|
|
Faktory ovlivňující populační dynamiku kriticky ohroženého druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus
Sejrková, Petra ; Dostálek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ekrtová, Ester (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o kriticky ohroženém druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus z čeledi Caryophyllaceae. V současnosti se vyskytuje už jen na jediné přirozené lokalitě v Národní přírodní památce Kleneč. V důsledku změny využívání krajiny (zejména opuštění pastvy) došlo koncem 20. století k významnému zmenšení jeho populace a hrozil její úplný zánik. Pro druh byl proto zpracován záchranný program, v rámci kterého se na lokalitě provádí řada managementových zásahů. Nejvýznamnějším je pak stržení svrchního humusového horizontu, které má za cíl vytvořit volné plochy písku, které umožní vzcházení a růst nových rostlin D. arenarius subsp. bohemicus. Zároveň je studovaný druh napadán také herbivorním hmyzem a panují obavy, že by mohlo dojít k přemnožení herbivora v důsledku zvětšování populace. Cílem této práce je proto popsat populační dynamiku druhu, zhodnotit vliv prováděného managementu a zjistit, jak herbivorie ovlivňuje populační dynamiku zkoumaného druhu. Populační růstová rychlost se postupem času snižuje vlivem opětovného zarůstání lokality. I po osmi letech od stržení však populace stále ještě roste. Nejvíce ovlivňuje rychlost růstu populace změna v přežívání kvetoucích rostlin, které produkují další semena. Po stržení svrchního humusového horizontu se druh rychle šíří....
|
|
|
Mechanismy řídící koexistenci rostlin diploidního a tetraploidního cytotypu v populacích heřmánkovce nevonného (Tripleurospermum inodorum)
Nedomová, Anežka ; Čertner, Martin (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
Genomová duplikace hraje důležitou úlohu v evoluci rostlin. Vznik nových polyploidů je obecně považován za vzácnou událost. Přesto se v přirozených podmínkách vyskytuje relativně velký počet cytotypově smíšených populací. Pouze pozorování přímo v zóně kontaktu cytotypů můžou odhalit všechny faktory ovlivňující stabilitu či nestabilitu populace. Výzkumů, které se zabývají studiem koexistence cytotypů v přirozených ploidně smíšených populacích, je však stále málo. Pro studium mechanismů řídících koexistenci cytotypů byl jako modelový systém vybrán druh Tripleurospermum inodorum. Výzkum probíhal v přirozených cytotypově smíšených populacích a ve smíšených populacích uměle vysazených. Trvalé plochy se nacházely v jižních, západních, severozápadních a severních Čechách. Terénní pozorování byla doplněna kultivačními experimenty ve skleníku. Na úrovni celých populací bylo odhaleno několik fenoménů. Rozmístění cytotypů v ploše bylo náhodné. Prostorová struktura přirozených populací se velmi rychle měnila i v rámci jedné sezóny. Mezi kontrolami kolísaly i vzájemné poměry cytotypů. Tři procenta ze všech rostlin tvořili triploidní hybridi. V půdní semenné bance byl nejčastěji detekován diploidní cytotyp. Ze studia populační dynamiky vyplynulo, že tetraploidi jsou úspěšnější v přežívání ve smíšených...
|
|
|
Faktory ovlivňující populační dynamiku rostlin skalních výchozů
Nováková, Terezie ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Dostálek, Tomáš (oponent)
Rostliny skalních výchozů musí čelit specifickým podmínkám a na tyto podmínky se také adaptují. Mezi druhy skalních výchozů patří také velké množství druhů ohrožených či endemických. Velikost a vývoj populací včetně genetické diverzity je důležitá pro jejich zachování, proto je nutné se z tohoto pohledu na tuto skupinu rostlin zaměřit. K tomuto účelu se zkoumá demografie populací, na jejímž základě se mohou zkonstruovat přechodové matice, z nichž se dá zjistit životní cyklus populace a její osud. Genetické analýzy pomohou odhalit směr genového toku a genetickou diverzitu populací. Tato bakalářská práce je literární rešerší shrnující dosavadní poznatky o populační biologii a genetice rostlin skalních výchozů a faktorech, které jí ovlivňují. Dále vysvětluje používané metody. V druhé části se zabývá vlastním nástinem výzkumu, který probíhá na modelovém druhu tařice skalní (Aurinia saxatilis) a ukazuje první výsledky budoucí diplomové práce.
