|
|
Vznik a genetická podstata glykopeptidové rezistence u koaguláza-negativních stafylokoků
Prášilová, Jana ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lišková, Petra (oponent)
Glykopeptidová antibiotika jsou tzv. antibiotika poslední volby, v klinické praxi využívaná k léčbě těžších, převážně nozokomiálních infekcí vyvolaných multirezistentními koaguláza-negativními stafylokoky. Vznik a genetická podstata rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům nebyla u koaguláza-negativních stafylokoků doposud objasněna. Výzkumy prováděné u Staphylococcus aureus prokázaly, že střední rezistence ke glykopeptidovým antibiotikům je spojena s přítomností jedné či více mutací, spíše než by byla podmíněna nosičstvím konkrétního genetického elementu, jako je tomu u enterokoků. Různými druhy selekce rezistentních mutant in vitro byly získávány izogenní páry glykopeptid citlivých a rezistentních kmenů Staphylococcus epidermidis a Staphylococcus haemolyticus. Analýzou sekvencí genomů těchto dvojic byly následně identifikovány jedno nukleotidové polymorfismy, které se nacházely převážně v systémech řídících metabolismus a regulaci buněčné stěny. Fenotypová analýza neodhalila přímé spojení glykopeptidové rezistence se zvýšenou tvorbou biofilmu. V klinické praxi je problematický vznik zkřížené rezistence glykopeptidových a jiných antibiotik. U neglykopeptidových antibiotik imipenemu a rifampicinu byl již dříve popsán výskyt zkřížené rezistence s glykopeptidovými antibiotiky u S. aureus. Selekcí...
|
|
|
Vliv exprese genu lmr(C) na biosyntézu linkomycinu u Streptomyces lincolnesis: Rezistence nebo produkce?
Veselá, Ludmila ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Beranová, Jana (oponent)
Rod Streptomyces produkuje víc jak polovinu známých bioaktivních látek, čímž se řadí mezi významné bakteriální rody. Streptomyces lincolnensis ATCC 25466 ve svém genomu obsahuje biosyntetický genový klastr pro biosyntézu linkomycinu. Vedle biosyntetických a regulačních genů klastr obsahuje také tři rezistenční geny, lmr(A), lmr(B) a lmr(C), u kterých se předpokládá zapojení v ochraně před toxicitou syntetizovaného antibiotika. Protein Lmr(C) patří mezi ARE proteiny obecně udílející rezistenci ke klinicky důležitým třídám antibiotik: makrolidům, streptograminům, linkosamidům a pleuromutilinům. ARE proteiny jsou vedle producentů těchto antibiotik přítomny také u patogenních mikroorganismů. Přesto mechanismus rezistence udílený těmito proteiny, které sice spadají mezi ABC transportéry, ale na rozdíl od nich postrádají transmembránovou doménu, není charakterizován. Tím se ARE proteiny stávají zajímavým předmětem výzkumu. Prostřednictvím delečních mutant v rezistenčních genech lmr(A), lmr(B) a lmr(C) jsme zjišťovali vliv těchto genů na produkci linkomycinu a rezistenci k linkosamidům, linkomycinu a klindamycinu, a to se zvláštním zřetelem na funkci lmr(C). Zjistili jsme, že delece genu lmr(C) zásadně neovlivňuje produkci a ani rezistenci k linkomycinu, avšak má výrazný vliv na rezistenci ke...
