|
|
Sekundární drogová kriminalita u klientů kontaktního centra DRUG - OUT Klub, z.s. v Ústí nad Labem
Matičková, Marta ; Šejvl, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachovec, Miroslav (oponent)
Východiska: Ze statistických údajů Policie ČR vyplývá, že sekundární drogová kriminalita je mezi uživateli návykových látek, v celé České republice, velmi rozšířená. K páchání této trestné činnosti dochází zejména z důvodu potřeby finančních prostředků na návykovou látku. Díky velkému výskytu sekundární drogové kriminality u této skupiny lidí, je na ně často pohlíženo, jako na potencionální pachatele trestné činnosti. Cíl: Cílem diplomové práce bylo zjistit četnost výskytu sekundární drogové kriminality u klientů kontaktního centra DRUG - OUT Klub, z. s. v Ústí nad Labem a vliv vybraných demografických faktorů, které mohou tento výskyt ovlivňovat (pohlaví, věk, typ návykové látky, délka užívání návykové látky). Metody a soubor: Bylo provedeno dotazníkové šetření v kontaktním centru pro drogově závislé DRUG - OUT Klub, z. s. v Ústí nad Labem. Respondenti výzkumu byli problémoví uživatelé opioidů a stimulancií. Výzkumný soubor byl vybrán přes instituci. Výzkumu se mohl zúčastnit každý klient Kontaktního centra, který byl problémovým uživatelem opioidů nebo stimulancií, starší 18 let a souhlasil s účastí ve výzkumu. Výzkumný soubor tvořilo 362 problémových uživatelů opioidů a stimulancií. Jednalo se o 201 mužů (60 uživatelů opioidů, 141 uživatelů stimulancií) a 161 žen (55 uživatelek opioidů, 106...
|
|
|
Sociální důsledky uživatelů drog
HAJÍČKOVÁ, Magda
Práce se zabývá vlivem užívání drog na sociální život závislých osob. Na začátku je vysvětlený pojem droga a ukázané jeho základní dělení. Dále jsem popsala, co je závislost na návykových látkách. Jaké jsou důvody jejího vzniku a jaké jsou fáze vývoje závislosti. Ukázala jsem příznaky, rizika a poruchy duševního zdraví, které tyto látky způsobují. Další část se týká sociálních důsledků, které pociťují osoby, které drogám propadly. Zabývám se třemi tématy rodina, partnerství, zaměstnání. Vycházela jsem z informací z odborné literatury a z rozhovorů, které mi poskytli lidé, kteří jsou, anebo byli, na drogách závislí.
|
|
|
Uživatelé návykových látek a možnosti jejich uplatnění na trhu práce
Mňuková, Ilona ; Vavrinčíková, Lenka (vedoucí práce) ; Fidesová, Hana (oponent)
Problematika zaměstnávání uživatelů drog v České republice patří v adiktologii ke stále aktuálním výzkumným tématům. Částečně situaci v ČR popisují například studie "Analýza potřeb léčených uživatelů návykových látek z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce" (Miovský, 2006), nebo dokumenty "Komparativní analýza" a "Jak získat a udržet si práci". Podpora při vstupu na trh práce", které vznikly v rámci mezinárodního projektu "Praha - Vídeň, Problematika zaměstnávání a pracovní integrace osob ohrožených drogovou závislostí" (Ambrož, 2012). Jednalo o studie realizované SANANIM z. ú., který s uživateli drog dlouhodobě pracuje a sloužili primárně jako zpětná vazba pro rozvoj služeb. Mezi uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni na Úřadu práce ČR, nalezneme také skupinu uživatelů drog, pro které je složitější najít vhodné zaměstnání a uplatnění na trhu práce. Tito klienti mají často omezené informace o tom, jak by jim mohl Úřad práce při hledání zaměstnání pomoci. Výzkumným souborem byli uživatelé drog, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na kontaktním pracovišti Úřadu práce v Praze 10, a kteří dobrovolně souhlasili s účastí na výzkumu. Základní metodou byla analýza potřeb uživatelů drog a analýza opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Sběr dat probíhal formou...
