|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Faktory ovlivující proměnu současného města
Dobešová, Veronika
Cílem příspěvku je shrnout současný stav řešené problematiky z širšího pohledu hospodářské a sociální geografie, jak je popsán v knize Urbane Räume, jejímž autorem je Prof. Dr. Wolf Gaebe. Příspěvek pojednává o sídelních, hospodářských a sociálních strukturách v současném městě. Jsou zde uvedeny faktory, které podmiňují současné tendence vývoje měst a dále jsou představeny řídící elementy této proměny. Zjištěné výsledky budou vytvářet výchozí pozici pro vlastní zkoumání vývoje veřejných prostorů v konkrétních městech středoevropského regionu.
|
|
|
Zeleň jako indikátor kvality urbánního prostředí
Pondělíček, Michael ; Doc.Ing.Vladimír Švihla,DrSc. (oponent) ; Doc.Ing.arch.Ivan Vorel,CSc. (oponent) ; Tušer, Jaroslav (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Disertační práce je založena na principu otevřeného přístupu k městské zeleni v rámci podpory trvale udržitelného rozvoje uvnitř měst. Trvale udržitelné hospodaření a plánování uvnitř měst s sebou nese i poptávku po indikátorech udržitelnosti a kvality života ve městech. Disertační práce se zabývá hodnocením pozitivních i negativních vlivů zeleně na kvalitu života ve městech a také tím, jak je zeleň ve městech ovlivněna a jaké má účinky na člověka. Práce zkoumá existující indikátory popisující kvalitu zeleně ve městech a jejich aplikace z hlediska udržitelnosti a současně sleduje i percepci zeleně ze strany obyvatel města. Na základě analýz a teoretických poznatků v práci obsažených je pro potřeby měření kvality života ve městě zkonstruován nový - agregovaný Indikátor obecné kvality zeleně města. Tento indikátor je v práci ověřen na vzorku 70 velkých a středních měst v ČR a je ověřena jeho vypovídací schopnost o potenciálu zeleně ve městech a to i ve vztahu k probíhající klimatické změně a dalším faktorům rozvoje. Indikátor a jeho matematická konstrukce přináší nové informace o potenciálním vlivu zeleně a její využitelnosti v rámci zvýšení udržitelnosti města a kvality života jeho obyvatel.
|
|
|
Vliv onemocnění vitiligo na život pacienta
MALČICOVÁ, Jana
Tato bakalářská práce je zaměřena na onemocnění vitiligo a jeho působení na život pacientů. Vitiligo je získané, relativně často se vyskytující onemocnění kůže. Projevuje se výskytem nepigmentovaných ložisek různé velikosti a tvaru. Průběh onemocnění je chronický. Současná medicína stále nezná přesný původ tohoto onemocnění. Pravděpodobná příčina tkví v imunitním systému, z toho důvodu není onemocnění definitivně vyléčitelné. Léčba je dlouhodobou záležitostí a vyžaduje tak velkou trpělivost jak pacientů, tak i ošetřujícího personálu. Pro postižené je vitiligo vážným problémem, neboť narušuje vzhled, má vliv na psychiku jedince a může tedy mít psychosociální dopad na každodenní život pacientů. V rámci výzkumného šetření jsme si stanovily dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit role sester při péči o pacienty s vitiligem. Druhým cílem bylo prozkoumat, zda onemocnění vitiligo ovlivňuje život pacientů. Definovaly jsme si dvě výzkumné otázky: 1. Jaká je role sestry při péči o pacienta s vitiligem? 2. Jakým způsobem ovlivňuje vitiligo život pacienta? V empirické části naší bakalářské práce jsme použily metodu kvalitativního výzkumného šetření formou polostrukturovaného rozhovoru. První výzkumný soubor tvořily 4 všeobecné sestry z Jihočeského a Jihomoravského kraje, které pracují v dermatologické ambulanci, kde se provádí fototerapie. Druhý výzkumný soubor byl zastoupen pacienty s onemocněním vitiligo. V této skupině byli 3 respondenti z Rakouska a jeden respondent z České republiky. Respondentům s onemocněním vitiligo byl také k vyplnění předkládán dotazník Dermatologický index kvality života. Jednotlivé otázky v dotazníku byly dle klíče obodovány a následně vyhodnoceny. Výsledky byly zaneseny do tabulky. Podkladem pro rozhovor bylo 18 otázek v případě respondentů s vitiligem a 10 otázek v případě všeobecných sester. Rozhovory byly nahrávány na diktafon a následně přímou transkripcí zpracovány do textové podoby. Při zpracování rozhovorů byla použita technika otevřeného kódování, metoda papír a tužka. Analýzou dat vznikly kategorie Role sester s podkategorií Změny rolí sester, kategorie Psychická podpora s podkategoriemi Přístup sester, Psychické potřeby pacientů a Změny psychického stavu pacientů, kategorie Reakce na objevení vitiliga s podkategoriemi Reakce pacientů a Reakce okolí, kategorie Psychické potíže s podkategoriemi Pocity pacientů a Řešení potíží, kategorie První návštěva lékaře a kategorie Význam vitiliga. Z výzkumného šetření vyplývá, že nejčastější rolí sester při péči o pacienty s vitiligem je sestra edukátorka. Mezi další role, dle dotazovaných, patří sestra poskytovatelka ošetřovatelské péče a sestra manažerka. Prostřednictvím dotazníku ke zhodnocení kvality života jsme získaly následující výsledky: malý vliv na kvalitu života uvedly dva respondenti, jeden respondent pak uvedl mírně zhoršenou kvalitu života a jeden respondent velmi zhoršenou kvalitu života. Z provedených rozhovorů s pacienty nám pak vzešlo mírné omezení při aktivitách na slunci z důvodu snadného spálení kůže. Ani jeden z respondentů neuvedl, že by onemocnění vitiligo narušilo jejich osobní vztahy a koníčky. Dva respondenti projevili pouze obavu při hledání životního partnera a zakládání rodiny. Z našeho výzkumného šetření vyplynulo, že největší vliv má onemocnění vitiligo na psychiku pacienta. Domníváme se tedy, že psychologická péče by měla být samozřejmou součástí jejich léčby. Výsledky této bakalářské práce bych ráda shrnula a publikovala jako stať v některém z odborných časopisů. Tato bakalářská práce by také mohla inspirovat ke zpracování kvantitativního výzkumu s touto problematikou.
