|
|
Pohostinství ve stínu viru: Koronavirová pandemie a její dopad na osoby pohybující se v gastronomickém sektoru služeb
Kopčiková, Dominika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Hlaváček, Jiří (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na dvouleté trvání pandemie virové choroby COVID-19 a s využitím metody orální historie pojednává o jejím vlivu na osoby, které se v této době pohybovaly v gastronomickém sektoru služeb v České republice. Text diplomové práce je rozdělen na teoreticko-metodologickou a empirickou část. Teoreticko-metodologická část přináší vhled do problematiky praxe orální historie v době celosvětové pandemie a referuje o studiích, které se tomuto tématu věnují. Současně podrobně popisuje nejen zvolenou metodologii, ale i výzvy vzniklé během terénního výzkumu, jejichž příčinou byla omezení, která tato specifická doba přinesla. Hlavním záměrem empirické části textu je v chronologické posloupnosti vyobrazit, jakým způsobem a do jaké míry ovlivňovaly jednotlivé fáze pandemie koronaviru SARS-CoV-2 profesní i osobní život narátorů. Na základě devíti orálně- historických rozhovorů s pěti narátory, které byly pořízené během terénního výzkumu prováděného na jaře roku 2021 a v zimě roku 2022, je o této problematice pojednáno z časosběrné perspektivy. Prostřednictvím interpretací pořízených svědectví, rešerší dobového tisku a reflexí vládních nařízení jsou tak životní příběhy narátorů zasazené do kontextu pandemické doby. Klíčová slova: pandemie, COVID-19, pohostinství, orální historie, časosběrný...
|
|
|
"Nás soudila nemoc/ kyslík, prosím: Reflexe povinné služby mladých doktorů a mediků během Covidu-19"
Zamrazilová, Karina ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Tato diplomová práce se zaměřuje na reflexi povinné služby mladých doktorů a mediků v průběhu nejkrizovějšího covidového období, a to od března 2020 do března 2022. Do komparace byli zahrnuti narátoři, jež působí ve dvou evropských státech. Pojednáno bude dále o tom, jak se samotní narátoři vypořádali s novými podmínkami či příležitostmi, jež jim Covid-19 přinesl; jak moc se liší teorie od praxe a zda tato zkušenost ovlivnila preference či postoje k práci a taktéž k samotnému životu narátorů. Pro tento výzkum bude využita metoda orální historie. Klíčová slova Mladí lékaři, medici, povinná služba, zdravotnictví, Covid-19, orální historie.
|
|
|
Kladenské kino Svět v letech 1960-1990 prizmatem jeho zaměstnanců
Dragounová, Veronika ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Předmětem zájmu předložené diplomové práce je výzkum kladenského kina Svět primárně ve sledovaném období let 1960-1990, přičemž stěžejní část práce se bude soustředit na prožívání každodennosti v biografu očima jeho bývalých zaměstnanců. Výzkum byl realizován prostřednictvím metody orální historie, a jeho výsledky přinášejí vhled do každodenního života v prostřední biografu druhé poloviny minulého století. Závěrem diplomové práce je zamyšlení se nad významem této životní etapy pro dotazované narátory. Klíčová slova: kino, biograf, Kladno, film, zaměstnanci kina, orální historie
|
|
|
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989
Bartůňková, Eliška ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Život mezi příběhy... Proměny antikvářské profese po roce 1989 Bc. Eliška Bartůňková ABSTRAKT Diplomová práce se zabývá fenoménem antikvariátů v Československu a České republice, od jejich největšího rozkvětu po roce 1989 až do současnosti, s přesahem k předrevoluční zkušenosti narátorů, ať již s prací v antikvariátech či jako návštěvníků a zákazníků antikvariátů či knižních burz. Primárně orálně-historický výzkum se zaměřuje na problematiku každodennosti v antikvariátu, specifika práce se starými knihami a jejich proměnu v různých časových obdobích s důrazem na vybrané mezníky. KLÍČOVÁ SLOVA každodennost, orální historie, antikvariát, knižní kultura, podnikání ABSTRACT The thesis examines the phenomenon of antiquarian bookshops in Czechoslovakia and the Czech Republic, from the biggest boom after 1989 to the present day, with a focus on the narrators' pre-revolutionary experience of working in antiquarian bookshops and narrators as visitors and customers of antiquarian bookshops or book fairs. The oral history research focuses on everyday life in the antiquarian bookstore, on the specifics of working with old books and their transformation in different time periods. KEY WORDS everyday life, oral history, antiquarian, book culture, business
|
|
|
Going West: Czech Immigration to California (1960-1970)
West, Anna ; Wohlmuth Markupová, Jana (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Konstrukce lidské identity obsahuje různé aspekty sebedefinice, často zahrnující souhru mezi etnickými, národními a osobními identitami. V případě emigrantů může jejich sebepojetí o vlastní identitě projít hlubokou proměnou, když opustí svůj domov. Tento výzkumný projekt orální historie studuje zkušenosti českých imigrantů v Kalifornii, kteří emigrovali z Československa v 60. letech, s emigrací, integrací a identitou. Zatímco současný výzkum se soustředil především na Čechy v New Yorku, Illinois, Nebrasce a Texasu, kde historicky existovaly velké české komunity, cílem této studie je zaplnit mezeru v našich znalostech o Češích, kteří se usadili v Kalifornii, o nichž je známo méně. Prostřednictvím orálních rozhovorů s pěti vypravěči tato studie zkoumá jejich rozhodnutí emigrovat, jejich zkušenosti s příchodem do a integrací v Kalifornii, jejich účast v české komunitě v Kalifornii a jejich pohled na svou identitu před pádem komunismu v Československu v roce 1989 a poté. Mezi vypravěči byla zjištěna přítomnost transnacionální identity, jelikož se vyskytovali ve dvou sociálních světech, jejich domovské zemi Československu (a České republice po roce 1993) a jejich hostitelským státem Kalifornie.
