Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 127 záznamů.  začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Nanovlákna na bázi hyaluronanu
Linhartová, Beáta ; Velebný, Vladimír (oponent) ; Pekař, Miloslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o metodách výroby nanovláken, shrnuje a popisuje postupy příprav, poukazuje na jednotlivé výhody a nevýhody postupů a nastiňuje směr vývoje nanovláken. Na rešerši navazuje vlastní experimentální část, která popisuje konkrétní příklad nanovláknění.
Korelovaná sondová a elektronová mikroskopie pro studium moderních magnetických nanomateriálů
Novotný, Ondřej ; Flajšman, Lukáš (oponent) ; Pavera, Michal (vedoucí práce)
Silný tlak na vývoj nových magnetických materiálů a jejich miniaturizaci, klade také důraz na vývoj nových analytických technik. Tato diplomová práce se zabývá vývojem a demonstrací korelované mikroskopie magnetických sil a elektronové mikroskopie, která je slibným nástrojem pro analýzu magnetických nanomateriálů. První část práce je věnována popisu fyzikálních základů mikromagnetismu se zaměřením na cylindrická nanovlákna. Na následujících stranách jsou popsány světelné, sondové, elektronové a synchrotronové metody pro mapování magnetických vlastností materiálů. V další části je popsán výzkum pohybu magnetických doménových stěn v cylindrických nanovláknech, který byl prováděný jako součást rozsáhlejší materiálové studie. Poslední část práce je věnována popisu vývoje korelované mikroskopie magnetických sil a elektronové mikroskopie na zařízení LiteScope. V rámci vývoje byl navržen a úspěšně otestován postup výroby magnetických sond. K výrobě sond bylo využito depozice indukované fokusovaným elektronovým svazkem a prekurzoru Co2(CO)8. V závěru práce je demonstrována vyvinutá technika na vícevrstevnatém Pt/Co vzorku, CoNi cylindrických nanovláknech, NiFe mikrostrukturách a FeRh metamagnetických nanoostrůvcích.
Elektrodové materiály pro lithno-iontové akumulátory
Čech, Ondřej ; Oriňáková, Renáta (oponent) ; Paidar,, Martin (oponent) ; Sedlaříková, Marie (vedoucí práce)
Obsahem této dizertační práce je příprava a studium vlastností elektroaktivních elektrodových materiálů pro lithno-iontové akumulátory. Práce je rozdělena na dvě části: první z nich se zabývá výzkumem v oblasti syntézy kompozitního materiálu pro kladnou elektrodou založeném na LiFePO4. V druhé části je publikován výsledek výzkumu použití monoklinického TiO2(B) pro elektrodu zápornou. Cílem této práce je v obou nalézt takový postup přípravy, který umožní vyrobit tyto materiály v co nejvyšší fázové čistotě. Materiál LiFePO4 je dále modifikován pomocí uhlíkatých vodivostních příměsí různého typu a jsou zkoumány strukturní a elektrochemické vlastnosti ve vztahu k těmto modifikacím. V případě monoklinického TiO2(B) bude zkoumán vztah procesních parametrů přípravy a elektrochemických vlastností tohoto materiálu a dále pak vliv zbytkových alkalických iontů na stabilitu, kapacitu a zatěžovací charakteristiky.
Vývoj a příprava antimikrobiálních nanostrukturních biomateriálů
Drabíková, Nela ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce se zabývá optimalizací přípravy kombinovaných nanostrukturních antimikrobiálních biomateriálů a jejich charakterizací. V teoretické části byla vypracována rešerše zaměřená na materiály používané k přípravě nanočástic a nanovláken, dále na postupy přípravy těchto nanomateriálů. Dále byly popsány využívané antimikrobiální látky – kurkumin a ampicilin, a princip stanovení bezpečnosti všech používaných materiálů.V praktické části je zpracován optimalizační proces přípravy nanočástic i nanovláken a následně také vlastních kombinovaných materiálů. Dále byla testována bezpečnost připravených materiálů a antimikrobiálních látek na buněčné linii HaCaT , kvůli jejich potenciálnímu využití v kosmetickém a farmaceutickém průmyslu. Velká část práce je věnována testování očekávaných antimikrobiálních účinků připravených kombinovaných materiálů s použitím několika mikroorganismů z řad grampozitivních i gramnegativních bakterií a kvasinek. Dále byla sledována rychlost uvolňování aktivních látek z připravených biomateriálů do modelového prostředí pomocí spektrofotometru. Pomocí kapalinové chromatografie bylo detekováno také množství ampicilinu uvolněného z připravených biomateriálů.
Vývoj nanovláknového PVDF senzoru
Klásek, Matyáš ; Tofel, Pavel (oponent) ; Hadaš, Zdeněk (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá využitím nanovláken PVDF jako aktivní vrstvy vytvářející elektrický signál ve snímači. V práci je popsán PVDF a elektromechanické jevy, které s ním souvisejí. Je provedena rešeršní studie dosavadních aplikací nanovláken, na základě které je navržen snímač událostí využívající triboelektrický jev a elektrostatickou indukci. Dále je experimentálně ověřena elektrická odezva vrstev a vytvořen a implementován algoritmus sloužící k detekci a počítání napěťových pulzů. Nakonec je navržen způsob integrace snímače do kolejiště za účelem detekce průjezdu vlakových náprav.