|
|
|
Nízkoprahové adiktologické služby na malých městech
Jiříková, Adéla ; Šotolová, Eva (vedoucí práce) ; Mlčková, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá specifiky nízkoprahových adiktologických služeb na malém městě. V úvodu práce autorka přibližuje, jaké nízkoprahové adiktologické služby existují a jaké činnosti vykonávají. Práce přináší stručný vhled do základních principů těchto služeb a jejich uplatňování v České republice. Jádro diplomové práce tvoří průzkum, který byl proveden mezi pracovníky o. s. Prevent, kteří pracují v nízkoprahových adiktologických službách na malých městech. Při průzkumu byla využita metoda semistrukturovaného narativního rozhovoru. Cílem šetření bylo zjistit, jak vnímají specifika své práce na malých městech samotní pracovníci. Záměrem bylo dále srovnání práce na malých městech a práce ve městech velkých. Zjištěné výsledky mají poukázat na úskalí a výzvy práce na malých městech, dále mají ilustrovat nastavení služeb v těchto lokalitách a nastínit další možnosti do budoucna očima pracovníků. Závěry, ke kterým autorka práce dospěla, mohou napomoci pracovníkům v podobných službách k lepší orientaci v situacích, se kterými se setkávají. Práce může rovněž sloužit zřizovatelům nízkoprahových adiktologických zařízení ke změně nastavení služeb a k efektivnější podpoře pracovníků. KLÍČOVÁ SLOVA uživatelé drog, nízkoprahové adiktologické služby, kontaktní centra, terénní programy, malá města, Harm...
|
|
| |
|
|
Zkušenosti klientů doléčovacích center v Praze s uplatněním na trhu práce
Pavlovská, Amalie ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Kuda, Aleš (oponent)
Background: V zahraničí je téma pracovní uplatnitelnosti (bývalých) uživatelů návykových látek ve výzkumné oblasti poměrně početně zastoupeno, v České republice se mu však dosud mnoho prací nevěnovalo. Jeho průkopníci se pak nezaměřovali specificky na cílovou skupinu klientů doléčovacích center, kteří jsou pracovnímu procesu nejblíže. Cíle: Ve spolupráci se třemi pražskými doléčovacími centry (Drop In, Magdaléna, SANANIM) a Pracovní a sociální agenturou SANANIM zmapovat a popsat pracovní zkušenosti jejich klientů na trhu práce. Dalším cílem je vytvořit typologii klientů v DC z hlediska jejich aktuální ne/zaměstnanosti. Výstupem je návrh souboru doporučení, jak se vyvarovat chyb na trhu práce. Metody: Ke sběru dat byly využity kvantitativní i kvalitativní metody výzkumu, tedy jak vlastní dotazník pro zmapování fungování klientů na trhu práce, tak rozhovory pro detailní popis typů klientů. Analýza dat byla provedena pomocí otevřeného kódování a následně popisné statistiky. Veškeré etické otázky byly dodrženy. Soubor: Základní soubor tvořili všichni aktuální klienti uvedených doléčovacích center v Praze. Pro zařazení do výběrového souboru bylo třeba, aby osoba byla aktuálním klientem některého z DC, měla během doléčování alespoň jeden kontakt s reálným trhem práce a dala souhlas s účastí ve studii....
|
|
|
Kvalita života u drogové závislých klientů před a po ústavní léčbě v Praze
Brachtlová, Veronika ; Šťastná, Lenka (vedoucí práce) ; Novotný, Miroslav (oponent)
VÝCHODISKA: Kvalita života je definována podle WHO jako individuální vnímání vlastního postavení v životě, bere ohled na kulturní aspekty a systémem hodnot, ve které člověk žije a ve vztahu k jeho cílům, standardům a zájmům. Jde o individuální vnímání každého jedince a jen on může zhodnotit jeho míru kvality života. CÍLE: Cílem diplomové práce bylo porovnání kvality života u drogově závislých klientů před nástupem a po ústavní léčbě. SOUBOR A METODY: WHOQOL-BREF dotazník byl vytvořen je sběru dat. Výzkumný soubor tvořili všichni klienti (muži i ženy) v ústavní léčbě na oddělení léčby závislostí Kliniky adiktologie, klienti vyplnili dotazník před nástupem do ústavní léčby nebo během prvního týdne hospitalizace a poté při propuštění z ústavní léčby. VÝSLEDKY: Nikdo z respondentů nebyl se svojí kvalitou života před léčbou velmi spokojen. Po léčbě hodnotily spíše pozitivně kvalitu svého života ženy. Ty hodnotily svou kvalitu života jako dobrou (44 %). Jako velmi dobrou úroveň kvality svého života ohodnotilo 13 % žen. U mužů se hodnocení kvality života po léčbě příliš nezměnilo. Co se týče jednotlivých domén dotazníku WHOQOL-BREF, k nejmenší změně došlo v oblasti osobních vztahů a sexuálního života. Před léčbou převažovala nespokojenost respondentů s osobními vztahy (48 %). Nespokojenost v této oblasti...
|
|
|
Souvislost vybraných osobnostních rysů se sociálním začleněním klientů vybraného kontaktního centra.