|
|
|
Populační dynamika kriticky ohroženého druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus
Sejrková, Petra ; Dostálek, Tomáš (vedoucí práce) ; Hemrová, Lucie (oponent)
Cílem této práce je především vytvořit obecný přehled poznatků o studiu populační dynamiky vzácných druhů rostlin s ohledem na jednotlivé regulační faktory, které populační dynamiku ovlivňují. Tyto poznatky zahrnují také použití maticových modelů jako nástroj demografické analýzy. Zjištěné informace umožní identifikovat nejen trendy ve vývoji populací, ale rovněž nám pomohou určit faktory zodpovědné za tyto změny. Zjistíme také, která část životního cyklu druhu si zaslouží zvýšenou pozornost při další snaze o jeho ochranu. Dále je cílem shromáždit dosavadní poznatky o kriticky ohroženém druhu Dianthus arenarius subsp. bohemicus, o lokalitách jeho výskytu a managementu prováděném na těchto lokalitách. Klíčová slova: populační dynamika, Dianthus arenarius subsp. bohemicus, životní cyklus
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Cílem této práce bylo vyhodnocení materiálu bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka - Švihov z let 1971 - 2014. Hlavní důraz byl kladen na analýzu třecího hejna z let 2008 - 2014. Zde byly sledovány základní abiotické podmínky v době výtěru a spočteny růstové a populační charakteristiky. Výtěr probíhal na dvou lokalitách při teplotě 4 - 10 0 C, přičemž bolen vykazoval věrnost výtěrové lokalitě. Samci převažovali na trdlišti v celkovém poměru 1,22:1. Stáří zkoumaných ryb se pohybovalo od 3+ do 13+. Průměrná mortalita dospělých jedinců se pohybovala okolo 0,4. Doplněk třecího hejna se nacházel v rozmezí 0,2 - 0,5. Délka, při které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm), byla určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi jsou minimální, pouze ve třetí až páté věkové skupině vykazovali samci vyšší tempo růstu. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,0153·L3,19 .
|
|
|
Populační dynamika zrzohlávky rudozobé (Netta rufina)
Poláková, Klára ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Storch, David (oponent)
Práce se zabývá dlouhodobými i krátkodobými změnami početnosti zrzohlávky rudozobé (Netta rufina) na Třeboňsku. Jedná se o dlouhodobě přibývající a zároveň šířící se druh v ČR. Do sledované oblasti přilétá zrzohlávka rudozobá zřejmě ve dvou vlnách v dubnu a květnu. Koncem hnízdní sezóny (od července) se pak početnost ve sledované oblasti snižuje. Nejdůležitějšími faktory ovlivňujícími preferenci prostředí byly rozloha vodní plochy a litorálních porostů (v předhnízdní době) a průhlednost vodního sloupce (zejména pro rodinky, mláďata a adulty v pohnízdní době). V letech s vysokou početností zrzohlávek na počátku hnízdní sezóny byl zjištěn nízký počet rodinek na 1 samici. Zároveň však v těchto letech narůstala frekvence hnízdního parasitismu. Klíčová slova: Netta rufina, zrzohlávka rudozobá, populační dynamika, kachny, hnízdění, početnost, hnízdní parazitismus, jižní Čechy
|
|
|
Populační dynamika bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) v údolní nádrži Želivka
Bouše, Eduard ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Pivnička, Karel (oponent)
Byl vyhodnocen materiál bolena dravého Leuciscus aspius (L., 1758) z údolní nádrže Želivka z let 1971 - 2012. U materiálu z let 2008 - 2012 byly vypočteny základní růstové a populační charakteristiky. Důraz byl kladen na analýzu třecího hejna. Zde se stáří studovaných ryb pohybovalo od 3+ do 13+ při délce těla 370 - 690 mm. Délka při, které se začínají vytvářet šupiny (SL = 29,7 mm) určena použitím závislosti mezi délkou těla a poloměrem šupiny. Rychlost růstu v předchozích letech byla stanovena metodou zpětného výpočtu ze šupin. Délko-hmotnostní vztah může být popsán jako W = 0,009·L3,1 . Rozdíly v rychlosti růstu mezi samci a samicemi byly minimální a statisticky neprůkazné. Růstová rychlost bolena na Želivce je srovnatelná s ostatními nádržemi.