Stanovení aditiv ve vícesložkovém systému pro elektrospinnig
Gajdová, Barbora ; Petr, Knotek (oponent) ; Knotková,, Kateřina (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce pojednává o výrobě nanovláken ze směsi polymerů, popisuje metody přípravy a výroby nanovláken pomocí přístroje 4SPIN®. Experimentální část se zabývá inkorporací aditiv do zvlákněné vrstvy. Byla použita barviva brilliant green, erytrosin, riboflavin a eriochromová čerň. Množství aditiv ve vrstvě bylo měřeno pomocí UV-VIS spektrofotometrie.
Filtrace vzduchu
Krajčová, Kateřina ; Uher, Pavel (oponent) ; Rubinová, Olga (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá návrhem vzduchotechnických zařízení pro objekt po-rodnice a experimentálním měřením nanofiltrů a jejich následným porovnáním s běžně používanými vzduchovými filtry. Práce se skládá ze tří částí. V první části jsou popsány druhy filtrů. Podrobně jsou zde popsané nanofiltry a materiály z nanovláken. Ve druhé části je téma filtrace vzduchu aplikováno na objekt porod-nice. Pro 3.NP tohoto objektu jsou navrženy dvě varianty větrání a chlazení. Třetí experimentální část se zabývá antibakteriálními účinky nanofiltru se stříbrnými vlákny a jeho srovnání s běžně používanými filtry. Dále se zabývá velikostí tlakové ztráty na filtru při různých rychlostech vzduchu.
Možnosti přípravy nanočástic a nanovláken s antimikrobiální složkou
Sosková, Simona ; Veselá, Mária (oponent) ; Skoumalová, Petra (vedoucí práce)
Diplomová práca bola zameraná na prípravu nových materiálov s antimikrobiálnym účinkom. V práci boli pripravené lipozómové častice a nanovlákna z polyhydroxibutyrátu (PHB) s obsahom klotrimazolu a rastlinných extraktov s vysokými antioxdačnými a antifungálnymi účinkami. Teoretická časť popisuje použitia nanočastíc a nanovlákien v medicíne a kozmetike, priaznivé účinky rastlín s potenciálnym antimykotickým účinkom a metódy pre charakterizáciu častíc a vlákien. V praktickej časti boli pripravené vodné a lipidové rastlinné extrakty, spektrofotometricky charakterizované na obsah polyfenolov, flavonoidov a antioxidačnú aktivitu. Z vybraných extraktov boli ďalej pripravené lipozómy a lipozómy s obsahom PHB. Častice boli testované z hľadiska enkapsulačnej účinnosti a ich krátkodobej a dlhodobej stability. Metódou DLS bola stanovená ich veľkosť a meraním zeta potenciálu ich koloidná stabilita. Pomocou elektrospinningu a forcespinningu boli taktiež pripravené PHB vlákna s obsahom vybraných extraktov a klotrimazolu. Vlákna boli podrobené analýze FLIM, FTIR-ATR, testom antioxidačnej aktivity a testovaniu krátkodobej i dlhodobej stability. Antimykotický účinok testovaných extraktov, častíc a vlákien bol stanovený na kultúre Candida glabrata. Na záver bola vykonaná charakterizácia účinku částic a vlákien na humánne bunky.
Homogenita aditiv v nanovláknech
Linha, Vojtěch ; Pokorný,, Marek (oponent) ; Knotková,, Kateřina (vedoucí práce)
Cílem této práce bylo shrnout základní možnosti zvlákňování polymerů a inkorporace aditiv. V teoretické části jsou popsány možnosti výroby nanovláken pomocí přístroje 4SPIN® společně s jednotlivými elektrodami pro zvlákňování. Experimentální část byla zaměřena na vliv struktury aditiva na množství inkorporované látky. K tomuto výzkumu byla použita barviva erytrosin, riboflavin, brilantní modř a eriochromová čerň. Vyhodnocování obsahu aditiv bylo prováděno pomocí UV-Vis spektrofotometrie.
Využití nanotechnologií v jaderné energetice
Skalička, Jiří ; Štefánik, Milan (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
Práce shrnuje současné poznatky o nanomateriálech a jejich použití. Zabývá se hlavně metodami výroby a použitím jednotlivých typů materiálů v oblasti jaderné energetiky, jaderného výzkumu a jaderné medicíny. Teoretická část je věnována možnostem využití uhlíkových nanotrubek pro kolimaci nebo vedení svazku neutronů. V experimentální části bylo zjišťováno, jak vybrané nanomateriály ovlivňují neutronový tok v měřícím boxu napojeném na horizontální radiální kanál reaktoru VR-1. Otestovány byly neorientované uhlíkové nanotrubky, uhlíková nanovlákna, nanodráty z aluminy, orientované uhlíkové nanotrubky při různém natočení a výsledky byly porovnány s výsledky při použití grafitu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 127 záznamů.   začátekpředchozí21 - 30dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.