|
| |
|
|
Metody řízení pH odpadních vod
Picka, Marek ; Vondra, Marek (oponent) ; Miklas, Václav (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zpočátku zabývá procesem zpracování odpadních vod se zaměřením na měření, řízení pH a problematiku s tím spojenou. Hodnota pH je při zpracovávání odpadních vod důležitým parametrem, který ovlivňuje jak fyzikální, chemické, biologické procesy, tak i procesy zpracování digestátu. Tato práce se zaměřuje na proces zahušťování fermentačního zbytku z bioplynové stanice pomocí odpařování, které se standardně pojí s únikem těkavého amoniaku do destilátu. Za účelem eliminace tohoto jevu byly porovnány čtyři metody snížení pH, které vedou k přeměně dusíku z těkavé nežádoucí formy 3 na žádoucí formu + 4 či 3 , která se při procesu odpařování neodpaří do destilátu, ale zůstane v koncentrátu a tím se získá kvalitní hnojivo. Ze 4 rozebraných metod se jako nejlepší jeví metoda nitrifikace z pohledu kvality výstupního hnojiva, ale její nevýhodou je dlouhá zádržná doba. Z pohledu využití spalin je vhodnou metodou snížení pH probubláváním 2 a dokyselení kyselinou. Pro případy, kdy je důležitá rychlost a nízké pořizovací náklady je výhodné použít snížení pH kyselinou, pokud nejsou problémem vysoké provozní náklady. Pro posouzení správné metody snížení pH konkrétní bioplynové stanice je nutné zpracovat technicko-ekonomické zhodnocení a zohlednit další provozní omezení, což bude předmětem budoucí práce.
|
|
|
Přestup hmoty při desorpci
Lindovský, Jiří ; Svěrák, Tomáš (oponent) ; Kalivoda, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na vývoj a optimalizaci zařízení pro desorpci amoniaku z kapalných organických zbytků, vznikajících činností bioplynové stanice. Amoniak se v odpadních produktech bioplynové stanice vyskytuje ve vysoké koncentraci, která omezuje jejich následné využití pro fertilizaci půdy v zemědělském průmyslu. Hlavním cílem práce je nalezení optimálních podmínek pro dosažení požadované účinnosti odstranění amoniakálního dusíku z kapalného digestátu. K tomuto účelu byla využita dvě poloprovozní zařízení, prostřednictvím kterých byly zkoumány optimální podmínky pro desorpci amoniaku s jeho následnou absorpcí do kyselého roztoku. Jedním testovaným zařízením je kontaktorová stěna s polymerními dutými vlákny. Dalším je stripovací zařízení, na kterém byly provedeny pilotní experimenty a nyní zařízení prochází procesem optimalizace. Stanovení transferovaného amoniakálního dusíku v absorpčním roztoku kyseliny bylo provedeno pomocí UV-VIS spektrometrie. Byla prokázána vhodnost obou zařízení pro dosažení požadované účinnosti desorpce amoniaku. Dále byl prozkoumán průběh experimentů při různých podmínkách. Díky zjištěným výsledkům, uvedeným v experimentální části této diplomové práce, budou zařízení optimalizována a převedena do plného provozu bioplynové stanice.
