|
|
Význam rodinné psychoedukace v prevenci relapsu psychotického onemocnění
Pleštilová, Lenka ; Bankovská Motlová, Lucie (vedoucí práce)
Prevence relapsu je ve stabilní fázi psychotického onemocnění hlavním terapeutickým úkolem. Samotná farmakoterapie není dostačující, spolupráce pacientů v remisi bývá nízká a k relapsu přispívají i další faktory, zejména stres pacientů nezvládajících emočně vypjaté situace v rodině. PREDUKA (PREventivně EDUKAční program proti relapsu psychózy) je šestihodinový profesionálně vedený skupinový program pro pacienty s psychotickým onemocněním v ambulantní léčbě a pro jejich blízké. V terénní dotazníkové studii jsme zmapovali 1) teoretické znalosti absolventů, 2) využití praktických rad získaných na PREDUCE a 3) obecný přínos programu. Zařadili jseme účastníky programu z let 2007 - 2009, soubor tvořilo 14 pacientů a 22 příbuzných, 27 žen a 11 mužů. Průměrný věk pacientů byl 28,6 let, příbuzných 44,4 let. Vysoká návratnost dotazníků od pacientů (82%) potvrzuje jejich ochotu spolupracovat. Znalosti absolventů o psychózách a jejich léčbě jsou velmi dobré, compliance pacientů z našeho souboru vysoká. Radami získanými na PREDUCE se účastníci obvykle řídí. Častá je neznalost důležitých telefonních čísel (krizové centrum, ošetřující psychiatr), navrhujeme rozšíření pracovního sešitu k programu o stránku na doplnění těchto údajů. Bylo by vhodné nabídnout rodinám dlouhodobější skupinovou psychoedukaci, protože příbuzní...
|
|
|
Partnerské vztahy u osob se schizofrenním onemocněním
Říhová, Anna ; Loneková, Katarína (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá partnerskými vztahy u osob se schizofrenním onemocněním (F20). Cílem této studie bylo zjistit, jaký význam přisuzují ženy a muži se schizofrenií v období mladé dospělosti partnerským vztahům, jaké mají zkušenosti, ideály a očekávání. Teoretická část práce je rozdělena na tři části. V první části je popsáno onemocnění schizofrenie, jeho specifika, etiologie, epidemiologie, symptomatologie, deficit v oblasti sociální i kognitivní a současné způsoby léčby zaměřené na psychosociální intervenci. V druhé části je prezentováno téma partnerských vztahů u zdravých osob, aby navázala třetí část, tedy samotné téma partnerských vztahů u osob se schizofrenním onemocněním. V empirické části se vychází z kvalitativní metodologie. Byly zrealizovány polostrukturované rozhovory s 11 respondenty mapující problematiku partnerských vztahů a sexuality. Zjištěné výsledky jsou podrobně popsány a diskutovány s dostupnou odbornou literaturou. V závěru práce jsou doporučeny další výzkumy a intervence v oblasti sociálních vztahů u osob se schizofrenií.
|
|
|
The Mapping of a Relation between Cognitive Functions and Intelligence in Persons with Schizophrenia
Šimonová, Miriama ; Kulišťák, Petr (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
V súčasnosti je inteligencia široko využívaným konceptom. Názory autorov o zlučiteľnosti alebo striktnej oddeliteľnosti od špecifických kognitívnych funkcií sa naprieč rôznymi oblasťami psychológie líšia. Schizofrénia je zároveň psychiatrickým ochorením, u ktorého je kognitívny deficit veľmi častý. Na jeho zhodnotenie sa často využíva práve odhad inteligencie. Cieľom projektu bolo preskúmať, nakoľko odhad inteligencie zodpovedá kognitívnemu profilu pacienta so schizofréniou. V prvej časti sa venujeme popisom rôznych hľadísk vybraných teoretických konceptov, ako základné charakteristiky schizofrénneho ochorenia, popis inteligencie a vybraných kognitívnych funkcií. Empirická časť je zameraná na skúmanie vzťahu medzi kognitívnym profilom a odhadom aktuálnej a premorbídnej inteligencie pacienta so schizofréniou. Výskumný súbor pozostával zo 120 osôb s diagnózou F20. Kognitívny profil bol zhodnotený pomocou batérie MATRICS a inteligenčná úroveň pomocou vybraných testov WASI a čítacej skúšky CRT. Výsledky naznačujú, že napriek zistenej úrovni premorbídnej inteligencie a aktuálnej inteligencie v rámci pásma normy, vykazovali osoby výskumného súboru deficitný kognitívny výkon. Zároveň však premorbídna úroveň inteligencie bola signifikantne vyššia oproti aktuálnemu IQ. Pomocou regresného modelu sme...