|
|
|
Vliv sociální opory na kvalitu života rodiny se zdravotně postiženým dítětem.
KOPSOVÁ, Lenka
Bakalářská práce se věnuje zkoumání vlivu sociální opory na kvalitu života rodiny se zdravotně postiženým dítětem. V teoretické části práce jsou popsány pojmy rodina, zdravotní postižení a jeho druhy, definice kvality života rodiny, sociální opora (druhy, funkce a působení), a jsou zde uvedeny konkrétní zdroje pomoci prostřednictvím sociálních služeb i nepojistných sociálních dávek. Praktická část charakterizuje sociální oporu subjektivně. Práce zjišťuje, jak rodiny se zdravotně postiženým dítětem sociální oporu vnímají, přijímají a v neposlední řadě, jak ovlivňuje kvalitu jejich života zapojení do veřejného, kulturního a pracovního života.
|
|
| |
|
|
Vliv chráněné dílny a sociálně terapeutické dílny na kvalitu života lidí s dlouhodobým duševním onemocněním
ZOUHAROVÁ, Alexandra
Bakalářská práce je zaměřena na vliv chráněné dílny a sociálně terapeutické dílny na kvalitu života lidí s dlouhodobým duševním onemocněním. Cílem mé práce bylo zjistit jaké sociální a pracovní dovednosti získali lidé v dílně, co jim dílna dala a jestli docházení do dílny přispělo ke zlepšení kvality jejich života. Práce je rozdělena na dvě části. Teoretická část podává základní informace o historii pracovní rehabilitace a zabývá se kvalitou života. Dále obsahuje stručnou charakteristiku schizofrenie. Praktická část obsahuje informace o Sdružení Práh, popisuje chráněnou dílnu a sociálně terapeutickou dílnu. Je zde vytyčen cíl práce, stanoveny hypotézy, popsána metoda výzkumu, výsledky a vyhodnocení dotazníkového šetření. Shrnutí výzkumu potvrzuje stanovené hypotézy.
|
|
|
Kvalita života rodin mentálně postižených jedinců
ABESKOVÁ, Žaneta
Na rodinu nejčastěji pohlížíme jako na malou sociální skupinu, jejíž základní charakteristikou je vzájemná součinnost všech jejich jednotlivých členů. Ti jsou navzájem spjati řadou vztahů. Poněvadž každý člen rodiny je individuální a originální osobností, je i rodina, kterou tvoří, také individuálním, originálním a neopakovatelným společenským organismem. To platí o každé jiné rodině i o rodině s postiženým dítětem. Soužití v jedné či druhé rodině má totiž tytéž základní charakteristiky. Hovoříme-li o kvalitě života lidí, můžeme mít na mysli různý rozsah pojmu člověka. Je možno hovořit o kvalitě života jednotlivého člověka, ale také o kvalitě života více lidí, např. o kvalitě života v rodině. Cílem diplomové práce bylo právě zjistit kvalitu života rodin žijících s lehce mentálně postiženým jedincem (IQ 50-60). Zjistit jejich odlišnost od rodin, kde nežije žádný mentálně postižený jedinec. A to za pomoci PedsQL dotazníku, který je dostatečným měřítkem pro zjišťování této problematiky. Informace potřebné pro zpracování diplomové práce byly získány prostřednictvím studia odborných materiálů. Pro zmapování kvality života rodin byl proveden kvantitativní výzkum. Sběr dat byl realizován metodou dotazování, technikou dotazníku. Tento dotazník, který sestavil James Walter Varni Ph.D., byl rozdán dvěma skupinám {--} rodinám, ve kterých žije lehce mentálně postižený jedinec (IQ 50-69) a rodinám s dětmi, kde nežije žádný mentálně postižený jedinec. Dotazník obsahoval 8 oblastí, ve kterých by mohly mít jednotlivé rodiny problémy. Cíl diplomové práce byl splněn a hypotéza, že kvalita života rodiny s lehce mentálně postiženým jedincem, jehož inteligenční kvocient se pohybuje v rozmezí 50-60 bodů, bude odlišná od kvality rodiny, ve které nežije žádný mentálně postižený jedinec, byla výzkumem potvrzena. Určité otázky v dotazníku prokazatelně ukázaly nižší kvalitu života rodin žijících s lehce mentálně postiženým jedincem.
|
host ::
RSS.