|
|
|
Posouzení integrace odpařovací jednotky do provozu bioplynové stanice
Peťovský, Patrik ; Touš, Michal (oponent) ; Máša, Vítězslav (vedoucí práce)
Hlavním výstupním odpadním produktem bioplynové stanice je digestát, který se používá jako hnojivo a dále jej lze zpracovávat. Digestát nelze volně vypouštět do povrchových vod, a s tím jsou spojeny vysoké náklady na dopravu, vyšší počáteční investice na skladovací nádrže v nové bioplynové stanici atd. Cílem bakalářské práce je posouzení vhodného odpařovacího systému do provozu konkrétní bioplynové stanice. Integrace odpařovacího systému vede k zahuštění digestátu odpařením vody s využitím mařeného tepla produkovaného kogenerační jednotkou. Důsledkem integrace jsou především nižší náklady na přepravu zahuštěného digestátu. Výstupem bakalářské práce je technicko-ekonomické zhodnocení, které posuzuje dobu návratnosti v závislosti na průtoku zahuštěného digestátu. Požadované měrné náklady na úpravu zahuštěného digestátu s uvažovanou dobou návratnosti v rozmezí 5–15 let, nepřesahují hodnoty 210 (Kčrok)/t_fug . Hodnoty požadovaných nákladů s uvažováním prodeje tepla jsou dokonce záporné. Přičemž minimální hodnota nákladů daná výrobci se pohybuje okolo 260 (Kčrok)/t_fug . Integrace odpařovací jednotky do bioplynové stanice Žamberk je z ekonomického pohledu nevýhodná. Práce přináší nové poznatky o potenciálu vícestupňového mžikového odpařování v bioplynových stanicích s krátkou přepravní vzdáleností a s vysokým využitím odpadního tepla.
|
|
|
Využití membrán pro zpracování odpadních vod ze zemědělství
Uhlířová, Marcela ; Touš, Michal (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá zpracováním zemědělské odpadní vody fugátu pomocí membránových technologií. V práci jsou popsány základní charakteristiky membránových technologií a jejich využití při zpracování zemědělských odpadních vod. Je navrženo zařízení na úpravu fugátu, které spočívá ve třech stupních – mikrofiltrace, ultrafiltrace a reverzní osmózy. První krok úpravy je složen ze čtyř filtrů o velikosti pórů 80, 25, 10 a 5 µm. Druhým krokem je ultrafiltrační membrána. Klíčovým prvkem je reverzní osmóza, pomocí které lze účinně separovat jednomocné ionty jako je NH4+. Navržené řešení používá dvoustupňovou reverzní osmózu z důvodu vyššího stupně konverze. Byly provedeny tři experimenty na ověření účinnosti separace znečišťujících látek, které byly srovnány s bilančními výpočty reverzní osmózy.
|
|
|
Získávání fosforu z fugátu
Heger, Jan ; Procházková, Michaela (oponent) ; Touš, Michal (vedoucí práce)
Zaměřením této práce je možnost získání fosforu z fugátu. Teoretická část práce je zaměřena na shrnutí aktuální situace ohledně obnovy fosforu. V provedené rešerši jsou shrnuty podstatné informace o metodě srážení struvitu, kterou je fosfor získáván ve formě struvitu, který je možné dále využít jako hnojivo. Na základě informací o procesu bylo navrženo experimentální zařízení pro získávání fosforu ve formě struvitu odpovídající svou povahou průmyslovému měřítku. Jedná se o válcovou nádobu s kuželovým dnem, ve kterém je fugát s chemikáliemi promícháván míchadlem. Na vytvořeném zařízení byla experimentem testována funkčnost zařízení. Výsledky experimentu byly zanalyzovány metodou XPS, která potvrdila vznik struvitu. Pro budoucí provoz byly navrženy úpravy zařízení a předúpravy fugátu, které by mohly zlepšit celý proces i jeho výsledky.