|
|
|
Kultura zločinu 90. let a její aktérská reflexe
Zajíčková, Tereza ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
Diplomová práce si dává za cíl interpretovat aktérskou reflexi kriminality 90. let. Zaměří se na vnímaní a subjektivní interpretaci zločinu, který po zhroucení socialistického režimu nabýval zcela předpokládatelně na intenzitě. Tento socio-patologický jev typický pro postkomunistické státy měl nutně vliv na kulturně společenský vývoj dané doby, který ostatně reflektuje i současná populární tvorba. Diplomní text se obecně hlásí k novým kulturním dějinám a jako svoji primární metodu použije orální historii. K výzkumu budou použity nově pořízené orálně-historické narativy z několika kategorií, které reprezentují aktéry v kontextu daného fenoménu - justice, vězeňství, policie apod. V kontextu předem definovaných dobových kulturních kategorií se bude práce snažit interpretovat jejich subjektivní prožívání daného fenoménu. Klíčová slova: zločin, kriminalita, kulturní dějiny, orální historie, aktérská reflexe
|
|
|
Zavádění a rozvoj internetu v České republice
Gažda, Matěj ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Cílem práce je zmapování začátků internetu na území České republiky, tedy jeho zavádění a rozvoj v časovém rozpětí od počátku 90. let 20. století (první připojení k mezinárodním počítačovým sítím) do přelomu tisíciletí, kdy v českém prostředí dochází k exponenciálnímu růstu. Výzkum je primárně založen na metodě orální historie. Vybraní narátoři jsou lidé, kteří v České republice stáli u počátku implementace této technologie. V této práci jsou rovněž popsány počátky důležitých organizací spravujících určité aspekty českého internetu, komercionalizace internetu či příklad rozvoje metropolitní sítě. Práce je doplněna historickými dokumenty a dobovým tiskem. K dosažení širšího kontextu je zde popsán i vznik a rozvoj samotného internetu s následnou expanzí do Evropy. V českém prostředí chybí ucelený popis rozvoje této důležité technologie. Tuto skutečnost se snaží práce změnit.
|
|
|
"Noví lidé na starých horách" - novousedlíci v Krkonoších po roce 1945
Jiřičková, Marie ; Wohlmuth, Petr (vedoucí práce) ; Houda, Přemysl (oponent)
"Noví lidé na starých horách" - novousedlíci v Krkonoších po roce 1945 Bc. Marie Jiřičková ABSTRAKT Tato diplomová práce s názvem "Noví lidé na starých horách" - novousedlíci v Krkonoších po roce 1945 se hlásí k post-pozitivistickému paradigmatu orální historie s přesahem do oborů historické antropologie a mikrohistorie. Tématem práce jsou souběžné procesy vysídlení německy mluvícího obyvatelstva z pohraničí a následné osidlování, které probíhalo bezprostředně po skončení války, přičemž k demografické stabilizaci oblasti docházelo v průběhu 50. a 60. let 20. století. Důraz je kladen na aktérskou subjektivitu a kulturní vztahy. Těžiště výzkumu spočívá v orálně-historickém a etnografickém výzkumu ve čtvrti Berlín v Rokytnici nad Jizerou v Krkonoších a následné analýze a interpretaci dat s ohledem na jejich teoretické ukotvení. Výzkumné otázky směřují na aktérskou reflexi životní zkušenosti osidlování, proměnu vztahu k horám a základní specifika vývoje čtvrti Berlín vzhledem k celospolečenským procesům jako jsou nástup socialismu a sekularizace. Práce dospívá k závěru, že osidlování bylo silně ovlivněno společenskými proměnami a nástupem socialismu, který pojímal hory jako socialistickou krajinu vhodnou pro sport a rekreaci, což se silně vepsalo do toho, jak krajinu osídlenci vnímali, a do jejich subjektivity....
|
|
|
The late socialist Czechoslovak ethnography and folklore studies and its influence on the Czech tradition of sociocultural anthropology after 1989
Balaš, Nikola ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce) ; Janeček, Petr (oponent) ; Woitsch, Jiří (oponent)
Předkládaná práce se snaží prozkoumat československou etnografii a folkloristiku v období pozdního socialismu a poskytnout tím základ pro pochopení postsocialistické transformace etnografie v antropologii a etnologii. Hlavní teoretický rámec, ze kterého práce vychází, představuje kritická sociologie vědy Pierra Bourdieu. Teze se převážně zaměřuje na dvě instituce, kde se etnografie pěstovala - na Katedru etnografie a folkloristiky Univerzity Karlovy v Praze a na pražskou pobočku Ústavu pro etnografii a folkloristiku Československé akademie věd v období pozdního socialismu, tedy období pokrývajícího 70. a 80. léta 20. století. Kromě intelektuálního rozměru etnografie se práce snaží rozkrýt rozmanité praktiky etnografů jako například výzkumné metody, jazykové znalosti, psací návyky, vědecké hierarchie nebo postoje ke vzájemné kritice. Hlavním argumentem této práce je, že zatímco nálepka etnografie v 90. letech 20. století vymizela, praktiky etnografů se i nadále podílely na utváření vznikající české antropologie a etnologie. Práce intenzivně čerpá z etnografických spisů, z rozhovorů s bývalými etnografy a ze sekundární literatury. V menší míře pak čerpá z dochovaných dokumentů. Klíčová slova: dějiny etnografie a folkloristiky, dějiny české antropologie, dějiny antropologie, postsocialismus, kultura...
|
|
| |
host ::
RSS.