Kocianová, Zuzana ; Reichelová, Lenka (vedoucí práce) ; Nevoralová, Monika (oponent)
Vysoká škola: Univerzita Karlova v Praze Fakulta: 1. lékařská fakulta Klinika adiktologie 1.LF a VFN Školní rok 2011/2012 Abstrakt diplomové práce Jméno: Bc. Zuzana Zástěrová Obor: Adiktologie Vedoucí práce: Mgr. Lenka Endrödiová Počet stran: Oponent: PhDr. Monika Nevoralová Název bakalářské práce: Souvislost vybraných osobnostních rysů se sociálním začleněním klientů vybraného kontaktního centra Abstrakt Cílem diplomové práce je specifikovat osobnostní rysy klientů kontaktního centra a jejich spojitost s mírou sociálního začlenění. Dílčím cílem je určit nejčastěji se vyskytující osobnostní rysy a souvislost s užíváním návykových látek. Teoretická část se věnuje zejména tématům vymezení osobnosti, struktura osobnosti, vybrané teorie osobnosti, Jungovo pojetí osobnosti, indikátor osobnostních typů Myersové a Briggsové, sociální vyloučení a sociální začlenění, životní styl uživatelů drog, výzkumy v oblasti osobnostních typů uživatelů drog. Ve výzkumné části jsou pomocí statistické analýzy dat zprostředkovány odpovědi na výzkumné otázky. Použitými metodami získávání dat jsou dotazník MBTI a vybrané otázky z dotazníku EuropASI. V diskusi se zamýšlím nad vhodností dotazníku MBTI pro danou cílovou skupinu- možnosti a meze užití dotazníku, a nad možnostmi uplatnění daných poznatků v daném zařízení. Klíčová slova...
|
|
|
Dysfunkční rodina a její vliv na počátek užívání návykových látek u drogově závislých mužů v trestu odnětí svobody
Čapková, Lucie ; Radimecký, Josef (vedoucí práce) ; Nevoralová, Monika (oponent)
Univerzita Karlova v Praze 1. lékařská fakulta Psychiatrická klinika, Centrum adiktologie Školní rok: 2007/2010 Abstrakt bakalářské práce Jméno: Lucie Čapková Obor: Adiktologie Rok imatrikulace: 2007 Vedoucí práce: PhDr. Josef Radimecký Ph.D., MSc. Oponent: PhDr. Monika Nevoralová Počet stran: 73 Název bakalářské práce: Dysfunkční rodina a její vliv na počátek užívání návykových látek u drogově závislých mužů v trestu odnětí svobody. Abstrakt: Bakalářská práce se zabývá faktory, které jsou asociovány s dysfunkčním fungováním rodiny jako je antisociální chování rodičů, násilí v rodině, týrání či zneužívání dítěte rodičem, ekonomická a sociální nestabilita rodiny, rozvod, neúplná rodina a jaké následky může mít pro dítě dysfunkční rodina a negativní výchovný styl. Praktická část obsahuje poznatky dotazníkového šetření provedeného ve věznici Příbram. Bylo především zaměřené na mapování kvality rodinného prostředí, ve kterém respondenti vyrůstali, jejich prvotní zkušenost s drogou a důvody prvního užití drogy. Cílem práce je zjistit, jaké společné rizikové faktory můžeme nalézt v rodinném prostředí vězňů, tj. jak jejich rodina a zázemí mohly přispět k počátku užívání návykových látek. Výzkumnou část doplňují dvě případové ilustrace. Klíčová slova: - Dysfunkční rodina - Uživatelé návykových látek - Drogová...