|
|
|
Competition of cells within the population of yeast colony
Očková, Veronika ; Váchová, Libuše (vedoucí práce) ; Gášková, Dana (oponent)
Kompetícia je veľmi významný prírodný jav, pri ktorom dochádza k súpereniu organizmov v prípadoch, ako je obmedzenie priestoru či nedostatok živín. Nastáva hlavne v prípadoch keď organizmy, vrátane mikroorganizmov žijú v početných populáciách. K takýmto populáciám sa radia aj mnohobunkové kvasinkové kolónie, ktoré vytvára Saccharomyces cerevisiae. V okamihu, keď populácia kvasinkových buniek vyčerpá živiny z okolia, sú bunky v kolóniách schopné reagovať na tieto zmeny produkciou signálnych molekúl amoniaku. Vďaka jeho produkcii sú bunky schopné zmeniť svoju morfológiu a metabolizmus a v závislosti na umiestnení v kolónii vytvoriť subpopuláciu buniek so špecifickými vlastnosťami a rozdielnou funkciou. Je pravdepodobné, že v prípade zmiešaných kolónií tvorených dvoma kmeňmi, môže medzi bunkami týchto kmeňov dochádzať ku kompetičnej rivalite, a tým môže dôjsť k zmene pomeru buniek oboch kmeňov v populácii kolónie, takže nakoniec počet buniek jedného kmeňa preváži nad druhým. V tejto práci som porovnávala rast a vývoj gigantických kolónií a kompetíciu medzi bunkami vybraných dvojíc kmeňov tvoriacich takúto zmiešanú kolóniu. Vychádzala som z rodičovského kmeňa kvasinky S. cerevisiae BY a jeho variant značených fluorescenčnými proteínmi. Pre štúdium kompetície medzi rodičovským kmeňom a kmeňom neschopným...
|
|
|
Rezistence bakterií rodu Pseudomonas k antibiotikům
Gold, Lukáš ; Vejsová, Marcela (vedoucí práce) ; Voxová, Barbora (oponent)
Souhrn Lukáš Gold Rezistence bakterií rodu Pseudomonas k antibiotikům Bakalářská práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Zdravotnická bioanalytika; Zdravotní laborant Tato rešeršní práce vznikla za účelem základního shrnutí, poznatků o rezistenci bakterií rodu Pseudomonas k antibiotikům. Spojení mezi rezistencemi a jejich diagnostikou za využití nově využívaných technik, především hmotnostní spektrometrie MALDI - TOF. Pro uvedení do problematiky tohoto široce obsáhlého tématu jsme do práce zařadili kapitoly o obecných vlastnostech pseudomonád. To proto, aby byly objasněny mechanismy vzniku rezistence k antibiotikům. Část rešerše patří také laboratorní diagnostice s využitím klasických fenotypových metod a nově využívaných technik hlavně hmotnostní spektrometrie MALDI - TOF. Ne příliš velkou, ovšem nezanedbatelnou částí práce jsou kapitoly o infekcích způsobenými rodem Pseudomonas a jejich doporučené terapii. Postavení rodu Pseudomonas jako jednoho z nozokomiálních patogenů je zmíněna obecněji. Tato práce tedy obsahuje obecné poznatky o pseudomonádách, na které navazuje vysvětlení problematiky o rezistencích k antibiotikům - především o mechanismech rezistencí a produkci karbapenemáz, kterou lze detekovat díky technice MALDI - TOF. Klíčová slova: PSEUDOMONÁDY, REZISTENCE K...
|
|
|
Detekce faktorů virulence a genů rezistence bakteriálních patogenů u pacientů s cystickou fibrózou
Jandová, Oldřiška ; Melter, Oto (vedoucí práce) ; Nyč, Otakar (oponent)
