|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Evropské letecké uzly v kontextu sítě a její odolnosti vůči narušení
Šulc, David ; Marada, Miroslav (vedoucí práce) ; Kraft, Stanislav (oponent)
EVROPSKÉ LETECKÉ UZLY V KONTEXTU SÍTĚ A JEJÍ ODOLNOSTI VŮČI NARUŠENÍ Abstrakt Předkládaná diplomová práce se zabývá konektivitou evropské letecké sítě, jejími vlastnostmi a odolností vůči negativním vlivům, a to na základě dat z letových řádů za zimní období roku 2018. Hlavním cílem práce je analyzovat evropskou leteckou síť z hlediska konektivity, za účelem zjištění významnosti leteckých uzlů vzhledem k jejich geografickým podmínkám, komunitní struktuře a odolnosti celé sítě. Metodicky se práce opírá o teorii grafů a míry centrality jakožto ukazatele konektivity. Empirická část práce je rozdělena na tři části. Úkolem první části je zjistit, jaká letiště jsou v evropské letecké síti nejvýznamnější. V druhé části jsou zjišťovány vlastnosti a struktura sítě jako celku. Poslední část se zaměřuje na analýzu odolnosti evropské letecké sítě z pohledu robustnosti a resilience. Mezi nejvýznamnější letecké uzly v Evropě patří letiště, která obsluhují světová města a turisticky významné lokality. Jedná se především o silnou dominanci letiště Schiphol v Amsterdamu, El Prat v Barceloně a letiště ve Frankfurtu nad Mohanem. Evropskou leteckou síť je možné klasifikovat jako tzv. "scale-free" s hierarchickou strukturou podle počtu odbavených letů a tzv. "small-world", ve které je možné se pohybovat s malým počtem přestupů....
|
|
|
EEG koreláty neurodegenerativních onemocnění
Schlezingerová, Nicol ; Telenský, Petr (vedoucí práce) ; Kelemen, Eduard (oponent)
V souvislosti se stárnutím populace je výskyt neurodegenerativních onemocnění stále častější. Pro jejich diagnostiku a rozlišení je potřeba v klinické praxi stanovit levnou a neinvazivní metodu jejich screeningu a včasné diagnostiky. Proto je potřeba najít markery, které umožňují sledovat rozvoj onemocnění a stanovit prognózu. EEG koreláty přinášejí informace, které mohou být využity při diagnostice a prognóze neurodegenerativních onemocnění. Jednotlivé nemoci mají své specifické EEG abnormality, které úzce souvisí s jednotlivými fázemi nemoci. Jednotlivá onemocnění - Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba mají své specifické změny základních rytmů mozku, které korelují s motorickými a kognitivními změnami. Tato práce se zaměřuje na kvantitativní (qEEG) koreláty výše uvedených onemocnění. Klíčová slova: mozek, nervová aktivita, EEG, kvantitativní analýza EEG, biomarker, konektivita, neurodegenerace, Alzheimerova choroba, Parkinsonova choroba, Huntingtonova choroba.
|
|
|
Návrhové podmínky pro polygon specializovaný na autonomní vozidla
Trhlík, Tomáš ; Mazáč, Jan (oponent) ; Hýzl, Petr (vedoucí práce)
Předmětem této diplomové práce je rešerše stavajících polygonů sloužících pro testování autonomních vozidel, a to jak z pohledu technologie vozovek, tak z projekčního hlediska. V práci je zmíněno 9 nejvýznamějších světových testovacích polygonů a jejich popis návrhových parametrů. Jsou zde popsány jednotlivé stupně automatizací od zahraničních organizací zabývajících se výzkumem a vývojem v automobilovém průmyslu. Dále jsou popsány základní pokročilé systémy asistence řidiče, konektivita mezi vozidly a infrastrukturou. A také zhodnocení stávajících letištních ploch pro testování autonomních vozidel.
|
|
|
Optimalizace sítě ISP
Čech, Ondřej ; Podermański, Tomáš (oponent) ; Grégr, Matěj (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou sítě lokálního ISP, zjistěním aktuálních problémů a návrhem řešení pro nalezené problémy. Byly zjištěny problémy s broadcast-stormem, používáním privátního adresového prostoru, nastavením RSTP protokolu a DHCP spoofingem. Zavedeny byly tyto změny: OSPF směřování, přenastavení RSTP, automatické zálohovaní, oddělení klientů pomocí DHCP. Došlo k redukci broadcast provozu a s ním spojeným broadcast-stormem.