|
|
|
Míra vyšetření uživatelů drog
VÁVROVÁ, Marie
Diplomová práce se zabývá problematikou vyšetření uživatelů drog na infekční choroby. Je zde zpracována problematika testování uživatelů návykových látek v nízkoprahových centrech. Nízkoprahová zařízení pro uživatele drog působí v oblasti sekundární a terciární prevence. Včasné vyhledávání infikovaných osob je mimořádně významné i z hlediska ochrany běžné (nerizikové) populace. Práce je rozdělena na 2 základní části, teoretickou a praktickou část.Teoretickou část tvoří v první řadě aktuální informace o drogové scéně v ČR. Dále je v práci pojednáno o zdravotních důsledcích, které se týkají užívání drog, převážně pokud jde o injekční aplikaci drogy a sdílení injekčního materiálu. Jsou zde popsána jednotlivá onemocnění HIV, VHB, VHC, syfilis, protidrogová politika ČR a legislativní rámec testování v nízkoprahových centrech. Praktická část práce je rozdělena na několik dílčích výzkumů. Kvantitativní výzkum zaměřený na nízkoprahová centra, kde je zjišťováno, využívání možnosti testování na onemocnění HIV, VHB, VHC a syfilis za rok 2014. Jakým způsobem testování probíhá kde je testování prováděno a kdo ho provádí. Výzkumná data byla získávána pomocí vlastního dotazníku určeného nízkoprahovým centrům v ČR. Dle Výroční zprávy drogové epidemiologie za rok 2014 je v ČR 76 nízkoprahových center. Celkem bylo sebráno 32 dotazníků. Dotazník tvořilo 32 otázek. Uzavřené otázky byly použity pro zjišťování typu zařízení, zda zařízení testují na vybraná one-mocnění HIV, VHB, VHC a syfilis, jaký typ testů používají, kdo testování provádí a na jakém místě kde se testování provádí. Kvalitativní výzkumu tvoří 18 rozhovorů vedených s uživateli návykových látek z Kontaktního centra Český Krumlov, který v rámci terénního programu pracuje v lokalitách Český Krumlov, Větřní, Kaplice, Horní Planá, Loučovice, Frymburk, Vyšší Brod a v příhraničních lokalitách, jako Horní a Dolní Dvořiště a Studánky, ve kterých je problematika návykových látek výrazná. Pro sběr dat byl použit polostrukturovaný rozhovor, který byl anonymní. Rozhovor tvořily 4 okruhy: identifikační údaje: věk, pohlaví, bydlení, vzdělaní a ekonomická aktivita, drogová anamnéza: první užití drogy, druh užívané drogy, nitrožilní užívání, sdílení injekční stříkačky,testování: zda byl uživatel na testech, kdy naposled, jak často, z jakého důvodu,informovanost: znalost rizik, které souvisí s nitrožilním užíváním a sdílením injekční jehly. K tomuto výzkumu je připojeno 30 dotazníků získaných od respondentů Kontaktního centra Prevent v Českých Budějovicích. Pro sběr dat byl použit anonymní dotazník, tvořený 3 základními okruhy. Byla zjišťována základní drogová anamnéza a identifikační údaje, informace o testování na infekční onemocnění a informace o znalostech týkajících se zdravotních rizik. V práci je stanoveno 6 cílů. První 3 cíle se zabývají zmapováním protestovanosti VHB, VHC a HIV u uživatelů drog v nízkoprahových centrech za rok 2014. Účelem mého čtvrtého cíle je zjistit, jakým způsobem testování v nízkoprahových centrech pro-bíhá. Pátým cílem zjišťuji, zda mají uživatelé drog zájem o testování VHB, VHC a HIV. Mým šestým cílem je zjistit, zda byli uživatelé drog testováni za rok 2014. Po zpracování výsledků jsem stanovila následující hypotézy, které z výzkumu vyplynuly. H:1 Uživatelé drog se zajímají o svůj zdravotní stav H2: Uživatelé drog znají rizika, která plynou z těchto nemocí. H3: Testování v nízkoprahových centrech není uživateli dostatečně využíváno. Výzkumné šetření ukázalo, že uživatelé drog mají dostatečné informace o rizicích souvisejících s injekční aplikací drog a sdílením injekčního materiálu, přesto je protestovanost poměrně nízká. Závěrem práce lze říci,že uživatele návykových látek je třeba neustále informovat o důležitosti provádět testování pravidelně. Pro navýšení počtu testovaných by bylo vhodné přizpůsobit testování potřebám uživatelů, možnost provádět více testů v terénních službách. Řešením by byla místní návaznost zdravotnických zařízení s kontaktními centry.
|
host ::
RSS.