejvíce kladou důraz na zásadu rovností příležitostí, která je z jejich pohledu posilována zásadou rovností výsledků, meritokratickou zásadou a zásadou každému podle zásluh. Vliv studujícího oboru vysoké školy byl zřetelný především u zásady rovnosti výsledků, kde komunikační partneři studující obor zaměřený na pomáhající profese tuto zásadu interpretovali pozitivněji, než komunikační partneři, kteří studují na obory ekonomické. Práce by mohla sloužit jako pomůcka pro studenty vysokých škol k pochopení celé komplexnosti sociální spravedlnosti a jako podklad pro případnou diskuzi v rámci přednášek a seminářů dotýkajících se sociální politiky.
|
|
|
Otázka sociální spravedlnosti v současném systému státní politiky sociálního zabezpečení
SUCHÁNKOVÁ, Ilona
Práce se zabývá analýzou obsahu pojmu sociální spravedlnost se zapojením do širších souvislostí s uplatňováním principů sociální politiky státu aplikovaných v oblasti sociálního zabezpečení občanů. Úvodní část práce je věnována významným teoriím spravedlnosti minulého století a jejich analýze z pohledu hodnotících kritérií dvou nejvýraznějších myšlenkových směrů liberalismu a komunitarismu. V práci je popsána názorová rozdílnost na utváření spravedlivé společnosti s důrazem na obtížnost volby spojené s preferencí základních myšlenek liberalismu a komunitarismu. Závěr práce obsahuje argumentační postoje, které se vážou na odlišné pojetí pojmu sociální spravedlnost v kontextu míry uplatňování principů solidarity, subsidiarity a tržního mechanismu v oblasti sociální politiky státu. Žádoucím se v dnešní společnosti stává nutnost legislativních změn, ale především změna v chování a přístupu občanů ke svému vlastnímu životu.
|
|
|
Senioři jako cílová skupina vládních politik v České republice
SOBOTKOVÁ, Hana
Cílem práce je analyzovat změny v postoji vlád a obecně politicky významných aktérů k seniorům jako specifické společenské skupině, k jejich zájmům, kvalitě života, projektované důstojnosti. Práce popisuje politické ideologie, důchodové systémy a penzijní plány. Směřuje k postižení toho, jaké představy o životních potřebách a lidské důstojnosti seniorů stojí v pozadí klíčových rozhodnutí, jak se tyto představy měnily v poslední dekádě. Jak se měnila citlivost k základním etickým principům a jak do uplatnění těchto principů vstupovala účelově-racionální očekávání (politický vliv, ekonomický prospěch). Práce se snaží postihnout, jaké jsou vyhlídky uplatnění etických principů v současné politické praxi ve vztahu k seniorům a řešení jejich potřeb.
|
|
|
Analýza a reflexe etického kodexu sociálních pracovníků
PODZIMKOVÁ, Petra
Práce se zabývá odbornou etickou reflexí a analýzou etického kodexu sociálních pracovníků se zapojením do širších souvislostí profese sociální práce a lidskoprávních principů. V úvodu se zabývá postihnutím základních pojmů v oblasti etiky a sociální práce s ohledem na specifika profese sociální práce a požadavků na profesionálního sociálního pracovníka. Na základě odborné etické reflexe teoretických východisek se práce dále analyzuje dokument Etický kodex Společnosti sociálních pracovníků České republiky v porovnání s Mezinárodním etickým kodexem sociální práce a Kodexem charity Česká republika s důrazem na interpretaci principů lidských práv a sociální spravedlnosti. V závěru se práce v návaznosti na analýzu snaží shrnout také kritiky a důležitost aktualizace etického kodexu včetně naznačení dalších možných cest ke zkoumání této problematiky.
|
|
| |
|
|
Chudoba a sociální vyloučení: etická výzva české společnosti
KOLÁŘOVÁ, Lucie
Práce se věnuje úloze státu a společnosti v přístupu k chudobě a sociálnímu vyloučení. V úvodní části práce charakterizuje fenomén chudoby a sociálního vyloučení a zabývá se otázkou vnímání chudoby společností. Zaměřuje se na koncept kultury chudoby, pozornost je věnována potřebnosti solidarity, sociální spravedlnosti a sociálnímu státu. V další části se práce zabývá mírou chudoby a sociálního vyloučení v České republice, a možnostmi záchranné sociální sítě v ČR. Popisuje konkrétní projevy sociálního vyloučení a chudoby v české společnosti, především v oblasti bydlení, uplatnění na trhu práce a destruktivního zadlužování. Objasňuje situaci Romů jako nejvíce postižené skupiny obyvatel. Stávající situace v České republice ukazuje, že přístup společnosti k chudobě jako k osobnímu nedostatku a selhání, blokuje vzájemnou solidaritu a generuje strategie spojené s represí, které rezignují na pochopení příčin. Proto nemohou být dostatečně efektivní. Společnost by měla problémy chudoby reflektovat, promýšlet a účinně je řešit. Inspiraci lze nalézt v křesťanské etice a jejím pojetí lidské důstojnosti.
|
host ::
RSS.