Cystická fibróza je autozomálně recesivní genetické onemocnění, které je způsobeno mutacemi v genu CFTR (Cystic Fibrosis Transmembrane Conductance Regulator). Tento gen kóduje stejnojmenný protein, který pokud je narušena jeho funkce, je odpovědný za patogenezi tohoto onemocnění. Cystická fibróza je charakteristická častými respiračními infekcemi, které vedou k destrukci plicní tkáně. Tyto infekce se vyznačují přítomností typických bakteriálních patogenů např. S. aureus, P. aeruginosa a dalších. Právě S. aureus patří mezi typické oportunní patogeny, které u pacientů s cystickou fibrózou způsobují vážné komplikace. Kmeny S. aureus se vyznačují produkcí mnoha faktorů patogenity a vlivem důrazné léčby antibiotiky také rezistencí k používaným antibiotikům. Jednou z možností, jak mohou bakterie snížit svou citlivost k určitému antibiotiku je tvorba fenotypových variant SCV, které se vyskytují u skupiny pacientů, kteří jsou intenzivně léčeni antibiotiky. Pacienti s cystickou fibrózou touto skupinou bezesporu jsou. Cílem bakalářské práce bylo studium izolátů S. aureus od tří pacientů s cystickou fibrózou, kteří jsou dlouhodobě infikováni tímto patogenem. U těchto izolátů určit zda se mění jejich vlastnosti či rezistence v průběhu chronické infekce. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Vliv exprese vanZTei a vanZg na rezistenci ke glykopeptidovým antibiotikům u Staphylococcus aureus
Zieglerová, Leona ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Lichá, Irena (oponent)
Membránový protein VanZTei, který je kódován genem vanZ z vanA glykopeptidového rezistenčního genového klastru je součástí velké rodiny VanZ proteinů. VanZTei udílí rezistenci k teikoplaninu u Enterococcus faecalis a to nezávisle na přítomnosti dalších proteinů kódovaných klastrem. Náplní práce bylo porovnat schopnost dvou ortologních proteinů VanZTei a VanZg (z genomické DNA Enterococcus faecium) udílet rezistenci ke glykopeptidům u Staphylococcus aureus RN4220 a u Enterococcus faecium. Bylo zjištěno, že VanZg 8-16 krát zvyšuje rezistenci k teikoplaninu (Tei) a udílí 8 krát větší rezistenci k dalbavancinu (Dalb). VanZTei také udílí rezistenci k Tei i Dalb, ale zvýšení rezistence je jen dvojnásobné. Naopak VanZTei udílí v porovnání s VanZg účinněji rezistenci k nově syntetizovaným glykopeptidovým antibiotikům (čtyřnásobné zvýšení rezistence pro VanZTei a 2-4 násobné zvýšení rezistence pro VanZg). To naznačuje, že oba proteiny mají rozdílnou specificitu k antibiotikům. Přesto byly vyselektovány mutanty S. aureus RN4220 VanZTei pRMC2 se zvýšenou rezistencí k teikoplaninu (MICTei > 8 µg/ml) u nichž je rezistence závislá na expresi vanZTei. Tyto rezistentní mutanty nenesou mutaci v genu vanZTei ani v jeho ribozomálním vazebném místě. Ani jeden z proteinů neudílí rezistenci k vankomycinu a k jiným...
|
|
|
Rezistence k antibiotikům udílená proteiny ARE podrodiny ABC proteinů
Veselá, Ludmila ; Balíková Novotná, Gabriela (vedoucí práce) ; Borčin, Kateřina (oponent)
Hlavním tématem této práce je ARE podrodina ABC transportérů. Důležitost proteinů této podrodiny spočívá v tom, že udělují rezistenci k několika skupinám klinicky důležitých antibiotik: makrolidům, linkosamidům, streptograminům a pleuromutilinům a to u významných patogenů jakým je např. Staphylococcus aureus. Na rozdíl od klasických ABC transportérů struktura ARE proteinů postrádá transmembránovou doménu (TMD) a prozatím nebyl nalezen ani interagující transmembránový protein. Z toho důvodu není jasný mechanismus udílení rezistence. V práci diskutujeme obě navrhované hypotézy mechanismu funkce těchto proteinů. První je aktivní efflux antibiotika ven z bakterie. Druhá hypotéza spočívá v uvolnění antibiotika z jeho vazebného místa, které je iniciované ARE proteiny, a jeho následná pasivní difuse ven z buňky. Klíčová slova: ABC proteiny, ARE proteiny, rezistence, MLS, Vga
|
|
|
Surveillance bakteriální kmenů produkujících širokospektrou beta-laktamázu.