|
|
|
Vliv digestátu na půdní sorpční komplex kambizemě
Doležalová, Eliška
Cílem této bakalářské práce je vymezit vliv aplikovaných hnojiv, zvláště digestátu, na parametry půdního sorpčního komplexu. Polní pokus byl založený v roce 2014 ve výzkumné pícninářské stanici ve Vatíně u Žďáru nad Sázavou. Vegetační pokryv byl založen ve variantách trvalý travní porost (TTP), monokultura kukuřice a Norfolský osevní postup. Jako varianty hnojení bylo hnojení digestátem, minerálními hnojivy a chlévským hnojem. Plná dávka hnojiva byla přepočítána na množství 150 kg N/ha; obsah P a K je u všech variant hnojení stejný. U vzorků z hloubek 0 - 10 cm a 10 - 20 cm jsem stanovovala hydrolytickou aciditu a hodnoty S, T a V podle Kappena.Aplikace digestátu snižuje hydrolytickou aciditu, zvyšuje obsah bazických kationtů, kationtovou výměnnou kapacitu i stupeň sorpčního nasycení bazickými kationty. Tyto změny se projevují pouze v hloubce 0 - 10 cm. Na základě výsledků této bakalářské práce můžeme odhadnout vliv dlouhodobé aplikace digestátu na vlastnosti půdního sorpčního komplexu.
|
|
|
Stroje pro aplikaci digestátu
Zeman, Martin
Práce pojednává v první části o současných strojích pro manipulaci s digestátem-tažené cisterny a samojízdné aplikátory. Dále se zabývá různými variantami aplikátorů a doplňkových strojů používaných pro aplikaci digestátu. Dále je popsána kvalita aplikace vybraného stroje a provedené ekonomické a technické zhodnocení variant aplikace. Následuje vyhodnocení polního měření zaměřeného na vstřebání živin do půdy v závislosti na metodě aplikace. Poslední částí je návrh optimalizace plynoucí z výsledků měření.
|
|
|
Hodnocení obsahu organických živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav
Sankot, Jiří
Práce se zabývá hodnocením obsahu živin a epifytní mikroflóry u vybraných druhů trav, a to jílku vytrvalého (Lolium perenne L.), bojínku lučního (Phleum pratensis L.), kostřavy rákosovité (Festuca arundinaceae Schreb.) a festulolia (Lolium multiflorum Lam. x Festuca arundinacea Schreb.) v letech 2017 a 2018 na stanovišti Vatín. Úkolem bylo zjistit vliv dávek hnojení digestátem, roku sklizně a pěstovaného druhu na obsah organických živin a epifytní mikroflóry. Z organických živin byl hodnocen obsah dusíkatých látek, tuků, vlákniny, ADF a NDF. Statisticky významný (P<0,05) pro vliv na obsah dusíkatých látek byl rok. Statistická významnost (P<0,05) pro obsah tuku byla prokázána pouze u druhu.Na podíl vlákniny, ADF a NDF v pícninách měly statisticky významný vliv (P<0,05) rok sklizně, druh pícniny i varianta hnojení. Druhou hodnocenou oblastí v píci byla epifytní mikroflóra. Statisticky významná na CPM (P<0,05) byla pouze varianta hnojení. Pro výskyt BMK byl statisticky významný (P<0,05) rok sklizně a varianta hnojení. Výskyt Enterobakterie čeledi Enterobacteriaceae, celkový počet mikromycet a kvasinek nebyl statisticky průkazný z žádného sledovaného hlediska. U plísní byla statisticky průkazná (P<0,05) varianta hnojení. Neprojevil se jednoznačný vliv varianty hnojení digestátem na množství živin a mikroorganismů.
|
|
|
Stroje a strojní linky pro aplikaci fermentačního zbytku
Vondráček, Jan
Diplomová práce na téma Stroje a strojní linky pro aplikaci fermentačního zbytku pojednává v teoretické části o současných trendech v aplikaci a manipulaci s fermentačním zbytkem, shrnuje vstupní a výstupní suroviny BPS a s tím spojenou příslušnou legislativu. Kromě toho se podrobněji zabývá různými variantami aplikátorů a doplňkových strojů používaných pro aplikaci tuhých i kapalných fermentačních zbytků. V praktické části se práce věnuje zhodnocení polně - laboratorního měření orientovaného na zjištění využití dusíku z aplikovaných fermentačních zbytků rostlinami. Závěrečná část se věnuje na základě provedených měření zhodnocení a optimalizaci využití metody pro praxi.
|
host ::
RSS.