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Tématem této bakalářské práce je subjektivní prožívání psychózy a pobytu na psychiatrickém oddělení. Cílem práce je jak poskytnutí náhledu na psychózy z prizmatu pacientů, tak i snaha jejich prožitky určitým způsobem zmapovat v rámci života jednotlivců či hledáním společných rysů. Teoretická část práce nastiňuje pojetí psychózy, resp. hlavně schizofrenie, z několika úhlů pohledů - psychiatrického, psychologických teorií S. Freuda a C. G. Junga, ze sociálně vývojového hlediska, kognitivního, konstruktivistického i alternativního. Dále pojednává krátce o problematice prožívání s ohledem na patologii psychózy, a o možnostech léčby. Empirická část práce, založená na vlastním výzkumu autorky pomocí zakotvené teorie přibližuje zvlášť prožitky pěti respondentů na psychiatrickém oddělení a prožívání psychózy se zaměřením na psychotickou epizodu. Výzkumné otázky se zaměřují i na důvody hospitalizace, vlastní chápaní situace jedincem, vliv psychózy na okolí, přínos / nepříznivost hospitalizace / léčby. Klíčová slova: Psychóza, schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace, léčba.
|
|
| |
|
|
Podoba attachmentu u potomků matek se schizofrenií
Schmiedová, Petra ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Cílem práce je nalezení odpovědi na otázku, zda má duševní onemocnění matky, konkrétně schizofrenie, vliv na připoutání dítěte v dospělosti. V teoretické části nejprve přibližuji východiska a základní pojmy teorie attachmentu, popisuji vybrané metody užívané k měření citové vazby a charakterizuji jednotlivé typy attachmentu či stavů mysli ve vztahu k attachmentu. Dále podávám přehled stěžejních informací o schizofrenii a o specifických tématech výchovy dětí matkami se schizofrenií. Zpracovávám také téma attachmentu u dětí těchto žen. V empirické části na základě stanoveného výzkumného cíle zjišťuji podobu a typ připoutání u dětí matek se schizofrenií a jejich vývoj v čase. Zajímaly mě také strategie vyrovnávání se s nemocí matky. Hlavní metodou výzkumu bylo Adult Attachment Interview (AAI), dále jsem administrovala také Škálu prožívání blízkých vztahů (ECR) a Tématicko apercepční test (TAT). Z výsledků výzkumu vyplývá, že u dětí matek se schizofrenií se výrazně častěji vyvíjí úzkostné připoutání, konkrétně úzkostně vyhýbavé a dezorientované/dezorganizované. Matčino onemocnění schizofrenií má negativní vliv na podobu vztahu s jejím dítětem.
|
|
|
Prožívání schizofrenní poruchy a pobytu na psychiatrickém oddělení
Podstavková, Cecílie ; Goldmann, Petr (vedoucí práce) ; Soukupová, Tereza (oponent)
Bakalářská práce se věnuje subjektivnímu prožívání čtyř respondentů v akutní fázi paranoidní schizofrenie a jejich spokojenosti s léčbou a náplni času při hospitalizaci na jednom z oddělení psychiatrické nemocnice v Bohnicích. Byla zjištěna převážná spokojenost s péči personálu daného oddělení. Zároveň se ale objevila i mírná kritika oddělení jiných, především uzavřených. Co se týká prožívání akutní fáze nemoci, na povrch vystoupily různé existenční problémy, obavy, zmatené a zvláštní myšlení, i vztahové problémy v okruhu blízkých osob. Přínosem práce je poukázání na možnost lepšího začlenění pacientů do spolupráce při léčení a to skrze jejich vlastní chápání své nemoci a uchopení jejich prožitků. První část práce vymezuje koncept schizofrenie z různých teoretických úhlů pohledů, které se spíše doplňují, než že by stály proti sobě. Je zde uveden psychiatrický základ znalostí o dané poruše, psychologické aspekty z pohledů psychodynamických teoretiků a praktiků, neuro-kognitivní hledisko problematiky filtrace příjmu informací a nakonec možné vývojově- sociální spouštěče onemocnění. Dále práce obsahuje teoretické uchopení prožívání a prožitku a možností léčby schizofrenie při hospitalizaci i mimo ni. Klíčová slova: Schizofrenie, prožívání, prožitek, subjektivita, psychiatrické oddělení, hospitalizace,...