|
|
|
Vliv hospodaření na rozšíření a dynamiku druhu Dactylorhiza majalis
Novotná, Jana ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Koubek, Tomáš (oponent)
Bakalářská práce se týká vlivu hospodaření na různé fáze životního cyklu druhu Dactylorhiza majalis. První část této práce je rešerší vztaženou na čeleď Orchideaceae, znalosti ohledně životních dějů této skupiny rostlin a snaží se je prolnout se znalostmi vlivu hospodaření na rostliny. V druhé části této práce je pak nastíněna terénní práce, která probíhá na druhu Dactylorhiza majalis v CHKO Slavkovský les a snaží se zjistit reakce populací této orchideje na různý typ managementu. Tento výzkum započal v roce 2007 a sběr dat stále pokračuje. Klade si za cíle: Zmapovat výskyt druhu Dactylorhiza majalis na části území CHKO Slavkovský les Zjistit současný management lokalit této rostliny a vitalitu populací v závislosti na hospodaření Navrhnout optimální hospodaření na lokalitách druhu Dactylorhiza majalis Tato práce je pouze první částí výzkumu, druhou bude diplomová práce s vyhodnocenými výsledky sběru dat. Tyto výsledky budou použitelné nejen pro území CHKO Slavkovský les, ale měly by mít své uplatnění i v jiných území České republiky a střední Evropy.
|
|
|
Suplementace kachny divoké a jejich vliv na volně žijící populace
Pechmanová, Hana ; Musil, Petr (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Kachna divoká (Anas platyrhynchos) je velmi oblíbeným druhem pernaté zvěře. V mnoha státech, především v Evropě a Severní Americe, se stal krotký odchov kachen divokých a jejich vypouštění běžnou praxí mysliveckého managementu. Cílem těchto suplementací je navýšení možností lovu tohoto druhu. Každoročně jsou tak vypuštěny přes tři miliony jedinců. Cílem této práce je zhodnocení a přehled možných vlivů vypouštěných jedinců kachny divoké na volně žijící populace tohoto druhu. Suplementace kachny divoké představují hrozbu pro genetickou identitu a variabilitu volně žijících populací a potenciálně tak mohou vést ke změnám morfologie i behaviorálních projevů. Chovy mohou být možným zdrojem mnohých patogenů, suplementace tak mohou vést k přenosu těchto patogenů mezi volně žijící populace. Výše zmíněné faktory tak mohou potenciálně ovlivňovat fitness a populační dynamiku volně žijících populací kachen divokých. Krátce je zmíněn i vliv na ostatní druhy a okolní prostředí. Této problematice nebyla doposud věnována dostatečná pozornost. Ke zhodnocení, do jaké míry k těmto procesům doopravdy dochází, jsou tedy zapotřebí další studie a důkladný monitoring.
|
|
|
Vliv prostředí na vnitrodruhové rozdíly ve změnách početnosti polních ptáků
Hanzelka, Jan ; Reif, Jiří (vedoucí práce) ; Šálek, Miroslav (oponent)
Populace polních ptáků v Evropě dlouhodobě ubývají. Hlavním důvodem poklesu by mohla být intenzifikace zemědělství a pěstování řady plodin méně vhodných pro hnízdění. Proto jsem se zabýval vývojem početnosti polních ptáků v různých biotopech na území České republiky za období 1982-1990 a 1990-2010. V rámci jednotlivých druhů jsem předpokládal odlišné trendy početnosti v závislosti na rozdílech v obhospodařování krajiny v nížinách a ve středních polohách před a po roce 1990. Předpokládaný vliv intenzivního zemědělství v nížinách do roku 1990 se projevil významným poklesem populací čejky chocholaté a strnada obecného. Vliv méně intenzivního hospodaření ve středních polohách se potvrdil spíše u druhů keřů a stromů než u polních specialistů. Po roce 1990 měl předpokládaný pokles intenzity zemědělství nížin způsobit zmírnění úbytku početnosti, k čemuž pravděpodobně došlo, ale přesvědčivé porovnání trendů početnosti mezi oběma obdobími nebylo u většiny druhů z důvodů nedostatku dat možné. Naopak zesílení úbytku početnosti ptáků ve středních polohách po roce 1990, které mělo být reakcí na zarůstání orné půdy, se nepotvrdilo. Populace tam byly stabilní či narůstaly a to v případě jak polních specialistů, tak druhů keřů a stromů. Dále jsem terénním výzkumem zjišťoval vliv výšky a typu plodiny (jarní, ozimá)...
|
host ::
RSS.