|
|
|
Ochranářská genetika vlka obecného a levharta sněžného: vliv krajiny na mikroevoluci populační struktury
Benešová, Markéta ; Hulva, Pavel (vedoucí práce) ; Kreisinger, Jakub (oponent)
Přístupy krajinné genetiky umožňují zkoumat vliv krajiny na mikroevoluci populací. Krajina může ovlivňovat genový tok i u velkých šelem s dobrými disperzními schopnosti. Pochopení vlivu krajiny na genový tok mezi populacemi je zásadní pro ochranu druhů, obzvlášť jedná-li se o druhy s nízkou populační hustotou. Cílem práce bylo popsat genetickou strukturu populací vlka obecného (Canis lupus) a levharta sněžného (Panthera uncia) ve vybraných územích a zjistit, jaký vliv mají na pozorovanou strukturu vlastnosti krajiny. Byly analyzovány neinvazivní genetické vzorky levhartů sněžných z Nepálu a neinvazivní i invazivní vzorky vlků obecných ze střední Evropy. Populační struktura byla určena a posteriori pomocí Bayesiánských přístupů, které integrují genetická a geografická data, a srovnána s modely konektivity krajiny. Populační struktura sněžných levhartů je nejvíce ovlivněna přítomností lidí a frekventovaných cest, které pro ně představují disperzní bariéru. Habitat vhodný pro tento druh je výrazně omezen nadmořskou výškou, přesto jsou během disperze schopni překonat i oblasti s vyšší nadmořskou výškou, než jaká je pro ně optimální. Byla nalezena výrazná genetická odlišnost mezi vlky ze středoevropské nížinné a z karpatské populace, přestože mezi nimi není přímá bariéra genového toku. Tuto roli hraje...
|
|
|
Vliv změn landcover na konektivitu fluviálních procesů v povodí
Kofroňová, Jitka ; Langhammer, Jakub (vedoucí práce) ; Kliment, Zdeněk (oponent)
Konektivita fluviálních procesů respektive hydrologická konektivita je označením pro propojení krajiny, které urychluje nebo naopak zpomaluje odtok vody, odnos sedimentů a látek v nich obsažených. Vychází z konceptu konektivity krajiny související především s fragmentací a bariérami zabraňujícími pohybu. Na rozdíl od výzkumů vodní eroze či odtoku vody, je tento jev komplexnějším procesem. Nezaměřuje se na množství, ale přináší nové informace o fungování povodí a reakcích na podněty. V posledních letech byly vyvinuty nové přístupy a modely, které se ji pokouší kvantifikovat. Tato diplomová práce informuje o celém konceptu konektivity povodí a testuje některé z těchto přístupů modelování. Využity jsou metody vyhodnocení indexu konektivity přístupem od Borselliho a kol. (2008) modelovaného pomocí ArcGIS a modelem SedInConnect 2.0. Dále je vyzkoušen model vývoje krajiny LAPSUS 5.0, na kterém je prokázáno, že i nepřímé způsoby vyhodnocení konektivity povodí jsou vhodným způsobem. Modelování konektivity bylo aplikováno na povodí Mladotického potoka a výsledky byly poté ověřeny terénním protokolem navrženým Borsellim a kol. (2008) a porovnány s aktuálními trasami v terénu. Výsledky a diskuse porovnávají jednotlivé výstupy a faktory vlivu a poukazují na nedostatky především v zobecňování některých...
|
|
|
Analýza vysokofrekvenčních oscilací a konektivity v elektrofyziologii mozku
Kozlovská, Magda ; Ronzhina, Marina (oponent) ; Kolářová, Jana (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zkoumáním problematiky analýzy vysokofrekvenčních oscilací (HFO), analýzy konektivity mozkové tkáně a zkoumání účinnosti a přesnosti jednotlivých metod používaných při jejich analýze. Dále je cílem práce zjistit souvislosti mezi HFO a hodnotami získanými měřením konektvity a stanovit optimální způsob pro přesnější a rychlejší lokalizování epileptogenních ložisek, což zvyšuje šanci na úspěšné a kompletní odoperování veškerých epileptogenních ložisek z mozku a tedy k úplnému vymizení epiepsie u operovaného pacienta.
|
|
|
The influence of deep brain stimulation on the brain connectivity
Horváthová, Ľubica ; Výtvarová, Eva (oponent) ; Klimeš, Petr (vedoucí práce)
The deep brain stimulation (DBS) represents effective treatment for patients with Parkinson’s disease (PD) or patients with pharmacoresistant epilepsy. However its mechanisms by which it moderates seizures and improves movement still remain largely unknown. To understand it better and to determine in which frequency bands is the change most relevant, comparisons between DBS OFF and DBS ON were made using correlation method and phase lag index. Eleven patients with (PD) and with implanted neurostimulators for DBS from the companies Medtronic and St.Jude Medical are the subjects of the recorded data used in this thesis. The results prove that not only does the change in connectivity occur during the DBS, but also that the higher frequencies such as beta, low gamma and high gamma are affected the most. Changes in these frequencies, responsible for motor activity, attentive focusing and information processing, are consistent with the PD clinical findings. During this disease, pathological beta activity is hypersynchronized and gamma activity is reduced in motor areas. With gamma activity increasing during DBS ON, the physiological state of the patients is partially restoring and therefore improving their motility. The methods and results of this thesis will be used for further research on patients with PD and epilepsy.
|
|
|
Systém pro monitorování kvality připojení
Vyskočil, Vladimír ; Peterka, Jiří (vedoucí práce) ; Děcký, Martin (oponent)
Cílem diplomové práce je navrhnut metodiku centralizovaného monitorování datového provozu u poskytovatele pripojení k internetu, které by umožnilo detekovat prípojky vykazující problémy s kvalitou pripojení a hodnotit míru techto problému. Metodika by minimálne mela sledovat a vyhodnocovat latenci a ztrátovost paketu mezi centrálne umísteným monitorovacím bodem v síti poskytovatele a pocítaci jednotlivých uživatelu. Dále je úkolem takto navrženou metodiku implementovat, overit a výsledky vyhodnotit.
|
host ::
RSS.