VLASOVÁ, Martina
V úvodní části mé diplomové práce se zaměřuji na zmapování problematiky spojené s antibiotickou terapií a následným rozvojem antibiotické rezistence. Sledování rezistence se zakládá především na sběru dat a vyhodnocování výsledků stanovených citlivostí z celého světa. Antibiotická rezistence je přirozený jev, který se uplatňuje v evoluci mikrobů jako jeden z mechanismů adaptace na nové podmínky v prostředí. Na závěr teoretické části jsem popsala českou i evropskou legislativu a nástroje pro kontrolu výskytu antibiotické rezistence. Pro tuto práce jsem si zvolila výzkumnou otázku, zda se výskyt ESBL kmenů v Nemocnici České Budějovice a.s. v čase zvyšuje a zda jsou tyto hodnoty srovnatelné s hodnotami dosaženými v moravských nemocnicích. Jedná se o Fakultní nemocnici Olomouc, Fakultní nemocnici Ostrava a Krajskou nemocnici T. Bati ve Zlíně. Sběr dat jsem prováděla ve spolupráci s laborantkami a lékaři v laboratoři Bakteriologie Nemocnice České Budějovice a.s. Bakterie testované na průkaz produkce ESBL pocházely z biologických materiálů pacientů Nemocnice České Budějovice a.s. Prvním cílem bylo porovnání výsledků v Nemocnici České Budějovice a.s. v čase, a bylo zaměřeno na období 2007 ? 2012. Pokud se zaměřím na celkový počet ESBL kmenů, které byly izolovány od roku 2007, mají hodnoty vzestupnou tendenci. Zatímco v roce 2007 bylo zjištěno jen 64 kmenů o rok později se počet více než zdvojnásobil. V roce 2010 se hodnoty vyšplhaly na 281 kmenů a ve sledovaném roce 2012 dosáhl počet na 321 kmenů. Výskyt ESBL kmenů se od roku 2007 navýšil asi pětkrát. Kromě zvyšující se tendence lze z dlouhodobého hlediska říci, že se výrazně změnilo spektrum výskytu jednotlivých druhů v produkci ESBL. V roce 2007 to byly kmeny K. pneumoniae, které dominovaly statistikám, ale postupem času se do popředí dostávaly kmeny E. coli. Hodnoty z roku 2012 ale ukazují, že výskyt ESBL kmenů K. pneumoniae je opět téměř srovnatelný s počtem kmenů E. coli. Druhým cílem bylo porovnat výsledky z roku 2012 se studií Prevalence ESBL-pozitivních enterobakterií ve velkých moravských nemocnicích. V celkovém přehledu všech producentů ESBL jsou hodnoty nemocnice České Budějovice (5,23 %) srovnatelné s hodnotami v Ostravě (4,9 %) a ve Zlíně (4,3 %). Počet kmenů v nemocnici v Olomouci je oproti Č. Budějovicím asi dvakrát vyšší (11,8 %). České Budějovice se v tomto porovnání řadí spíše k nemocnicím s nižším výskytem ESBL producentů. Nemocnice České Budějovice a.s. se nachází pod celorepublikovým průměrem, což vychází z jejího propracovaného systému péče o pacienty s kolonizací nebo infekcí ESBL kmeny a ze systému kontroly antibiotické terapie pomocí antibiotického střediska. Tyto výsledky mohou sloužit Nemocnici České Budějovice ke statistickým účelům a také k návrhům na zlepšování péče o pacienty. V diskuzi jsem poukázala na nebezpečí šíření rezistentních kmenů bakterií v komunitě a s tím spojené nebezpečí při závažných nebo hromadných haváriích. V těchto případech může skrz otevřené rány postižených vnikat do těla řada infektů včetně ESBL producentů. Na rozdíl od běžných citlivých bakterií nejsou tyto citlivé k běžně používaným antibiotikům a tím ohrožují životy lidí postižených havárií.
|
|
|
Diagnostika a terapie infekce Helicobacter pylori
POSPÍŠILOVÁ, Michaela
H pylori je pohyblivá gramnegativní mikroaerofilní tyčka. Je charakteristická produkcí ureázy. Kolonizuje povrch žaludeční sliznice. Přítomnost bakterie vyvolá ve všech případech rozvoj chronické gastritidy, na jejímž podkladě mohou vzniknout další závažné choroby ? gastroduodenální vředová choroba nebo adenokarcinom žaludku. V roce 1994 byla tato bakterie vyhlášena za karcinogen 1. třídy. K diagnostice infekce H pylori využíváme invazivní a neinvazivní metody. Mezi invazivní metody patří kultivace, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. K neinvazivním metodám řadíme dechový test s ureou značenou izotopem uhlíku 13C, test vyšetření antigenu HpSA ve stolici a sérologické vyšetření. H pylori je citlivý na betalaktamová antibiotika, proto by měla být základem léčebného schématu. Rezistence bakterie na tato antibiotika