|
Reologické vlastnosti stavebních pojiv v čerstvém stavu
Hegrová, Michaela ; Rovnaník, Pavel (oponent) ; Vyšvařil, Martin (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce je věnována reologickým vlastnostem stavebních pojiv. Teoretická část se zaměřuje na jednotlivé druhy stavebních pojiv, jejich reologické vlastnosti a základní parametry stanovované při charakterizaci stavebních pojiv z hlediska reologie. Dále jsou uvedeny způsoby stanovení reologických vlastností na různých typech zařízení. Praktická část se věnuje výsledkům získaných z měření na rotačním reometru s geometrií typu deska-deska. Tyto výsledky jsou následně vyhodnoceny.
|
| |
|
Použití speciálních pojiv při recyklaci asfaltových směsí na obalovně
Pěch, Pavel ; Špaček, Petr (oponent) ; Varaus, Michal (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou použití speciálních asfaltových pojiv při výrobě asfaltových směsí na obalovně s obsahem recyklovaného materiálu. Aby bylo možné porovnat vlastnosti a chování speciálního pojiva ve vozovce, je třeba navrhnout jednu asfaltovou směs s tímto pojivem a druhou referenční směs s pojivem používaným do klasických asfaltových směsí bez obsahu R-materiálu. Zjištění vlastností asfaltových směsí s rozdílnými pojivy je provedeno pomocí vybraných funkčních zkoušek asfaltových směsí. Závěrem je vyhodnocení a vzájemné porovnání výsledků.
|
| |
| |
|
Příprava historických geopolymerů
Šrámková, Eva ; Šoukal, František (oponent) ; Havlica, Jaromír (vedoucí práce)
Diplomová práce studuje historická pojiva na bázi geopolymerů. Práce si klade za úkol najít vhodné materiálové kompozice především z přírodních jílových minerálů (kaolinit, bentonit) a jejich modifikací (metakaolin). Tato pojiva musí mít i vhodný typ aktivátoru, který zabezpečí jejich pojivové vlastnosti. Proto se experimentální část práce zabývá testováním různých typů alkalických aktivačních přísad vždy na stejném typu minerální kompozice. Jako aktivátory jsou použity nejen obvyklé hydroxidy a vodní skla, ale i repliky starověkých natronů (směs alkalického uhličitanu a přídavku příslušného chloridu) a vápenné kaše. Z výše popsaných směsí byly připraveny série vzorků (trámečky 20 x 20 x 100 mm), které byly uloženy volně při laboratorní teplotě. Na připravených pastách byla studována jejich zpracovatelnost a formovatelnost. U vzniklých tělísek byl pak sledován vzhled povrchu, množství výkvětů a jejich typ. Nedílnou součástí výzkumu tvořilo stanovení mechanických vlastností zkušebních trámečků jako jsou pevnosti v tlaku a v tahu za ohybu. Dále byla u připravených vzorků zkoumána jejich fázová složení a přeměny se zvyšující se teplotou. K těmto testům byly využity metody XRD a TG – DTA. Pro studium hydratace, jež byla rovněž důležitým prvkem pro celkové zhodnocení navržených směsí, bylo použito vícemístného isoperbolického kalorimetru.
|
| |