|
|
|
Čichové vnímání u první epizody schizofrenie a akutních a přechodných psychotických poruch
Hofmannová, Zdena ; Martinec Nováková, Lenka (vedoucí práce) ; Třebická Fialová, Jitka (oponent)
Z výzkumů vychází, že čichové vnímání je u pacientů se schizofrenií odlišné od zdravých osob. Předkládaná práce se v návaznosti na dříve provedené výzkumy věnuje rozdílům ve schopnostech identifikace a diskriminace pachů a hodnocení vnímaných kvalit pachů (příjemnost, známost, intenzita, jedlost) mezi pacienty trpícími schizofrenií nebo akutními a přechodnými psychotickými poruchami a zdravými dobrovolníky s přihlédnutím k mezipohlavním rozdílům; dále rozdílům v souvislosti mezi schopností identifikace a hodnocením vnímaných kvalit pachů mezi pacienty a zdravými osobami a v souvislosti tíže negativních příznaků a čichového vnímání. V souladu s ostatními studiemi byly u pacientů nalezeny deficity v identifikaci a diskriminaci pachů a rozdíly v hodnocení známosti pachů v porovnání se zdravými osobami, přičemž mezipohlavní rozdíly se neprokázaly. Také se neprokázal rozdíl v souvislosti mezi schopností identifikace a hodnocením vnímaných kvalit pachů mezi pacienty a dobrovolníky a souvislost jednotlivých čichových schopností a hodnocení vnímaných kvalit pachů s tíží negativních příznaků se prokázala pouze v případě identifikace. Pro klinickou praxi by tak mohl být užitečný další výzkum schopností identifikace a diskriminace a popřípadě také hodnocení známosti pachů. V budoucnu by měly být provedeny...
|
|
|
Vliv schizofrenie na kvalitu života
Konopásková, Veronika ; Ondrušová, Jiřina (vedoucí práce) ; Nová, Monika (oponent)
Veronika Konopásková Vliv schizofrenie na kvalitu života Anotace Cílem práce je porozumět dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Je vymezen pojem schizofrenie, představeny její nejběžnější formy a příznaky. Popisuji vznik, průběh a prognózu této nemoci. Věnuji se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Pojednání o léčbě je rozděleno na psychosociální a biologické metody. Zabývám se pojmem kvalita života v jeho obecné rovině a ve spojení se schizofrenií. Je diskutován problém stigmatizace duševně nemocných. Na příkladu tří vybraných organizací (Baobab, ESET-HELP, DPS "Ondřejov") ilustruji pestrou škálu nabízených programů psychosociální rehabilitace duševně nemocných. Abych co nejautentičtěji zachytila všechny aspekty života se schizofrenií, provedla jsem tři hloubkové rozhovory s osobami s diagnózou schizofrenie. Klíčová slova: Duševně nemocní, Hloubkový rozhovor, Kvalita života, Psychosociální rehabilitace, Relaps, Schizofrenie, Stigmatizace, Suicidium Shrnutí Ve své práci jsem se věnovala dopadu schizofrenie na kvalitu života nemocného. Byl představen pojem schizofrenie, její formy, příznaky, vznik, průběh a prognóza. Věnovala jsem se pojmu relaps a riziku suicidia u pacientů se schizofrenií. Zmínila jsem psychosociální a biologické metody jako dvě nezastupitelné složky léčby....
|
|
|
Apercepční techniky a Index patogeneze
Kuhnová, Eva ; Soukupová, Tereza (vedoucí práce) ; Goldmann, Petr (oponent)
Bakalá ská práce se zabývá tématy apercep ních technik a Indexem patogeneze. Vlastní text práce je roz len n na dv ásti - teoretickou a empirickou. V teoretické ásti jsou blíže p edstaveny techniky založené na procesu apercepce, jejich podstata a historie. Blíže se zabývám n kterými konkrétními technikami, které jsou rozší ené po sv t . Nejv tší prostor je v nován technice Tématicko apercep ní test (TAT). Velmi významnou sou ástí práce je kapitola v nující se Indexu patogeneze (IP) - skórovacímu systému užívanému k analýze TAT - jeho vzniku, využití, psychometrickým vlastnostem. Sou ástí této kapitoly je p eklad manuálu ke skórování. Protože je v empirické ásti pracováno s rodi i osob se schizofrenií, sou ástí teoretické ásti je také uvedení do problematiky schizofrenie a vlivu p sobení rodinného prost edí na vznik a rozvoj tohoto onemocn ní. Empirická ást je v nována využití Indexu patogeneze v praxi. Výzkumné otázky plynou ze studií z 60. a 70. let 20. století, které pracovaly s myšlenkou, že rodi ovské p sobení m že mít vliv na rozvoj schizofrenního onemocn ní vlastních potomk . Výzkumná skupina je složena z 5 rodi osob s diagnózou schizofrenie. Kontrolní skupinu tvo í 5 rodi jedinc bez psychiatrického onemocn ní. Výzkum je zam en na porovnání nam ených IP skór obou skupin a dále jejich...
|
host ::
RSS.