je výjimečná. Pokud je pacient alergický na batalaktamová antibiotika, můžeme je nahradit nitroimidazoly. Bakterie je citlivá i na makrolidy. Hlavním cílem mé bakalářské práce je osvojení si praktických znalostí správné laboratorní praxe při zpracování stolice a krevního séra při podezření na výskyt bakterie H pylori. Ve svojí práci jsem chtěla též popsat současné trendy v diagnostice a terapii infekce H pylori a zjistit četnost výskytu bakterie v závislosti na věku, pohlaví a ročním období. Zjištěné skutečnosti jsem porovnala s údaji uváděnými v odborné literatuře. Dále jsem zjišťovala v ambulancích českobudějovických gastroenterologů způsoby, jakými je v současné době diagnostikována a léčena gastroduodenální vředová choroba způsobená infekcí H pylori. Sběr dat pro kvantitativní výzkum jsem prováděla v mikrobiologické laboratoři Synlab czech s.r.o. v Českých Budějovicích. Tato laboratoř má spádovou oblast z celého jihočeského kraje. Vyšetřovaný materiál pocházel nejčastěji z ordinací praktických lékařů ale i lékařů jiných specializací. Sběr dat jsem prováděla od 1. ledna 2012 do 31. prosince 2012. Data jsem sbírala pomocí dvou vyšetřovacích metod. Jednalo se o metodu euroSCREEN HP a metodu EIA Helicobacter MONO IgG. Metoda euroSCREEN HP je založena na detekci antigenu HpSA ve stolici. EIA Helicobacter MONO IgG je imunoenzymatická metoda pro stanovení IgG protilátek proti H pylori v lidském séru nebo plazmě. Výzkumný soubor pro kvalitativní výzkum byl tvořen lékaři, kteří působí v gastroenterologických ambulancích v Českých Budějovicích. Z každé ambulance byl vybrán jeden lékař. Jako metodu zpracování získaných informací jsem zvolila řízený polostrukturovaný rozhovor. Získané rozhovory jsem zpracovala do kazuistik, na základě kterých jsem pak vytvořila kategorizační tabulky. V kvantitativním výzkumu se mi podařilo potvrdit všechny tři hypotézy. Ve vyšších věkových kategoriích pacientů byl vyšší výskyt infekce H pylori. Výskyt infekce H pylori nebyl závislý na pohlaví pacientů ani na ročním období. V kvalitativním výzkumu jsem zjistila, že českobudějovičtí gastroenterologové diagnostikují gastroduodenální vředovou chorobu především gastroskopicky s odběrem bioptických vzorků. Vzorky následně odesílají do mikrobiologické laboratoře na kultivaci, histologické vyšetření a rychlý ureázový test. Infekci H pylori léčí klasickou trojkombinační léčbou inhibitorem protonové pumpy, amoxicilinem a klaritromycinem. Při přecitlivělosti na betalaktamová antibiotika užívají trojkombinaci inhibitoru protonové pumpy, metronidazolu a klaritromycinu. S rezistencí na metronidazol a klaritromycin se setkávají občas. V případě rezistence provedou kultivaci se stanovením citlivosti na antibiotika. Efekt eradikační léčby ověřují vždy 6 až 8 týdnů po eradikaci pomocí kontrolní gastroskopie s odběrem bioptických vzorků, které jsou odeslány do mikrobiologické laboratoře. Někteří využívají i stanovení antigenu HpSA ve stolici.
|
|
|
Vývoj antibiotické rezistence na vybrané bakteriální druhy v komunitě a v nemocnici ve spádové oblasti oddělení klinické mikrobiologie Nemocnice Písek a.s. v letech 2000 - 2010
MAREŠOVÁ, Lucie
Tato práce je zaměřena na vývoj antibiotické rezistence vybraných bakteriálních druhů, konkrétně Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli a Klebsiella pneumoniae v regionu Písek a v celé České republice v letech 2000 - 2010. Její neustálý nárůst je velkým problémem nejen v České republice, ale na celém světě. V úvodní části práce je popsána problematika antibiotické rezistence, problematika antibakteriálních látek a také informace o systému EARS-Net. Praktická část obsahuje vyhodnocení šíření rezistence v regionu Písek podle dat klinické mikrobiologie Nemocnice Písek, šíření rezistence v České republice podle EARS-Net a také spotřebu jednotlivých skupin antibiotik podle Státního ústavu pro kontrolu léčiv. Antibiotická rezistence se neustále šíří a existuje pro to mnoho různých důvodů, například nevhodné používání antibiotické léčby nebo nedostatečné informace o bakteriálních patogenech, které nejčastěji způsobují infekční onemocnění.
|
host ::
RSS.